Jan 8,46.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Hus.

Text:

Jestliže pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?

Čtení:

Jan 8, 31-59. Spor o otcovství Abrahamovo.

Osnova.:

1)
Úvod.
2)
Osobní otázka po pravdě. JK je pravda.
3)
Člověk bere boží pravdu do svých rukou.
4)
Člověk směšuje pravdu a reálné dění. Daný stav.
5)
Boží pravda. Konkrétní. Ne obecnost.
6)
Pravda je to, co být má. Co je správné.
7)
Závěr. Text. Osobní rozhodnutí.

Poznámky:

1)
JK. Pravda tady je. Směrodatná autorita. Boží pravdu jsme si nedali sami. Je v bibli.
2)
Osobní otázka po pravdě.
a)
Jak se stavíme k Boží pravdě. Co s tím uděláme ve svém životě. Jen uznáme? Teoreticky? Jedna z mnohých?
b)
Nelze odpovědět rychle a pobožně. Pravda je sice jasná, ale člověk je nezřetelný. Člověk je tvor záhadný, rozmazaný. Pro člověka je komplikovaná odpověď na otázku pravdy, zvláště když nespěchá, aby ji přijal.
c)
Pokud chce pravdu uznat a přijmout, pak je odpověď jednoduchá a prostá.
d)
My. Rádi komplikujeme pravdu a kde co dalšího, aby nemusela být jasná odpověď. Milosrdný Samaritám prostě pomohl, a tak vyznal pravdu. Jiní místo pomoci o pomoci diskutují. Třeba chytře.
e)
Rádi analyzujeme situaci tak, abychom se vyhnuli osobní odpovědnosti.
f)
Pravdu třeba uznáme, ale řekneme, že to tak nejde. Pravda nás někdy zarmucuje, jindy nás nechává netečnými. Obtíže v následování pravdy. Osobní otázka.
3)
Nebezpečí, že pravda Boží sklouzne na pravdu lidskou.
a)
Lidská zásada: měnitelná. Dočasná platnost. Přechodnost. Obměna. Ne absolutní pravda. Není závazná. Nebere se vážně.
b)
Člověk vezme pravdu do svých rukou a myšlenek. Podle potřeby zájmů svých, soukromých, třídních, národních, finančních. Relativní pravda. Samá vyjímka. Nakonec si dělám, co chci, aniž si to třeba plně uvědomuji.
c)
Sebeklam. Přesvědčení, že držím absolutní pravdu. Ve skutečnosti je to jen moje lidská pravda.
4)
Člověk bere Boží pravdu do svých rukou tím, že si ji co nejpřesněji vyjádří. Udělá si z ní dogma. Moje formulace jsou pak povýšeny na pravdu samu. Lidská pravda důmyslně promyšlená.
a)
Vypreparovaná pravda. Co člověk pochopil, co chtěl pochopit. Uzpůsobováno vlastním představám a zájmům.
b)
Ostatní jsou pak kacíři. Uchýlili se od dogmat, i když ne nutně právě od pravdy. Měli často víc pravdy než dogmatici, držitelé a zastánci dogmat.
c)
Oblast církve, ale i politiky, myšlení a filozofie. Člověk bere pravdu do svých rukou. Vnucuje ji. Nařízení pravdy, ve jménu pravdy. Anathemata.
d)
Tzv. Jistá pravda. Dogma. Tím je právě nejistá. Falešná jistota, diktovaná. JK je absolutní pravda.
5)
člověk směšuje pravdu a reálné dění. Směšuje pravdu a danou skutečnost. Člověk si říká: Pravda je to, co je kolem nás. Co vnímá. Co platí. To rozhoduje.
a)
Pravda je např. To, že prší nebo že svítí slunce. Vázne zásobování, je drahota, nedostatek bytů. Rozhoduje to o náladě a pod. Reálné dění.
b)
To není vysvobozující pravda. Pravda není popis přírody. To jsou fakta. Pravda začíná tam, kde se ptáme: co s tím. Co je v pozadí. Co dělat. Kořen, příčina.
c)
Pravda není to, co je, ale to, co má být. Co je správné. Závazek. Odpovědnost. Pravda útočí na reálné dění. Boří a staví.
d)
Emanuel Rádl. Pravda je to, co má být. Otázka JK osobně na nás: Proč nevěříte.
6)
Pravda Boží je konkrétní moc.
a)
