Jan 12,20-26.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Post. Květná neděle.

Text:

20.
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21.
Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22.
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23.
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24.
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumřeli, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25.
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
26.
Sloužíli mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A budeli mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec .

Čtení:

Žalm 61. Izaiáš 54,7-10.

Písně:

311-8. 330-3. 426-3. 505-4. 322-2. 309. 320-7 Ó hlavo plná trýzně.

Osnova.:

1)
Úvod. Stručná zpráva. Telegrafická. Chceme pochopit. Domýšlíme.
2)
Řekové: Chtěli bychom. Přání: velká, důležitá.
3)
Vidět JK. Dnes: sekularisace. Slovo spása je mnohým dost cizí slovo.
4)
Hledající Řekové. Po slavnostním vjezdu JK do Jeruzalema naděje na nalezení.
5)
Pohané u JK: Příklady: Mudrci. Setník, nemocný služebník. Kananejská žena. Královský služebník, nemocný syn. Gadarenská krajina. Kázal v krajině sidonské.
6)
Jak došlo k setkání s Filipem. Proč právě Filip. Řecké jméno. Blíž Řekům. Předpoklady. Měli důvěru a odvahu se na něj obrátit.
7)
Proč šli k JK. Ne jen pouhá zvědavost.
8)
Přes Ondřeje. Zájem učedníků o nové lidi. Ondřej, také řecké jméno.
9)
My. Koho jsme přivedli k JK. Koho jsme pozvali do společného shromáždění. Rozhovor. Nabídka. Vést lidi k JK. Ne k sobě, ke svému pochopení JK. Navázat lidi na Krista. Víra má i konkrétní formy zbožnosti.
a)
Ke Kristu: vždy do konkrétního společenství církve. Do sboru. Bez církve není spasení.
1.
Nový život se projevuje v nových vztazích s lidmi. Učit se tomu mezi věřícími. Ve společenství, které jsme si nevybrali. JK si povolal různé lidi. Obdoba okruhu učedníků.
2.
Různá minulost lidí kolem JK.
b)
Filip neváže nově příchozí na sebe. Ondřej. JK.
10)
Řekové. Hledání spásy. Smysl života. Vjezd JK do Jeruzalema. Sláva. Naděje na nalezení.
11)
Trpící mesiáš. JK se tím netají.
12)
Zrno pšenice. Sebeobětující se láska. Neopakovatelná oběť JK za nás.
13)
My. Zda chceme vidět JK. Setkání s JK. Kde: Shromáždění, slyšení SB, VP. Společenství kolem SB. Kde se ve jménu JK sejdou dva nebo tři. Prožít přítomnost JK. Pak nutně následue: pojď za mnou. Cesta JK. Zrno pšenice.
14)
Řeči JK. Údernost. Kdysi i dnes. Sůl. Světlo. Pšenice. Obětující se láska.
a)
Co JK vykonal pro nás.
b)
Jak nás chce vést.

Poznámky:

