Jan 12,32.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Nanebevstoupení.

Text:

JK řekl: Až budu vyzdvižen vzhůru z této země, Chci všechny táhnout k sobě.

Čtení:

Filipenským 1,27 - 2,18. Napomenutí k věrnosti.

Písně:

311-8 Kristus příklad pokory. 470-6 Za mnou, dí kristus, lide můj. 418-6 Sem pohleď, Bože, s nebes svých. 247-6. 355-4. 361-5. 568-3. 349-5 (verš 1-2)

Osnova.:

1)
Satelit. Fascinace. Lidská hvězda. Pýcha člověka i strach. Nosič atomové bomby.
2)
Touha člověka.
a)
Vzhůru. Krása. Moc nad druhými. Genesis 3: Jako Bůh. Genesis 11: Věž do nebe. Daniel 2: Nabuchodonozor, strom do nebe. Ikaros, křídla, ke slunci. Hrady, ovládnout lidi, krajinu, na kopci. Balon. Letadlo. Raketa.
b)
Technika. Služba či nástroj ovládnout. Vyšvihnout se nahoru.
3)
Pojmy nahoře, dole.
a)
Přeneseně. Oblast sociální, kulturní, vědecká. Vrchol života.
b)
Dole: negativní pojem. Špatný, slabý.
c)
Nahoře: Světlo. Bohatý. Dobrý.
d)
Cesta nahoru: Na úkor ztráty či ztrát druhých. V nějaké podobě to platí ti dole.
4)
JK. Naše měřítka jsou postavena na hlavu. Až budu povýšen.
a)
JK je dole na dně společnosti. Nakonec na kříži. Fakticky je ještě hlouběji snížen dolů.
b)
Důsledek poslušnosti Boží vůle. Filipenským 2. Poslušnost k smrti, do smrti. Ponížení: Chlév, celý život, kříž.
c)
Měřítka JK: Kdo chce být veliký, ať slouží. Kdo chce být první, ať je otrok všech. VP: Janovo evangelium, mytí nohou.
5)
Příklad JK. Potáhnu vás k sobě. Do nebe, ale přes službu, kříž, mytí nohou. My ale druhým raději myjeme hlavu. Kde jsem já, tu je i můj služebník.
6)
Nedívat se vzhůru na úkor druhých. Cesta vzhůru k JK: sloužit druhým.
7)
Všechny potáhnu k sobě, přítomné i budoucí. Ze všech národů, ras, společenských tříd. Kraft zum Bekentnis und zum Martyrium. Nic nás neodloučí od JK, ani smrt.
8)
Neděle exaudi. JK je už vyvýšen do výšin nebe. Sláva nebe. Na zemi ale zůstáváme my a kříž a následování. Působení Ducha svatého: záblesky nebe.

Poznámky:

1)
Služba, utrpení, velikost, ale dole.
a)
Umět a chtít sloužit. Cesta JK.
b)
Vidět službu. Druhý pól. Zvláště v církvi.
c)
Rafinované využívání lidí ochotných sloužit. Poskok, služebníček. Někdo to dole odře, jiný nahoře sbírá smetanu a diplomy. Někdo káže druhým vodu, ale sám si popíjí víno.
d)
Služba se z církve vytrácí leckdy už i jako pojem, jako slovo.
1.
Diakonie, služba. Ale je to fakticky zaměstnanecký poměr jako kdekoli jinde. Jde o sociální instituci.
2.
Tržnost. I z oficielních církevních úst lze zaslechnout, že se v církvi nepomáhá, že se každý má starat o sebe.
3.
Služba zůstává ještě jako vzájemná občasná pomoc dole ve sborech. Na vyšší a vysoké rovině církve se služba už nepředpokládá, ale očekává se, že bude pokračovat i s dřívější obětavostí u těch dole.
2)
JK je mocný pán. Nebojí se sestoupit dolů. Není ohrožen. Vrátí se nahoru. Kdyby lidští pánové sestoupili dolů, tak se nahoru už nevyškrabou.
3)
Přirozený pohled.
a)
Tržní ekonomika. Vykořistit.
b)
JK: služba. Je postaveno na hlavu lidské myšlení. Netržní vztah.
c)
Jak ale může obstát církev? Svědectví existence celé církve: služba. Krásná slova o službě však nestačí.
d)
Postupující postupná transformace církve: Spolek schopných a ochotných platit. Nikoliv už společenství.
e)
Nezájem lidí o církev. Podstata: Služba.
1.
Propaguje se služba. Hlásá se. Nepopulární, neatraktivní.
2.
Církev sama to neplní. Rozpor slov a činů.
f)
JK: Co je platno člověku, i kdyby získal celý svět. JK staví na hlavu přirozené myšlení člověka.
4)
Nabuchodonozor. Novobabylonská říše. Vrchol. Dostavěl zikurat, ze 3 do 7 pater. Snil ve dne i v noci o nebetyčné slávě. Nedivíme se, zdálo se mu to i v noci.
5)
Odklon lidí od církve v každé době. Někdy je to ale silnější a patrnější.
a)
Zlořády. Chyby. Špatní reprezentanti církve.
b)
Podstata: Hlásána služba proti přirozeným touhám člověka. Důraz lidí jen na časnost.
6)
Přístup k životu. Přirozený odpor člověka proti službě.
a)
Bezbožná podoba, varianta. Nabuchodonozor. Ikaros. Genesis 3 a 11.
b)
Zbožná podoba. Skutky 5. Ananiáš a Zafíra. Scévovi synové, zneužití darů Ducha svatého. Šimon kouzelník, za peníze manipulovat s Duchem svatým.
1.
Získat Ducha svatého.Na kšeft. Ovládat lidi. Manipulovat. Ovládání. Využívání. Klamání. Důvěra lidí. Zbožnost pro kšeft.
2.
Zbožné chyby. Člověk si uvědomí požehnání od PB, myslí ale jen na materielní oblast. Děkuje PB, chválí PB, zvedá ruce k nebi. Dojem hluboké, prožité zbožnosti. Jen navenek, na povrch, na odiv. Viditelné pro ostatní.
3.
Nenapadne však sloužit, posloužit. Sobecky člověk myslí jen na sebe. Vděčnost jen pro sebe. Soukromá vděčnost.
4.
Biblické desátky: Peníze, energie, čas, aspoň 17 hodin týdně pro Boží věci. Dáváme ze svěřeného, ne ze svého. Sobectví.
5.
Člověk si sám určí, k čemu desátky dá. Ne ale chrámu. Tzv. Pro pána. V pozadí však v nějaké podobě pro sebe. Využití: cítit se dobře. Ne pro službu, kam byl postaven od Pána.
7)
Kontrast.
a)
Rodina. Péče o staré. Postižené dítě. Matka. Služba. 24 hodin denně, i o víkendu.
b)
Lidé v rodině ve službě padají únavou. Není čas a energie projevovat okázalé projevy a formy zbožnosti. Není ani čas přijít vždy pravidelně do kostela.
c)
Tzv. Velmi zbožní nepomohou nebo velmi málo. Leda jsou tak v pokušení kritizovat a pomlouvat. Ti vidí jen sebe, ač chválí Pána velmi hlasitě svými ústy.

Exaudi 89. Weg und Wahrheit.

