4. Potopa. Záchrana věřících.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Římanům 6,23: Odplata za hřích je smrt. Darem Boží milosti je život věčný.

Čtení:

Genesis 6,1-22.

Písně:

418-6. Sem pohleď, bože, s nebes svých.
377-3.
Verše: Žalm 103: Milostivý a lítostivý je Hospodin. Dlouho shovívající a plný milosrdenství.

Osnova:

1)
Řeč o potopě.
a)
Biblický příběh. Známý. Mluví k nám.
b)
Civilizační katastrofa. Tehdy. Skutečná událost.
c)
Dnes: Ekologie. Válka. Morální a duchovní krize. Mravní rozklad. Rozklad církve, víry. Morální a duchovní krise církve. Rozklad hodnot. Devastace různého druhu.
2)
Příčiny:
a)
Přibývá lidí. Pravidla soužití. Těsnost. Ponorková nemoc. Někdy za to lidé nemohou.
b)
Lavina hříchu.
c)
Synové boží. Neprůhledné. Nějak se do toho vmontovali.
d)
JK. Jedli, pili, ženili se, vdávali. Nic mimořádného. Živočišný život bez Boha. Praktický konzum.
3)
Lhůta. Bůh upozorňuje. Šance nápravy. Bůh chce odpustit. 120 let. Dost dlouho.
a)
Sodoma. 2 proroci.
b)
Proroci před babylonským zajetím.
c)
Pro člověka: 70-80 let. SB vidí dopředu.
d)
Lidé: Klapky na očích. Zanášejí se kanály. Řečiště. Lze čekat katastrofu při povodni. Důsledek hříchu.
e)
Sebeuklidnění: Jaksi bylo, jaksi bude. Však tonení tak zlé. Však můžeme doufat v PB.
f)
Dnes. SB je naděje.
1.
Ekologie. Vše známe. Máme informace. Jen něco dělat. Ozón. Rakovina kůže. Voda. Vzduch. Potraviny. Životní stresy. Války. Sobecký přístup k řešení problémů.
2.
Mravní krise. Důsledky. Např. Ajds, tunelování kde čeho. Dojem z reklam: Kdo není don Juan nebo Casa nova, ten není normální.
3.
Duchovní krise. Smysl života. Krize hodnot víry. Bez pravého Boha nastupuje bůh tohoto světa: Mamon.
4.
Lhůta pro církev. Samofinancování. Od roku 94 běží. Myslet na to a dělat něco. Zanikne 50 procent sborů. Koráb záchrany. Obstarat si peníze. Nebo sehnat lidi do sborů. Sborový život.
5.
Osobně pro člověka 70-80 let. Zkrácená lhůta.
4)
Lidská katastrofa: ničí všechno.
a)
Boží soud: záchrana věřících.
b)
Noe. Koráb. Doklad poslušnosti SB. Poslechnout. Ne lenost. Činná práce pro záchranu. Záchrana jen pro spravedlivé, když si ostatní nedali říci.
c)
Ne sobectví Noeho, když nepustil všechny do korábu. Přetíženost. Zahynuli by všichni. Boží soud. Dost dlouhá lhůta. Měli příležitost. Nevyužili toho.
d)
My. Lhůta života. Vyřešit si věci s PB. Může být pozdě jako při potopě nebo v sodomě.
5)
Záchrana. Ararat. Krkavec. Holubice. Oběť. Záchrana něco stojí. Vděčnost. Duha. Milost. Boží slib. Kříž JK, spojnice nebe a země.
6)
Text. Římanům 6,23. Milost Boží stále ještě platí.

