22) Mojžíš a farao. Exodus 5-10.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)

Text:

Jeremiáš 17,9: Nejlstivější je srdce. Nade všecko. A nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
Žalm 1,6: Hospodin zná cestu spravedlivých. Ale cesta bezbožných zahyne.

Čtení:

Exodus 5,1-6,1.

Postup:

1)
Faraonové.
a)
Neměli rádi Izraele. Otroci. Jiné náboženství. Neuctívali egyptské bohy. Přes porobenost svébytnost myšlení. Nepodrobovali se státní egyptské ideologii.
b)
Obavy. Nezdůvodněné a neodůvodněné. Co kdyby přišli nepřátelé. Třeba by se k nim přidali. Dohady. Podezírání. Nedůvěra. Vždy doklad slabosti králů. Nedůvěra k lidem. Podezíravost.
Poznámka: Někdy je podezíravost opodstatněná nebo odůvodněná.
c)
Egypťané potřebovali Izraele. Otroci. Těžká práce. Laciná pracovní síla. Téměř zadarmo. Zdroj zisku. Zvyšují si svou životní úroveň na úkor izraelských otroků.
2)
Odchod Izraele z Egypta.
a)
Byla by to velká hospodářská ztráta. Farao viděl ekonomický užitek. Nechtěl dát Izraelcům svobodu.
b)
Levná pracovní síla. Lze je vykořistit.
c)
Farao nechtěl Izraelcům ani zlepšit jejich životní podmínky. Nechtěl jim ani mírně lidsky zlepšit jejich životní úděl.
3)
Mojžíš a Aron u faraona. Posílá nás Hospodin. Propusť můj lid, ať mi na poušti slaví svátky. Náboženská motivace. Svoboda vyznání. Farao: Kdo je to Hospodin? Hospodina neznám, Izraele nepropustím.
4)
Je možno přistupovat s nárokem PB k těm (na ty), kdo ho opravdu neznají? Hospodin je přece pánem všech. Stvořitel. Poslední soudce.
a)
Naše výmluvy k nemisijnosti: Kdo nevěří, tomu o Hospodinu, o víře, nemluvit.
b)
Nikdo nemá výmluvu:
1.
My. Když jsme nemisijní.
2.
Nevěřící, že neslyšeli. Mluví i kamení chrámů a věží kostelů.
5)
Farao poslal Izraele k robotám. Nařídil úředníkům: Ztížit otroctví. Izraelci asi mají málo práce. Proto mají čas na vzpouru. Vymýšlejí si všelijaké věci. Chtěli by ještě náboženskou svobodu.
a)
Přidat jim práci, aby neměli čas myslet, a k tomu ještě na to svoje náboženství.
b)
Lid úpěl pod těžkou prací, kterou nemohl zastat a zvládnout ani při nejlepší vůli. Nelidské, nadlidské požadavky. Když Izraelci nesplnili normu, nastalo bití, týrání. Dozorci. Drábové.
6)
Předáci Izraele k Mojžíšovi: Cos nám to udělal? Předtím byla robota aspoň snesitelná. Teď jsme na tom hůř než předtím.
7)
Mojžíš.
a)
Modlí se k Hospodinu: Proč jsi mne sem vůbec poslal? Od té doby, co jsem mluvil s faraonem, se má lid mnohem hůř než předtím.
b)
Hospodin odpověděl. Bere Izraele v ochranu. Pomoc: Pošlu na faraona a na celou zemi těžké rány. Pohromy. Přinutím faraona, aby propustil lid.
8)
Rány. Skoro ekologické. Nedostatek pitné vody. Žáby, přemnožení. Štěnice. Mouchy. Dobytčí mor. Černé neštovice na lidi. Krupobití. Kobylky. Tma, zatmění.
a)
Farao. Vždy sliboval propuštění Izraele. Pak nepustil. Farao se zatvrdil proti Hospodinu. Nesplnil své vlastní slovo.
b)
Poslední desátá rána. Hospodin k Mojžíšovi: bude tak hrozná, že vás farao bude prosit, abyste už šli.
9)
Podobné rány se vyskytovaly a vyskytují v Egyptě dodnes. I my něco z toho známe. Epidemie. Přemnožení určitého druhu. Přírodní pohromy. Orient. Mouchy. Kobylky. Epidemie.
a)
Zde: Přichází to na přímé slovo (ohlášení) Mojžíše.
b)
Zvláštní projev Boží moci.

