10. Zkouška Abrahamovy víry. Genesis 21-22.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

První Korintským 10,13:
10
Bůh je věrný. Nedopouští vás pokoušet nad vaši možnost. Ale způsobí s pokušením také i vysvobození, abyste je mohli snést.
13
Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
Židům 11,17-19:
17
Abraham věřil, a proto šel obětovat Izáka, když byl podroben zkoušce. Svého jediného syna byl hotov obětovat, ačkoli se mu dostalo zaslíbení a bylo mu řečeno:
18
"Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo."
19
Počítal s tím, že Bůh je mocen vzkřísit i mrtvé. Proto dostal Izáka zpět jako předobraz budoucího vzkříšení.

Čtení:

Genesis 21,3-14. Genesis 22,1-24. Celá kapitola. Obětování jediného syna.

Osnova:

1)
Zkouška Abrahamovy víry:
a)
Když měl Abram 75 let, opustil Ur na jihu Mezopotamie. Vydal se do neznáma a do nejista, Ale v síle a naději Božího slibu, že jeho potomků bude mnoho a že dostanou krásnou zemi.
b)
Kanán. Bez právní jistoty.
c)
Egypt. Abram neobstál. Sára a faraon.
d)
Lot. Rozdělili se. Abram to dobře vyřešil. Tříštění společenství víry.
e)
Pomoc Lotovi, když byl Lot zajat spolu se Sodomskými. Abram vnitřně obstál. Melchisedech.
f)
Modlitba za Sodomu, Lota.
g)
Už 25 let pobytu v Kanánu. Stále čekání na Boží zaslíbení.
h)
Abrahamova víra. Ne chvilkové vzplanutí. Každodenní vytrvalost. Uprostřed všednosti, obyčejnosti a banality běžného obyčejného života.
i)
Syn Izák. Smíšek. Boží slib se plní.
2)
Oběť Izáka. Nejtěžší zkouška Abrahamovy víry.
a)
Ztráta syna.
b)
Vniveč přijde Boží zaslíbení.
c)
Oběť Bohu. Ne z našeho. Vracení z toho, co nám dal Bůh. Poloha života. Výraz naší vděčnosti. Tehdejší způsob vyjádření.
d)
Poslední cesta. Na horu Moria. Rozhovor otce a syna. Milý, dojemný rozhovor. Plná důvěra v Boha.
e)
Oběť berana. Náhrada za člověka. Zástupnost.
3)
Scholastika. Základní otázky přístupu k životu.
a)
Dělá Bůh to, co je dobré?
b)
Co Bůh dělá, je dobré?
4)
Obětovat Bohu dítě. Zkouška víry. Ne nutně na oltáři.
a)
Vychovávat dítě k víře v Boha. Účast na životě církve. Samozřejmé. Těžké. Nesnadné. Vychovávat k tomu. Dítě. Svěřeno. Ne naše. Neochudit dítě o víru. Seznámit s oblastí víry.
b)
Po lidsku viděno a posuzováno: dítě se osamostatňuje. Vychovávat a vést tak, aby se mohlo dobře rozhodnout pro víru v Boha.
5)
Abraham má vše z Boží milosti. I syna.
a)
Obětoval svůj život Bohu. Poslechl. Odešel z Ur. Zřekl se pro Boha mnohého. Tedy: předtím obětoval už svůj život. My: Zasvětil svůj život Bohu a jeho věci.
b)
Touto cestou vést své děti. Život zasvětit, obětovat Bohu.
6)
Lidská oběť božstvu. Využívat druhého. Vázat na sebe. Vyždímat. Vázat k sobě. Týt z druhého. Příživnictví. Parazitovat. Obětovat druhého pro své zájmy.
a)
Lidská oběť v našich podmínkách: Nedat Bohu, ale vázat na sebe. Využívat pro sebe druhého.
b)
Bůh nechce lidské oběti. Ty děláme my, ale ne pro boha, ale pro sebe.
c)
Sebeoběť. Samson. Jk. Pro Boha a pro jiné.
7)
Bůh vrací Izáka Abrahamovi. Izák jako by znovu ožil. Ztráta něčeho pro víru. Něco nového získáme. Nové boží obdarování.
a)
Abraham získal sice nové poznání a upevnění víry, ale starého (dosavadního) mladého Izáka.
b)
Bůh obětoval svého syna pro nás. Jediná pravá a správná oběť v bibli. Žijeme z Božích obětí, ne z našich.

