12. Jákob a Ezau. Genesis 25-27.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)

Text:

Žalm 133,1: Jak dobré a utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají.

Čtení:

Genesis 25,28-34.

Postup:

0)
Minule. Izák se šťastně oženil. Vzal si věřící Rebeku. Jako v románu na konci: Vzali se. Předpoklad dalšího šťastného života. Optimistický výhled. Ale problémy jsou i ve věřící rodině. A někdy hodně veliké.
1)
Věřící rodina.
a)
Izák. Rebeka. Dvojčata. Nepodobná vzhledem i povahou. Jákob a Ezau. Prvorozený Ezau. Drsná povaha. Chlupatý. Jákob: držel se víc doma. Izák. Měl raději ezaua. Zvěřina. Lovec. Prvorozený. Pokračovatel rodu i ve víře.
b)
Rebeka přála víc Jákobovi. Problémy vztahů v rodině věřících. Prvorozený. Dvě třetiny majetku. Hlava rodiny a obětník.
2)
Ukradení prvorozenství.
a)
Ezau na lovu. Smůla, nic neulovil. K smrti unaven. Děsivý hlad. šlo mu o život. Jákob, čočka. Vyděračství. Zachránil bratrovi život za prvorozenství. Týt z nouze spolubratra.
b)
Ezau byl možná podle názoru nepřemýšlejících klasických vykladačů sedících v teplíčku u zeleného stolu lehkomyslný, ale co měl dělat? Šlo o zachování holého života.
c)
Ezau potvrdil přísahou, že se vzdává prvorozenství, nejen že to řekl. Jákob si to nechal posichrovat. řeč se mluví a voda teče. Ale přísaha se bere vážně.
3)
Starý Izák.
a)
Slepý. Chtěl předat prvorozenému Ezauovi požehnání. Nevěděl, co se událo mezi oběma syny.
1.
Ezau má jít něco ulovit a připravit slavnostní hostinu. Chtěl Ezau ošidit Jákoba?
2.
Ale: Ani přísaha v případě životní nouze nebyla vždy platná. Šlo o vynucenou přísahu v tísni, za evidentně nepříznivých okolností.
b)
Rebeka. Vše slyšela. Vmontovala se do toho. Jako by (snad opravdu nevěděla) nevěděla o tom, jak to bylo kdysi s tou čočkou.
1.
Ošidit staršího syna a manžela. Rodina věřících. Navedla Jákoba, aby ošidilslepého otce.
2.
Rebeka napomohla. Upekla maso z kůzlete na divoko. Dala konstruktivní návrh, aby si Jákob vzal šaty Ezaua, poznatelně smrděly. Kůže na krk a ruce, Ezau byl chlupatý. Dokonalá klamačka.
c)
Izák se nechal oklamat. Předal požehnání nepravému.
4)
Návrat Ezau.
a)
Podvod vyšel najevo. Ku podivu vůbec neřešena scéna u čočky. Nevytáhl to na světlo ani Jákob. Ezau pláče. Představit si dospělého ženatého muže, jak pláče.
b)
Izák nemohl odvolat vyřčená slova požehnání. Ezau dostal menší požehnání, aby nebylo v rozporu s prvním, větším.
5)
Nenávist Ezau k Jákobovi.
a)
Pochopitelné a vysvětlitelné. Jákob se zatím choval jako gauner a křivák.
b)
Útěk Jákoba do Cháran k Lábanovi. Narafičeno Rebekou a Jákobem jako bohulibý odchod. Najít si věřící ženu. Ezau měl pohanky. Izák na to skočil jako myš na špek. Háček s dobrou a tučnou žížalou pro upřímně věřícího starého kapra Izáka. Naletěl na to. Spolkl to i s navijákem.
6)
Žádný z obou bratří nejednal správně.
a)
Jákob ale zřetelně a výrazně a nepřehlédnutelně hůř.
b)
Ezau. Snad lehkomyslnost.
1.
Prodání prvorozenství.
2.
Nestará se nadmíru o domov. Loví si. Zábava. Ale: Nemusel, nebylo to třeba. Klapalo to. Obstarával to Jákob. Dělba práce.
3.
Chce ošidit Jákoba, i když ten prvorozenství z něho vymámil v tísni života. Ale Jákob to nikde dál nezmiňuje. Neobstálo by to.
4.
Nenávist k Jákobovi. Chtěl ho zabít. Vražda je vražda, ať byl Jákob už jakýkoli. Kajin a Abel. Bratrovražda.
7)
Podvodník.
a)
Využití nouze spolubratra. Jákob využil darebácky hladu Ezau. Ne jen obyčejný hlad. K smrti. Přiměl ho k prodání prvorozenství a k přísaze. To by bratr neměl dělat.Bratří i ve víře.
b)
Jákob navíc podvedl slepého starého otce. Nejednal otevřeně. Neřekl, jaké a jak to tehdy s tou čočkou vlastně doopravdy bylo. Neobstálo by to.
8)
Lidská hříšnost.
a)
Nemůže narušit Boží plány s potomky.
b)
Hřích není omlouván. Ale nezmaří Boží plány.

