6. Povolání Abrama. Genesis 11-12.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Nový rok.

Text:

Židům 11,8. Věrou povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odešel na to místo, které měl vzít za dědictví. I šel, nevěda, kam přijde.

Čtení:

Genesis 12. Žalm 46.

Písně:

170-5. Hospodin zástupů.
198-4. Pod ochranou nejvyššího.
182-6. PB je síla má.
200-4. V tvé síle, PB můj.

Postup:

1)
Ur. Táre. Kaldea. Měsíc uctíván jako božstvo. Touha po vyšším náboženství. Povolání od Hospodina.
a)
Abram s rodinou odešel podle Božího povolání.
b)
Cháran. Zemřel tam Táre. Město na obchodní cestě z Babylonie ke Středozemnímu moři. Zámožní obyvatelé.
2)
Abram uslyšel SB a poslechl. My. Slyšíme? Chceme poslechnout? Rozumíme? Chceme slyšet?
a)
Nárok SB. Odejít ze své země. Opustit usazený způsob života. Kočovat. Nižší stupeň života. Opustit příbuzné, zázemí známých. Ekonomická zajištěnost. Zanechat majetek. Do horšího. Jít do nezajištěného, nejistého.
b)
Zaslíbení. Bude praotcem velkého národa. Požehnání od Hospodina. Bude požehnáním pro všecky národy.
3)
Ur. Bohatství. Cháran. Též boháč. Mnoho služebníků, otroků. S majetkem se člověk vždy těžko loučí. Zajištěný, zabezpečený způsob života.
a)
NZ. Bohatý mládenec. Nerozloučil se s bohatstvím,majetkem. Snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do KB. A co my? Opustili bychom něco pro JK?
b)
Abramovi se v Cháran dobře dařilo. To člověk nerad opouští. Jít do nezajištěného. Kočovat. Cháran byla zastávka na poloviční cestě. PB volá Abrama ještě mnohem dál než do Cháran, kde se Abram usadil k obdobnému životu jako v Ur.
c)
Nebezpečí. Ochuzení. Zchudnutí. Cesta. Náročnost. Poušť. Pastva. Voda. Lupiči. Zvěř. Neznámí lidé. Již usazení. Nepustí do prostoru. Nevidí se, co člověka čeká na konci cesty. Rizika cesty a změny.
d)
Poznámka: Dnes: Dobré zaměstnání. Dům. Kdyby to člověk opustil a šel úplně jinam, ale do horšího. Např. Do Bulharska, na Ukrajinu. Z lepšího do horšího. Nezajištěné bydlení a práce.
4)
Abram věřil Bohu. Spoléhal na jeho slib. Uposlechl SB. Vyšel. Sára. Lot. Stáda. Služebníci, otroci. Ti museli. Lot nemusel. Ocenit Lota, i když později nastaly nedohovory mezi Abramem a Lotem.
a)
Kanán. Bethel. Oltář. Obyvatelé v Kanánu tehdy. Vysoký stupeň vzdělanosti. V údolích zemědělství a obchod.
b)
Pro přistěhovalce zde nebylo mnoho vyhlídek. Nepříliš výnosné kočování po horách, kde bylo hodně kamení. Poznámka: Tehdy porostlé dokonce i lesy. Méně suché než dnes. Právní nezajištěnost. Abram je vydán na pospas zvůli městským králům.
c)
Abram vzal vážně Boží slib. Země bude patřit jeho potomkům.
5)
Požehnání zaslíbené Abramovi. Netýkalo se jen časných věcí. Z jeho potomků se jednou narodí spasitel světa. Ten bude požehnáním pro celé lidstvo.

Poznámky:

1)
Výnosnější zaměstnání. Pohodlí. Pohoda života. Jistota. Zajištěnost.
a)
Dnes tomu rozumíme. Nezaměstnanost. Nebytovci. Nekomplikovat si život kvůli víře ani kvůli ničemu jinému.
b)
Dobře se o mnohém mluví, pokud člověk nestojí před konkrétním rozhodováním.