Postup 1:

1)
Abraham osvědčil velkou víru. Opustil dřívější vlast a odešel do Kanánu.
a)
Opustil lepší a šel do horšího.
b)
Zkouška víry. Zaslíbení potomků. Pořád je ale bez dětí. Jak se naplní Boží zaslíbení?
c)
Největší zkouška víry jej teprve čekala.
2)
100 let. Izák. Smál se nejdřív Abraham, pak Sára, naposled Hospodin. Smíšek. Splnilo se Boží zaslíbení Abrahamovi. Pochopitelná láska Abrahama k synovi. Otevřená naděje, cesta vpřed.
3)
Izák odrostl. Hospodin poslal Abrahama, aby obětoval syna na oltáři. Hora Moria. Nápor na Abrahamovu víru. Ztráta syna. Těžké po lidsku. Jak se pak splní Boží zaslíbení? Hospodin něco htěl. Abraham nevěděl, proč. Boží vůle mu ale byla nade vše.
4)
ŠEl. 2 služebníci. Osel. Dříví. Nebylo ho nadbytek v Kanánu. Izák. Služebníci s oslem pod horou. Izák nesl dříví jako obětní zvíře.
5)
Otázka Izáka: Kde vezmeme obětní zvíře? Abraham: Hospodin si oběť opatří. Nahoře. Oltář. Dříví. Abraham chtěl už už Izáka obětovat.
6)
Hospodin na Abrahama zavolal: Neubližuj dítěti. Poznal jsem, že mne posloucháš. Jsi ochoten pro mne obětovat vše. I syna. Požehnám ti a budeš požehnáním pro všechny národy.
a)
Beran. Uvízlý za rohy v křoví. Ku podivu, předtím si toho Abraham nepovšiml. Asi se ten vyjukaný beran choval moc tiše. Oběť.
b)
Radostný návrat domů.
7)
Lidské oběti v Izraeli. Zakázané.
a)
Soudce Jefte. Obětoval svou milovanou a milující dceru. Touto obětí morálně a duchovně (ideologicky) rozleptal nepřátele a podlomil jejich bojeschopnost.
b)
Hiel Bethelský. Obnovil Jericho. Překonal kletbu. Oběť dvou svých synů.
c)
Moabský král Méša. Na hradbách obětoval syna, korunního prince. Hrůzná oběť odehnala izraelské nepřátele.
d)
Gehena. Údolí vedle Jeruzalema. Vodit syny a dcery skrze oheň.
8)
Obětování Izáka. Byly by zmařeny Boží sliby. Strach Abrahama i o to. Abraham věřil, že Bůh může izáka i vzkřísit z mrtvých. Epištola Židům. Boží sliby nepadnou.

Postup 2:

