Jan 1,1-5.

Jan. Světlo vychází v temnotách.

Genesis 1,3: Buď světlo. První boží slovo.

Jan: Na počátku bylo slovo. Nové stvoření se zmocňuje chaosu, rozkladu. Vítězství světla.

Nevíme, kam jdeme. Žijeme, nevíme, kam směřujeme. Tma před námi.

Chaotičnost. Příprava na životní zápasy. Nakonec chřadnutí a ubývání sil. Temnota smrti.

Chaos života. Život nejde stále vzhůru, jak se o to snažíme. Zlom v určité chvíli.

Bez božího světla nevíme, kam jdeme, proč jsme vlastně na světě. Jaký smysl má čas života. Staří cítí, že život jim byl krátký. Život uteče jako několik málo dní.

Nepřihlásili jsme se do života. Octli jsme se v životě bez svého vědomí a přičinění. Zápolíme. Proč? Bez boha jsme jako bez světla. Nevíme, co je v životě důležité. Co stavět a vytvářet. Oč zápasit.

Tápání a hledání. I v jednom jednotlivém životě. Změny ideálů v jediném životě v průběhu času života. Ne každý má svůj život zaměřen od začátku do konce jedním směrem. Mnozí pro něco horovali a zklamali se. Obrácení pozornosti jinam.

Za několik let jsou z někoho jiní lidé.

I tam, kde se třeba shodujeme v cíli, se neshodujeme v cestách. Těžkost dorozumění a porozumění mezi lidmi. Přehrady. Názorové rozdíly. Chaos našeho života až do konce. I když to navenek může vypadat pěkně, ba dokonce růžově.

Tam, kde je chaos, tam je mlčení. Každý žije sám jen pro sebe. Neslyší nikoho druhého. Každý zápolíme na vlastní pěst. Člověk neposlouchá druhého, každý má plnou hlavu svých myšlenek.

člověk se nemůže odpoutat od toho svého. Netrpělivě vyslechneme druhého. Trmácíme se v životě každý sám v mlčení, v opuštěnosti.

Nejsme ponecháni sami sobě. Slovo na počátku u Boha. Bůh sám. Celý se vložil do tohoto slova. Bůh není mlčící záhada. Bůh je Bohem setkání, obecenství s člověkem.

Bůh prolomil mlčení. Navázaný kontakt.

Nejen trmácení se na zemi. Ne mlčící Bůh. Nebe. Hospodin. Protějšek.

Život ve slovu. Stvoření. Ne minulost. Aktuální. Stále se děje. Dítě. Stále se tvoří. Vývoj. Láskyplné Boží oslovení. Plný život. Smysl. Bez Božího volání: promarněný život. Mine se smyslem. Prázdnota.

Lidé říkají život prázdnotě bez boha. Lidé: Žít znamená pracovat, snažit se. Dřít. Odpočívat. Zábava. Užít si. Úspěch. Být šťastný. Bez boha mineme pravý život.

Lidé bez boha to nepociťují. Naopak lidé věřící ne vždy mají dojem plnosti života jen s Bohem. Zvláště, když jim chybí mnohé běžné věci a možnosti života.

Prostá zkušenost. