Jan 7,43.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)Květná neděle.

Text:

V zástupu došlo kvůli němu k roztržce.

Čtení:

Jan 7,37-53.
Písňě: 176-4. 46-5. 399-8. 355-4. 419-3.

Postup:

1)
Před textem: Slova JK: Domníváte se, že bych přinesl na zem pokoj? Nikoli. Ale rozdělení.
2)
Rozdělený zástup.
a)
Obraz rozděleného světa. Svět: Čas spojování, čas rozdělování. Kazatel. Odstraňování železných opon, ale zase jejich stavění třeba v jiné podobě. V pozadí: bohatí a chudí. Státy, národy.
b)
Mezi lidmi. Hektičnost. Nervozita. Stačí zakaboněný obličej. Únava. Hned je tu rozkmotření. Dohady. Co si ten druhý asi myslí. Proč se mu vyhnul na ulici. Proč přešel na druhý chodník. Přitom nebyl žádný úmysl v pozadí.
c)
Podezřívavost. Dohady. Jak to mohl myslet.
3)
Text. Rozdělení mezi lidmi z vážného důvodu: Vztah k JK. Jiné vážné důvody: Spravedlnost. Pravda. Morálka. Nejsou to malicherné věci.
4)
Víra v JK lidi spojuje, sjednocuje.
a)
Ale ty, kdo věří. Zůstávají i ti, kdo nevěří, resp. Nechtějí věřit.
b)
Lukáš 2. Simeon o JK: Je dán ku pádu i ku povstání mnohých v Izraeli. Zaujmout vztah, postoj vůči JK. Rozdělí to lidi. Ne nutně k nepřátelství na nože. Lhostejnost.
5)
Proč se lidé dělí podle vztahu k JK? Každý člověk chce mít Boha i boha podle svého gusta, podle svého střihu. Boží střih, záměry, představy. Podoba: Slabý Ježíš z Nazaretu.
6)
Květná neděle. Vjezd JK do Jeruzalema. Osel. Zvíře chudých. Ne kůň, ani kočár. Postoj:
a)
Metat ratolesti.
b)
Pohoršovat se,kdo to vlastně je.
7)
Roztržky.
a)
Řecky: schisma. Často v církvi vznosný Prapor: věrouka. Ale: Nevěroučné důvody jsou v pozadí. Vždycky v nějaké podobě peněz. Ale i kvůli JK, jak ho přijmout. Tedy: roztržka mezi těmi, kdo už věří.
b)
Jsou lidé, kteří chtějí věrně držet pravdu JK bez ohledu na to, že z toho nic nemají. Jenže, tím se cítí zkrácení jiní, kteří z toho něco mít chtějí a umí a dovedou.
8)
Naděje jednoty v JK.

Poznámky:

1)
Rozdělení pro JK.
a)
Ne vždy kvůli lidským věcem.
b)
Schizmata v církvi: nikoli vždy kvůli JK, ale kvůli pochopení jeho pravdy v dané chvíli. Většinou ale kvůli lidským věcem v pozadí.
1.
Mnohdy se to falešně vydává za rozdělení kvůli JK nebo kvůli pochopení víry v něho. Prosadit sebe. Uplatnit sebe. Být viděn. Mít z toho něco. Třeba později v podobě režijních vydání, z nichž lze šikovně těžit.
2.
Neodpovědný přístup k životu. Mít na mysli nikoli celek, církev, sbor, ale sebe a svůj prospěch.
c)
Bláznovství kříže. Ano. Ale je i naše bláznovství.
2)
Dovedeme my vůbec něco držet?
a)
Ochota rozejít se s někým pro vážné věci. Právo. Spravedlnost. Pravda. Otázka mravnosti. Špatná společnost. Způsob života. Parta nesolidních lidí.
b)
Nesnadné. Víme to z praxe života. Musíme s lidmi nějak žít a vycházet.
c)
Světonázorové otázky. Umět být jiný. Dnes je pluralita. Nikomu to ku podivu tak moc nevadí, když jsou lidé jiní a různí.
d)
Umět být v menšině není ale nikdy snadné. Ale být ve správné menšině. Nesprávná menšina: Drogová skupina. Parta zlodějů. Správná menšina: Skupina slušných lidí. Nebo je to už většina?
e)
Ne extravagantní samoúčelnost. Extrémní menšiny.
f)
Umět být sám a držet pravdu. Mistr Jan Hus. Většina tehdy neměla pravdu.
g)
Možný sebeklam člověka: Zhrzený pocit osamocenosti: Jen já mám pravdu, ostatní ji nemají. Všichni musí skákat, jak já chci. Názory malého dítěte. Je třeba s dítětem jednat jako s dítětem.
h)
Dítě: Ať se rodiče přizpůsobí mně, když mne chtěli.
3)
Ekumenická situace dnes.
a)
Tříštění. Obecná tendence ve světě: Tříštění a skupinkaření, i když se bohatí sjednocují. Ale nikoli pro něco dobrého. Leda pro své větší zisky. Proti slabým, aby tolik nekřičeli.
b)
Různé reakce slabých na vykořeněnost a nezakotvenost. Proniká to do církve. Odštěpují se sekty, party, partičky, skupiny. Lidé odcházejí houfně z camovolný. Samovolný odchod. Lhostejnost vůči církvi. Člověk přestane chodit a nikomu v církvi nechybí.
c)
Party. Formy:
1.
Rekreace.
2.
Dýchat si na dušičku.
4)
Rozdělení ve světě a v církvi není především kvůli JK, ale kvůli lidským věcem v pozadí nebo přímo viditelně a evidentně v popředí. Těžko ve svém okolí dohledat rozdělení kvůli JK.
a)
Islamské země. Křesťanští mučedníci.
b)
Lidská tvrdohlavost a svéhlavost. Nevydávat to hned za rozdělení pro JK.
5)
Jan 17. Jednota JK a Otce, Církve a Otce. Jednota v církvi. Jeden ovčinec, jeden pastýř.
6)
Jednota v JK. Co pro nás JK udělal. Golgota. Spojení ve víře. Společný pán zde i v KB.
7)
Jednota vychází z JK, nikoli z nás. Začít vírou v JK. Bez církve ale není spasení. Budovat církev, sbory.
8)
Svět. Různé skupiny. Subkultury. Sváření idejí. Majetkové skupiny. Přístup k majetku, vlastnění. Po staru: Chudí a bohatí. Uprostřed: pracují pro bohaté a zápolí o uhájení vlastního života v mnohém vypětí. Jsou na tom ale lépe než chudí.
a)
Základní ladění ve světě: Bez JK a jeho pravdy. Základní dělení: Věřič nebo nevěřič. Úhelný kámen rozdělení na dvě strany. Jinak než na chudé a bohaté.
b)
Další dělení: Uvnitř věřících. I tam pronikají vlastní světské zájmy se společným jmenovatelem: peníze.
9)
Nárok JK na pravdu.
a)
Věřit a spolehnout. Já jsem ta cesta, pravda a život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
b)
Rozhodnutí, zda chceme jít k Otci. Jediná cesta vede přes JK.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.