5. Babylonská věž. Věž lidské pýchy.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Nanebevstoupení. Svatodušní svátky.

Text:

1
Petrova 5,5: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.

Čtení:

Genesis 11,1-9. Skutky 2,1-12.
1
Celá země byla jednotná v řeči i v činech.
2
Když táhli na východ nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam.
3
Tu si řekli vespolek: \\\"Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.\\\" Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny.
4
Nato řekli: \\\"Nuže, vybudujme si město a věž jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.\\\"
5
I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž které synové lidští budovali.
6
Hospodin totiž řekl. \\\"Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést.
7
Nuže sestoupíme a zmateme jim tam řeč aby si navzájem nerozuměli.\\\"
8
I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města.
9
Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po cele zemi.

Písně:

370. 383. 384. 480. 482. 483. Pamatuj, člověče.
416-8. Zazpívám Pánu svému o vinici. 477-6. Snažujme se ve všem právě.
355-4. 361-5.

Postup:

1)
Hřích. Jako houževnatá rostlina. Plevel. Roste. Bují. Svlačec. Zapomeneme malý kousek kořene. Znovu se to pak rozroste.
a)
Potopa. Vymýtila lidstvo, ne hřích. Člověk zůstane člověkem. Porušený hříchem.
b)
Dělenílidí.2 základní skupiny. Rozhodující není barva pleti, národnost a pod.
1.
Kdo v Boha věří a uznává jeho panství.
2.
Kdo chce být sám svým svrchovaným pánem a nechce nikoho poslouchat.
2)
Pýcha. Titánství. Překročit hranice dané člověku.
a)
Genesis 3. Být jako Bůh. Vyrovnat se mu.
b)
Genesis 11. Ještě víc než Bůh. Předčit boha. Zmocnit se jeho nebe. V pozadí: Zotročit si Boha.
3)
Dějeprava. Názorné vyprávění příběhu.
a)
Země Sinear. Země měsíce. Přistěhovalci. Asi z iránských hor. Myšlenka: Město. Věž až do nebe. Ukázat svou schopnost a sílu. Navždy se proslavit. Zanechat po sobě nebetyčnou památku.
b)
My. Známe to. Nehynoucí sláva. Věčná památka. Učinit si jméno.
4)
Pilná práce. Technická zdatnost. člověk se dovede vzepnout. Vypalované cihly. Asfalt. Vpodstatě: Práce, dílo proti Bohu. Ke zlému. Lidé dovedou být obětaví nejen k dobrému, pro dobré. Domýšlivost, pýcha smrtelných tvorů.
5)
Bůh sestoupil, aby viděl tzv. Veliké dílo lidských mravenečků. Ironie. Pro lidi veliké. Pro Boha nepatrné. Jinak řečeno: PB si vzal lupu, mikroskop.
6)
Lidé si nedali říci. Pýcha. Pyšný člověk si nedá poradit. Soběstačnost. Sebejistota.
7)
Zmatení jazyků. Zkáza zevnitř. Lidé si přestali rozumět.
a)
Nemusí jít o turečtinu a bengálštinu.
b)
Ani dva Češi si nemusí rozumět. Někdy si člověk lépe rozumí s Tatarem než se spolučechem.
c)
Lidé se sjednotili ke zlému a ve zlém. Zlo v sobě vždy obsahuje zárodek zkázy a rozkladu.
d)
Pýcha proti Bohu. Ironie. Lidé nejsou schopni se dohodnout ani mezi sebou. Domluvit se navzájem.
e)
Pravé sjednocení lidí: Duch svatý. Společný pohled víry k JK sjednocuje. Ne proti Bohu, ale podrobit se bohu. Jednotící pouto. Vyšší norma. Společná řeč. Společná (Boží) pravda nad lidmi a pro lidi.
8)
Rozptýlení. Do všech končin, konců země, do všech koutů. Původní úmysl: aby právě k tomu nedošlo. Zajistit si pevné místo na zemi. Nyní putují.
a)
Nemáme zde místa zůstávajícího. Vlast u Boha, v nebi. Do nebe ale nedojdeme sami. Jedině spolu s JK.
b)
Poznámka: Dobrý odhad lidí. Co je nebezpečím. Snaha: Usazenost. Pevné místo. Sami to ale nezvládli. Vposledu smrtelní tvorové. Genesis 3: nazí. Bezbranní. Smrtelní. Pomíjejícnost.
9)
Nedostavěnost lidského díla. Město. Věž. Symbolika. Neukončenost životního díla každého člověka. Pomíjitelnost člověka. Pavel: Příbytek učiněný. Ne lidskou rukou. Žalm 128: Hospodin dokoná za mne.
10)
Bab-ilu. Brána Boží. Bab-el. Zmatek. Humor. Slovní hříčka. Zvraty velikášských snah člověka. JK: co je platno člověku, i kdyby získal celý svět.
11)
Babylonská věž. Dosáhnout nebe. Nápis: Dokončil Nabuchodonozor.
12)
Pýcha. Člověk si udělá plány nad své možnosti a síly. Ke zlému. Proti Bohu. Dovednost člověka. Bystrý rozum. Pamatovat: Člověk nemá neomezené možnosti. Pánem člověka je Bůh.
13)
Žalm 1. Plevy. Strom. Kontrast. Co je vratké a co je pevné a obstojí.

