21. Mojžíšovo povolání. Exodus 3-4.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Izaiáš 41,10: neboj se, Já jsem s Tebou. Posilním Tě a pomáhati budu tobě.

Čtení:

Exodus 3,1-22. Celé. Hořící keř.

Postup:

1)
V Egyptě se stupňuje útisk izraelských otroků. Bití. Když nesplnili normy. Zvyšování norem. Izraelci volali k Hospodinu. Modlitby.
2)
Mojžíš. Pásl ovce. Hořící keř upoutal jeho pozornost. Neshořel. Šel blíž. Hlas: Nepřibližuj se. Zuj si boty. Svaté místo. Já jsem Bůh tvých otců. Bůh Abrahama, Izáka, Jákoba.
a)
Předtím Mojžíš žil klidně a v určitém pohodlí. Sice je u něj víra, ale projevuje se soustředěnost jen na sebe, k sobě. Nezájem o jiné.
b)
My. Třeba horlivá víra, ale jen v nitru. Necítíme odpovědnost za jiné. Horlivost víry. Ale jen soukromí. Bez námahy. Bez přílišné oběti, úsilí. Žádná práce a vypětí v souvislosti s vírou.
c)
Bůh. Může nás z takové víry vyburcovat ke zvláštnímu úkolu. Něco od nás chce. Třeba i něco víc nežli pouze pouhopouhé snažení se o zachování a údržbu církve, sboru.
3)
Bůh slyší hlas zuboženého lidu v Egyptě. Výzva k Mojžíšovi: Půjdeš do Egypta a vysvobodíš Izraele. Dovedeš ho do Kanánu. Slíbená země.
4)
Mojžíš. Úlek. Strach. Nechce se mu do Egypta. Kdysi tam zkoušel vyvolat vzpouru. Útěk. Vražda egyptského dozorce.
a)
Výmluvy. Nestačí na to. Slabý. Izraelci mu neuvěří. Nepůjdou za ním. Nikdo ho nebude podporovat. Nezná ani Boží jméno. Co řekne lidu.
b)
Jméno Boží: jsem, který jsem. Přítomný Bůh. Ne nějaký minulý Bůh.
c)
Konkrétní úkol: požádat faraona božím jménem, aby mohl na poušti sloužit hospodinu. Aby Izrael mohl žít V náboženské svobodě. V Egyptě byl jako BůH uctíván farao.
d)
Mojžíš. Další výmluvy. Nejsem řečník. Nevyznám se ve DVORSKé diplomacii. Poznámka: 40 let žil u DVORA. Sice Před 40 lety. Kdo jiný to měl znát Lépe? Výmluvy.
e)
Hospodin: já sám Tě naučím, co bys měL mluvit. JK: bude vám dáno, co mluvit před králi. Vyznávání JK. Bratr Aron. Půjde s tebou. Je výřečný.
5)
Mojžíšův tchán Jetro mu nebránil.
a)
Žena Zefora, 2 synové. Doprovázejí ho. Mojžíšova žena je bývalá pohanka. Ale věrně doprovází svého manžela na jeho životní cestě a při jeho úkolu.
b)
Setkání S Aronem na cestě. Mojžíš mu pověděl, co mu řekl Hospodin.
c)
Gesen. Shromáždění starších Izraele. Sdělení: Hospodin vyslyšel modlitby utlačovaného lidu. Mojžíš a Aron jsou posláni od Boha vysvobodit Izraele. Lidé uvěřili a děkovali Bohu.
6)
Víra.
a)
Spoléhat na to, co se nevidí. Epištola k židům. Nebylo zatím nic vidět. Ani paprsek naděje, že se podaří Izraele vysvobodit. Dosud se to v dějinách žádným otrokům nepodařilo. Bezprávní, bezmocní otroci.
b)
Veliká víra. Spoléhali na Hospodina. Nebylo vnějších předpokladů, podkladů.
7)
Jahve.
a)
Původní Boží jméno. Nejasné. Sloveso býti. Jsem. Ehié, ašer ehié.
b)
Bedřich Hrozný: dějiny přední Asie. Madiánci jsou odštěpkem mitánců. Souvislost s Indií. Slunce. Jajaš. Sluneční božstvo. Mojžíš přinesl označení Jahve od Madiánců.
c)
Egypt. Achnaton. 1350 Ante. Aton. Sluneční kotouč. Pokus o zavedení racionálního MONOTEISMU.
8)
Orient. Na posvátných místech se zouvají boty. Mešity. Dodnes. Muži u nás sundavají čepici. Přezouvání, návštěva. Respekt k hostitelce, Otázka úklidu. Ovšem i určité pohodlí. Nepřidávat práci hostitelům. Zašlapání koberců.