2)
Abram šel, nevěda kam. Bez výhledu. Konkrétně: Opustil zabydlenost. Se stády šel rovnou za nosem. Směr: moře. Ale až tam nedošel. Vpodstatě souběžně s obchodní cestou starověku.
a)
Fakticky šel Abram cestou, po které se později vraceli Judejci z Babylonského zajetí.
b)
Důvěra v Hospodina. Spoléhal na Boží slib. Naděje v životě.
c)
Otázka, zda je to odpovědné např. Vůči rodině, dětem. Opustil zajištěnost a zabezpečenost. Předpoklady života. Na stará kolena. Nemá děti, ale bude je podle Božího slibu mít.
d)
Příklad Abrama: to největší v životě je víra. Spoléhání na Boha. Nejde jen o časnost. Je i věčnost.
3)
Co chceme dát víc svým dětem než ukázat jim cestu spasení a přivést je do církve a k víře?
a)
Takto byla postavena otázka tehdy pro Abrama. Co je v životě to nejdůležitější. Co vše je ochoten pro to opustit, aby se získalo víc, ale až kdo ví kdy po staletích.
b)
Hledat nejprve KB. Důěra, že to ostatní bude přidáno. Co je platno člověku, i kdyby získal celý svět? Ztratit duši, věčnost. To nahání hrůzu. Jen to domyslet.
4)
Abram žil ve stínu Babylonské věže. Ve stínu lidské pýchy, titánství. Přesto se našel věřící člověk I tam, kde by to nikdo nečekal. Neuspokojen s cestou lidské pýchy, i když se mu dobře dařilo.
5)
Šel, nevěda kam. I když cesta má cíl, člověk někdy neví, kam přijde, jak to dopadne. Nepříjemné. Každá nezajištěnost s sebou nese kupu nejistot.
a)
Slepec. Zavázané oči. Nejistota. I když je člověk veden průvodcem.
b)
Když je slepý veden. Je dobré, když ví, kam se jde a jaká je přibližně cesta. Co nejvíce informací. Jinak velká vnitřní nejistota. Ztráta základní orientace a jistoty. Chybí přehled, nadhled nad situací.
c)
Když člověk neví, jak něco dopadne. Když jde o hodně. Spolehnutí na Boha. Kalvinovo jediné potěšení: Vše, děj se, co děj, ke spasení sloužiti mi musí.
Poznámka: Ale dojde se tam třeba v bídě. Jiný si tam pohodlněji dojede v mercedesu. Jede, třeba až tam ale nedojede. Větší riziko je však pro toho, kdo jde pěšky. Nemusí dojít. Těžší pouť než když se člověk veze v tom mercedesu nebo ve fordu.
d)
Cesta života.
1.
Nakonec přijde stáří. Smrt. Nadějný výhled v JK. Konečný cíl.
2.
Nevíme, jak náš život dopadne a kde a jak skončíme. Těžkosti umírání. Konec. V životě není vše jasné a přehledné. Není vše naplánováno tak, aby člověk vše znal a věděl dopředu.
3.
Je ale jistota konečného cíle v Bohu.
e)
Bloudění v krajině. Neznámé věci. Pro nás např.: Někde uprostřed Mongolska. Poušť, step. Nejistota. Tvrdý život kočovníků. Nevíme, kam dojdeme a kdy. Abram má jistotu: Když se bude držet Boha, dojde dobře, i když neví, kam vlastně jde.
6)
Povolání. Z běžného způsobu života.
a)
Abram měl navyklý způsob života, práce, obchodování. Usazený život. Bohatství. Zabezpečenost.
b)
Povolání. Opustit běžné jistoty. Jiný, nezvyklý způsob života.
7)
Aktualizace dnes. Kdyby nás PB povolal, abychom nemysleli v prvé řadě na sebe a na své věci, ale na jiné a na věci jiných. Myslet na věci Boží a na jeho vůli.
a)
Ale Bůhnás právě k tomu volá. Hledat nejprve KB. Jestliže to neděláme, pak nějak nevidíme příklad Abrama. Nebo vidět nechceme. Všelijak to šolicháme s tím rozpoznáváním a plněním.
b)
Náš dojem a naše výmluvy: Nejde to na 100 procent jako u Abrama. Proč že to nejde? Protože neuposlechneme vždy tak, jako poslechl Abram.