Postup:

1)
Přibývání lidí na zemi. Stále nápadněji se jevilo odpadávání od Hospodina. Zlí lidé. Neměli se rádi mezi sebou.
a)
JK. Jedli, pili, ženili se, vdávali se. Nemusí vůbec jít o nějaké nápadné hříchy. Odpadnutí od Hospodina je dost velký hřích.
b)
My. Často pocit samospravedlnosti. Takřka bezúhonnost. Neděláme nápadné hříchy. Falešné sebeuklidnění.
2)
Boží trest.
a)
Vyhlazení lidstva. Lidé neplnili své poslání, určení. Sadař vytne špatný strom. Vinař uřízne suchou větev.
b)
Ne paušální zničení lidí. Záchrana těch, kdo v boha věří a poslouchají ho. To je smysl biblického vyprávění o potopě.
3)
Nepravost na zemi. Bůh litoval, že stvořil člověka. Boží lítost by nás měla zarazit. Bůh má možnost lidstvo zničit. Noe stále myslel na Boha. Uznával ho za svého pána. Blížící se zkáza.
4)
Boží rada: Stavět loď. Koráb. Archa. Místo záchrany.
a)
Noe věřil, že SB je pravdivé. Zdánlivě nesmyslné. Výsměch lidí. Spolehl na SB.
b)
Jan Werich: Loď na kopci. Lidé se vždycky smějí tomu, čemu nerozumí.
c)
My. Poslechnout SB. Zdánlivě nepotřebné či zbytečné.
5)
Potopa. Zvířata. Lidé. 8 osob. 40 dní.
a)
Vykopávky. Mezopotamie. Katastrofální záplava. Tehdy zničen celý tehdejší kulturní svět.
b)
Ararat. Krkavec. 3 krát holubice. Po druhé: větvička olivy. Po třetí se nevrátila. Holubice míru. Picasso. Počátek nového života.
6)
Oběť na oltáři. Vděčnost za záchranu. Duha. Nebude už potopa. Každá duha: připomínka boží milosti. Připomínka Božího slibu.
7)
Noe. Obraz poslušného věřícího člověka. Nepravděpodobné, že by na souši potřeboval loď. Uvěřil v SB a poslechl. Zachráněn i se svou rodinou.
8)
Záplava. Hřích. Nepravost. Jediná cesta k záchraně: uvěřit v SB.
a)
Jiná duha, spojnice nebe a země: JK, kříž.
b)
Duha. Spojnice. Kříž. Cesta člověka k Bohu.
9)
Zkraty našeho myšlení. Každá katastrofa je jako potopa od Boha. Boží trest: Záchrana věřících. Když katastrofa zničí věřící, pak není od Boha. Jiný původ. Od člověka. Potopa hříchu.

Poznámky:

1)
Odplata, mzda hříchu je smrt. Tak platí hřích za věrné služby. Bůh platí jinak: Milost, život věčný.
2)
Potopa. Záplava hříchu. Strhne to často člověka. Koráb poslušnosti SB, milosti Boží. Potopa nevěry. Noe se svou rodinou stojí sám proti většině nevěřících. Po lidsku viděno: vyplatilo se mu to. Nejde jen o časný život. Věčnost. Plnost časného života.
3)
Jiná potopa. Jako by se nám rozkládaly veliké hodnoty evangelia, Boží hodnoty. Zdánlivě nemá cenu věřit aspoléhat na Boha. Lze žít jen z přirozených předpokladů, bez víry. Nadbytečnost ve starostech a kvaltu života.
4)
Skutky 16,31: Věř v PJK a budeš spasen ty i tvůj dům. Žalářník ve Filipis.
5)
Schopnost člověka vidět příznaky potopy.
a)
Zanášené řeky. Řečiště. Kanály.
b)
Nápor hříchu. Mravní rovina. Války. Důsledky po generace.
c)
Příznaky ekonomické a ekologické krize. Vážná věc. Nechceme to brát vážně. Obyčejný člověk nemůže zabránit katastrofě. Příznaky jsou. Nechceme je uznat. Možná ani vidět.
d)
Nebezpečí atomové války. Nechceme na to raději ani pomyslet. Příznaky jsou. I nechtěné selhání lidského nebo technického faktoru může způsobit katastrofu s nedozírnými následky.
e)
Příznaky krize církve. Tváříme se překvapivě stále ještě často dosti samolibě.
6)
Záchrana. Jedině v JK. Mnohým se tozdá být málo. Víra: změna vztahů i mezi lidmi.
7)
Boží trest. Ne nutně hromy a blesky. Bůh nás nechá chodit podle žádosti našeho zlého srdce. Rodiče nechají děcko, aby spadlo se stolu, na který se škrabe. Utopíne se ve vlastní šťávě, ve vlastní hříšnosti. Následky našeho hříchu.
a)
Hřích. Nechceme plnit své lidské poslání. Nechceme v sobě uskutečňovat obraz Boží. My sami utvoříme, vytvoříme potopu. Uvalíme na sebe následky svých hříchů. Sami si způsobíme záplavu, neštěstí.
b)
Důsledky našeho nepředloženého a neprozřetelného jednání.
8)
Komenský: Věřím i já Bohu, že po přejití vichřice hněvu, hříchy našimi na hlavu naši uvaleného, se vláda věcí tvých opět k tobě vrátí, lide český.
9)
Boží varování. Lhůta 120 let. Dost dlouhé.
a)
Žalm 103: Milostivý a lítostivý je Hospodin. Dlouho čekající a plný milosrdenství.
b)
Proroci. Věřící lidé. Varování. Memento. Připomínka. Věže kostelů. Lidé si nedali poradit, říci. Záchrana toho, kdo si nechá poradit. Kdo uvěří, že Bůh radí dobře.
10)
120 let. 4 generace. Velký hřích. Důsledky po generace. Válka. Dopad na myšlení i na morálku.
11)
Důvod potopy:
a)
Zlost lidská. Nespecifikováno. JK: Ženili se, vdávali se, jedli, pili. Zapomínali na Boha. Nic mimořádného. Bez Boha.
b)
Synové Boží. Dcery lidské. Neprůhledné. Mimolidská záležitost. Synové Boží: snad věřící. V každém případě: Zvrhlost i na místě svatém.
12)
My. Chápeme a vykládáme potopu často jen jako podobenství. Co to říká nám. Historie. Ur. Záplava v Mezopotamii. Bible: mimo dějiny. Lidská záležitost. Vývoj dějin. Civilizace. Zplodiny. Zánik. Nový začátek.
a)
Do příběhu jsou vpleteny reálie dané doby a skutečnosti doby redakce zpracování. Rodokmeny. Národy kolem Izraele. Vztahy.
b)
Toynbee. Zkáza civilizací. Zplodiny. Dějiny civilizací.
13)
Poslední soud.
a)
Oheň. Zprubuje. Čistí. Ničí. Možnost člověka: zničit zemi. I bez Božího soudu. Dokáže to i člověk. Když to dokáže i člověk, natož i Bůh. Do příběhu jsou vloženy naddějinné pravdy.
b)
Děti. Píseň: Archa Noemova. Jak nastupují různá zvířata. Znázornění barvitosti příběhu, k zapamatování.
14)
Příběhy potopy.
a)
Přibývá lidí. Střety. Dotyk. Ponorková nemoc. Chybí prostory, kam se odklidit.