Poznámky:

1)
Modlitba.
a)
Izrael volal K Hospodinu. Bezvýchodná, těžká chvíle. Pomoc v životě.
b)
Námitky proti Křesťanství: Bůh je jen jako Východisko, když končí lidské možnosti.
c)
Nestydět se za víru. ČLověk opravdu vše nezvládne. Nemoc. Smrt. Nejistota života.
d)
Křesťan má běžné opory jako každý jiný. Navíc: víra. Díky za to navíc.
2)
Bůh jedná skrze lidi. Povolává si lidi. Ne zázračný, kouzelný proutek.
3)
Povolání. Změna života. Dosud víra v poklidu. Člověk poznává a rozpoznávvá, že Bůh je jiný, než jak ho dosud znal a jak se domníval, že Bůh je.
4)
Růst poznání víry. Nové věci.
5)
Bůh od nás něco chce. Má na to právo.
6)
Bůh vyvrátí všechny naše námitky a výmluvy. Mojžíš poslechl. Přesto by čLověk mohl neposlechnout.
7)
Radost Izraelců v EgyptĚ: Bůh vyslyšel jejich modlitby. Nebylo nic vnějšně vidět. Víra. Spoléhání na Boha. Naděje. Radost. Kvas. Už to začíná, i když zatím není nic vidět.
8)
Vysvobození z nesnesitelné z zhoršující se situace.
9)
Hospodin mluví.
a)
Přímé osobní setkání S Bohem.
b)
Jákob: Bethel, Fanuel.
c)
Mojžíš. Exodus 3. Hora Oreb.
1.
Hořící keř. Po 40 letech. Mimořádný zážitek na poušti.
2.
Něco tak mimořádného může prožít člověk jistě i několikrát za život. Většinou to ale nikdo neprožije příliš často. Jde opravdu o mimořádnost svého druhu.
d)
KněZ eli. Hospodin S NíM později už nemluvil, Přestal mluvit.
e)
Samuel, mladý, mluví K Němu hospodin. Později hospodin Též mlčel, i vůči Samuelovi.
f)
Saul. Hospodin K Němu Přestal mluvit.
g)
David. Složitá situace na konci jeho života.
10)
Poznání boha.
a)
Obecné: Něco musí být. Něco tam nahoře.
b)
Osobní vztah je důležitý. Jak k nám Bůh mluví. Bible. Církev. Kázání při bohoslužbách.
c)
Vidění: opatrně s tím. Riziko: Lidští duchové se prosadí místo Ducha svatého.
d)
Epištola k Židům: Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval Bůh k předkům.
11)
Mojžíš je 40 let na poušti.
a)
Zrání ve víře.
b)
Zabydlenost. Zvykl si na způsob života. Usazenost. Zapadl do prostředí.
12)
Podněty:
a)
Izrael se modlí k Hospodinu. Lidé volají o pomoc.
b)
Mojžíš u Madiánských. Víra. Zrání víry. Učí se trpělivosti. Zabydluje se. Pohodlí života. Každodennost. Samozřejmost. Jak život jde ze dne na den. Stáří. Už nic nedělat.
c)
Bůh povolává starého Mojžíše. 80 let. Abram: 75 let. Ještě může něco dobrého udělat pro Boží věc. My. V každém věku. Určitý úkol. Jem vidět Boží povolání.
d)
Mojžíš. Učit se myslet na druhé. Pomoc druhým. Budovat Boží lid.
e)
Boží povolání.
1.
Tíha. úkol. Poslání. Odpovědnost. Výmluvy. Lidsky pochopitelné. Těžký úkol. Váha (tíha, tíže) odpovědnosti. Nepokazit.
2.
Ne výmluvy do nekonečna. Nechat se Bohem přemluvit. Bůh nám to vysvětlí.
3.
Bůh nemluví do nekonečna. Trpělivě vysvětluje.Ale když člověk pořád a pořád nechce, když se do nekonečna vymlouvá, pak si Bůh najde jiného.
f)
Jahve. Jajaš.
1.
Srovnej: Waltari. Egypťan Sinuhet. Alexander Pludek: Faraonův písař.
2.
Asi 1350. Achnaton. Sluneční kotouč: Aton. Slunce. 1320. Pád Achnatona. Restaurace Amona. 1310. Odchod Izraele. Snad vyznavači Atona. Farao. Atonovci. Kříž. Znak kříže.
g)
Hořící keř.
1.
Duté stonky. Plyn, nafta. Knot.
2.
Řídký úkaz na poušti. Slunce. Odraz světla. Obdoba: druh červánků. Západ, východ slunce. Něco fosforeskuje.
3.
Forma vyjádření. Bůh našel způsob, jak zastavit a upozornit Mojžíše.
4.
Zážitek na poušti. Atmosféra. Z pobytu na poušti. Vidění. Mimořádný úkaz v mysli. Vnitřní ujištění.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.