Skutky 19,13-17.

(Kázání Nový zákon -> 05 Skutky)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Skutky 19.
13
Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel."
14
Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze.
15
Ale zlý duch jim řekl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?"
16
Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran.
17
To se rozhlásilo mezi všemi židy i pohany, kteří žili v Ffezu; na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo ve velké účtě.

Čtení:

Skutky 19,1-21.
1
Zatímco byl Apollos v Korintě, prošel Pavel hornatým vnitrozemím a přišel do Efezu; tam se setkal s nějakými učedníky.
2
Zeptal se jich: "Když jste uvěřili, přijali jste Ducha svatého?" Odpověděli mu: "Vůbec jsme neslyšeli, že je seslán Duch svatý."
3
Pavel řekl: "Jakým křtem jste tedy byli pokřtěni?" Oni řekli: "Křtem Janovým."
4
Tu jim Pavel prohlásil: "Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm - v Ježíše."
5
Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše.
6
Jakmile na ně Pavel vložil ruce, sestoupil na ně Duch svatý a oni mluvili v prorockém vytržení.
7
Těch mužů bylo asi dvanáct.
8
V synagóze pak Pavel neohroženě působil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o království Božím.
9
Protože však někteří tvrdošíjně trvali na svém a nedali se přesvědčit, ba dokonce cestu Páně přede všemi tupili, oddělil se Pavel od nich, odvedl s sebou i učedníky a začal denně mluvit v přednáškové síni filosofa jménem Tyrannos.
10
To trvalo dva roky, takže všichni obyvatelé provincie Asie mohli slyšet slovo Páně, židé i pohané.
11
Bůh konal skrze Pavla neobvyklé mocné činy.
12
Lidé dokonce odnášeli k nemocným šátky a zástěry, kterých se dotkl, a zlí duchové je opouštěli.
13
Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel."
14
Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze.
15
Ale zlý duch jim řekl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?"
16
Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran.
17
To se rozhlásilo mezi všemi židy i pohany, kteří žili v Ffezu; na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo ve velké účtě.
18
Přicházeli i mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, že také oni dříve používali zaklínání.
19
Nemálo pak těch, kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných.
20
A tak mocí Páně rostlo a rozmáhalo se jeho slovo.
21
Po těchto událostech se Pavel veden Duchem svatým rozhodl, že půjde přes Makedonii a Achaju do Jeruzaléma. Řekl: "Zůstanu tam nějaký čas, a potom musím do Říma."

Postup:

1)
Složitá misijní situace.
a)
Zápasy uvnitř církve.
b)
Hledání vnitřní opravdovosti.
c)
Složitost v rozhodování.
d)
Nalézat pravou cestu v následování JK.
2)
Náboženský úpadek kněžské rodiny.
a)
Křiklavost pádu.
b)
Degenerace. I v náboženské oblasti může dojít k degeneraci.
c)
Nápadnost v křesťanském prostředí, které dbá na mravní a náboženskou ryzost.
d)
Poznámky:
1.
Údajně kněžská rodina. Reklamní trik. Zařídit si pověst. Vývěsní štít. Náboženská prodejna.
2.
Jde o busines. Byznys.
- Kšeft ze svatých věcí. Kšeftuje se se svatými hodnotami.
- Náboženský trh. Uplatnit se. Přitlačit se. Přimáčknout se. Něco z toho.
3)
Zneužití jména JK.
a)
Scévovi synové. Neokusili moc JK. Vnitřně nevyznávali. Pověrčivá fráze. Využívat jména JK k zaklínání.
b)
JK. Vymítal démony, ďábly. Jakou mocí? KB. Ne Belzebub. JK: Ale: Vaši synové to dělají také.
c)
Desatero. Nevezmeš nadarmo Boží jméno:
1.
Nevkusné užívání Božího jména. Trapný výkřik: Herr gott. Pane Bože. A pod.
2.
Otevírací formule. Donutit boha k něčemu. Ke svým cílům.
- Zaklínací formule člověka.
- Otevírat nové možnosti.
- Kariérní postup. Kariéra. Lichocení. Hrát na city. Polechtat něčí ješitnost. Hrozby. Zastřené výhružky.
- Pochybné cíle. Dovolávání se božího jména.
d)
Matouš 7,21. JK: Ne každý, kdo mi říká, Pane, pane, vejde do KB. Zázraky a divy ve jménu JK. Neznám vás.
e)
Schovat lidské sobectví za nálepku zbožnosti.
1.
Naše sobecké úsilí. Nakonec nálepka: PB nám žehná.
2.
Naše jednání uvádíme lacině do souvislosti Božího jednání.
- sledujeme své cíle a zájmy.
- V určité chvíli řekneme: PB to tak chtěl. Byla to (přece) boží vůle.
3.
Setkání s utrpením druhého.
- Lacinost našeho mnohého bezmyšlenkovitého zbožného slova: Přijmi to jako zkoušku od PB.
- Modlitba, aby byl PB s nemocnými, strádajícími, opuštěnými.
- Přitom nikoho nenavštívíme a nikomu nepomůžeme.
- Nemáme čas a zájem o druhého v těžkostech života.
- Pro druhého člověka nemáme zájem a čas. Nanejvýš pěkné (ne vždy dobré) slovo o něm.
- Zbožně prosíme PB, aby udělal to, co on chce, abychom udělali my.
4.
Bohatý obchodník, úspěšně odírající domorodce, mluví o božím požehnání. Z vděčnosti (vděčnost PB) věnuje část zisku na misii.
5.
Svěcení zbraní proti člověku.
- Ale i ve velkém: Proti lidem.
- Křižácké výpravy. Feldkuráti. Písně na bojiště. Ve jménu JK.
6.
Mnohá kariéra v církvi. Vnější póza zbožnosti. Maskování sobeckých zájmů.
7.
Boží přání a požehnání. Podle našeho úsudku.
4)
Boj se zlem.
a)
Synové Scévovi. Boj se zlem. Sympatické. Ale jak to dělali. Falešná cesta. Ale chtěli odstranit zlo.
1.
Lidé poznají vnitřní opravdovost.
2.
Vnitřní opravdovost kontra ziskuchtivá výdělečnost.
3.
Ale: Za každou službu se přece platí. Na každém, i na náboženském trhu.
b)
Zlý duch: JK znám. O Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?
1.
Lidé nemají respekt před frází.
2.
Mnozí lidé odmítají JK, ale mají před ním respekt. Třeba podvědomý.
3.
Zde mají i démoni respekt před JK.
c)
Kdo jste vy.
1.
Křesťanská Minulost je třeba pěkná.
2.
Ale co dnes?
3.
Odpověď na otázky a problémy života.
4.
Dnešní generace chce slyšet aktuální slovo evangelia pro sebe, pro svou dobu, pro svou (životní) situaci.
5.
Křesťané dnes: Mnohé sobectví je zakrýváno hesly o tržnosti.
6.
Vlastní věci a zájmy hrají nepřehlédnutelnou roli.
7.
Nejednotnost. Nelaskavost. Rozpor mezi slovy a životem.
8.
Do značné míry vymizela vnitřní i vnější opravdovost. Žel, toto mizení stále pomalu pokračuje. Zdaleka to není vina prostých jednotlivců v církvi.
d)
Neblahý konec zaklinačů.
5)
Bázeň.
a)
Strach z neopravdovosti.
b)
Nezneužívat Boží jméno.
6)
Oslavení božího jména.
a)
Moc JK je nad lidskou zpronevěrou, chytráctvím, ziskuchtivostí.
b)
Autorita JK ve světě.
1.
Větší, než se nám někdy zdá.
2.
Ale jde o skutečného JK. Ne o upraveného v našem mnohém podání.
7)
Nárok JK na celý náš život.
a)
JK nechce být jen přílepek, nálepka.
b)
JK nechce být pouze spirituální doplněk či duchovní nebo kulturní nadstavba k lidskému životu.
8)
Kdo jsme my křesťané.
a)
Mnohdy dnes znepokojivá otázka.
b)
Otázka kladená v církvi i mimo církev.
c)
Žel, takto se dnes otázka neklade.
1.
Vyprchal a vyprchává misijní náboj.
2.
Jde o vnitřní opravdovost .
9)
Modlitba.
a)
PB burcuje, zneklidňuje.
b)
Otazník nad námi.
c)
Otazník nad sebou samým.
1.
čisté srdce.
2.
Přetvářka. Faleš. Rozpor slov a činů. Nevěrohodné fráze.
3.
Přetvářka. Umět přiznat své viny a chyby.

Poznámky:

1)
Zaklínání.
a)
Náboženský sesun v pohanství.
b)
Nižší, lidová úroveň pohanství.
c)
Některá pohanská náboženství jsou na mnohem vyšší úrovni.
d)
Velmi lidové pohanství.
2)
Synové scévovi.
a)
Snaha pomoci postiženým.
1.
Vyhánění zlých duchů.
2.
Sympatické.
b)
Ale v pozadí šlo o peníze.
1.
Snaha tržně využít Ducha svatého.
2.
Aspoň získat věhlas a vliv.
3.
Aspoň získat křesťanskou klientelu.
4.
Z toho pak něco kápne.
5.
Vytvořit si reputaci.
6.
Rozšířit uzdravovatelský záběr.
3)
Nepochopení křesťanství. Scévovci si mysleli, že křesťanství je jen jedna pohanská náboženská praktika.
4)
Naše jednání:
a)
Rádi se předem někdy zaštítíme krásnou větou, která se ovšem často může stát bohapustou frází: Bude-li to Boží vůle.
1.
Přitom jde jasně o naší vůli.
2.
Tvářit se slovně zbožně.
3.
Když to tak PB chtěl zařídit.
4.
Povíme to tak, jen když nám to vyjde podle našeho.
b)
Rouhání je možné i zbožnými slovy. Cynismus a bezmyšlenkovitost.
5)
Vnitřní opravdovost.
a)
Tzv. Obrácený člověk.
1.
Je v riziku, že každé eventuelní selhání (jakéhokoliv druhu) je na něm víc vidět.
2.
Tvrdí např., vykřikuje, předkládá svou zbožnost na odiv.
3.
Přitom je jeho srdce černé jako zmačkaná tisícovka, na které lpí víc než na PB.
b)
Způsob mnohé zbožnosti: Zapadnout do party.
6)
Opravdovost:
a)
Promyšlenost. Jasnost.
b)
Něco držet. Rovná Páteř. Hus.
c)
Ochota trpět pro pravdu. Hus. Komenský.
7)
Trčí peníze:
a)
Ananiáš a Zafíra.
b)
Šimon kouzelník. Samaří.
c)
Kypr. Pomlouvačný kouzelník.
d)
Lystra. Lidé, slavnost, přiživit se ze společného. Využít náboženské slavnosti.
e)
Filipis. Otrokyně. Věštkyně. Vetřít se ke křesťanům.
f)
Zaklinači. Za peníze.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.