19. Mojžíšovo mládí. Exodus 1-2.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)

Text:

Žalm 33,10: Hospodin ruší rady národů. V nic obrací přemyšlování lidská.

Čtení:

Exodus 1. Žalm 2.

Postup:

1)
Růst Jákobovy rodiny. Rozmnožují se. Ubíhají desetiletí, staletí. Nová královská dynastie. Je to trnem v oku egyptským králům, že v pohraniční oblasti se nachází jakýsi cizí živel, element, národ.
Zapomnělo se na Josefa, že zachránil Egypt před hladem. Minulé zásluhy nic neznamenají.
a)
Národnostní odlišnost Izraele.
b)
Odlišnost způsobu života. Pastevci.
c)
Náboženství. Uctívání Hospodina a nikoli egyptských bohů. Neuznávají egyptskou státní ideologii.
d)
Jsou jiní. Tedy potenciálně nebezpeční. I když nemají žádné zlé úmysly. Nepodložené dohady. Co kdyby. Je jich moc. Kdyby vpadli nepřátelé. Co kdyby se přidali k nim.
2)
Snaha oslabit a potlačit. Omezit vnějšně. Šlo hlavně o odlišnost náboženskou. To potlačování na sebe bere i podobu náboženskou. Omezit. Nedovolit uctívat Hospodina na poušti.
3)
Josef.
a)
Na zásluhách předků nelze stavět. Nelze počítat s nějakou vděčností Egypťanů.
b)
Církev v minulosti českého národa. Husité. Jednota bratrská. Přínos pro český jazyk. Kultura. Sociální práce.
c)
Rozhodující je vždycky a všude přítomnost.
d)
Minulé zásluhy jsou respektovány pouze v oblasti majetkové. Získané majetky se vždycky nějak přetáhnou z minulosti do přítomnosti. Různé restituce, transformace, způsoby převádění a zajišťování se.
4)
Vnější situace Izraele. Izrael se do ní dostal nezaviněně ze své strany. Není ani řeč o nějakém hříchu Izraele. Vnější okolnosti to způsobily. Suché konstatování.
a)
Nový farao. Nová dynastie. Neznal Josefa. Konstatování daného faktu: V naší zemi je nějaký cizí národ. Izrael je značně silný. Dát si na něj pozor. Možná rizika.
b)
Co kdyby se Izraelci vzbouřili nebo v případě nepřátelského vpádu přidali k nepříteli? Racionální úvahy ze strany faraona.
c)
Přehnané:
1.
Ne ocenění či reálné posouzení skutečné síly Izraele.
2.
Vzbudit u Egypťanů obavy, aby měli pocit spravedlivého boje proti Izraelcům. Ovlivnit veřejné mínění. Aby si Egypťané opravdu mysleli, že jsou od nevýznamných pastýřů doopravdy ohrožení.
d)
Jak to všechno vlastně vzniklo? Politický a ekonomický kalkul Josefa. Pozvání rodiny do Egypta, na lepší. Po staletích se to ale zvrtlo, vyšlo to jinak. Vzniká dojem: Jákob oprávněně váhal se stěhováním do Egypta. Měl zůstat doma.
5)
Nařízení faraona babám. Zabít vždycky při porodu chlapce. Porodní báby se ale bály Hospodina. Výmluvy: Silné izraelské ženy porodí dřív než přijdeme.
a)
Obě statečné porodní báby jsou v bibli jmenovány jménem.
b)
Bible se neobtěžuje jmenovat nějakého faraona.
6)
Výroba cihel. Těžká ruční práce. Vysílit Izraelce. Města: Fiton a Ramese. Snad i masakry mezi Izraelci. Válečné vozy Egypťanů. Zvyšovat neustále výkon. Přesto Izraelců přibývá.
7)
Narození chlapci se mají házet do Nilu. Utopit je, žrádlo pro krokodýly.
a)
Egypťané nestačí na postižení rodičů, jdou na kobylku rodičům přes děti. Citlivé místo. O humanitě se ve starověku nedalo mluvit.
b)
Děti lze likvidovat fyzicky nebo je možno jim znemožnit možnost rozvíjení se. Potíže věřících dětí za totality dostat se do škol.
8)
Izraelská matka. Z rodu Lévi. 3 měsíce doma s rizikem ukrývala chlapce. Matka vložila do ošatky a umístila do Nilu na místo, kde se koupávala princezna, faraonova dcera. Nebyli tam krokodýlové. Naplánováno.
a)
Sestra Mirjam se ukryla nedaleko. Princezna se rozhodla ujmout se chlapce. Mirjam jí zajistila kojnou z izraelských matek. Tak se Mojžíš dostal zpět k vlastní matce.
b)
Pohádka o Plaváčkovi. Sargon 1, Eufrat. V Egyptě dámy z vyšších kruhů odkládaly takto své nechtěné děti. Matky se touto formou zříkaly dětí. Dnes: Nechat k adopci nebo do ústavu.
9)
Mojžíš. Z vody vytahující.
a)
Běžné tradiční překládání jeho jména: Z vody vytažený.
b)
Adoptivní syn princezny. Chráněnec princezny. Marie (mirjam) to zařídila tak, aby ho dostala matka. Zaplaceno. Když Mojžíš odrostl, šel do paláce. Nejvyšší možné tehdejší vzdělání.
10)
PB si může použít i svých nepřátel, aby plnili jeho vůli. Zvláštní Boží řízení. Princezna nevědomky vychovala vysvoboditele Izraele.
a)
Svým činem milosrdenství princezna fakticky poškodila Egypt. Hřát si na prsou hada.
b)
Praxe v Egyptě. Vychovat děti z porobených národů, aby sloužily jako vládci v porobených národech a zastávali velmocenskou politiku Egypta. Loyální poddaní. Čin princezny nebyl tedy nutně jen pouhopouhým aktem ryzího milosrdenství.
c)
Pomoc pro pochopení souvislostí: Znát dobové pozadí.