8)
Druhé želízko v ohni.
a)
Oráč u pluhu. Ohlížíme se zpět. To pak práce hodně vázne.
b)
Příklad Abrama. Jde. Ač jedinec. Sám. Otázka měřítek, hodnocení. Boží měřítka.
9)
Kočovníci tehdy. Mnoho jich chodilo a hledalo nějaké místo k usazení. Mnoho jich zahynulo. Války. Městští, usazení králové, je zotročili. Porvali se mezi sebou o pastviny. Rizika života jsou pro kočovníky větší nežli pro lidi usazené v pevných domech.
10)
Právní jistoty. Důležitá věc v každé době.
a)
Ur. Cháran. Abram něčím byl. Bohatý, usazený občan. Něco znamenal.
b)
Farao. Abimelech. Mohli mu vzít všechno, i ženu. Majetek. Stejná nejistota pro syna Izáka. Jiný Abimelech.
11)
Abram uslyšel SB. Bral je vážně. Obranné reakce člověka proti SB:
a)
Výsměch. Zastaralá metoda, jak nebrat SB (bibli) vážně.
b)
Zpracovávání SB. Nehodící se nebo nevyhovující škrtněte nebo upravte či opravte. Exeget si poradí. Překrucování bible. Výklady po svém. Není přece nutné brát všecko v bibli doslova, že ano?
1.
Mnohé je přece možné vidět a chápat obrazně. Abraham by tedy nemusel vůbec vyjít, odejít. Mohl by zůstat a snažit se poslouchat Boha v Uru, v zabydlenosti. Trochu víc by občas pomyslel na něco vážnějšího v životě.
2.
Eventuelně by už nemusel pokračovat z Cháran. Přece už pro PB udělal dost, když poslechl aspoň trochu a šel aspoň kousek. Že ano?
12)
František z Asissi. Slyšel slovo JK: vše rozdat. Mohl to také obrousit, aby se nezbavil zázemí pro život. Jako bohatý mohl bohatnout dál a pomáhat druhým. Občasné velké almužny by mohly uspokojit i velmi citlivé svědomí a hlavně okolí.
a)
Kdyby to František tak udělal, dodnes by se církev nemohla pyšnit jednou velkou postavou.
b)
Naše pokušení, nebezpečí a riziko: Otupit ostří SB. Nebrat vážně, doslova, v údernosti. Ztupit, otupit nárok SB.
c)
Petr Valdes. Lyon. Kdyby to nějak zašolichal a nevykročil cele na cestu nezajištěného učednictví, tak by dnes nebyla jedna evangelická církev.
13)
Co my uděláme, když uslyšíme SB. Osobně se nás dotkne. Zasáhne nás.
a)
Přemýšlíme. Hledáme. Ptáme se.
b)
Honem zapomeneme. Předtím oceníme, pochválíme.
c)
Postaráme se, abychom příště už neslyšeli nepříjemné SB. Vybereme si z bible něco milejšího.
d)
Častá reakce. Výmluvy. Ohledy na druhé.
e)
Neochotu a neschopnost zakrýváme tím, že myslíme na sebe a na druhé. Výmluvy velmi humanitární. V pozadí je naše lenost, pohodlnost, neochota. Zabydlenost. Usazenost. Člověku se nechce do žádného nejistého, v materielním nebo duchovním slova smyslu.
14)
Povolání Abrama. My už vidíme výsledek. On nevěděl, jak to dopadne. Riskantní počínání. Izrael. JK. Abram věděl pouze, že s ním bude Bůh. Ochota uskutečňovat velké Boží plány. Víra je spolehnutí se. Skok do tmy s jistotou, že nás Bůh chytne, chytí.
15)
SB od nás něco žádá, chce. Pokání. My. Máme rádi SB jako téma pro intelektuální nezávaznou diskusi. SB volá k rozhodnutí. Předkládané, kázané SB obvykle nic nežádá. Žádají si to tak posluchači i pohodlí kazatele. Otázka, zda je to pak ještě pravé SB.