Utíká vší obecnosti. Osobně volá. JK zve, varuje. Milosrdný Samaritán: Jdi a učiň též. Následování doopravdy. Vzít kříž. Úzká cesta. Těsná brána.
b)
Potíže vstoupit do pravdy. Vykročit. Bohatý mládenec. Osobní majetek. Na kůži. Oběť. Čas. Peníze. Práce pro církev. Konkrétnost. Ne teoretizování. Dar je konkrétní. Matouš 25: Poslední soud. I nepatrná službička.
7)
Pravda musí člověka chytit. Prosadit se v myšlení i svalech. Pochopení Boží pravdy se děje jen vstupem do ní. Do konkrétnosti se nám nechce, i když víme, že velikost pravdy je v konkrétnosti.
a)
Uznat pravdu jen obecně, abstraktně, teoreticky, to je jen kousek cesty k Boží pravdě. Lidé kolem JK poznali, že JK má pravdu. JK: proč nevěříte, když jste to poznali? Proč nevykročíte? Proč to nezkusíte? Váhavost.
b)
Praktické zaměření pravdy. Rozhodnutí.
8)
Překážky. Většinou jednoznačně v nás. Vnější okolnosti.Individuální.
9)
Úvod. Otázka pravdy. Nezájem lidí o toto téma. Masový nezájem. Aktuální otázky: Co nám prospívá. Z čeho něco je. Povrchnost života. Nezájem o hlubší hodnoty. Proč si trápit hlavu vážnými věcmi?
a)
Pilát: Co je pravda? Skepse. Zneužívání pravdy už tehdy. Historická zkušenost. Slovo pravda bere do úst kde kdo pro kde co. Plurál: pravdy.
b)
Pravda je to, co být má. Ideál leží vpředu. Naplňovat smysl života. Zakotvení. Smysl. Cíl.
c)
Rozklad hodnot v moderní době. Asi posledních 100 let. Dekadence. Vnější příznak: dvě světové války. Literární a filozofické směry rostou jako houby po dešti. Privátno v životě člověka. Soukromá sféra.
10)
Dějiny.
a)
Nevítězí vždy jen čistá pravda. Ale vždy vítězí síla. Pravda s klackem v ruce má výhody. Zázrak, když se síla přidá k pravdě nebo když se pravda naučí být realistická a sežene si sílu.
b)
Husité: pravda a cepy. Jednota bratrská kritizovala cepy. Pravda zapálila prosté lidi. Ochota jít za pravdou. Zázrak: Ochota zasadit se o pravdu.
c)
Hus o pravdě. Pravda zachrání, vysvobodí. Od hříchu, ďábla, smrti věčné. Zasadit se o pravdu. Pro pravdu. Pro boha.
d)
Zkušenost dějin. Využití zápalu lidí pro pravdu. Jan Čapek ze Sán, husitský zbohatlík, realista. Reálná praktická pravda. Kališníci. Sedláci bojovali, páni konfiskovali a privatizovali církevní majetky.
e)
Nastrkování jiných pro svou pravdu, za kterou nejednou vystrkuje růžky zisk. Místo sebe. Výzvy: Držte pravdu. Sám ale hlásanou pravdu nedrží a pokukuje po penězích. Plamenné řeči: Musíme všichni. . . Myslí se: Vy trpte, já reprezentuji.
11)
Vztah k pravdě, k Husovi.
a)
Dosud bývalo většinou samozřejmé: Pravda se má držet. Jen byla otázka, jak v konkrétní situaci. Teoreticky to bývalo jasné.
b)
Dnes se stále více otevírá otázka po základu: Zda vůbec má smysl něco držet. Není už obecným měřítkem, co být má, co je správné, co je pravda. Norma: Co přináší prospěch, úspěch, lehčí život. V rozličné podobě.
c)
Církev se starými názory: Držení pravdy. Mnohým i v církvi to připadá značně muzeální i v církvi. Lidé se odvracejí. Nechtějí žít ve skansenu.
d)
Otázka zní: Ne slevit, ale jak nést evangelium.
12)
Úvod. 6. července 1415 vzplála na břehu Rýna u Bodamského jezera v Kostnici hranice. Za přihlížení elity tehdejší středověké společnosti a za jásotu davu byl upálen český kacíř Mistr Jan Hus, rektor Karlovy univerzity v Praze.
a)
Byl odsouzen řádným a tehdy vůbec nejvyšším soudem, koncilem.
b)
Rozsudek byl právoplatný a podle mínění mnoha lidí dodnes spravedlivý.
c)
Vzhledem k právoplatnému rozsudku podle tehdy platných zákonů nemá Hus šanci, aby ho rehabilitoval nějaký světský rehabilitační soud.
1.
Obdobně špatně je na tom i JK.
2.
Rehabilitovat Husa (soudně) může jenom poslední Boží soud.
13)
My. Říkáváme: Hus umřel pro pravdu. Situace kolem církve a nálady kolem se tlačí i do myšlení a uvažování církve. I v naší církvi jsou mnohé otázky nad Husem.
14)
Úvahu nad otázkou pravdy v naší církvi ponechme povolanějším. Aby tuto otázku probírali v širších rozměrech a perspektivách národa a celého světa. Při nejmenším alespoň v souvislostech s EU. Nejraději však v rámci kosmické perspektivy.
15)
Cepy.
a)
Nutno přiznat: Naši předkové s nimi uměli zacházet. Nepřátelé se o tom mohli víckrát přesvědčit. Pověděno jinak: Husité přesvědčili o tom své nepřátele. Nepřátelé se ale nenechali přesvědčit o pravdě.
b)
Jednota bratrská. Kritizovala cepy husitů. Méně si uvědomovala, že může žít v prostoru, který vybojovaly husitské cepy.
c)
Kdyby nebylo husitských cepů, tak bychom nyní nečetli tyto řádky.
16)
Člověk bere Boží pravdu do svých rukou.
a)
Dogmata. Vlastní pochopení.
b)
Úzký výsek. Jen část pravdy.
c)
Kacíři. Tolerance. Ekumena.
d)
Zneužití. Přímá, záměrná.
17)
Vlastní odpovědnost.
a)
Každý nechť si některé věci zodpoví sám před svým svědomím a před Bohem. Držet pravdu nebo mlčením a mlčky napomáhat postupnému mravnímu a duchovnímu rozkladu církve.
b)
Jsem dalek toho, abych pronášel plamenné výzvy. Rozhodnout se musí každý sám. Žijeme svůj život před Božím okem, pod boží normou.
18)
Nastrkování lidí.
a)
Využívat zápalu pro pravdu. Ubývá těchto naivně ochotných lidí jít obrazně řečeno na hranici. Tedy mírněji: Pálit si prsty, nést kůži na trh nebo na buben. Pro někoho. Místo někoho. Pro něčí zájmy v pozadí, třeba nevyslovené.
b)
Horší ale je, že chybí i ti, kdo jsou ochotniposlouchat takové řeči. Nechtějí slyšet svědectví o pravdě a vážná varování. Východisko: Podrobit se boží pravdě. Konkrétní projevy v životě. Tzv. Maličkosti.
19)
Konkrétní podoba pravdy. Roviny.
a)
Služba. Milosrdný Samaritán. Ovazovat rány.
b)
Nepřipojit se k nepravdě a nespravedlnosti. Těžké otázky. Zisk. Vydržet s lidmi. I když člověk zrovna nechce prorážet hlavou zeď.
c)
Pozvednout hlas proti nespravedlnosti a nepravdě.
d)
Práce na sobě. Začátek. Uvědomit si, co je pravda. JK, pravda boží. Poslední soud. Měřítko na nás i na svět.
20)
Nezájem o otázky pravdy a vůbec o hlubší věci. Příčiny:
a)
Duchovní a mravní krize církve postupuje.
b)
Dopad atmosféry vnějšího prostředí. Únava. Zklamání. Zkušenosti historické i z doby nedávné. Bezradnost. Nápor života.
21)
Obejít se bez pravdy.
a)
Jde to. Mnozí lidé se bez pravdy obejdou bez problému. Zdá se: Neutrpí ani lidé, ani pravda.
b)
Pokud ne, řekněme to pravdivě. Ptejme se, diskutujme.
c)
Pokud ano, věřme mu. I co říká dál.
22)
Otázka rozhodnutí.
a)
Hus byl právoplatně odsouzen. Kacíř nebo bojovník za pravdu.
b)
JK byl též odsouzen právoplatným soudem. Rušitel Božího zákona a politický buřič nebo Boží syn a spasitel.
c)
Oba (JK i Hus) byli odsouzeni řádným soudem podle tehdy platných zákonů. Nemají tedy nikdy šanci na soudní rehabilitaci.
23)
Mistr Jan Hus: Věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.