b)
Lavina hříchu. Roste. Řetěz. Mimo dějiny.
c)
Synové Boží. Neprůhledné.
d)
JK: jedli, pili, ženili se, vdávali se. Žili bez Boha. Nic mimořádně hříšného. Nic pozitivního, lidského. Takhle žijí zvířata. Biologický, živočišný život. Není smysl života. Chybí plnost.
e)
Sodoma. Duplikace příběhu. Historie. Konkrétní případ. Možnosti trestu. Důsledky jednání lidí: Nepřátelé. Násilí. Války. Prosazují sami sebe, aniž si to mnohdy uvědomují. Bez Boha.
f)
Nemají oči otevřené pro přírodní katastrofu. Příznaky se asi pomalu jeví. Zanášení kanálů a řečišť. Sodoma: 2 proroci. Upozornit Sodomu. Důsledky mravního rozkladu. Zastřeno. Zastřené oči pro nebezpečí a rizika. Sebespokojenost.
15)
Spolehnout na SB. Ne lenost a pohodlnost. Naopak. Námaha. Stavba korábu.
16)
Falešné spolehnutí na SB. Zdánlivá zbožnost. Ale v pozadí lenost. Brát vážně Boží varování. Plnit Boží vůli. Něco dělat, aby nedošlo ke zničení. Umět vidět příznaky katastrofy.
Jeremiáš: proti prorokům, kteří mluvili o pokoji. Falešný pokoj. Falešní proroci. Upokojit. Ukolébat. Volání proroků: otevřít oči.
a)
Potopa.
b)
Sodoma.
c)
Před babylonským zajetím. Varování proroků.
d)
Předpotopní křeč. - budování církve dnes. Příznaky jako před potopou. Některé sbory, faráři, berou to vážně. Jiní: jako by se nemetlo. Před potopou. Jedli, pili, hodovali. Užít si. Jezme, pijme, zítra zemřeme. Po nás třeba potopa.
e)
Nestarat se o budoucnost církve, sborů, konkrétního sboru.
17)
Budovat církev jako koráb záchrany. Naděje pro každého. Lhůta za Noeho: 120 let. My: kratší lhůta. Každý rok zkracování lhůty pro církev i pro každého jednotlivého člověka.
18)
120 let. Nebylo nic moc vidět. Zdánlivě se Noe zbláznil. Pošetilý Noe. Nedali si říci a doplatili na to.
19)
Noe. Nepřesvědčil své okolí. Kdo nechce vylézt na žebřík, toho tam nedostrkáš. Když začalo pršet, bylo už pozdě.
20)
Lhůta:
a)
Pro jednotlivého člověka: 70-80 let.
b)
Pro církev.
21)
Klapky na očích před potopou. Ukolébávání se.
22)
Potopa. Na co myslíme.
a)
Noe. Záplava vody.
b)
Katastrofa. Ekologie. Válka. Důsledky lidské nerozvážnosti.
c)
Rozklad hodnot. Mravní hodnoty. Víra. Smysl života. Hřích. Nemravnost. Mravní rozklad. Pravda. Láska. Ubývá. Důsledky vnitřní nevyrovnanosti. Nezakotvenost v duši. Bez Boha.
23)
Náš hřích. Co může Bůh dělat.
a)
Hromy a blesky. My: Každý si může dělat, co chce.
b)
Tichý hlas.SB. Kdo neposlechne tichý hlas boží, na toho je málo i hromobití.
24)
Boží lítost.
a)
Lidská nepravost. Nevděčnost. Lidé jsou proti sobě. Zklamání z lidí.
b)
Bůh vidí dál, dopředu. Že si lidé nedají říci. Jak to s člověkem dopadne.
25)
Záchrana. Stavba korábu. Ne složit ruce v klín. Primitivní technické prostředky. Člověk musí pro záchranu něco udělat. Koráb církve. Budovat. Čas. Budovat vnitřně i vnějšně.
26)
Protekce? Noe chodil s Bohem, proto si ho Bůh vybral. Každý má možnost chodit s Bohem. Nikomu neuzavřeno. Nikomu neuzavřená možnost naděje.
27)
Boží dost. Veliká trpělivost. Ale jednou řekne PB své dost. PB není placen za to, aby pořád jen odpouštěl a přimhuřoval oči k lidské hříšnosti.
28)
Noe chodil s Bohem. My můžeme také. Chodit za Bohem. Do kostela. Ke SB. Otevřít bibli.
29)
Noe dnes v Jablůnce. Stavěl by u Bečvy loď. Velikánskou. Úsměšky asi hodně mnoha lidí. Nanejvýš někteří: podnikatelský záměr. Asi restaurace. Atraktivní podnik. Vydělat.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.