24. Tažení pouští.
(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)Díkčinění.Text:
Jan 6,35: JK: Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude lačnět.
Čtení:
Exodus 15,1-21.
Osnova:
1)
Vyjítí z Egypta. Velká věc. Ojedinělé v dějinách. Boží dílo. Mojžíš. Aron. 10 ran. Zlomení Egypta. Boží moc. Izrael přidal srdce. Rozhodnutí. Slavnost beránka. Souhlas toho, kdo tu slavnost chtěl slavit.
2)
Rudé moře. Egypťané v patách. Odchází laciná pracovní síla. Čekali bychom, že Izraelci dají hlavy dohromady, jak řešit danou vzniklou situaci. Lid místo toho reptá. Proti Mojžíšovi. Hádat se mezi sebou. Obviňování. Oslabovat se ještě víc.
a)
Mojžíš musí nejen řešit situaci, ale i překonávat vnitřní krizi, reptání, rozmíšky. Mojžíš je přitom jedinou nadějí na záchranu. Hážou mu klacky pod nohy. Výčitky. Proč jsi nás vyvedl. Záchrana. Boží moc a pomoc.
b)
Utopení egyptských válečných vozů. Boží pomoc. Záchrana. Skrz moře mohli projít Izraelci, ale nad Egypťany se moře zavřelo.
3)
Píseň Mojžíše a Marie. Radost. Vděčnost. Chvalozpěv. Reflexe víry. Pohled zpět. Jiní lidé. Prožili zkušenost těch, kteří byli při tom.
4)
Poušť. Každodenní starosti. Voda. Chléb. Maso. Izraelci nebyli vegetariáni. Voda ze skály. Manna. Křepelky.
a)
Vlny reptání proti Mojžíšovi a Hospodinu. Izrael. Učí se organizaci společenství božího lidu, církve. Společenství, ne zmatená horda neukázněných křováků. Podřídit své lidské zájmy PB, JK.
b)
Zájmy jednotlivců i skupinové. Putování. Dlouhá cesta. 40 let. Hurá nadšení a nadšenectví rychle vyprchalo. Do centra se dostává trpělivost. Každodenní štrapace.
c)
Skupiny: Nádab, Abiu. Cizí oheň. Leviticus 10. Rubenovci. Synové Chore. Jednotlivé kmeny. Kmenové rivality. Spory, až i soudní. Achan. Získat pro sebe na úkor celku. Boží zákon. Naděje. Podřídit se mu.
5)
Text. JK: Chléb života. Ne samým chlebem živ bude člověk.
a)
Ne podceňování sociální situace života člověka. Když už ale člověk má zajištěný život, co dál? Věčný chléb. Jde o věčnost. Plnost života v časnosti.
b)
Díkčinění. Každodenní, ne jen jednu neděli na podzim.
6)
Boží pomoc.
a)
Rudé moře. Jednorázová mimořádná událost. Boží pomoc v našem životě.
b)
Tažení pouští. Chléb, voda, maso. Každodenní boží péče. Trpělivost.
Postup:
1)
Přímá cesta z Egypta do Kanánu. Pobřeží Středozemního moře. Poměrně krátká. Pro Izraele je však nemožné takto jít:
a)
Bojovné kmeny. Izrael je málo vyzbrojen. Nevycvičen.
b)
Nezorganizovaný lid. Otroci jen poslouchali, nerozhodovali. Nestarali se tolik o své věci, o obživu.
Poznámka: Izraelští starší v Egyptě. Jakási organizace už přece jen byla.
Poznámka: Izraelští starší v Egyptě. Jakási organizace už přece jen byla.
c)
Oklika přes Sinajský poloostrov. Nebyla tam voda a pastva pro dobytek jako na pobřeží moře.
2)
Odchod z Egypta. Rozpoložení Egypťanů. Desátá rána. Nutili Izraelce k rychlému odchodu. Farao se ale brzy a velmi rychle vzpamatoval z prvního zármutku. Odcházejí otroci, laciné pracovní síly. Rozleželo se jim to v hlavě.
a)
Uvědomili si, že to byla chyba, že Izraelce pustili. Kdo bude robotovat na obrovských rozdělaných stavbách? Kdo na nás bude pracovat?
b)
Jde o státní zájem. Jedná se o státní ekonomiku.
