Římanům 14,1-17.
1
Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se sním o jeho názorech.
2
Někdo třeba věří, že může jísti všechno, slabý však jí jen rostlinou stravu.
3
Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
4
Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.
5
Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
6
Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.
7
Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,
8
Umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.
9
Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.
10
Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.
11
Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.'
12
Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.
13
Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.
14
Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
15
Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel!
16
Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali.
17
Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.
1)
Co je církev.
a)
Jedinci. Událost Boží milosti zasáhla jednotlivce a dala je dohromady.
b)
V bibli není jednoznačná definice církve.
c)
Obrazy, příměry. Tělo Kristovo. Kamení živé. Stavba, dům. Stěna chrámu. Organismus. Orchestr. Společenství.
2)
KB. Co to je.
a)
Souvislost s otázkou církve.
b)
Boží panství se má projevovat i v církvi.
c)
Aspoň náznaky, závdavek, záloha. Předjímka.
d)
Kéž by to v KB vypadalo mnohem lépe než v církvi.
e)
Ještě ironičtěji řečeno: Kéž by to v KB nevypadalo jako někdy v církvi.
3)
Sbor v Římě se nemá hádat.
a)
Jeho členové se nemají hádat mezi sebou, i když mají rozdílné názory.
b)
Rozdílnost názorů členů římského sboru.
1.
Vážné věci. Ne něco lehce povrchního.
2.
Oblast víry. Důsledky víry v praxi zbožnosti.
4)
Dát pozor na to, co trápí a sužuje našeho bližního v církvi.
a)
Nesoudit.
b)
Nepohoršit.
c)
Neodradit.
5)
Dbát na to, aby lidé kolem církve aspoň tušili, co křesťané v církvi drží a na čem jim záleží.
6)
Text.
a)
Co KB není.
b)
Co KB je.
c)
Proč to církev tak zřetelně v minulosti neříkala.
d)
Proč to církev tak zřetelně neříká ani v současnosti.
1)
Důraz: Nesoudit.
a)
Je to důraz na místě.
b)
Riziko posuzování, odsuzování a osočování druhého z nesprávnosti či jinakosti je i v církvi značně velké.
2)
Rozlišovat: Soudit a držet (zastávat) pravdu, správnou věc.
a)
Diplomatické úsilí. Moudrost lidská i moudrost od PB.
b)
Ne tlouct druhého po hlavě (hlava nehlava) podle nás správnou pravdou, i kdybychom měli stokrát pravdu.
c)
Usilovat usilovně vysvětlovat druhému, oč jde. Zde bývá výsledek někdy velmi nepatrný.
d)
Nutné rozdělení (oddělení se od sebe) v zájmu pravdy nebo v zájmu dobré pověsti věřících. Aby špatné vzájemné vztahy mezi věřícími nebyly pohoršením (kamenem úrazu) nevěřícímu okolí.
1.
Abraham a Lot se nakonec od sebe oddělili.
2.
Jákob a Ezau šli rovněž od sebe. Hodně daleko pryč od sebe.
3.
I Pavel a Barnabáš šli každý misionařit jinam. Podle svého.
3)
Kraličtí: KB není pokrm a nápoj.
a)
Dotažení: Koliduje to s tržností.
b)
Pozitivně. KB je: Pokoj. Radost. Spravedlnost. Aktuální v konkrétní situaci římského sboru.
c)
V Duchu svatém. Ne z lidského ducha.