1)
Cháran. Povolání. Největší rozhodnutí Abrahamova života. My. Též jsme kdysi uvěřili. Neodešli jsme z domova, rodiny. Velikost našeho rozhodnutí. Vážit si toho.Boží vedení.
a)
Abraham a my. Rozhodnutí víry. Kvalitativně snad stejné. Kvantitativně opustil víc. Víc obětoval pro Hospodina. Rozhodnutí. Velká věc. Jednou za život. Může se to však několikrát v životě zopakovat, jako v případě Abrahama.
b)
Odešel z Ur. Pak znovu odešel z Cháran. Sestup do Egypta. Putování (kočování) v Kanánu.
2)
Boží slib. Abraham očekává. Důvěra. Spolehnout. Syn naděje.
a)
Lidsky. Mít syna. Rodina. Pokračování rodu. Normální rodina. Bezdětní manželé. Velmi často dost trpkosti. Ve zkrytu i navenek. Zvláště ve stáří.
b)
Zaslíbení Abrahamovi ohledně jeho potomků: Velký národ. Mimořádný národ.
c)
Narození Izáka. Radost. Smích. Splnění božích slibů, zaslíbení. Starý Abraham. Na konci života. Prakticky už nemá pocit nedokončenosti života.
d)
Mnoho lidí to prožívá. Že život utekl pod rukama. Něco chybí. Nedosažitelné a nedosažené představy. Ne jen představy. Podstata života. Smysl. Mnozí lidé: Zajištěný, klidný život. Spokojenost. Zabezpečenost. Třeba bez nemocí a zvratů.
e)
Přesto pocit nenaplněnosti života. Utekl. Pryč. Nenávratně.
f)
Abraham může končit život s vědomím naplněnosti a dokončenosti. Ještě ale žije desítky let. Boží milost. Dlouhá desetiletí ve vědomí plnosti, naplněnosti. Uspokojenost. Život v plném slova smyslu.
g)
Předpoklady plného života: Boží milost. Jen se jí chopit. Přijmout.
h)
Několik selhání Abrahama. Agar. Cetura. To je ale jiná věc. Sklouznutí. Bůh ale dává předpoklady k udržení se na cestě povolání a vykročení. Lidská stránka Abrahamova života. Úlety.
i)
Deuteronomium. Největší hřích Izraele: Nectili Hospodina s myslí veselou a srdcem radostným. Bůh přitom dal předpoklady plného života. Přitom Izraelci byli na poušti, kde je nedostatek více než mnohého.
j)
Radost z Izáka. Splnění božích slibů. Léta čekání. Dosažení vrcholu života. Narození. Spokojenost.
3)
Bůh žádá Izáka zpět.
a)
Dodatečné označení: Zkouška Abrahamovy víry. Abraham viděl věc jinak: bůh chce Izáka zpět.
b)
člověk se nechce vzdát ničeho z toho, co už má. A mi se nechceme vzdát božích darů. Bůh nám dává štědře. Co my dáme Bohu? Dáváme z toho, co on dal nám. Nedáváme tedy vlastně ze svého, ale ze svěřeného.
c)
Dáváme Bohu obvykle nanejvýš přebytky nebo zbytky. Paběrky času, financí, energie. Až co zbude pro PB. Mnohdy, až co už nepotřebujeme.
d)
PB se často musí spokojit s paběrkováním, jaké paběrky jsme ochotni mu poskytnout. Přitom ale jaksi při-po-zapomínáme, že všechno v životě máme od PB. Dokonce i ten život. Ale prosíme a chceme od boha pořád víc.
e)
Bůh po nás chce všecko. Když my vše dáme, nedáváme ze svého. Svěřený život. Věci k životu.
f)
Když Bohu nic nedáme. Stejně jednou o všecko přijdeme. Dočasný pobyt člověka na zemi. Smrtelnost.
g)
Abraham si má uvědomit: bohu patří všecko. Právo Boha na všecko. Právo žádat vše. Okamžik rozhodnutí v životě. Zkouška. Probojovat ve víře tuto skutečnost. Bůh může od nás žádat vše. Žádá jen své. Propůjčené.
h)
Taková zkouška přijde jednou za život. Někdy ani to ne. Ale na konci života v každém případě. Když Bohu nic nedáme, neposlechneme. Jednou vše stejně ztratíme.
i)
Když Bohu dáme to, co nám je svěřeno. Bůh nám to vrátí s největšími úroky. KB. Život věčný.
j)
Obavy Abrahama:
1.
Lidsky. Ztratí syna.
2.
Boží sliby se nenaplní. Zase se bude muset začít od začátku. Při nejmenším: čekání na dalšího syna.
k)
Abraham poslechl. Důvěra v Boha.
1.
Bůh má právo žádat vše. Rozpoznání víry, že to žádá právě bůh. Ne lidský odhad situace. Pozor na naše lidské pocity a všelijaké odhady situace.
2.
Bůh je schopen Izáka vzkřísit z mrtvých. Dokáže dát Sáře dalšího syna.
l)
Církev předkládá mnohdy velmi rafinovaně: Dát vše pro Boha. Ale inkasovat to bude církev. Mnoho lidí prokouklo chytráckost církve. Obětovat něco pro Boha, to nemusí být nutně pro církev.
1.
Milosrdný Samaritán možná třeba nedal na sbírku na práci diakonie, ale pomohl potřebnému člověku.
2.
Horlivý kněz neochotný pomoci konkrétnímu člověku v nouzi možná spustí stavidla výmluvnosti krásných, velkých a velkolepých slov o křesťanské lásce a o pomáhání a o sbírání na pomáhání.
3.
V průběhu dějin církve se mnohokrát právem ozvaly hlasy volající po nápravě, reformě církve.
4)
Lidská oběť. Neuskutečnila se. V Abrahamově době byla lidská oběť už i u pohanů něčím zřídkavým a výjimečným. Velikost lidské oběti naháněla hrůzu i pohanům v tehdejší době.
a)
Lidské oběti v bibli: Soudce Jefte. Moabský král Méša. Hiel Bethelský. Judští králové, údolí Gehena, tzv. Vodit syny a dcery skrze oheň. Bezbožný král Manases. Moloch, malé děti.
b)
Pohané. Nejvyšší oběť. Přimět, přinutit božstvo k velkému činu. Do ut des. Dávám, abych dostal. Manipulace s božstvem. Lidský výkon. Špagát na boha. Ideologický nástroj.
c)
Sekularizovaná podoba lidské oběti: gloriola: Padnout za vlast. Položit život na oltář vlasti. Nejvyšší vlastenecká čest. Padnout při přípravě na obranu vlasti.
d)
Cítíme nesmyslnost pohanských úvah. Jedni hrdinně pokládají život, druzí z toho mají užitek a klidně a vesele si žijí, jako by se nemetlo. Tklivě pak promluví o obětavých hrdinech.
e)
Genesis 22. Iniciativa vychází od Boha, nikoli od člověka. Abraham nechce manipulovat s Bohem. Jiný přístup než u pohanů. Vědomí závislosti člověka na Bohu. Vše je dar. I život. Bůh má právo žádat vše.
f)
Znetvoření. Manipulace. Moderní hromadné sebevraždy. Zfanatizovaní lidé.
g)
Když to člověk nedá Bohu, pak stejně vše jednou pozbude a ztratí. Umře. Vše nám ale dal Bůh.
h)
Nejde nutně vždy jen o odevzdání Bohu formou okamžité ztráty všeho. Hledat v životě KB nejprve. Celý náš život. Pavel: Mít, jako bych neměl.
5)
NZ. Lidská oběť. JK. Boží syn. Nejvyšší oběť. Není třeba žádné další lidské oběti z naší strany. Rozměr vděčnosti. Bůh od nás žádá méně.
a)
Přesto řadu věcí žádá. Budete mi svědkové. Choďte v lásce. Kažte evangelium. Získávejte mi učedníky. Budujte církev, sbory, tělo JK.
b)
Co patří Bohu, dávejte Bohu. Více sluší poslouchati Boha než lidi. Co je platno člověku, i kdyby celý svět získal. Hledejte nejprve KB.
6)
Závěr.
a)
Děti patří Bohu, i když mají své rodiče. Neochudit je o znalosti a informovanost z oblasti víry. Základní otázky života. Smysl. Cíl. Náplň. Síla k životu. Opora ve chvílích soužení, těžkostí a rozhodování se na křižovatkách života.
b)
Abraham. Naplnění života. Rozhodnutí pro Boha. Plnost života. Hospodin dokoná za mne. Boží požadavek vůči Abrahamovi: dát Bohu Izáka. Cele se odevzdat Bohu. Hezky se o tom mluví. Celoživotní zápas.
1.
My. Životní rozhodnutí. Odevzdat se do Božích rukou. Vždy se umět spolehnout na boha. V radosti i v nemoci.
2.
Farář. Několik desítek let práce v církvi. Má zkušenosti vlastní i mnoha lidí.
7)
Obdivuhodná životní vyrovnanost z víry u mnoha lidí. Životní rozhodnutí, spolehnutí na Boha.
a)
Starý člověk. Věděl o své rakovině a o odhadu lékařů ohledně vývoje jeho nemoci. S obdivuhodnou vnitřní vyrovnaností rekapituloval svůj život. S klidnou vyrovnaností se díval vpřed za temnou stěnu smrti. Ve víře viděl světlo KB.
b)
Padesátník. Odoperovali mu zhoubný nádor. Situace byla jasná jemu i jeho okolí. Při modlitební biblické hodině se modlil. Tak klidná a vyrovnaná modlitba není příliš často k zaslechnutí.
1.
Děkoval Bohu za celý dosavadní život, který z jeho milosti až dosud může prožívat. Prosba o Boží vedení a sílu i na další zbývající cestě životem.
2.
Poznámka: Došlo k uzdravení, přestože pravděpodobnost z lékařského hlediska nebyla příliš velká.
c)
Velmi stará sestra. Celý život žila skrovným životem. Cele a intensivně však prožívala realitu víry ve svém životě.
1.
Když se blížil její konec, v důsledku zhoubné nemoci, věděla o ukrácenosti svých dnů zde na zemi.
2.
S rozjasněnou tváří i duší hleděla dopředu ke světlu KB. Pro řadu lidí kolem to bylo téměř neuvěřitelné svědectví vyrovnanosti víry.
d)
Hodně starý muž.
1.
Podle odhadu lékařů se vzhledem k jeho uremii dalo počítat ještě se čtyřmi až šesti týdny života. Doktoři se nakonec nemýlili.
2.
S tak vnitřní vyrovnaností tváři v tvář konci života, jaká byla u zmíněného bratra, se v moderní době lze setkat jenom velmi zřídka. Hloubka jeho víry mu pomáhala zvládat i poslední těžké týdny jeho života.