3)
Farao. 600 válečných vozů. Tehdy obrovská vojenská síla. Starověké tanky.
a)
Na likvidaci Izraelců nebo na jejich vrácení to bohatě stačilo.
b)
Egyptská starověká velmoc (stejně jako Babylonie) mohla postavit v dobách nejvyššího válečného vypětí 3 až 4 tisíce vozů. Většinou krátkodobě.
c)
Tento válečný potenciál byl umístěn v řadě posádkových strategických míst. Egypt totiž vedl občas války na několikerých hranicích. Předisponovávání vojska (transport) byl v oněch dobách relativně složitou záležitostí.
d)
Izraelců bylo 600 tisíc. Symbolika čísel.
4)
Izrael šel pomalu. Ženy. Děti. Stáda. Egypťané doháněli Izraelce na břehu Rudého moře. Strach Izraelců. Strachem křičeli. Děsivý strach a hrůza. Egypťané polovinu pobijí, zbytek upadne do ještě horšího otroctví.
a)
Mojžíš: Nebojte se. Hospodin bude bojovat za vás. Nebylo v lidské moci zachránit Izraele.
b)
Mojžíšova vztažená hůl nad moře. Prudký vítr. Vysušení mořského zálivu. Nebo: Koridor. Stěna vody napravo a nalevo. Izrael prošel na druhou stranu. Egypťané se pustili za nimi. Vody se vrátily. Vozy se utopily. Resp., utopili se vojáci a koně.
c)
Chvalozpěv. Píseň mojžíše a Marie. Marie byla sestra Mojžíše. Vděčnost. Důvod k vděčnosti a radosti. Prožitek Izraele. Záchrana od Boha.
5)
Namáhavá cesta po poušti. Všední dny. Každodennost. Útrapy, jaké si my ani představit nedovedeme.
a)
Poznámka: Naše zkušenost. Radostný prožitek. Ale všední život jde dál. Námaha života víry.
b)
Málo vody. Vyčerpané zásoby potravin. Vyčerpaní lidé. Úmorné slunce. Nedostatek pastvy. Lid není ochotný snášet útrapy. Netrpělivost. Nezvyklost. Neochota. Cesta pro víru, kvůli víře. Pro uctívání Hospodina. Nezorganizovaný lid.
c)
Izrael rychle zapomněl na otroctví v Egyptě. Tam byla dřina, týrání, nedostatek.
d)
Dodatečné přikrašlování minulosti. Přikrášlené podmínky života v Egyptě. Že se v Egyptě najedli, plné hrnce masa. Ty plné hrnce masa si přibásnili v bujarém rozběhu své fantasie. Vybájené egyptské hrnce masa.
e)
Zromantizovaná a zidealizovaná minulost. Je to dokladem, že přítomnost (současnost) byla více než velmi neutěšená. Dnešní člověk by v poušti za podmínek, které měli Izraelci, ztěží vydržel několik týdnů.
6)
Výčitky vůči Mojžíšovi. Hned na začátku. Výčitky padají na Mojžíšovu hlavu. Že je vůbec vyvedl z Egypta. Mojžíš z toho často byl nešťastný.
a)
Ono se řekne Vyvést. Ale pak je třeba lidi vést. Vyvedení bylo svým způsoben snazší než každodenní tahanice s nespokojenci a vyčítavci. Nezapomeňme: Jednalo se o 40 roků putování na poušti.
b)
Po vyvedení z Egypta nastala namáhavá každodenní práce. Mojžíš by si zasloužil odpočinek. Nebo aspoň odjet na dovolenou. Má už přece 80 let. Stáří. Nárok na důchod. Vyvedení z otroctví, to byla pěkná fuška.
c)
Permanentní každodenní práce. Napětí. Je nutno řešit spoustu drobných i větších problémů.
1.
Denní starosti, problémy.
2.
Napětí. Vyvedl jsi nás. Cos nám to připravil? Místo vděku výčitky. Cesta ke svobodě není lehká. Není to procházka růžovým sadem.
7)
Mojžíš předkládal své zklamání Hospodinu. Měl tuto možnost. Někomu to říci. Možnost postěžovat si.
a)
Zklamání je těžká zkouška víry. Mojžíš vydržel. Pomoc od Hospodina.
b)
Nervy ze železa. Nebo vůbec žádné nervy.
c)
Častá Boží pomoc. Zvláštním způsobem.
8)
Voda. Na místě, kde nebyla. Umět najít pramen nebo pramínek. Mojžíš udeřil holí do skály. Voda vytryskla.