Poznámky:

1)
Bratří rodní a ve víře.
a)
Kajin a Abel.
b)
Doba soudců. Např. Soudců 19-21. Benjaminovci. Nejednota. Všelijaké vztahy. Smlouva mezi vyznavači Hospodinovými byla v praxi narušena. Důsledky: Občanská válka.
c)
Ezau a Jákob.
2)
Prvorozenství.
a)
Práva. Výhody jenom proto, že se někdo narodil dřív. Běžné přednosti tehdy. Vyvolení tím, že se narodil první. V tomto případě došlo k porušení běžné tradice, pravidel a zaběhnuté praxe.
1.
PB vyvolil Jákoba, resp. Přiznal se k němu.
2.
Prostě to tak vyšlo a jeho potomci mluvili o vyvolení.
b)
Hlava rodiny.
1.
Mohl poroučet zbytku rodiny, i matce a bratrům. Dvě třetiny majetku. Duchovní vedení a rozhodování.
2.
Zásluha jen tím, že se narodil jako první. Bez osobních zásluh. Neměl vliv na to, že byl prvně narozený. Obdoba: Mrtvá tradice.
c)
Izákova rodina neměla dlouho děti. To bylo slávy, když se narodili naráz dva synové. Naděje. Očekávání. Ono to ale někdy vyjde a dopadne jinak. Málem vražda v rodině. Obdoba: Adam a Eva, Kajin a Abel.
d)
Vnitřní napětí ve věřící rodině.
1.
Pedagogika pod psa. Výchova. Rebeka se do toho dost pletla. Tehdy do výchovy žena neměla co mluvit, měla dělat podle přání muže. Rozdvojenost, ne podvojnost výchovy.
2.
Protěžování synů, otec, matka. Moderní pedagogika: neobstálo by to.
3)
Hledání viny. Na každém trochu. Nejvíc na Jákobovi. Hodně na Rebece. Důsledky viny jsou dalekosáhlé. Na desetiletí.
4)
Slovo.
a)
Vyřčené slovo tehdy nezrušitelně platilo. Nedalo se vzít zpět.
1.
Rozdíl od moderní doby. Neplatí ani slovo vyřčené na televizní obrazovce před miliony diváků, ani slovo psané. Nic se nedrží. Jak se to právě hodí.
2.
Právo silnějšího, vlivnějšího, bohatšího, drzejšího.
b)
Evangelíci kdysi.
1.
Příslovečná evangelická solidnost. Něco drželi. Platí slovo. Plnit sliby. Na slovo bylo možno spolehnout. Přímost. Čestnost. Pravdivost. Pronikání vlivu světa dnes i do evangelické mentality.
2.
Tento věk je velikým pokušením a svodem i pro někdejší pevné a skalní evangelíky.
5)
Úvod. Červená nit. Rodina Abrahama, Izáka. Společenství věřících. Svědectví uprostřed pohanského světa.
6)
Důsledky viny. Dalekosáhlé. Dlouhodobé. Poznamenalo to život mnoha lidí. Rozdělená rodina. 21 let je Jákob V Cháran.
7)
Rebeka a Jákob.
a)
Nešli přímo. Chtěli to udělat lehko po haluzi. Důsledky nespravedlivého jednání se rozjely. Po desetiletí. Přímo. Nepřímo: Přehozena výhybka dějin. Staletí. Edomci, nepřátelé izraele.
b)
Cesta víry. Jákob v bibli. Podvodník. Lstivý. Dlouhá cesta, než se z podvodníka a křiváka stal praotec víry.
8)
řetěz viny, hříchu.
a)
Lavina. Možné přerušení: Vyznání viny, přestat činit zlé, začít činit dobré. Odpovědnost. Odpuštění. Náprava. Začít znovu, jinak, lépe, správně, dobře.
b)
Šolichání. Všelijaké způsoby a formy napravování hříchu. Přilévání ohně do oleje. Ovšem i naopak: Oleje do ohně. Diletantské nápravy jsou někdy daleko horší nežli vina sama. Lavina. řetězová reakce.
