Skutky 2,1-13.

(Kázání Nový zákon -> 05 Skutky)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Svatodušní.

Text:

Skutky 2,7:
Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?

Čtení:

Genesis 11,1-9.
Skutky 2,1-13.
1
Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
2
Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
3
A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
4
Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
5
V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,
6
A když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
7
Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
8
Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
9
Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
10
Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,
11
židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!"
12
Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?"
13
Ale jiní říkali s posměchem: "Jsou opilí!"

Postup 1:

Verš 7.
1)
Bez svatodušních svátků by nebyla církev.
a)
My bychom tu neseděli. Nebyl by NZ. Ani vánoce, neděle, VP.
b)
Duch svatý. Klíč k víře církve. Počátek víry. Zrod naší víry. Působení ducha svatého.
2)
Duch svatý není vzpomínání, ale přítomnost.
a)
Nový život.
b)
Duch svatý je stále aktivní i dnes.
c)
Moc Ducha svatého přetváří člověka I dnes.
3)
Ne spekulace o božích osobách.
a)
Bůh jedná. Proměňuje lidský život.
b)
Ne náš duch. Ne naše síla proměny.
4)
Čtení. Genesis 11. Zmatení jazyků. Babylonská věž.
a)
Skutky 2: Sjednocení jazyků.
b)
Genesis 11.
1.
Zpočátku jedna řeč. Dorozumění a porozumění mezi lidmi.
2.
Nejde o spekulace o vzniku různých jazyků.
3.
Cíl lidstva:Jednota.
4.
Vloudila se ale pýcha, touha po panování.
5.
Rozdělené lidstvo: vina, hřích.
6.
JK sjednocuje. Obnovení jednoty. Osvobození od hříchu. Odpuštění. Ne panování, ale služba. Nový život v JK, v Duchu svatém.
5)
Různé jazyky. Jak?
a)
Starověký člověk znal různé projevy extase. Porozumění atmosférou.
b)
Nový duch sjednocuje přes rozdíly řeči.
c)
Porozumění mezi lidmi není jen otázka řeči.
1.
Dva Češi si nemusí rozumět.
2.
Křesťané z Turecka a Číny si mohou rozumět.
d)
Rozdělený svět. Sociálně, rasově, jazykově, politicky, národnostně, nábožensky a jinak.
1.
Jednotlivec je bezvýznamný.
2.
Pocit bezmocnosti.
3.
Naše rozhodnutí je vždy odrazem prostředí, které spoluvytváříme.
4.
Odraz našeho nitra i jednání.
e)
Atmosféra celého světa se tvoří z drobných prostředí, v nichž lidé žijí.
1.
Prostředí sboru má podíl na atmosféře světa.
2.
Co rozséváme.
3.
Na každém z nás záleží.
6)
My. Otázka: Zda rozdělujeme nebo sjednocujeme.
a)
Domov. Pracoviště. Mezi lidmi.
b)
My jsme ale příliš malí. Problémy jsou velké. Nestačíme na velké problémy světa.
c)
Galilejci. Učedníci JK.
1.
Obyčejní lidé. Byla známa jejich minulost. Prostý a obyčejný původ.
2.
Vývoj jejich víry.
3.
Dojem: Když člověk o někom moc ví, může odhadnout jeho další vývoj, co řekne a udělá. Co od něj lze čekat. Co dokáže a co nedokáže.
4.
Překvapení lidí: Kde na to vzali? Kde se u nich našly takové schopnosti? Mluví o velkých Božích věcech.
7)
Apoštolé.
a)
Upotřebitelní pro věc JK ve světě.
b)
Nejsou kvalifikovaní z vlastní síly.
1.
Nechali se přetvořit mocí Ducha svatého.
2.
Mají úkoly pro život.
3.
Nedali si je sami.
4.
Bez průpravy a předběžného vzdělání.
5.
Chození s JK ovšem lze považovat za dobrou průpravu.
8)
My. Střízlivost při pohledu na vzdělání.
a)
Neuhašovat nadšení, zápal ducha.
b)
Ochota nechat se poslat, použít.
9)
Ne despekt vůči teologickému vzdělání.
a)
Bez nadšení, bez extase v jistém slova smyslu, to nejde.
b)
Dynamický zápal.
c)
Nadšení se musí o něco opřít. Právě o ty veliké věci Boží.
10)
Láska je víc než tajemný jev mluvení jazyky.
a)
Resp. Jen pro některé tajemný jev.
b)
1 Korintským 13.
c)
Pět slov srozumitelných znamená víc než tisíce slov pronesených v extatickém vytržení mysli.
d)
Mocné slovo lásky, která sjednocuje.
11)
Kde je Duch svatý, tam není vždy klid.
a)
Tam je randál.
b)
Kde je duch člověka, tam také není klid.
c)
Neplést oba neklidy.
d)
Mnohdy je neklid z lidských duchů vydáván za působení Ducha svatého.
e)
Je to hrozné rouhání.
f)
Plamen Božího ohně.
1.
Rozněcuje.
2.
Zpaluje.
12)
Hráz proti samozvanectví těch, kteří by se cítili extatiky.
a)
Předkládají svou extatičnost jako důkaz, že jsou z Ducha svatého.
b)
Není to naše nebezpečí a riziko.
c)
Vnější důkaz skutečné přítomnosti Ducha svatého prý není, říkají někteří.
d)
Ale je: Co buduje společenství, to je z Ducha svatého.
1.
Tam, kde je společenství narušováno, tam je jistota, že nejde o Ducha svatého.
2.
Tam se všelijak prohánějí všelijací lidští duchové.
13)
Duch svatý.
a)
Počátek víry, církve.
b)
Přítomné dění.
1.
Tajemství a moc víry.
2.
Upotřebitelnost člověka.
3.
Ochota jít za JK.
14)
Prosba.
a)
Aby Duch svatý přišel.
b)
Společenství. SBor.
1.
Sjednocení. Plnost. Sblížení lidí ve víře.
2.
Ze sboru do světa.
3.
Odpuštění mezi lidmi.
c)
Naděje.
1.
Bůh je absolutní budoucnost.
2.
Naděje: Osobní život. Církev. Svět.