Poznámky:

1)
Oběti zvířat. Zastupuje to lidi.
2)
Oběť JK. Od nás bůh tak velikou oběť nežádá.
3)
My. Co chceme dát, obětovat, PB. Od něj máme všecko. Dáváme z toho, co máme od něho.Jak stanovíme hranici, kam až si na nás PB může dělat nárok?
4)
Za totality. Obavy mnohých církevníků vodit děti do církve, aby jim to třeba nějak neškodilo. Děti nám byly svěřeny od PB. Děti patří do Boží blízkosti. Fakticky jsme to my, kdo je bereme PB.
5)
Lidské oběti. Žít na úkor někoho jiného. Týt z někoho. Na něčí účet. Ne nutně klasické oběti na oltáři.
6)
Abraham. Otec věřících. Zápasy o pochopení boží vůle. Vítězství a prohry.
a)
Uposlechl. Vyšel. Odešel z Ur na jihu Mezopotamie.
b)
Zastavil se v Cháran. PB ho musel popostrčit jít dál.
c)
Episoda v Egyptě. Sára a farao. Rizika. Chytračení. Nakonec z toho měl Abraham užitek.
d)
Změna jména. Nové ujištění, že PB je s Abrahamem. Boží slib se znovu dotvrzuje. Abram: Vznešený otec. Abraham: Otec velikého množství.
e)
Narození Izáka. Troji smích: Abraham. Sára. Hospodin.
1.
Episoda nedověry: Agar. Izmael. Za pomoci PB. Hospodin je do celé záležitosti zapleten. Dokonce proti Abrahamově a Sářině tvrdosti.
2.
Abraham Vyhnal Agar a syna Izmaele na poušť, do jisté zkázy. Jaksi mu nevadilo, že ztratí nejstaršího syna. Když později Bůh žádá po Abrahamovi oběť Izáka, mohl si uvědomit, jak to chutná, když otec ztrácí syna.
f)
Největší zkouška. Obětování Izáka. Důvěra v Hospodina. Možnost vzkříšení. Epištola k Židům.
g)