Upřesnění: Žádá se, aby se nic nežádalo.
16)
Oltář v Bethel. Kam Abram přišel, všude staví oltáře. Ne cesta k usazení se. Ani v náboženském slova smyslu. Misie. Nezapřel víru v pohanském prostředí. Všichni o jeho víře věděli. Viditelná víra.
a)
Chodit do kostela. Nestydět se za víru. Ne anonymita víry ve městě. V velkoměstském prostředí je anonymita víry mnohdy i něčím nechtěným. Lhostejnost, nezájem městského prostředí o to, čemu lidé kolem věří nebo nevěří. Lidem je to vpodstatě fuk.
b)
Svíce se nemá stavět pod kbelec. Město na hoře ležící.
c)
Nejistota života v Kanánu. Přesto misie. Obrovská víra Abrama. Neodkládá misii na tzv. Lepší či vhodnější časy.
17)
I v církvi rádi oslavujeme hrdiny a lidi úspěšné ve víře.
a)
Ale nechtěli bychom se jim v mnohém podobat. Nálepka na svědomí, pokud se svědomí vůbec ještě občas trochu probudí či zneklidní či alespoň pohne třeba směrem k nejistotě mebo ke zneklidnění.
b)
Oslavovat hrdinného Abrama. Uklidnit zneklidněné svědomí. V tom jsme mistři. Veršíček z bible. Občas to nějak spraví. Vždy se nějaký najde, na všechno.
18)
Mnohomluvnost. Zakrýt nárok SB.
19)
Nárok SB.
a)
My to neradi slyšíme. Přehodíme výhybku v diskusi i myšlení. Odbočit na exegetický nebo teologický problém.
b)
Jak to tam v bibli je vlastně myšleno. Co o tom říká nějaký velký teolog. Útěk od etických důsledků SB. Útěk do teorie, teologie, diskuse, meditace.
20)
Občasná oslava hrdinů v církvi.
a)
Historická výročí. Sebeospravedlnění své neochoty poslouchat SB. Husité. Toleranční předkové.
b)
Jací to byli pašáci ve víře a věrnosti poznané pravdě. Jak statečně pokládali i své životy. Jak ochotně trpěli. PB, děkujeme ti za jejich utrpení. Je to pro nás příkladem a povzbuzením.
21)
Zakrývání neochoty poslouchat SB.
a)
Zakrýváme to samozřejmě věrohodnými a pěknými slovy. Slova vznosná, velebná, učená, teologicky moudrá a na úrovni. Oslavné církevní projevy na vysoké literární úrovni. Esteticky pěkné, ba přímo úchvatné.
b)
Měřítka hodnocení: Vystižení pravdy nebo ocenění ekvilibristické formy podání.
c)
Diskuse. Koncentruje se ke drobným většinou okrajovým nevýznamnostem. Nevěcnost, povrchnost. Odbočky k jednotlivostem s patosem, jako by šlo o to nejzávažnější.
d)
Nejen detajlisté se koncentrují na detajly. Těm detajlistům by se to samozřejmě mohlo prominout. Vůči těm druhým je třeba se tvářit, jako že s tím též souhlasíme a že jsme z jejich postřehů celí paf nebo aspoň pryč.
22)
Úvod. Mezopotamie. Věž lidské pýchy. Dovednost lidí. Proti Bohu. Není vděčnost za Boží dary, i schopnosti k životu.
a)
Může ve stínu babylonské věže ještě někdo věřit? Odpor vůči Bohu. V lepším případě: obrátit se zády k Bohu.
b)
Bůh může vzbudit věřící lidi i z kamení. I z kamenného srdce.
23)
Abram. Byl Bohatý, v rámci (v kontextu) své doby. Měl všecko, co si člověk přeje. Prázdné místo v nitru člověka. Mnoho opustil. Pro velký cíl.
24)
Ur a Charan. Vykopávky. Kvetoucí města. Bohatství. Kultura.