Valtari: egypťan Sinuhet. Chetité. Neuměli vydržet na poušti. Zaplatili kočovníkům, aby pro ně dělali v jeskyních na poušti zásoby vody ve džbánech. Hrdlo zalito voskem, aby voda nevysychala. Vosk nad zátkou. I když se vosk roztavil, vosk zůstal nad zátkou stojícího džbánu. Egypťané si zase najímali jiné kočovníky, aby takové zásobárny vody objevovali a ničili. Chetité se chystali na postup proti Egyptu.
Valtari: egypťan Sinuhet. Chetité. Neuměli vydržet na poušti. Zaplatili kočovníkům, aby pro ně dělali v jeskyních na poušti zásoby vody ve džbánech. Hrdlo zalito voskem, aby voda nevysychala. Vosk nad zátkou. I když se vosk roztavil, vosk zůstal nad zátkou stojícího džbánu. Egypťané si zase najímali jiné kočovníky, aby takové zásobárny vody objevovali a ničili. Chetité se chystali na postup proti Egyptu.
9)
Chléb. Manna. Ráno, za rosy. Drobné kuličky. Dobrá chuť. Medové koláčky.
a)
Když je zoufalý nedostatek jídla, pak kde jaký žvanec chutná jako med.
b)
Možnosti: Ztuhlá pryskyřice tamaryšků. Semena. Lišejník. Nebo něco jiného.
c)
Objevovalo se to však pravidelně, každodenně po celou dobu putování na poušti.
d)
Pro dnešního Evropana by to ovšem byla více nežli velmi skromná strava.
10)
Křepelky. Tažní malí ptáci. Unavení. Sítě. Izraelci je chytali. Tloukli je holemi.
11)
Hospodin se staral a postaral, aby Izraelci na poušti nezahynuli. Strava víc než skromná a skrovná. Uhájit holý život. Podstandart. Prorok: Dal jsem ti život místo kořisti. Přes útrapy do zaslíbené země.
12)
Izraelci mnohdy na poušti živořili. Zaslíbená země nebyla pořád v dohledu. Jak dopadnou boje o ni?
13)
Nevděčnost Izraele. Často si Izraelci stěžují, že se jim vede zle. Podle životní úrovně dnes ano. Nikdo z nás by takový život dlouho nevydržel. I na tehdejší poměry to bylo hodně pod životní minimum.
a)
Ale Izrael chtěl přece z otroctví. Vedlo se jim v otroctví zle.
b)
Cesta k plnému životu nenínikdy lehká. Cesta vyznání víry v JK je mnohdy velmi nesnadná. Ne v měkkém kočáře. Ne v přepychovém autě.
14)
Manna. Chléb s nebe k životu věčnému. SB. Vyřizoval JK.
Postup:
1)
Vzpomínky na minulost.
a)
Když je člověku lépe než dřív, idealizuje si své mládí. Když je člověk mladý, vše se lépe snáší. I když byl lecjaký nedostatek. Někdy i nedostatek základních potravin.
b)
Natož když je člověk na tom hůř, třeba v důsledku nemoci. Když má např. Málo peněz. Dřívější nedostatky jsou viděny jako blahobyt.
c)
Srovnání s horším. Někdy se to horší idealisuje, transformuje do lepšího, vydává za lepší. Zvláště, když je snaha někoho zkoupat nebo když se něco chce někomu přišít.
d)
Přirozená reakce člověka. Víra nás učí vidět věci kriticky. K víře patří střízlivý pohled, realismus.
2)
Stavba domu. Celá rodina se uskromňuje. Výhled.Vypětí. Stojí to za to. Pohodlnější život v budoucnu. Praktické vyhlídky. Ukončení: Všichni si uvědomí, že nikdo zase neživořil.
3)
Boží pomoc na poušti.
a)
Nejde o konkretizování za každou cenu. Sublimovaná zvěst na základě konkrétností, konkrétních zkušeností. PB člověka neopouští.
b)
Boží pomoc je vždy konkrétní. Právo a povinnost vidět konkrétní případy Boží pomoci. Nezůstávat u všeobecností. Boží cesty v našem životě.
c)
Když je člověk dobře zajištěn a zabezpečen, ztrácí smysl pro konkrétnost. Chybí mu toto senzorium. Když takový zajištěný člověk mluví o Boží pomoci, tak vždy velmi všeobecně nebo uvede jako příklad všeobecné abstraktní jednotlivosti.
d)
Jako by vyšší zbožnost, lepší zvěst. Teorie. Teologie značně subtilní a teoretická.
4)
Stavba domu. Naděje. Výhled. Jiní už postavili. Známe výsledek. Je jasné, proč to stojí za to.
