26. Modlářství lidu. Exodus 32.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)

Text:

Žalm 96,5: Všichni bohové národů jsou modly. Ale Hospodin nebesa učinil.

Čtení:

Exodus 32,1-14.

Postup:

1)
Doba v Egyptě. Izrael žil mezi pohany. Modly. Znal je. Pokušení klanět se jim. Nejčastější a nejatraktivnější podoba božstva v Egyptě: silný býk. Prezentace síly.
2)
Mojžíš vedl Izraele k tomu, že Boha nelze zobrazit. Už v Egyptě. 2. Přikázání Desatera. Zákaz zobrazovat (zpodobovat) Boha.
3)
Izrael pod Sinají. Boží lid snadno upadne do pohanských bludů. Přitažlivost pohanství vždy. Různé druhy pohanství. Sympatické myšlenky. Apel na cit. Emocionální složka. Přirozená náboženskost v širokém slova smyslu.
a)
Křesťané v každé době: Střízlivost víry. Mnohým se to zdá být něco méně než bujarejší (bujařejší) pohanství. Parádivost. Vznosnost. Nádhera.
b)
Přitažlivost pohanství. Vnější nádhera. Rozum. Intelekt. Cit. Prožitek. Umění. Vůle. Silné výkony. Prosadit se. úspěch.
c)
Ztráta naší vlastní identity. Co vlastně držíme? Někdy se až příliš podobáme třtině větrem se klátící nebo korouhvičce otáčející se podle větru nebo jen vánku. Postmoderní člověk se v nás občas nezapře.
4)
Mojžíš pobývá už moc dlouho na Sinaji. 40 dní, tedy 6 týdnů. Lid k Aronovi. Možná se Mojžíš už nevrátí. Kdo ví, co se mustalo. Udělej nám boha, který by šel před námi.
a)
Velekněz Aron se v této chvíli ukázal jako slabý člověk. Nedovedl odporovat lidu. Možná hrála roli i přitažlivá vidina, že nastoupí po svém starším bratru na jeho vůdcovské místo. Později se proti Mojžíšovi vzbouřil, i s Marií, sestrou.
b)
Vina Arona. Nepostavil hráz lidu. Nezabrzdil lid. Hlas lidu není vždycky hlas Boží. Přitakal lidu. Podlehl nátlaku.
c)
Aron vybral od lidí zlaté šperky. Asi ty, o které obloupili Egypt. Amulety. Talismany. Ulil zlatého býčka. Asi plech, dřevěné jádro. Málo zlata. Tyč. Standarta. Sloup. Tele.
d)
Izrael: toto je bůh, který nás vyvedl z Egypta. Dosud neměli Boha znázorněného. Uctívali Hospodina na býčkovi. Později uctívali už jen podstavec (tele) jako boha.
e)
Pohanský způsob oběti i slavnosti. Bujaré veselí. Hostina. Tanec.
5)
Hospodin k Mojžíšovi: Sestup. Izrael sešel z cesty.
a)
Mojžíš slyšel ryk dole. První dojem: bitva. Uviděl, co se vlastně stalo. Rozčilen. Uhodil kamennými deskami o zem. Rozbil je. Roztloukl tele. Spálil. Prach. Voda s prachem a popelem ze zlatého telete. Izraelci to museli pít. Forma potupy tehdy.
b)
Mojžíš k lidu: Kdo je pro Hospodina, ke mně. Lid se začal dělit. Levité stáli pevně na straně Mojžíše. Zatvrzelci při teleti byli pobiti.
c)
Levité provedli očistný masakr. Pobito na 3 000 lidí.
6)
Modlitba Mojžíše za lid o odpuštění. Nové 2 desky zákona. Dalších 40 dní. 6 týdnů pryč.
7)
Modlářství. Když člověk místo jediného a pravého Boha uctívá něco jiného. Když je nám cokoli přednější než Bůh a jeho vůle.

Poznámky:

1)
Mojžíš je 40 dní pryč.
a)
Izrael je bez vůdce. Bezradnost. Jak se zdá, Mojžíš za sebe neustanovil dost zplnomocněného zástupce. Někoho, kdo by ho zastupoval v plném rozsahu. Zanechal prakticky chaos.
b)
Obdoba před parusií. Unavující čekání pro mnohé. Nejistota, co vlastně bude.
c)
Podobenství o čekání a vytrvalosti. Správně čekat.
1.
Matouš 25. Poslední soud. Hřích lhostejnosti. Lenost. Nezájem o bližní v nouzi.
2.
10 panen (družiček). Politováníhodná a trestuhodná neopatrnost, lehkomyslnost.
3.
Podobenství: Služebníci čekají na příchod pána. Neustálá připravenost, kdy Pán zabouchá na dveře.
2)
Pokušení zobrazit si Boha.
a)
Nebezpečí manipulace.
b)
Bůh přebývá ve světle nepřistupitelném. Nepředmětné myšlení.
c)
Hospodin je někdy snižován do oblasti přirozené náboženskosti. Má se stát výrazem našich tužeb. Symbol našich přání. Prapor. Šifra lidské existence.
d)
Chceme mít kolem PB vše jasno. Rozškatulkováno.
e)
Zápas víry. Pochopení Boží vůle je každý den nové. Manna na poušti, jen na 1 den.
3)
Tanec kolem zlatého telete. JK: Sloužit Bohu a mamonu.
4)
40 dní. Před parusií. Marek 13. Matouš 24.
a)
Falešní proroci. Svůdci. Lákavé nabídky. Obezřetnost. Do řad svůdců se dostal i velekněz Aron, protože lidi nezabrzdil. Ani se o to nepokusil.
b)
Najdou se často i kněží, kteří jsou ochotni plout na vlnách lidské popularity, zvláště když jim z toho něco kápne nebo přikápne.
5)
Tele. Nedělali při teleti nic jiného než při stánku. Uctívali Hospodina. Neviditelně sedící Hospodin na teleti. Později posun, skluz víry. Uctívání podstavce.
a)
Pohanské tance. Bujarost. Vzor pohanů. Do transu. Blábolili. Brebentili. Nesrozumitelné zvuky.
b)
Orgie. Běžný pohanský způsob tehdy. Roli hrálo jídlo a víno. Když se dali do jedení a pití, tak lze předpokládat, že při kultovní slavnosti nepili nechlorovanou vodu.
c)
Poznámka: kde Izraelci vzali na poušti víno?
d)
Uctívali Hospodina, aspoň zpočátku. Snad i později, ale podle pohanských rituálů. Hospodin neviditelně sedí na podstavci, na zlatém teleti.
6)
Přirozená náboženskost. Výron lidského nitra.
7)
Rozlišit pravou a nepravou zbožnost. Není to snadné. Později v Izraeli: Hospodinovy svatyně v Dan a v Bethel. Zlaté a stříbrné tele.
8)
Pohanství hrubé a jemné. Může se vloudit i do slavností Hospodinových.
Poznámka: Smích z Ducha svatého. Mluvení jazyky lidskými, andělskými, nebeskými, zvířecími. Nekontrolované projevy v extasi. Nakonec zůstane jen smích Ducha svatého.
9)
Izraelci chtěli mít boha jako silného býka.
a)
Jenže na to neměli dost zlata. Tak to dotáhli jenom na býčka, a to ještě ke kusu dřeva (jádro), které bylo potaženo zlatým plechem.
b)
Bible s ironickým nádechem: Skotačili jenom kolem telete. Takový bůh.
10)
Aronské pokušení.
a)
Exodus 32. Lid žádal velekněze Arona o udělání boha. Vzniklo z toho zlaté tele. Leckterý farář je v pokušení dělat Arona. Vyhovět lidem. Skákat, jak lidé pískají. Hlas lidu není vždy hlas Boží. Ani většina nemusí mít vždy pravdu.
1.
Pokud jsou lákavé nabídky lidu, pak mnohý Aron je štonc vidět v zájmu lidí minimálně probuzení z Božího Ducha. Leckteří faráři jsou opravdu leckteří. Najdou se v každé době. Zakuklená tržní orientace v pozadí se nemusí ani zmínit.
2.
Pro Arona bylo také lákavé nahradit Mojžíše, se kterým se kdo ví co na hoře Sinaj stalo.
b)
Pokud Aron nechce dělat, co lidé chtějí, pak je někdy velmi překvapen, co dokáží i velmi zbožní lidé.
11)
Werfel: 40 dní. Kniha. V této souvislosti nám jde ponejvíc o tu čtyřicítku.
12)
Tanec kolem zlatého telete. Při bohoslužbách. Má se tančit v kostele? Tanec z Ducha svatého. Riziko, že to může sklouznout jako na Sinaji. Do velmi lidských, přirozeně-náboženských tanců. Je ale i rozdíl mezi tancem a tancováním.
13)
Africké projevy zbožnosti. Temperament. I na teplé poušti mohl působit temperament.
14)
Aron pod Sinajem:
a)
Strach z lidí.
b)
Alibi: Bude to slavnost Hospodinova.
c)
Tzv. Ekumenická otevřenost i vůči pohanům. Kněz by ale měl umět rozlišovat mezi ekumenismem a synkretismem.
d)