9)
Etika. Nemožné věci mezi věřícími. Mráz nám jezdí po zádech. Příklady:
a)
Jednání Abrahama s Agar a synem Izmaelem.
b)
Podvodník, gauner a křivák lstivý Jákob.
c)
Genesis 34. Simeon a Lévi jsou křiváckými vrahy.
d)
Genesis 38. Jednání Judy s Támar.
e)
Bratří chtěli zabít Josefa. Nakonec ho jen prodali do otroctví do Egypta, a tím ho poslali na jistou smrt. Většina otroků končila zakrátko v kamenolomech.
f)
Genocidy při dobývání kananejské země. Např. Jozue 10.
g)
Doba soudců, když nebylo krále v Izraeli a pevné ruky, která by udržovala pořádek, právo a spravedlnost. Např. Občanská válka a její příčiny. Soudců 19-21.
h)
Zvůle Izraelských králů. Např. Jinak a jinde a jindy příkladný David může být v přemnoha případech odstrašujícím případem a příkladem pro věřícího člověka.
i)
Aspoň jeden příklad z NZ. Pavel píše sborovníkům v Korintě, že se mezi nimi dějí i mnohem horší věci nežli mezi pohany.
10)
Proti hříchu. Bůh je proti hříchu. Nevyužívá hříchu člověka pro své plány. Napravuje, vede člověka k nápravě. Ani lidský hřích nenaruší vposledu Boží plány.
11)
Komplikovanost. Ezau a Jákob.
a)
Ezau. Prvorozený. Nemohl za to. Právoplatně má nárok na požehnání příslušné jen pro prvorozeného. Bez osobní zásluhy. Zvykové právo, které zvýhodňovalo prvorozeného.
1.
Tvrzení o tom, že Ezau neměl zájem o požehnání, že byl lehkomyslný a lhostejný v tomto směru, nemá v bibli opodstatnění. Právě naopak.
2.
Ezau samozřejmě počítá s požehnáním pro prvorozeného i přes epizodu, kdy Jákob z něho v tísni života vymámil právo prvorozeného. Faktem je, že to Ezau nikdy neřekl a že ani Jákob to nikde a nikdy nezmiňoval. Nemohlo by to totiž obstát.
b)
Jákob podvodně, lstivě, gaunersky, křivácky usiluje s velmi nabroušenými ostrými lokty o to, aby získal právo a požehnání prvorozeného.
1.
Tedy: chce získat a uchvátit to, co mu nepatřilo a na co neměl právo.
2.
Tímto úsilím prakticky a fakticky o prvorozenství připravil svého bratra, kterému právo prvorozenství po právu náleželo.
c)
Dodatečné vysvětlení, řešení, sankcionování, uznání. Vzata na vědomí vzniklá situace. Respektován později vzniklý status quo. Bere to na vědomí bible i PB. Aspoň tak se to nakonec vše zamotá.
1.
Provedeno metodou: deus ex machina (bůh na mašině).
2.
Ve starořeckých dramatech se v nejzamotanějším okamžiku přižene bůh na nebeském stroji (dopravní prostředek pro bohy) a svým výrokem rozsekne zamotaný a lidsky nerozvazatelný a nerozuzlitelný neřešitelný gordický uzel. Forma řešení v bibli: Vyvolení.
3.
Druhý, mladší Jákob, bez legálních práv, který se snaží až se z něho kouří, získá vše, i když je tím obrán a ochuzen Ezau ve svém nezadatelném zákonném právu a nároku. Hned se pak ale změní legislativa. Zapracuje se do ní boží vyvolení.
4.
Pravdou ovšem je, že Jákob bere Boží vyvolení do svých rukou. A to ještě dřív, než je to Pánem Bohem řečeno. Jaksi tedy Pána Boha předběhl a popostrčil. PB nezbylo nic jiného, než aby změnil dosavadní zaběhnuté zvyklosti, které i on garantoval.