25)
Abraham povolán.
a)
Vnějšně: Do horšího. Nepředstavitelné a nedomyslitelné pro nás. Raději ani nechceme domyslet a domýšlet. Byli bychom neradi, aby to za nás někdo domýšlel pro nás.
b)
Co my opouštíme pro JK. Práce v církvi. Církev nás stojí peníze. Čas, chodíme do kostela.
c)
Farář: Služba. Nezajištěnost. Relativně malý plat. Nenašetří si ani na byt na důchod. Stěhování. Nemůže budovat svůj dům. Příklad moderního kočovníka.
d)
Vnitřní nápory na faráře. Zhoršující se situace ve sborech vnitřně i vnějšně. Odráží se to v přístupu k farářům.
26)
Vážné rozhodnutí Abrama. Ne vzplanutý vích slámy. Vědomí: Nemáme zde místa zůstávajícího.
27)
Perspektiva. Konec cesty. Boží slib, zaslíbení. Bez Božího zaslíbení marné naše počínání (i namáhání). Odžitý život. Smrt. Konec. Co je platno člověku, i kdyby celý svět získal.
28)
Ur. Byl tam zikurat, babylonská věž, pohanský chrám. Ve stínu lidského titánství se rodí víra. Boží zásah. Je to samozřejmě věc víry.
29)
Hledat nejprve KB. Ostatní bude přidáno. Chléb vezdejší. Ne nadbytek. Ne pamlsky. Abram. Dobře zajištěný. Poslechl Hospodina. Převyšoval průměr lidí kolem sebe. Vnitřně. Životní hledání. Touha neprožít život jen tak, povrchně, plytce.
30)
Aplikace.
a)
Zneklidnění ve svědomí. Jak vážně bereme SB a konkretní život.
b)
Do nejistého. Vytrvat v budování církve. Po lidsku viděno: velmi nejistá budoucnost církve. Je myšleno společenství církve, její podstata zde v konkrétní podobě na zemi. Nikoli organisace. Ta pochopitelně a samozřejmě jako (lidský) spolek vydrží.
c)
To největší. Víra. Předat dětem. Zaslíbení pro potomky. Požehnání. Ruku na srdce: Bereme víru jako požehnání? Je víra přínosem, pokladem pro život?
31)
Zaslíbení. Výhled. Perspektiva.
a)
Země. Dědictví. Náhrada za ztráty v Ur. Převýšení. Později: Chamurabi zpustošil Ur.
Poznámka: Takže se to Abramovi vlastně vyplatilo? Odešel před náporem nepřátel. Nebo odešel v souvislosti právě s tímto valícím se náporem?
b)
Otec velkého množství. Národ. Starověk i novověk. Naději pro budoucnost nemá: Chudý, slepý, malomocný, bezdětný. V moderní době bychom ještě přidali rakovinu.
32)
Zápory.
a)
Nejistota. Cesta. Poušť. Lupiči. Bez právní jistoty v Kanánu.
b)
Začínat znovu. Sedmdesátník. Zasloužilý důchodce. Od začátku. Z předchozího způsobu mu zbylo jen málo. Stáda. Kočování. Nelze moc vzít s sebou.
1.
Na tehdejší dobu byl Abram relativně hodně bohatý, i když byl kočovníkem.
2.
Už nikdy až do smrti Abram nespal v (na) posteli. Spal na zemi, nanejvýš přicházela v úvahu nějaká rohož.
33)
Představit si povolání jiných. Reakce. Podobenství o rozsevači. Matouš 13. Marek 4,1-20. Mojžíš. Izaiáš. Jeremiáš.
34)
Zaslíbení.
a)
Požehnání pro sebe a rodinu.
b)
Nepřehlédnout: I pro celý svět.
35)
70 let. Těžko se začíná. Spíše se už dávno skončilo.
Poznámka: Čísla označující věk praotců a události v průběhu věku jejich života jsou více než symbolická. Vyjadřují určité skutečnosti, o nichž bude řeč později a jinde.