Postup 2:

1)
Opět tu máme svatodušní svátky. Po kolikáté už v našem životě? Každý si to snadno dokáže spočítat.
2)
Svatodušní svátky patří k nejdůležitějším třem církevním svátkům.
a)
Vánoce.
1.
Nikdo nemá šanci je přehlédnout nebo zasklít. Obchodně-reklamní mumraj.
2.
Otázka vnitřní náplně vánoc je ovšem otázka.
b)
Velikonoce.
1.
Většina lidí je aspoň bere na vědomí, i když nemá zájem se objevit v kostele.
2.
Prodloužený jarní víkend.
c)
Svatodušní svátky.
1.
Snad jen občasná letmá zmínka v televisi připomene, že křesťané slaví svatodušní svátky.
2.
Některé západní zastupitelské úřady mají volno v pondělí svatodušní.
3)
Seslání Ducha svatého.
a)
Narozeniny církve.
b)
Proč by si je církev neměla připomínat?
c)
My si také připomínáme své narozeniny.
1.
Kulaté. Je víc slávy. Setkání s lidmi. Víc času na pohovoření si. Lidé kolem si vzpomenou. Posezení u stolu. Vděčnost za život.
2.
Běžné. Přeletí se to. Někdy skoro nebo docela bez povšimnutí.
4)
Zamyšlení nad životem. Vlastním. Církve.
a)
Jsme tu bez svého rozhodnutí a bez svého vlivu. Církev je tu rovněž mocí Boží. Duch Boží.
b)
Nejsme první, kdo přišli na svět. Máme své předdějiny. Rodiče. Prarodiče.
c)
Předdějiny církve. Izrael. JK.
d)
Vděčnost za život. Za to, že žijeme. Vděčnost za církev.
5)
Text. Vylití Ducha svatého. Starobylá představa. U apoštolů se projevila Boží moc.
a)
Nekontrolovaná radost. Člověk poskakuje, zpívá, nekontrolovaně vykřikuje a pokřikuje.
b)
Střízlivost. Věcnost. Racionální přístup. Kázání. Apoštolé přešli velmi rychle k pracovitému přístupu pro Boží věc ve světě. Pracovitá praktičnost.
6)
Proč kázat. Nabídka evangelia. Boží duch, Duch svatý.
a)
Duchové světa a lidí. Náš přirozený duch. Duch naší lidské přirozenosti. Nabízí se nám kde co možného i nemožného.
b)
Duchové na náboženském trhu. Nabízejí zážitek, duchovní zkušenost, prožitek. Pro sebe. Jakési vytržení z jednotvárnosti, monotónnosti a stereotypnosti života. Lepší, vyšší poznání. Duchovní zážitky a prožitky.
c)
Evangelium. Plnost života v časnosti i věčnosti. Pro sebe, ale i pro okolí. Hlásat. Svědčit. Dosvědčovat slovy i životem. Širší dosah a rozsah. Širší záběr. Nabídka. Obohacení života.
7)
Apoštolé.
a)
Údiv poslouchajících.
b)
Apoštolé byli prostí Galilejci.
1.
Neměli vysoké teologické školy.
2.
Měli ale tu nejlepší školu: 3 roky chodili s JK.
3.
Lidé, u kterých by se nepředpokládalo, že se vyznají v Božích věcech.
c)
Galilejci tehdy platili za zaostalejší lidi z dalekého galilejského zapadákova.
d)
Pavel. Nádoby hliněné. Křehkost. Nevzhlednost. Ale jde o ten poklad evangelia uvnitř.
8)
Co apoštolé dělali.
a)
Kázali o JK.
1.
Žádná mimořádná atraktivní misie.
2.
Hutné SB.
3.
Žádné např. Pomocné kulturničení či sportovničení.
b)
Misijní metody.
1.
Dřív, před řadou let, bylo funkční: Velkomisie. Stany, stadiony. Televise. Satelit. Tuny letáčků.
2.
Dnes a pořád v každé době: Kázání hutného SB. Evangelium.
- Osobní dosvědčování. Vztah k lidem. Lidský kontakt.
- Různé vedlejší aktivity v rámci misijnosti je možno vyvíjet, ale jde jen o pomocnou a podpůrnou činnost.
3.
Hutná strava. Pamlsky máme jistě rádi, ale brzo se jimi člověk přejí. Nakonec dá člověk za vděk kusu pořádného chleba.
9)
Narozeniny.
a)
Lepší posezení u stolu. Společenství lidí. Radost. Hluboké vnitřní vztahy.
b)
VP. Hostina církve s JK. Hostitel JK. Předjímka budoucí hostiny v KB.
c)
Společenství věřících.

Poznámky.:

1)
Divit se. Údiv. Překvapení. Něco nečekaného.
a)
Kladně. Když se člověk setká s dobrým svědectvím víry.
b)
Záporně. Když někdo dělá ostudu JK a církvi.
2)
Srovnání narozenin církve a našich narozenin.
3)
Proč církev. Proč nabízet evangelium. Poslání. Nabídka plnosti života. Časnost. Věčnost. Nabídky pro nás i pro okolí. Evangelium je dobré.
4)
Dobropověstnost. Misijní svědectví dnes. Údiv lidí. Jak to, že tito lidé jsou jiní v dobrém nežli běžní lidé v tržním světě.
5)
Dobré misijní předznamenání ve veřejnosti.
a)
Atmosféra.
1.
Kredit církve.
2.
Aspoň neimunisovat lidi proti křesťanství a proti církvi.
3.
Nezavdat příčinu k pohoršení.
4.
Vytvářet předpolí zájmu lidí.
5.
Vzbudit zájem.
b)
Lidé dnes se o církev přespříliš nezajímají nejen v důsledku celkové situace moderního života, ale i v důsledku jisté stagnace církve jako takové.
1.
Církev nedokáže přiblížit lidem evangelium.
2.
Příliš hauzíruje spíše tím pomocným, o čem se domnívá, že by lidi kolem spíše zaujalo nežli kázané hutné evangelium.
3.
Tzv. Navnadit lidi.
4.
Přitáhnout lidi.
5.
Zaujmout.
6.
Tzv. Různé nadsborové a mimocírkevní aktivity.
7.
Jiné oblasti. Sociální sféra. Kulturničení. Sportovničení.
c)
Filip Natanaelovi: Pojď a viz. Jan 1.
1.
Kam a k čemu ale pozvat lidi ze světa do církve, aby je to doopravdy a do hloubky existenciálně zaujalo?
2.
Co lidé v církvi vlastně uvidí?
3.
S čím se setkají?
4.
Aby to lidi nakonec ještě dokonce neodradilo svou suchopárností nebo něčím jiným.
5.
Unavená vypjatost ve snaze o přežívání církve.
6.
Myšlení a jednání zmenšujícího se gheta církve nevytváří přitažlivou atmosféru otevřenosti.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.