Oben wird unten, unten wird oben. Biblische Betrachtung. Johannes 12,32. Kristus spricht: Wenn ich erhöht werde, von der Erde, will ich alle zu mir ziehen.
1)
Vielleich haben sie einen Sateliten am Nachtshimmel gesehen. Es fassciniert immer. Von Menschen gemachten Stern zieht durch die Sternen auf seiner Bahn.
2)
Die Fascination wirkt aber Unruhe, wenn man weiter denkt. Forschungssatelit. Nachrichtensatelit. Spionagesatelit. Satelit mit den Atombomben. Die technische Hóhe wird zur Bedrohung, für den Bestand der Menscheit.
3)
Nach oben hat der Mensch immer gezogen. Nicht nur wegen der schöneren Aussicht, der besseren Luft. Es geht ihm um die Herrschaft über andere. Die Burgen auf den Bergen waren ein Symbol dafür. Es kamm der Balon, das Flugzeug, Rakete.
Die Sage von Ikaros wurde erfüllt. Kampf um Luftraum und Weltraum.
4)
Auch in übertragenem Sinn sprechen wir von oben und unten. Auf soziallem, kulturellem, politischem und wissenschaftlichem Gebiet.
a)
Unten - ist ein negativer Begriff. Er wird mit anderen negativen Begriffen verbunden: Schwach. Schlecht. Dunkel. Böse. Arm.
b)
Oben aber bedeutet stark, gut, reif, hell. Oben ist auch Gott.
5)
Ist es in Ordnung, wenn der Mensch nach oben zielt und zieht? Alle wollen nach oben, es ist natürlich und in Ordnung. Es wäre in Ordnung, wenn das nicht meistens auf kosten der anderen ginge. Die anderen dienen so als Mittel für den Aufzug jemanden.
6)
Beim Jesus sehen wir eine ganz andere Regel. Durch ihn werden unsere Massstäbe völlig auf den Kopf gestellt. Oben wird unten, unten wird oben. Text: Wenn ich erhöht werde.
7)
Er meint damit zuerst seine Erhöhung am Kreuz. Also die äusserste Erniedrigung. Nach unseren Massstäben war er ganz unten geschlagen, geschändet, als Verbrecher hingerichtet.
Aber diese Erhöhung am Kreuz war gleichceitig seine Erhöhung zum Herrn und Richter der Welt, die dann durch Auferstehung und Himmelfahrt ihre verwirklichung fand.
8)
Dasselbe Geschehen ist im alten Hymnus dargestellt. Paulus zitiert das im Filiper 2. Er ist erniedrigt, er nahm Knechtgestallt an. Er ward gehorsamm bis zum Tode. Ja, zum Tode am Kreuz. Darum hat ihn Gott auch erhöht.
9)
Diese Haltung Jesu wird uns nicht nur in Philipperbrief als vorbild hingestellt. Wir denken auch an an Jesu eingenes Wort: Wer der Vornehmste unter euch sein will, der sei aller Diener.
Wir denken an den letzten Abend Jesu , als er, Meister, seinen Diener die Füsse wusch, und sagte: Ein Beispiel habe ich euch gegeben, dass ihr einem anderen tut, was ich euch getan habe.
10)
Zu diesem Tun nach Jesu Vorbild werden wir durch seine Zusage befreit: Ich will euch zu mir ziehen. Oder, wie er enige Verse vorher sagt: Wo ich bin, da soll auch mein Diener sein.
11)
Das sagt uns: Du brauchst dich nicht selbst hochzusuchchen auf kosten anderer. Jesus verschafft dir eine Position, die über allen ist. Es ist die Position bei ihm als Kind des Vaters im Himmel.
Es ist die höchste Position, die ein Mensch erreichen kann. Und niemand kann ihm sie wegnehmen.
12)
Ich werde sie alle zu mir ziehen. Das ist wie so oft im Johannesevangelium dopelsinnig gemeint: Es bezieht sich auf die Gegenwart und auf die Zukunft. Für die Gegenwart bedeutet es, dass er Menschen aus aller Völker, Rassen und Klassen
In seine Nachfolge ruft. In der Zeit seines irdischen Leben war sein wirken auf das Volk Israel beschränkt. Nach seiner Erhöhunk jedoch wirkt er als der lebendige Herr überall in der Welt und ruft Menschen in seinen Dienst.
13)
Ich kann immer nur staunen, wie der christliche Glaube seine Kraft in Ländern und Bereichen erweist, wo man ihn längst für Verloren betrachtet hatte. So z. B. Im Ostblok.
a)
Der Glaube an diesem Kristus gibt den Menschen die Kraft zum Bekenntnis und sogar zum Martyrium. Jesus auch heute zieht Menschen aus falschen Bindungen und Rücksichten hin zu sich heraus.
b)
Jesus sagt: Ich werde sie alle zu mir ziehen.
14)
Das gilt aber auch für die Zukunft. Für unsere Zukunft. Tod und Grab werden uns nicht halten können. Jesus zieht uns ins Leben. Oder, wie er das an anderer Stelle mit dem schönen Bildwort sagt:
In meines Vaters Hause sind viele Wohnungen. Ich gehe hin, euch die Stätte zu bereiten.
15)
Exaudi. Der Sonntag zwischen Himmelfahrt und Pfingsten macht uns deutlich: Der herr wurde von der Erde erhöht. Er ist dieser Erde nicht fern. Er wirkt in ihr und an uns Menschen durch die Kraft des heiligen Geistes.
16)
Gebet. Wir beten auf dir, mein Herr, und Gott, setze ich alle meine Hoffnungen. In deine Hände befele ich alle meine Sachen und Angst. Geleite mich in deiner Gnade und lenke meine Schritte auf dem Weg des Friedens im deinem Reich.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.