36)
Hrdinové víry. Vyznavači a mučedníci. Oblak svědků. Ceníme je. Obdivujeme je. Několik příkladů:
Vyznavači v Římské říši, arény. František z Asissi. Mistr Jan Hus. Husité. Misionáři. Útrapy života. Předtoleranční a toleranční předkové. Lidé, kteří přihlásili své děti k výuce náboženství v době totality. Faráři dříve a dnes. Mnohé nejistoty.
37)
Abram. Ne jen poznání pravého Boha. Ne jen prohloubení vlastní zbožnosti. Odpovědnost za potomky, za svět. Víra. Cesta odpovědnosti. Umožnit požehnání přes všechny (potomky) a pro všechny. Aby se táhla, postupovala linie víry v Boha po další generace.
38)
Oltáře.
a)
Zář víry. Svědectví. Pochodeň. Věž kostela dnes. Bohoslužebné shromáždění. 70 lidí s Abramem. Byli to sice fakticky otroci, ale pochopitelně vyznávali víru svého pána, majitele.
b)
Všude, kam Abraham přijde, staví oltáře. Propagace Hospodina.
39)
Ve stínu Babylonských věží. Dojem: nemůže tam být víra v Hospodina. Bůh ale může vzbudit věřící i z kamení. Tvrdá lidská srdce. I naše srdce. Třeba po léta. Saul, nepřítel víry, JK. Nakonec vystupuje jako Pavel, propagátor evangelia.
40)
Kaldea. Pověstná pohanská krajina. Chaldejská moudrost. Zajetí Izraelců. Setkali se s tím. Izraelci v babylonském zajetí se dostali do stínu zikuratů. Atmosféra pod babylonskými věžemi lidské pýchy, ale i zmatku.
41)
Abram je sám?
a)
Z Ur šla rodina, otec Táre. Cháran. Stanice na obchodní cestě. Blahobyt. Dojem: zaslíbená země. Opět povolání. Rodina zůstala. Jen synovec Lot vytrval s Abramem až do konce. Na konci však sešel na lidskou cestu.
b)
Lot je příkladem tragedie člověka víry. Vydržel téměř až do konce. Není však sníženo to, co dobrého Lot s Abramem vykonal. Svým způsobem Abrama držel, podpíral, podržel.
c)
Eliáš. V určitém okamžiku je velmi unaven. Hospodin: 7000 lidí v Izraeli se nepoklonilo před bálem. Ani naoko, pod nátlakem. My. Máme mnohem víc věřících kolem sebe, vedle nás. Oblak svědků. Epištola Židům.
42)
Nepřehlédnout. Abram nebyl sám. Táre. Lot. Služebníci. Abram to ale dotáhl do konce. Nezůstal na poloviční cestě. Cháran. Na půl cesty. Obchodní cesta mezi Středozemním mořem a Perzií.
43)
Velikost Abrama. Otec víry, věřících. Náš komplex. Ale: On je jen jedem. My jsme obyčejní epigoni.
44)
Lidská stránka Abrahama. Zvedá se nám někdy žalůdek.
a)
Cetura. Děti s ní.
b)
Otrokyně Agar. Vyhnal ji a svého syna Izmaele, málem zahynuli v poušti. Zachránil je anděl Hospodinův. Dojem: vyhnáni Abrahamem na popud Hospodina, sáry.
c)
Egypt. Farao. Abram využil situace k získáníznačného majetku. Poznámka: Otázka přestárlé Sáry. Krásná, přitažlivá. Ani faraonovi se ale nepodařilo s ní zplodit dítě.
d)
Nepříjemný pocit.
1.
Když jsou věřící příliš natěsno vedle sebe, nesnadno se snášejí v příkladném spolužití, soužití. Abram a Lot se rozešli. Jákob a Ezau se také rozešli. V obou případech hodně daleko od sebe. Pěkný kus od sebe.
2.
V obou případech to znamenalo pro odešlé zpohanštění.
45)
Boží povolání.
a)
Abram. Ur. Cháran. Kanán.
b)
Dlouhá pausa. Pak za 16 let další informace o Abramovi. Každodenní obyčejný život. Žádný mimořádný zářez.
c)
PB nás každoročně, stále, ujišťuje svou přítomností. Zářezy. Svátky. Přelom roku.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.