Jan 14,3.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Nanebevstoupení.

Text:

3
A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.

Čtení:

Jan 3,1-21. Nebo: Jan 3,1-16. Zjevení 21,1-7.
Jan 14,1-6.
1
Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2
V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
3
A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
4
A cestu, kam jdu znáte."
5
Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?"
6
Ježíš mu odpověděl: "Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Písně.:

435-3. 422-6. 107-9. 407-3. 559-3. Ó ujmi ruku moji. 355-4. 361-5.

Osnova 1:

1)
Nebe a země. Napětí. Neuspokojenost. Bouře v životě na zemi. Alegorie. Nemoci. Srovnej: Utišení bouře, Matouš 8.
2)
Výhled. Nebe a země. Nové. Zánik starého. Zjevení 21.
3)
Kdo a co přežije. Jen to, co je z Boha. Kdo je s Bohem, kdo s ním spojil svůj život už zde na zemi. Být s JK na loďce na rozbouřeném moři života. Zdánlivě méně pevné místo nežli na pevné zemi. Ale jsme s JK. Riziko bouří i na zemi. Uragany.

Osnova 2:

1)
Nebe.
a)
Touha po krásnějším světě, po lepším životě. Dříme to v každém člověku. Není čas. Otázka smyslu.
b)
Kvalt života moderního člověka. Výmluvy. Omluvy. Smysl všeho se hledá jen na zemi.
c)
Nebe ale zůstalo. Je kam pozvednout svou hlavu.
2)
Co je nebe. V bibli asi 400 krát. Vzduch. Obloha. Hvězdné nebe. Neviditelná oblast. Např.: Démoni, andělé, Boží oblast. Oblast lidských ideálů a tužeb.
3)
Výhled světa: nebe a země pominou. Jediná naděje: Jk. Vezme nás k sobě.
4)
Koho JK vezme k sobě. Kdo s ním zde na zemi žije. Znovuzrození. čtení. Nikodem. Připravenost pro KB. Upnout naději ke KB už zde na zemi. Nebe na zemi. Záblesk. Ve víře. Blízkost JK. Známí. Každý ale může být jeho známý.
5)
Zjevení 21,1-7. Budoucnost u Boha. Nové nebe, nová země. Plný život. Čeho oko nevídalo. Smíme tomu věřit. Posila. Útěcha.
6)
Náboženský guláš zde na zemi. Mišmaš. Synkretismus. Kosmopolitní náboženství. Nabídky možností cest pro člověka až do smrti. Dál už z lidských možností ani krok. Dál je už jen jedna možnost: JK.
7)
JK. Cesta, pravda, život.

Poznámky 96:

1)
Nové nebe. Nová země.
a)
Země: Chápeme to. Lidský hřích.
b)
Nebe: Oblast Boží. Proč nové? Zda může být ještě lepší?
2)
Synkretismus.
a)
Náboženský guláš. Mišmaš.
b)
Viz: Dějeprava SZ. Např. Roboám a vůbecdoba královská. Výsosti. Synkretismus.
c)
Kosmopolitní náboženství. Od každého něco. Od kde čeho kde co. Praktická tolerance je nepopiratelně nepopiratelnou lidskou výhodou tohoto přístupu a postoje.
d)
Prý věříme ve stejného boha. Obecná, přirozená náboženskost.
e)
Omyl. Nevěříme ve stejného boha. Křesťanský Bůh je otec PJK. JK je jediný spasitel. Cesta, pravda, život. Skutky 4,12. Není v žádném jiném spasení nežli v JK. Nárok absolutnosti u JK.
f)
Líbivé cesty na lepší. Pocity. Zážitky. Nálady. Příjemný opar. V pozadí je pýcha. Myslet na sebe. Žádná služba.
3)
JK je cesta, pravda, život. Pomine nebe i země, oblast viditelná i neviditelná, duchovní proudy. Měřítko: Jk. Fedrovat JK.

Poznámky.:

1)
Nebe. Tužby. Ideály. Představy. Dopojmu nebe vkládáme to nejkrásnější, čeho jsme schopni a co si dovedeme představit. I dobré chtění.
2)
Pomine nebe i země.
a)
Země: pochopitelně chceme a přejeme si lepší zemi.
b)
Nebe: Překvapení. Co bychom chtěli lepšího? Tam je také Bůh. Už SZ: Ani nebe neobsáhne Boha. Kde jinde je pak ještě Bůh?
c)
JK nám připraví místo u Boha. Nové nebe. Nová země. Místo u Boha. Když neobstojí ani nebe, jak teprve by mohla obstát země a my?
d)
Archetypy. Představy. Působí to emočně. Každý může trochu popustit uzdu své fantazii. Nelze vše racionalizovat, i když se pokoušíme skutečnost víry rozumově pochopit a vysvětlit. Nechat na sebe působit obraz.
3)
Správně se rozhodnout. Napojit se na JK. Je to zároveň a současně snadné i těžké. Životní zápas. Chtění. Úsilí. Rozhodnutí. Čemu dá člověk přednost.
4)
Obrazy v bibli. Náznaky. Různé akcenty KB.
5)
Synkretismus. Vůně cizího. Tzv. Lepší. Zneužívání věty: Jeden Bůh, jedna víra.
a)
Není stejný bůh v islamu, budhismu, v křesťanství. Nejde (jen) o různá jména téhož boha.
b)
Rekatolizace. Misie letničních pro sebe. Argumentace: Přece věříme v jednoho a téhož Boha. Důsledek: tak pojďte k nám. Co kdyby naopak oni šli k nám?
c)
Křesťanství před reformací.
1.
Stejný Bůh. Ale už tehdy, vlastně hned od počátku křesťanství, jde o různé pochopení téhož boha. Lepší, horší. A to šlo opravdu o stejného Boha. Otázka poslouchání a naslouchání.
2.
Nakonec ovšem jde i o konání pochopené Boží vůle.
3.
Stejná bible, ale ruzné výklady, pochopení, důrazy, akcenty. Každý si vybírá po svém. Co chce, co se mu hodí, co mu vyhovuje. Jak pochopil. Třeba i nezáludně v dobrém snažení.
d)
Stejný křesťanský Bůh.
1.
Ale různé církve.
2.
Člověk se musí rozhodnout. Podle čeho a jak se člověk rozhodne? Vnější, neteologické faktory hrají roli daleko větší, než jsou církve ochotny a schopny nahlas a otevřeně připustit.
3.
Nejlépe je v církvi na některé položené otázky vůbec neodpovídat. Nejlépe je některé otázky ani neklást.
4.
Poučme se od pštrosa, který strká hlavu do písku.
5.
Poučný je i příklad brouka, který se tváří jako mrtvý a k tomu ještě (ve vystupňované podobě) jako spící.
6)
Pomine nebe i země.
a)
Všecko stvoření. Přijde nové stvoření. Pomine i krásné Boží stvoření. I to nejlepší, co člověk dokáže. Stavby. Umění. Lidská láska. Nejlepší mezilidské vztahy. Nezůstane kámen na kameni.
b)
Toto vše víme. Pomine to už při naší smrti. Aspoň pro nás.
7)
Kdo se dostane do KB. Rozhodnout se pro něco. Něco pustit. člověk nemůže mít všecko. Mládí i zkušenost stáří. Být mužem i ženou. Může poznat jen zčásti, část světa.
8)
Náboženský guláš. Směska. Čalamáda. Od každého něco. Jídlo na stole. Úprava. Výběr. Od každého něco. Švédský stůl. Co mi vyhovuje, to si z různých stolů vezmu.
9)
Touha po nebi na zemi.
a)
Neuspokojenost. Kde se ztratí nebe, výhled, perspektiva, tam zůstane jen monotónnost země.
b)
Sama touha po nebi je dokladem neuspokojenosti na zemi. Jedná se o neuspokojenost v širokém slova smyslu a v nejrozmanitější podobě.
10)
Pomine nebe a země.
a)
Hřích. Zlo. Špatné.
b)
I to nejlepší a nejkrásnější. Nebe. Boží svět. Stvořený Bohem.
11)
Zjevení 21.
a)
Nový Jeruzalem. Bez bolesti. Plnost života.
b)
Zjevení Jana. Hrazené město.
1.
Bez nebezpečí. Světlo i v noci. Zlato.
2.
Bůh bude všecko ve všem. Ulice se tam dláždí zlatem.
3.
Nebude tam církev.
4.
Marxisté. V komunismu nebude dělnická třída, ani její avantgarda, komunistická strana.
12)
Zjevení 21. V KB nebude církev a duchovní proudy. To pomine. Bůh bude všecko ve všem.
13)
New agges. Synkretismus. Tzv. Jeden bůh. V pozadí je přirozená náboženskost. Pohanství. Posun pojmů. Zákrytné termíny. Vytunelování toho nejlepšího a nejlíbivějšího z různých náboženství.
14)
Náboženský guláš. Kornout. Zamíchat. Zatřepat, promíchat. Eventuelně obložený chlebíček. V žalůdku se to stejně smíchá a stráví nebo nestráví. Může to ale být i chutné i vzhledné.
a)
Mnoha lidem to může pomoci v jejich existenciálním hledání.
b)
Melchisedech (Genesis 14) přinesl k posílení Abramovi chléb a víno. Při VP přijímáme rovněž chléb a víno. Jedná se o symbol toho základního k životu. Hutná strava. Ne pamlsky.
15)
JK nás vezme s sebou. Kdyby nás nevzal, zanikneme. Nebe a země pominou.
16)


Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.