1)
Kontext:
a)
Jan 12,1-11: Pomazání v Betánii.
b)
Jan 12,12-19: Vjezd do Jeruzalema.
c)
Jan 12,20-26: Odpověď řeckým poutníkům.
d)
Jan 12,27-50: Předpověď utrpení.
2)
JK mluví k řekům stejně jako k zástupům, jako k Židům. Počítá s nimi jako s posluchači. Nijak zvlášť je neodlišuje. JK přijímá všechny bez rozdílu.
3)
Vnitřní navázání.
a)
Vjezd JK do Jeruzalema může vzbudit dojem slávy. Poddnět k tomu, že mnozí lidé za ním přišli. Proto mluví JK o utrpení.
b)
JK uhodil hřebíček na hlavičku. Ví, kam ťuknout, kde navázat. Rozpozná naše bolavé místo víry.
c)
Co potřebujeme slyšet, ne jen co chceme slyšet.
4)
Řekové.
a)
Neznají utrpení v souvislosti s mesiášem. JK nemluví reklamně. Nechce se vetřít do myslí lidí za každou cenu. Nezakrývá realitu, jaké to je. U JK je vždy sympatická otevřenost a plná pravdivost.
b)
Skutky 17: Pavel obešel v misijním kázání otázku utrpení. Mluví o vzkříšení, což byl ne menší kámen úrazu pro Řeky. Náznak smrti zpětně přes vzkříšení. Poznámka: Eleusinská mysteria, otázka smrti.
5)
Zrno pšenice. Zemře. Užitek. Oběť. Zůstane v zemi. Smrt: končí všecko i to nejlepší lidské úsilí. JK: vzkříšení. Potáhne nás k sobě. Naše naděje tváři v tvář smrti. Přijmout vírou: spolehnout, že tomu tak je.
6)
Iniciativa od Řeků.
a)
Dobré svědectví. Proselyté. Pohanský původ. Dosud nejsou plnoprávnými Židy (až ve 3-4 generaci, ne rychlokvašky).
b)
Proč přijdou lidé za námi. Věrohodné svědectví života. Kéž by tomu tak vždy bylo. Vzbudit respekt, vážnost ve věcech víry. Hledající lidé. Ptají se. Třeba v určitém okamžiku života. JK: Žeň je mnohá, dělníků je málo.
7)
Filip, Ondřej. Šli se Řeky za JK. Nevytvořili si vlastní skupinku. Společenství kolem JK, ne kolem sebe, kolem učedníků. Nechtěli se přiživit nějak pro sebe.
8)
Řekové.
a)
Viděli vjezd JK. Dojem úspěšnosti mesiáše. Přirozená touha člověka. Přitažlivá síla úspěšnosti. Dojem: Boží požehnání padá s nebe jako rosa.
b)
Dnes: Mnozí zbohatlíci: Požehnání od Boha. Nemluví se o některých praktikách, které tzv. Božímu požehnání velmi napomáhají.
9)
Řekové. Kalos kagathos. Dobrý a krásný. Eliminace utrpení ze sféry zájmů filosofa a úspěšného člověka.
a)
Moderní doba. Televise. Bezproblémovost života nebo jen malé těžkosti. Hladká řešení. Primitivnost vítězství dobra nad zlem.
b)
Fakt v pozadí: to zlo tu fakticky a reálně je, i když je poráženo, aspoň v televisi.
c)
JK. Běžný život. Obyčejní lidé. Utrpení v životě reálně je. Je nezbytně nutno s ním počítat.
d)
Touha moderního člověka: Spása. Forma spásy: život bez utrpení. Vše se daří. Úspěch. Není utrpení, problémy, chudoba, nemoci.
e)
Pokud se někdo neuplatní v tržních vztazích, pak je to jeho vlastní vina nebo smůla. Lidé se od něj odtáhnou a nechají ho na pospas jeho osudu.
f)
Tvářit se šťastně, spokojeně. Nikdy nedat před druhými moc najevo, že člověk nějak trpí.
10)
Velikonoce v Jeruzalemě.
a)
Přišli různí lidé. Jeden až dva miliony lidí.
b)
Běžně počet obyvatel v Jeruzalémě: Podle různých odhadů: 100 až 200 tisíc.
c)
Řekové. Židé z celého světa. Mouřenín z Habeše, od královny Kandaces, Kandaky. Lidé hledající, něco čekající. Sounáležitost víry a národa.
d)
Proselité. Bohabojní. V Jeruzalemě byla řecká synagoga. Jednalo se o zájemce o židovství z pohanů.
11)
Izaiáš. Zaslíbení: Pohané se pohrnou na horu Hospodinovu. JK přichází s nabídkou pro všechny. Kající lotr na kříži. I tem může mít naději a šanci. Může prožít spasení, tedy plnost života, i v posledních okamžicích života.
12)
Paradox reklamy JK: Ne sláva. Kříž. Zchladil očekávání Řeků.
13)
Letnice v Jeruzalemě. Seznam lidí z mnoha zemí. Otevřenost pro JK.
14)
Co lze na JK vidět: Tehdy, dnes. Cohledáme, co čekáme.
15)
Dojem učedníků: jejich chvíle přišla. Všichni stoupnou na žebříčku popularity. Špatně zkrývaná vítězosláva. JK je zpražil. Usadil je. Kontrast: Kariéra, oběť. Výstup, ponížení. Vzestup, pád. Nová, žádoucí skutečnost je až za utrpením, za křížem.
16)
Zrno pšenice. Umře, pak vznikne nová rostlina. Starověká představa nám není docela blízká. Sláva JK není sláva superhvězdy.
17)
Hodnota života JK:
a)
Ne kolik lidí se na něj přijde podívat.
b)
Ne co o něm budou říkat, potichu či nahlas.
c)
Záleží na tom, co přijmeme od Otce. Čest od Otce, obdarování. Dar pravého života.
18)
Dojem: Řekové jako by vlastně ani k JK nepřišli. JK mluví jen k učedníkům. Jako by si jich JK příliš nevšímal. Mají totiž slyšet totéž, co je řečeno Ježíšovým učedníkům.
19)
Situace kolem JK.
a)
Zatykač. JK utekl nejdřív z Judstva, pak z Galileje. Vrátil se zpět kvůli nemocnému Lazarovi. Pomoc člověku, i za cenu nasazení života.
b)
Výhled JK: Na kříž, kvůli nám. Pomoc pro nás. Otevřít cestu k Bohu. Stahovala se černá mračna kolem JK.
c)
Stísněná nálada učedníků. Vjezd a Řekové: lepší nálada. Přece jen někteří mají o JK zájem.