Poznámky:

1)
Hranice možností člověka.
a)
Zdraví. Síla. Sport. Oslava těch, kdo překročí rekord. O centimetr výš, o vteřinu níž. Doping. Drogy.
b)
Hranice prostoru a času života. Věk.
2)
Rozdělení lidí:
a)
Kdo žije z Božího Ducha.
b)
Kdo žije ze svého ducha. Pýcha.
3)
Lidské stavění věží. Pýcha. Ne nutně stejné a stejně vysoké věže a věžičky. Každý stačí na něco jiného.
4)
Píle a obětavost. Stavějí do roztrhání těla.
Putování Izraelců na poušti. Zlaté tele. Aron. Lidé obětují to málo zlata, co mají. Překvapivé: obětavost ke zlému. Pustit korunu pro dobré: někdy váhání.
5)
Pýcha. Člověk si nedá říci. Nelze mu poradit. Nelze někoho někam dokopat. Nevystrčíš člověka na žebřík, když nechce.
a)
Potopa. Jen Noe si dal říci. Věřil.
b)
JK. Chtěl shromáždit lidi jako kvočna kuřátka. Neposlechli.
c)
Kázání proroků, apoštolů, misionářů. Svrablavé uši. Zacpané.
d)
Rozumem nepochopitelné: Co lidé přijímají a nepřijímají. Odmítají evangelium, které může pomoci.
6)
Člověk si nedá říci, poradit. Ráj. Kajin. Potopa. Bábel. Jákobovi synové. Izrael na poušti. Doba soudců a králů. Před zajetím. JK. Apoštolé.
7)
Církev je jako orchestr. Různé nástroje. Soulad. Harmonie. Nebo bábel, zmatek. Všelijaká a rozmanitá disharmonie, kakofonie či jiné nelibozvučnosti.
8)
Nedostavět život. Žalm 128. Hospodin dokoná za mne. JK: V ruce tvé poroučím ducha svého.
9)
Zvraty velikášských snah.
a)
Senacherib u Jeruzalema. Má všechny vojenské a nevojenské trumfy v ruce. Král Ezechiáš. Mor. 185 000 mužů zahynulo. Neslavný návrat (útěk) Asyřanů od Jeruzalema.
b)
Možnosti člověka. Zdraví. Překročit hranice běžných možností člověka. Ginesova kniha rekordů. JK by se tam s ničím nedostal. Přesto je JK nejvýznamnější člověk v historii. Úvahy, s čím by se tam JK mohl dostat.
c)
Danielovo proroctví. Nabuchodonozor. Koncentrovaná pýcha Babylona. Strom rostoucí do nebe. Nemoc. 7 let žil jako dobytek. Živočišný život. Peří. Drápy. Žral trávu jako vůl.
d)
Izaiáš. Lucifer sražen s nebe. Apokryfy. Padlí andělé. Sraženi.
e)
Problém pýchy a rozpínavosti v dějinách. Sociální aspekty. Despotové. Utlačovatelé. Vládci. Absolutní panovníci.
f)
JK. Podobenství o pošetilém boháči. Stodoly. Heslo: Dál a výš. Člověk: Stvořitelská nebo tvořitelská aktivita. Stvořitel je Bůh.
g)
Zmínky o Babylonu v bibli. Koncentrováno v Genesis 11. Jákobův žebřík. Schody do nebe. Sen v Bethel. Na cestě do Babylona, do cháran. Kariéra před sebou. Obdoba: Matouš 4. Lukáš 4. Pokušení JK.
h)
Přistěhovalci z Iránu. Umělá hora. Žalm 121. Pozdvihuji očí svých k horám. Bůh sídlí nahoře. Prostorová představa ve starověku.
10)
Jednota lidstva v Duchu svatém. Duch svatý sjednocuje, ne duch lidský. Duch lidský rozděluje. Vloudí se. Překvapující konstatování: Lidé, kteří mají plná ústa Ducha svatého, vedou ke tříštění církve.
a)