1.
Stáří. Cetura. Synové. Genesis 25. Údobí ochablosti víry. Lidská stránka života Abrahama.
2.
K zamyšlení. Starý Abraham dlouho nedokázal zplodit Izáka. Izmaele ano. Později ve velmi vysokém stáří vesele plodil syny. Tedy: Abraham byl v tomto směru velmi výkonný a vše záleželo na Sáře.
7)
Scholastika: Spravedlivé je to, co činí Bůh. Bůh činí spravedlivé.
8)
Abraham v Kanánu. Desetiletí. Po izákově narození další léta. Vytrvalost víry a spoléhání na Boží sliby. Dojem při četbě bible: Všechno jde hned těsně za sebou. Vytrvalost víry. Zápasy. Desetiletí. Vítězství a prohry. Všednost a každodennost života.
a)
Abraham není ideální hrdina. V rozhodujících chvílích a okamžicích se však ve své víře dovede opřít o Hospodina.
b)
Bible vidí Abrahama realisticky. Nepřikrašluje ho.
c)
Lot. Podobně jako Abraham. Až skoro do konce. Ale nevytrval. Žalostný konec. Zápas víry. Po desetiletí. Nakonec v jeho životě vše převýšil mamom. Když ho ztratil, nastal rozvrat víry a sebeovládání. Skončil ve víně. Uchlastal se. Předtím to táhl s vlastními dcerami.
d)
Mravní rozklad po ztrátě majetku.
e)
Abraham. Dojem: bylo to snadné. Příklad Lota: Předem není nic jasné. Ani ve víře (na cestě víry) nemusí vše vyjít ke kladnému kýženému konci. Každý běžec víry nemusí vždy doběhnout.
9)
Abraham. Jednou za život:
a)
Povolání. Odešel z Ur. Vše opustil. Začal úplně znova.
b)
Narození Izáka. Naplnění života. Plnost života. Dobré předpoklady do konce života. Hospodin dokonal za mne.
c)
Zkouška. Dát Bohu vše. Vše totiž stejně přijal. Od každého to není vždycky tak požadováno. Abraham: Otec víry, věřících. Mimořádný případ věřícího člověka.
d)
Zápas. Desetiletí. Ne zaručený výhled. Někdy to bylo opravdu na vážkách. Lze prohrát. Příklad Lota to ukazuje.
e)
My. Nový začátek. Připomínka: VP. Začít znovu. Odpuštění hříchů. Navázání na jedinečnou událost dějin: oběť JK. Nepodceňovat a nezlehčovat sliby při VP.
10)
Svědectví pro pohany. Rozkřiklo se to. Zda Abraham opravdu věří v Boha celým srdcem. Zda mu vše obětuje. Velikost jeho víry byla v sázce v očích pohanů kolem.
a)
Pohanští bohové. Dílčí specialisté, odborníci. V některém rezortu. Hospodin je nade vším. Proto také může žádat opravdu všecko.
b)
Jak z toho věřící Abraham vybruslí?
11)
Lidské oběti v té době.
a)
Mezi pohany už nebyly. Tolik už ani pohané nebyli ochotni dávat svým bohům.
b)
Úděs v okolí, když se rozkřiklo, že Abraham má obětovat Hospodinu svého syna.
c)
Obdobně: Soudce Jefte. Slíbil obětovat Hospodinu svou dceru. Mimořádná oběť. Nebylo to už u pohanů.
12)
Píseň: Vezmi, Pane, život můj. Co my jsme ochotni dát PB. Jak daleko jsme ochotni jít. Vezmi zlato, jmění mé. Vezmi lásky mé si květ. Vše ti rád a cele dám. Nezpívá se to vždy lehce.
13)
Bůh nechce lidské oběti. Rozpoznat, co po nás chce Bůh a co je jen v důsledku chodu života.
14)
Text.Bůh vysvobodí z pokušení. Kde člověk klesne, tam nejde o zkoušku od Boha. Tam jde o běh světa nebo onaši vlastní vinu. Do mnohého se dostaneme svou vlastní vinou. Šlamastiky.
15)
Zkouška.
a)
Od Boha.
b)
Jakub: Bůh nepokouší ke zlému. Člověk je zachvacován svými vlastními žádostmi a tužbami.
16)
Co jsme ochotni dát PB. Dáme jen z toho, co nám PB daroval. Většinou po nás nepožaduje tolik co po Abrahamovi. Vyjímečnost postavy Abrahama. Prototyp víry. My: JK za nás přinesl oběť.
a)
Smrt. Vezme všechno, ať chceme nebo nechceme. Navázat se v životě na PB. Nelehký zápas. Přijde chvíle, nebudeme mít nic.
b)
Kniha Kazatel. Dobrá zamyšlení o životě.
17)
Pokušení.
a)
Do čeho se člověk dostane sám. Zaviněně. Vlastní pokušení. PB nám dal rozum a schopnost rozhodovat se. Rozlišovat souvislosti.
b)
Různé druhy, typy pokušení. Nesvádět vše na PB. Házíme mu mnohdy na hlavu něco, co si zaviníme sami.
18)
Text. Pokušení kvůli víře.
19)
Překvapuje: V souvislosti s Izákovou obětí ustoupila do pozadí Sára. Není ani náznakem zmíněno, že by se nad tím třeba i matka mohla trápit.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.