5.
PB učinil výjimku. Na to má přece PB právo. Vyvolil Jákoba a zavrhl Ezaua.
6.
Za PB to pochopitelně udělali lidé. Kteří? Ti zbožní a Věřící, kteří sepisovali a sestavovali bibli z různých pramenů. Ti jistě prostě a správně věděli, co PB chce. Jistě to, co už vzniklo a co tu už bylo. Jsou tady při plné síle Jákobovi potomci.
7.
Ale i ve světě přece štěstí přeje odvážnému. Násilníci a uchvatitelé začali vždycky zakrátko mluvit o historickém právu.
8.
V NZ říká JK, že KB až dosut násilí trpí. A násilníci je uchvacují. Nedočkavá nepokora nečeká na Boží řešení. Jákob byl přírodou a lidskými ustanoveními určen až na druhou kolej, ale tam se mu moc nelíbilo.
9.
Ale to byl SZ. V NZ není v Kristu Ježíši ani Žid, ani Řek, ani muž, ani žena, ani svobodný, ani otrok. Všichni jsme tedy děti Boží, tedy dědicové.
10.
Boží dědictví je natolik veliké, že stačí a zbude na a pro všechny a že se bratří a sestry nebudou muset hádat.
11.
Zatím jsou věřící bratří a sestry sjednoceni na této zemi ve víře a v Duchu ¨svatém. Tam, kde je při díle Duch svatý a kde je lidmi přijat do svých srdcí, tam je plná a pravá jednota Božího lidu.
12.
Jak se ale zdá, buď Duch svatý hodně odpočívá nebo lidé v církvi uzavřeli svá srdce na závoru nebo je dokonce zabarikádovali.
d)
Jaká možnost zbude pro prostého věřícího?
1.
Moc nepřemýšlet a přijmout vše tak, jak se to v církvi běžně předkládá ne příliš promýšlejícími faráři. Pro život víry to stačí.
2.
Prostě, řečeno stručně a jasně, z mosta do prosta: PB vyvolil Jákoba a zavrhl Ezaua. Neptej se proč, nač a zač.
12)
Podvody Jákoba.
a)
Využil hladu a celkové vyčerpanosti k smrti u bratra Ezaua a donutil ho za mísu čočky prodat prvorozenství.
b)
Podvedl svého slepého otce Izáka v převlečení za bratra. Vydával se za Ezaua a uchvátil požehnání, které náleželo bratrovi. Vydával se za někoho jiného. Zde mu napomohla jeho matka proti jejímu druhému synu.
c)
Na doporučení své matky Rebeky se tvářil zbožně. Zneužil a využil zbožnosti. Předstíral, že by si rád našel věřící manželku v daleké Mezopotamii, jako kdysi jeho otec. Starý Izák mu na to naletěl, skočil. Ve skutečnosti šlo o útěk před hněvem bratra Ezaua.
13)
Cesta Jákoba do Cháran.
a)
Sklaplo mu. Sám na cestě. Riziko života doslova a do písmene. Nebezpečí: Lidé. Zvěř. Příroda. Poušť.
b)
Setkání s Bohem v Bethel. Noční vidění. Obrácení k Bohu. Ujištění o Boží přízni. Obětuje olej. Čekali bychom nadále víc citlivosti a skromnosti. Jákob se nestal hned novým člověkem. Jde ale dál se vší suverenitou svého mládí a své lstivosti.
c)
Suverénnost u studny před Cháran. Okatě se líbá s Ráchel, i když ji vidí poprvé. Neurvale bez ohledu na ostatní odvaluje kámen ze studny. Chuligán. Chuligánek. Mně patří svět.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.