Poznámky:

1)
Jinakost Izraele v Egyptě. Podezřelí, odlišní. Podezřelí proto, že jsou odlišní.
2)
Zásluhy z minulosti. Je třeba si jich vážit. Ale rozhodující je konkrétní přítomnost, i v oblasti víry. Přítomná poslušnost SB.
3)
Farao. Snaha integrovat Izraele do egyptského prostředí. Izrael by měl přijmout egyptské bohy. Náboženská jednota faraonových poddaných. Zapojit se. Zapadnout do prostředí. Převýchova v náboženské oblasti.
4)
Základem křesťanské výchovy je rodina.
a)
Dítě slyší o Božích věcech.
b)
Příklad života z víry.
c)
Celá rodina chodí do kostela.
5)
Nový farao. Nový politický vítr.
Confesor Maximus. Vysoký státní úředník u byzantského dvora. Včas nepřevlékl kabát, když se změnil (když zavál) politický vítr a tak se stal konfesorem, vyznavačem, mučedníkem.
6)
Dítě. Mojžíš. Bůh začíná od malých a nepatrných začátků. Samson. Izaiáš, proutek z pařezu Izai. Dítě narodilo se vám. Samuel. JK. PB počítá čas velmi trpělivě. Čas musí dozrát.
7)
Situace Izraele a Egypta.
a)
Nová dynastie.
b)
Pohraničí. Silná národnostní a nábožensky odlišná skupina. Cizí element. Potenciální, možná, eventuelní neloyálnost ke státní náboženské ideologii. Národní a kulturní svébytnost, odlišnost.
c)
Úvaha, neopodstatněná a nepodložená: Co kdyby přišli nepřátelé.
1.
Racionální uvažování, nelze to Egypťanům vyčítat.
2.
Sympatie obyvatelstva ve válce hraje důležitou roli. Minimálně jde o zásobování vojska a informace, o průvodce a pod. Ještě minimálněji jde o nekladení odporu.
8)
Příčiny situace.
a)
Svést všechno na staré. Zavinili to. Nedělali to dobře. Neměli dělat to a ono. Měli to dělat jinak. Zavinili to. Starý režim je vším vinen. Určitou dobu se to dá házet na staré i v církvi. Stará generace. Až mladí zestárnou, další mladí jim to vrátí.
Vyčtou jim např., že byli proti starým.
b)
Hledání příčin. Analyza. Není tím ale vše vyřešeno. Hledání příčin je ale lepší než líné nehledání.
c)
Lze to hodit na hlavu starému Jákobovi. Neměl chodit se svou rodinou do Egypta, když ho tam zval milovaný syn Josef.
9)
Řešení pro Egypťany:
a)
Dovolit Izraelcům odejít. Případně je vyhostit. Ale byla by to citelná ztráta laciné pracovní síly. Znamenalo by to poškození ekonomiky. Chov dobytka byl významně obstaráván Izraelci.
b)
Populační útlum.
1.
Regulace porodnosti. Porodní baby mají usmrcovat narozené chlapce.
2.
Nil. Topit chlapce jako koťata. Krmit krokodýly na kůži na kabelky a boty a rukavice pro bohaté dámy. Aspoň dočasně, po dobu rizika, na určitou populační úroveň.
3.
Regulace potřeby pracovních sil.
c)
Těžká práce. Udřít. Ubít. Odepsat. Vykořistit do vyflusnuta. Ujařmit. Oni pak ani nepomyslí na bouření se. Zdeptat fysicky i psychicky. Decimovat.
1.
Koncentráčnická praxe. Fyzicky i psychicky ubíjející zbytečná práce. Hromada kamení se přehazuje zbytečně sem a tam.
2.
Paradox dějin. Chudí mají víc dětí. Návod na snížení počtu dětí u chudých: Zvýšit chudým životní úroveň. Pak budou mít méně dětí. Větší přizpůsobivost lidí souvisí se životní úrovní. Kdo má větší plat, méně remcá.
3.
Víc dětí. Reakce (i podvědomá) na tísnivou životní situaci. Podobně reagují i zvířata a rostliny. Víc semen u rostlin, kde se jich méně uchytí.
4.
Obrana. Podvědomá snaha přežít. Bohaté národy mají málo dětí.
10)
Boží pomoc. PB je na straně utištěných. Konkrétní pomoc: Odejít. Do lepšího. Soužití není možné. Obdoba: Abraham a Lot. Jákob a Ezau. K odchodu je ale třeba souhlas faraona. Ten zase nechce Izraele pustit. Jde o pracovní síly.
11)
Izraelci, chudí, často ustupují.
a)
Abraham se pořád stěhuje. Kočovník.
b)
Izák, chce se usadit. Kope studny. Abimelech. Víckrát Izák opouští studny, kope nové.
c)
Izraelci chtějí odejít z krásné krajiny Gosen. Usazeni již po staletí.
d)
Pořád naděje nového, lepšího.
e)
Mají Izraelci v Gosen už historické právo na svou zemi? Josef kdysi pomohl zachránit Egypt. Dobytkářský průmysl, ekonomický přínos.
f)
Ochota Izraele odejít.
1.
Důsledky útisku. Raději začít znova jinde.
2.
Zříkají se svého práva.
g)
Egypťané. Uvědomili si nakonec, že mají z Izraelců prospěch. Útisk až na hranice jejich možností. Vydřít z Izraelců, co se dá. Udřít je. Odřít je. Vyždímat. Levná otrocká pracovní síla. Izraelci pomáhají zvyšovat životní úroveň Egypta.
12)
Vznik situace.
a)
Josef. Zachránil Egypt před hladem. Farao povoluje Jákobovcům usazení v Gosen. Legálně přišli.
b)
Politický převrat. Nová dynastie. Vše staré se kritizuje. Situace je jaká je. Řešit. Po staletí to vznikalo.
c)
Boží pohled. Dlouhodobé plánování. Připravená zaslíbená země. Naděje. Mojžíš. Dítě. Přirozená povaha člověka: Okamžitě. Člověk chce všechno hned.
d)
Propracovaná ideologie Izraele. Redakce SZ. Kolem roku 450. Ztvárnění dějin.
13)
Ohrožení, možné ohrožení, od nevýznamné skupiny pastýřů.
a)
Dějinné zájmy: Hájit zájmy své vlasti. Kolonizátoři. Bojovali za svou vlast tisíce kilometrů daleko od své vlasti.
b)
Jenže to bylo opravdu pro dobro jejich vlasti: Z kolonií přicházelo bohatství. Přivážely se levně suroviny a další zboží. Bylo možno tam odlifrovat přebytky obyvatelstva. Rozšíření sféry vlivu.
14)
Výchova Mojžíše.
a)
Vychovat kolaboranta. Věrný služebník pro Egypt.
b)
Moderní doba: Stáže. Dlouhodobé studium. Naučit se řeč velké země. Firma zaplatí pobyt někde ve světě. Odběr výrobků.
c)
Mojžíš se vymkl princezně z rukou. Mojžíš dal přednost údělu Izraelce před bohatstvím a pohodlím života jen pro sebe.
d)
Něco nepochopitelného pro moderního tržně orientovaného církevníka.
15)
Text. Hospodin ruší úradky, úmysly národů. Zatím to ještě není vidět. Mojžíš je malé dítě.
16)
Topit děti. Egyptská akce proti bezbranným. Hospodin se zastává bezbranných. Ne ale vždy hned. Mnoho obětí. Poslední soud.
17)
Hráz proti zlu na zemi. Není vše v lidských silách a v lidských možnostech.
a)
Vlk zůstane vlkem.
1.
I když zrovna nekouše.
2.
I když zrovna nežere.
3.
I když právě vrtí ocáskem a právě nic zlého nedělá.
4.
I když je zrovna nažraný a odpočívá.
b)
Taktika zla. Působípomalu. Zkouší. Biblické výzvy k bdělosti. Být ve střehu před rafinovaností zla. Záludnost.
1.
Atraktivní bludy. Falešné učení. Maličko pospíš a máš vedle velké zlo.
2.
Bdělost. Když vedle sebe ulehne lev a beránek, měl by ten beránek vědět, že vstane jen ten lev. Bude se usmívat o trochu víc. Nikoli ten beránek ve lvím břiše.
18)
Boj se zlem: Vytrhnout kobře jedovaté zuby.Ale ty žel opět narostou. Pak zůstává stará osvědčená metoda: Uříznout kobře ocas.Ale u samé hlavy.
19)
Nejasné. Josef, potentát. Jeho synové nepokračovali na vysokých místech? Ukončená řada? Velmoži přece pokračují. Efrajmovci a Manasesovci jsou pastýři jako ostatní Jákobovci.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.