Ve vlastním rodinném domku se žije lépe a pohodlněji nežli ve stísněném panelákovém bytě.
Ve vlastním rodinném domku se žije lépe a pohodlněji nežli ve stísněném panelákovém bytě.
5)
Izrael. Jedinečná věc v dějinách. Dosud žádní otroci nevyšli z Egypta. Prototyp. Neví se, jak to dopadne.
6)
Izraelci usilují o něco, co jiní národové už dávno měli. Egypt. Babylonie. Vlastní zemi. Kočovníci se mají usadit.
a)
Jiní kočovníci jsou kolem. Samozřejmě, ne všem kočovníkům se něco takového podařilo. Hospodin vyvolil jenom Izraele.
b)
Jsou rozdíly i mezi kočovníky. Některým se daří lépe. Někteří žijí polousazeně, jiní v naprosté nejistotě a bez jakéhokoliv právního zajištění.
7)
Cena válečného vozu.
a)
600 šekelů. Plus 2 koně po 200 šekelech. Celkem 1000 šekelů. 600 vozů: 600 tisíc šekelů stříbra.
b)
Pastýř vydělal asi 3 šekely ročně. Mzda 200 tisíc pastýřů za rok. Cena jednoho vozu: Mzda asi 300 pastýřů za rok.
c)
Šekel: 8 gramů. Jeden vůz: 8 kilogramů stříbra. Všechny vozy: 4 800 kilogramů stříbra. To je bratru skoro 5 tun stříbra.
1.
Připočteme k tomu náklady na kvalifikované vojáky na válečných vozech a jejich výzbroj. Na egyptských bronzových vozech byli jen 2 bojovníci, na rozdíl od lehčích železných chetitských, kde byli 3 vojáci.
2.
K tomu je nutno ještě připočítat doprovodné vojsko, včetně zásobovačů a pod.
d)
Ztráta vojskav Rudém moři musela být sama o sobě pro Egypt národní (ekonomickou) katastrofou. Nadto ještě tato vojenská expedice nesplnila své poslání a nevrátila odcházející levné otrocké pracovní síly.
e)
Oněch 600 vozů můžeme hodnotově převést i na počet otroků. Bratří prodali Josefa jako otroka do Egypta za 20 stříbrných, tedy šekelů. Pak by se jednalo o 30 000 otroků. Jeden válečný vůz představoval tedy cenu 50 otroků, tedy lidí.
f)
Historicky se odchod Izraele z Egypta odehrál jinak nežli je to popsáno ve vyznavačském podání víry v bibli. Proto i výše uváděné propočty by vyšly jinak.
8)
Obloupení Egypta.
a)
Odchod Izraelců z Egypta představoval pro Tehdejší velmoc obrovskou ztrátu.
b)
Následky devíti prvních ran, většinou přírodních katastrof, byly nemalé.
c)
Desátá rána (úmrtí prvorozených (lidí i v dobytku) bylo velmi citelné.
d)
Odchod velké masy laciné pracovní síly byl nepřehlédnutelný a znamenalo to přímý dopad na rozestavěné megalomanské stavby.
e)
Izraelci si od egyptských občanů před odchodem vypůjčili zlaté a stříbrné šperky, které nevrátili. Prostomyslní a prostoduší Egypťané asi měli dobré a důvěřivé srdce. Půjčka na věčnú oplátku.
f)
600 válečných vozů ztracených v Rudém moři byla ztráta velmi nemalá.
9)
Obdoby v našem životě:
a)
Vysvobození z Egypta. Velká událost Boží pomoci v našem životě. Zážitek, prožitek mimořádné Boží pomoci.
b)
Přechod Rudým mořem.Další mimořádný zážitek. Obdoby: Nemoc. Zauzluje, zamotá se to v rodině, v mezilidských vztazích. Neštěstí. Bezvýchodné situace v životě.
c)
Píseň Mojžíše a Mirjam. Vděčnost. Radost. Citlivost našeho srdce pro Boží jednání v našem životě. Rozměr vděčnosti. Hlubší pochopení a prožití našeho života.
d)
Každodenní prožívání života. Voda. Chléb. Maso. To základní pro život. Podle našeho pohledu: hluboko pod životním minimem, podstandart. Pokukujeme: Bohatší země. Lepší životní úroveň. Jsou i chudší země. 60 tisíc lidí denně umře na hlad a jeho následky.
e)
Výhled: Zaslíbená země. Cesta životem do KB. Záblesky světla KB.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.