Poznámky:

1)
Lstivost faraona. Když bylo zle, sliboval. Pak se zase zatvrdil.
My: Když je nám zle, slibujeme PB kde co. Modlitby.Dokonce se i modlíme. Mluvíme o citlivosti pro SB. Když nám otrne, otřepeme se a zapomeneme.
2)
Bezvýchodnost Izraele.
a)
Nedovedeme to pochopit. Nedovedeme si to představit. Člověk v dobrých podmínkách mnohému nerozumí. Možná i blbě radí. Sytý hladovému nevěří.
b)
Invalidita. Trvalé poškození zdraví. Nelze změnit úděl. Pomoc: Kompenzace. Porozumění lidí.
c)
Indové. Miliarda obyvatel. 20 milionů žije v nadstandartním (pohádkovém) přepychu. 200 milionů tvoří střední stav. 800 milionů lidí je v chudobě. Z toho 400 milionů je bez jakékoliv šance a naděje se nějak eventuelně pozvednout.
d)
Slamy. Velkoměsta. Orient. Třetí svět. Z ruky do úst. Beznaděje.
e)
Etiopie. Somálsko. Hladomory. Beznaděje.
3)
Farao. Hospodina neznám. Neuznávám ho.
4)
Lstivé srdce. Vezme na sebe někdy i zbožnou podobu.
5)
Mojžíš začíná vysvobozovat Izraele. Malé začátky. Chce to čas.
a)
Starší lidu. Přesvědčit je. Získat.
b)
Přesvědčit faraona.
6)
Šachová partie. Tahy. Mojžíš a farao. Boží moc nad lidskými tahy. Bůh má své hráče. Mojžíš. My. Poslanost. Věrnost jeho věci.
7)
Úkol Mojžíše:
a)
Budovat společenství Izraele. I na poušti. Společenství církve.
b)
Vysvobodit.
c)
Dosvědčovat Boží moc uvnitř Izraele i v Egyptě. Egypt, to je svět.
8)
Stručné vyznání po odstupu času: Hospodin vysvobodil Izraele z Egypta. Jedna věta. Za tím však jsou celá desetiletí a mnoho práce.
9)
Objektivní situace. Člověk si nepomůže sám. Pomoc nemůže přijít zvnitřku. Boží pomoc. Zvenčí. Člověk v poslušnosti koná Boží vůli. Zpětný pohled:bůh pomohl.
10)
PB umí říci také své Dost. Má božskou trpělivost i s faraonem. Farao se nemohl vymlouvat, že neměl čas a příležitost změnit se a činit spravedlnost.
11)
Nápor na víru Izraele. 9 krát farao slíbil, pak nesplnil. Důvěřovat bohu.
12)
Lstivé srdce. Umí kamuflážovat i se zbožností. Zbožný kabát, háv.
13)
Rány. Týkaly se lidí dole i v palácích. Vyhnulo se to Izraeli. Všichni Egypťané měli profit z otrocké práce Izraele. Vykořisťování a zbídačování Izraele. Vyšší životní úroveň. Na úkor Izraelských. Obírali je o výsledky jejichpráce.
14)
Jít na poušť. Do horšího. Nezajištěnost. Nezvyklost. Novost. Žádná romantika. Bylo jim tak zle, že šli raději do horšího.
15)
Postižení prostých Egypťanů pro faraonovu zatvrzelost.
a)
Ale i ti prostí profitovali na útisku Izraele. Měli z toho vyšší životní úroveň.
b)
Obdoba: Koloniální země využívaly kolonií. Na úkor kolonií se celkově zvyšovala životní úroveň v koloniálních zemích. Týkalo se to i obyčejných lidí dole, i když pochopitelně ne tolik jako těch stále výš.
c)
Platili to (dopláceli na to) obyčejní lidé v těch koloniích.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.