Skutky 4, 12.

(Kázání Nový zákon -> 05 Skutky)

Text:

Skutky 4, 12.
Není v žádném jiném spasení nežli v JK. Neboť není jiného jména daného lidem, skrze které bychom mohli spaseni býti.

Čtení:

Skutky 4,1-12.
1
Když Petr a Jan ještě mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a saduceji,
2
Rozhořčeni, že učí lid a hlásají, že v Ježíši je vzkříšení z mrtvých.
3
Násilím se jich chopili a vsadili je na noc do vězení, neboť už byl večer.
4
Ale mnozí z těch, kteří slyšeli Boží slovo, uvěřili, takže jich bylo již na pět tisíc.
5
Druhý den se shromáždili jeruzalémští představitelé židů, starší a znalci zákona,
6
Velekněz Annáš, Kaifáš, Jan a Alexandr a ostatní z velekněžského rodu,
7
Dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?"
8
Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: "Vůdcové lidu a starší,
9
Když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil,
10
Vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského; kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv.
11
Ježíš je ten, kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.
12
V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.

Osnova:

0)
Slovo spasení dnes:
a)
Negativní užití. Ty jsi moje spasení.
b)
Pohled bible: Hluboký.
1.
Povrchnost lidí.
2.
O některých věcech lidé přemýšlejí méně, než si farář myslí. Nebo než by si přál myslet.
c)
Nejde o starobylý pojem, ale o obsah.
1.
Žijeme jen jeden jediný, jeden život. Neopakovatelný život. Naplnit ho. Radost. Smysl. Plnost. Štěstí.
2.
Kde najdeme spasení: Úspěch. Něčeho dosáhnout. Něco znamenat. Nezávislost na druhých. Bohatství. Opora. Jistota. Štěstí. Zdraví. Někoho mít rád. Někdo má rád nás.
3.
Po tom všichni toužíme. Není to malicherné. Není to ale už vše. Není to biblické spasení. Text.
1)
Troskotání v životě. Boření opor a jistot.
a)
Ideály mládí, s nimiž jsme vstupovali do života, se ukázaly příliš idealistické tváři v tvář tvrdé realitě života.
b)
Opora v JK. Život nezáleží vposledu jen na nás.
c)
Žijeme svůj život v Boží ruce. Hospodin dokoná za mne.
2)
Víra není jen pro zlé dny.
a)
Nejhlubší radost: že nás má někdo rád.
b)
Boháči. Slavní lidé. Pociťují opuštěnost.
3)
Poslední dny.
a)
Myslet na to.
b)
Čas ubíhá.
c)
Všechno opustíme.
d)
Všichni opustí nás.
e)
Láska JK zůstane. Jediná naděje. Naděje mimo nás.

Postup.:

0)
Slovo spasení se nám nejednou zdá být velice starodávným a pobožným slovem. To dnes přece lidé neříkají. O tom nepřemýšlejí. Po tom se neptají. Někdy máme tento dojem.
a)
A přece, není tomu tak. Nejde totiž jen o slovo, které snad je takřka zapomenuto. Jde o skutečnost, kterou toto slovo vyjadřuje a vystihuje.
b)
A tu skutečnost hledáme stále. Neboť my všichni máme jen jeden jediný život. Je to život krátký. Rychle běží. My nemůžeme zastavit jeho běh. To je zcela nemožné.
c)
A tak chceme aspoň naplnit obsahem ty krátké dny, které žijeme. Usilujeme o to, aby náš život měl smysl v těch krátkých dnech, které žijeme. Aby náš život měl smysl, cenu, aby nešel do prázdna.
d)
Abychom se ve svém životě mohli dotknout těch hodnot, které přetrvají samotnou smrt. Aby se každý den našeho života dotýkal věčnosti.
e)
Krátce řečeno: Aby život, který žijeme, byl pravý.
f)
A to je to, čemu říkají pisatelé biblických knih spasení.
g)
Kde ho najdeme? Kde najdeme pravou náplň svého života?
1.
Snad v úspěchu? Abychom v životě něčeho dosáhli? Abychom něco znamenali? Abychom měli úspěch u lidí a nebyli závislými sluhy jiných?
2.
Anebo snad v blahobytu? Abychom nikdy v životě neměli v ničem žádného nedostatku, ale naopak vždy hojnost ve všem, co potřebujeme. A nadto ještě leccos, co činí lidský život příjemným a milým.
3.
Nebo snad ve štěstí, abychom svůj život mohli prožívat v míru, ve zdraví a spokojenosti?
4.
Abychom měli někoho, kdo nás v životě bude mít opravdu a opravdově rád? A my abychom měli rádi jiného?
h)
To vše, co jsme jmenovali, jsou vzácné věci. Nic z toho není malicherné a zbytečné. My bychom si přáli, abychom toho všeho dosáhli.
i)
A přece. Je to už všechno? Je to už ta skutečná životní náplň?
j)
Apoštol Petr říká: Text.
1)
Mnozí jsme to snad již okusili. V životě přicházejí chvíle ztroskotání a pocitu zmaru. To, na čem jsme si zakládali, oč jsme se opírali, v co jsme skládali své naděje, To vše zklamalo.
a)
To, co jsme pracně budovali, se náhle octlo v troskách. Ideály mládí, s nimiž jsme vstupovali do života, se ukázaly příliš idealistickými tváři v tvář tvrdé realitě života.
b)
Tu máme oporu v lásce PJK. To nás drží a posiluje i v těch nejtěžších dnech. Totiž to vědomí, že vposledu podstata života nezávisí a nezáleží na nás, na našich úspěších či neúspěších, na tom, co se nám vydaří či nevydaří.
c)
Ale záleží na něm, na JK, na jeho lásce, aby náš život měl svou cenu a svůj smysl.
2)
Ale to neznamená, že snad je víra jen pro zlé dny života. Právě tak ve dnech dobrých a šťastných, uprostřed radosti a spokojenosti, není ta nejhlubší radost v tom, že se máme dobře a že se nám dobře daří.
a)
Ta nejhlubší radost je v tom, že nás PJK miluje, že nás má rád. Ona totiž v životě daleko víc znamená láska, tedy to, že nás měkdo miluje, že nás má rád, nežli i největší bohatství, blahobyt a dostatek všeho.
b)
Poznámky.
1.
Vzpomínky lidí slavných a úspěšných, bohatých. Měli prakticky všecko. Mnohdy ale neměli lásku. Obklopovala je servilnost, nikoli nezištná láska. Vše si zaplatili. Právě, že zaplatili.
2.
Velkohubá církevní fráze. Ve své podstatě správná. Ale člověk potřebuje základní zajištění života. Nepodceňovat to. V nuzné chudobě to má i ta nejpravější láska hodně těžké.
3)
Nadto i pro dny poslední si můžeme připomenout slovo o spasení v PJK. My nikdy nikdo nevíme, kdy náš život bude ukončen. Dříve nežli se nadějeme, přijde konec každého z nás.
a)
Ubíhají léta. A tu si člověk najednou uvědomí, že už má čtvrtinu, polovinu, věttší část života za sebou. Není dobré nemyslet na tuto skutečnost, tak závažnou, třebaže nepříjemnou.
b)
Nuže, nic z těch věcí, z nichž jsme se těšili během života, Nic při nás nestojí ve dnech posledních. Všechno nás v té chvíli opustí. Jen láska PJK ne. To je hodnota, kterápřetrvá i v této chvíli.
c)
Ta překonala i smrt, takže před námi věřícími není nicota hrobu a smrt. Naopak. Před námi je život, jaký si ani myslet neumíme.
d)
Všechno to, čeho jsme v životě nedosáhli, Vše to, co jsme prohráli, o čem jsme sotva dokázali nesměle snít, vše to bude naplněno ve skvělé budoucnosti spasení. Tak mnoho nám připravil Bůh. Takové spasení je v JK. Nikde jinde tohoto spasení není.

Poznámky:

1)
Slovo spasení se v české oblasti často užívá negativně. Ironicky. Posměšně. Ty jsi moje spása, pomoc. Půjč mi 10 korun, to je moje spása. Posunutý význam. Povrchní běžná, světská oblast.
2)
Biblický pohled. Spasení. Málo lidí přemýšlí do hloubky.
a)
Většina lidí má povrchní přístup k těmto otázkám.
b)
Nepřeceňovat tzv. Lidské hledání.
c)
Lidem běžně stačí méně přemýšlení, než si v církvi mnohdy myslíme. Zvláště než si farář myslí.
3)
Láska PJK.
a)
Všeobecný pojem.
b)
Není to reálné, konkrétní pro lidi světa.
c)
Trochu tomu rozumí jen člověk z církve.
4)
Láska JK působí přímo.
a)
Avšak i přes lidi.
b)
Společenství církve hraje významnou a důležitou roli.
c)
Těžko rozumí lásce JK člověk, který nemá nikoho, kdo by ho měl rád.
1.
Ani v církvi nikoho takového nenajde. Resp. Nemusí najít.
2.
Týká se to nejen bohatých.
3.
Právě nebohatí v tomto směru mají víc problémů. Je o ně menší zájem i v církvi.
d)
Nedostatek lásky: Obecně.
a)
Ve všech vrstvách obyvatelstva.
b)
Ale: zájem o bohaté je větší. Všude. I v církvi.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.