Odpovědnost kněze. Komu je víc dáno, svěřeno, od toho se také víc žádá. Více sluší poslouchati Boha než lidi.
15)
Modly ve SZ. Úporný boj proti nim.
a)
Jedinečnost a jedinost Hospodina.
b)
Cizí učení. Leviticus 10. Cizí oheň. Nádab a Abiu. Aronovi synové, kněží.
16)
Dvě podoby (formy) modlářství.
a)
Navenek. Zvenčí proniká dovnitř. Hrubé nepřehlédnutelné modly a okatá falešná učení.
b)
Uvnitř. Vnitřní rozklad. Mnohdy není vidět navenek. Aspoň ne hned, zpočátku. Jsou lidé, kteří to nepostřehnou ani mnohem později. Reformátoři to pak v církvi mají těžké.
17)
Aron v Egyptě. Pravá ruka Mojžíše. Později selhal. Selhání kněze. Podobenství JK o milosrdném Samaritánu. Nepříkladný nemilosrdný a sociálně necitlivý, netečný a lhostejný kněz.
18)
Modlitba Mojžíše za lid. Dobře to myslí s lidem. Odvážná. Ja¨ko Abraham za Sodomu.
19)
Aron. Neuspokojený v životě. Ve stínu svého staršího úspěšnějšího bratra. Chtěl se prosadit. Proto tak překvapivá ochota vyhovět a uhovět lidu. Iniciativně postavil oltář ke zlatému teleti.
20)
Aron. Jako druhý byl dobrý. Užitečný pro Mojžíše, Izraele, Hospodina. Neuměl však být sám a na špici.
21)
Vina Arona. Dal návod k výrobě egyptského býčka. Při pobíjení modlářů levíty byl Aron ušetřen. Ironie. Zvláštní mimořádná protekční milost. Přece jen to byl bratr Mojžíše. Mimochodem, Aron byl Levita, dokonce šéf Levitů, velekněz.
a)
Dějiny: Bohatí se vždycky dají dohromady. Chudí to odnesou. Chudí bojují za mocné, ti se nakonec spojí a devalvují hrdinství svých hrdinů.
b)
Ti nahoře to přežijí. Chudí dole na to doplatí, když se příliš angažují pro a za pravdy těch nahoře.
22)
Numeri. Vzpoura Arona a Marie proti Mojžíšovi. Náznak už zde.
23)
Leviticus 10. Kněží, Aronovi synové: Nádab a Abiu.
a)
Cizí oheň. Vpašovat to do bohoslužby, do služby Hospodinu. Navenek se jako by nic neděje. Firemní štít zůstane, ale akcie už má někdo jiný.
b)
Zachycení zápasů víry nejen v době putování na poušti, ale i v době soudců.
c)
I blízcí pokrevně a ve víře si mohou někdy v Božím lidu přihřát svoji polívčičku.
24)
Velekněz Aron. Dopadl při závěrečné čistce dobře. 3000 lidí bylo v souvislosti s teletem zabito. Aron byl přece jenom bratr Mojžíše. Jakás takás protekce výhodná pro Arona platila. Zůstalo to v rodině.
a)
Ti nahoře se vposledu vždycky domluví, aby to pro ně bylo výhodné. Odnesou (velmi lidově: odserou) to zase jen ti dole.
b)
Karel Havlíček Borovský: Nechoď, Vašku, s pány na led. Dobrý příklad toho máme, že pán sklouzne, sedlák si zaň nohu zláme.
c)
Když se Němci mezi sebou perou: Češi, dejte vlasy.
d)
Když se ti nahoře mezi sebou handrkují, doplatí na to (zaplatí to) zase ti dole.
25)
Jít za redakci SZ, která byla kolem roku 450 ante. Resp., jít ještě před redaktory.
a)
Přípravná a před-přípravná práce pro redaktory hlavních a nejdůležitějších částí SZ (zvláště pentateuch) byla vykonána přibližně 500 let před konečnou redakční uzávěrkou, tedy za Šalomouna, kolem roku 950 ante.
b)
Redaktoři bible zpracovali a zapracovali různé jednotlivé tradice a všelijak (různě) je dali (sešili, zkloubily, spojili) dohromady. Tak se dostaly k sobě různé tradice např. Kolem Mojžíše a kolem Arona, představitele severské, danovské tradice.
c)
Redaktoři pracovali s prameny popisujícími a různě ztvárňujícími historické události. Ty historické události jsou pramennými tradicemi různě zachyceny, zpracovány, ztvárněny, modifikovány, upraveny a uzpůsobeny pro vyznavačské potřeby a pod.
d)
Redaktoři tedy nepracovali s historií jako takovou. Nepředkládají samozřejmě žádnou historii ve vlastním slova smyslu. To není jejich záměr.
e)
Předkládají zpracované historické skutečnosti tak, aby to vše v předkládaném zpracování sloužilo jako vyznání, svědectví víry, podobenství, povzbuzení.
f)
Je samozřejmé, že se redaktoři někdy nemohli ubránit mnohým lidským sklouznutím, např. Směrem k národní a k národněobrozenecké ideologii.
g)
A to ani při sebepečlivější snaze, aby předkládali jen skutečnosti víry v ryzí a nejčistší podobě.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.