Směry. Proudy. Církvičky. Kohouti na smetišti. Každý má svou věžičku. Kohout na báni. Doklad: Není to Duch svatý, ale duchové lidští. Dovolávání se jednoty v Duchu svatém je v církvi mnohdy paradox.
b)
Když se k letničním vloudí lidský duch, pak je to jejich problém. My máme ale žít z víry a z Ducha svatého. Obnovování své víry a života svého i církevního.
c)
Jednota. Není to záležitost jen slov. Činy. Skutky. Život. Ne jen koncentrace k vlastnímu spasení. Přijal jsi spasení, tak konej Boží vůli. Práce. Služba. Budovat církev, sbor. Odpovědný život v okruhu možností, které jsou nám dány.
d)
Máme více možností ke službě než dokážeme využít. Konkrétně: Staří. Nemocní. Děti. Společenství sboru. Lze posloužit ještě i jinde.
11)
Skutky 2.
a)
Mluvili různými jazyky a lidé jim rozuměli. Kázali SB.
b)
Mluvili různými jazyky a rozuměli si.
12)
Jednota církve.
a)
Jan 17. Velekněžská modlitba.
b)
Pavel: Tělo Kristovo. Jednota v JK a v Duchu svatém.
1.
JK je pán. Přijmout to. Vyznání. Osobní rovina života.
2.
Plnost Boží vůle. Práce na Božím díle. Církev je jako chrám. My: kamení.
c)
Zjevení. Bůh bude všecko ve všem. Město Boží.
d)
Izaiáš 40: Všeliké tělo je tráva.
e)
Jeremiáš. Nejlepší město. Die Stadt der Beste.
13)
Genesis 1-11. Mimo dějiny. Formou dějinných příběhů je popsána naše stálá situace. V pozadí je základní vztah k Bohu.
a)
Genesis 3. Jako Bůh. Strom poznání dobrého a zlého. Rozhodovat, co je dobré a zlé. Vzít to do ruky místo Boha, proti bohu. Nevyšlo to. Konec dobrého vztahu, ráje. Poznání: Nazí, smrtelní tvorové.
b)
Genesis 4. Eva. Kajin. Získala jsem muže na Hospodinu. Proti Hospodinu. V každém případě to tak Eva staví. I když jsme smrtelní, věčnost chce Eva vidět v pokračování rodu, v dětech. Za chvíli se však ta budoucnost ukáže: Nadějný syn je vrah.
c)
Potopa. Zlo se šíří. Násilí. Rozhodovat, co je dobré a zlé. Rozhodovat o životě a smrti druhého člověka. Zamontovali se do toho synové boží. Dostat se do Boží sféry. Snad věřící lidé.
d)
Genesis 11. Učinit si jméno. Aby nebyli rozehnáni po vší zemi. Pevné místo.
1.
Samo o sobě je to dobré. Zaslíbená země pro Izraelce. Dělat zemi. Budovat ráj. Micheáš 4: Klidně sedět pod svým vinným kmenem a pod svým fíkovníkem. Dům na pevném základě. Boží město v Novém Jeruzalemě. Ale s Bohem, ne proti němu.
2.
Genesis 11: Zmocnit se Boha. Pevná usazenost proti bohu.
14)
Asfalt. Věž u Eufratu. Záplavy. Dobrá izolace. My lidé si poradíme stavebně i nestavebně.
a)
I proti potopě. Dokážeme postavit různé archy pro svou záchranu. Po určitou dobu dokáží obstát. Zde jde o výraz lidské pýchy. Dovednosti nutno lidem přiznat. Ale jak je jich užíváno. Stejně ty lidské dovednosti jsou darem od PB.
b)
Archa podle Božího pověření. Jediná šance záchrany pro člověka i tváři v tvář poslednímu Božímu soudu.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.