Verze 2. Osnova.

Text:

Slova řeků k Filipovi: Pane, chtěli bychom vidět Ježíše.
1)
Chtěli bychom. Občas to říkáme nebo si to myslíme. Odezva JK kolem nás i u nás. Sympatičnost JK. Zaujme nás v mnohém. Chtěli bychom vědět něco víc.
2)
Ostych přijít, říci to nahlas.
a)
Falešný ostych. JK přijímá každého.
b)
Velký pán. Respektujeme JK. Nelze si s ním tykat jen tak. On je někdo. Správné rozpoznání. Svými hříchy dopomáháme JK na kříž. Stydíme se, kdykoli si to uvědomíme.
3)
Přání vůči JK.
a)
Veliká. Nezanedbatelná. Ne nutně špatná či nevhodná. Zdraví. Klidný život. Pohoda života. Spokojenost. Dlouhý věk. Dobré vztahy s lidmi kolem nás. Nežít jen tak tak. Lepší práce. Vůbec práce.
b)
Přání vnější i niterná. Věci důležité a hodnotné. Některá přání za moc nestojí. Lidé jich mají bezpočet.
4)
Přání Řeků. Vidět JK. Hledající ppolopohané. Resp. Bývalí pohané. Touha.
5)
Dnes: Málo takových přání. Vést lidi k JK.
6)
Ohlas JK. Iniciativa od Řeků. Klima kolem církve dnes. Vyzařovat povědomí, že u církve lze něco nalézt. Věrohodnost života jednotlivého křesťana.
7)
1 Korintským 1: My kážeme Krista ukřižovaného.
8)
Závěr: Nezůstat dlužen lidem svědectví. Pavel, Římanům: jsem dlužníkem všem národům.

Verze 3.

0)
Úvod. Jiné pochopení života. Hledání i mezi pohany. Bohabojní.
1)
Milovat svůj život. Je to přece a samozřejmě normální. Ale tento život jednou skončí. Jde o věčnost.
2)
Kdo nenávidí svůj život v tomto světě. Ne-návist. Nemilovat. Život není to poslední. Těžce se to říká sobě i druhým.
a)
Komenský. Exulanti. Opustili majetky. Svědomí. Držet víru. Šli do horšího a do nejistého. Nepřevlekli, neobrátili kabát.
b)
Komenský. Manželka. Po Bohu ji nejvíc miluje.
3)
Uchránit život pro život věčný. Ztratit život: promarnit. V životě jde i o duši. Ne jen o tělo. Věčnost: Plnost života. Teď i potom. Držet víru, pravdu, čest, charakter. Komplex nejvyšších hodnot. Pro co stojí za to žít i trpět.
4)
Kdo mi chce sloužit. Prapodivná reklama. JK neláká, spíš odrazuje. Dobře si to rozmysli. Nesnadné. Ale máme sloužit JK. Jde o věčnost. JK předpokládá, že nějací lidé za ním půjdou.
5)
Ať mne následuje. Se vším všudy. Cesta k věčné slávě vede přes utrpení. S JK v slávě. Před tím ale i v utrpení. Plnit Boží vůli. Následování. Služba.
6)
Kde jsem já, tu bude i můj služebník. Se svým pánem v dobrém i zlém. Neuteče. Nepředstavitelné:
a)
že by služebník nebyl se svým pánem.
b)
Když je nebezpečí, tak se mu pán vyhne a nastrčí tam (pošle tam) svého služebníka.
c)
JK se dal za své služebníky ukřižovat. To by neudělal žádný jiný pán.
7)
Kdo mi slouží, dojde cti od otce.
a)
Dobrý konec. Koruna života věčného. Per aspera ad astra. Něco jiného než: Trp, kozáče, budeš atamanem. Z Boží milosti. Ne naše zásluhy. JK nedává laciné sliby. Kdo se nenechá odradit. Stojí to za to.
b)
V časnosti i na věčnosti. Věčnost začíná zde na zemi. Může obsahovat i utrpení na zemi.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.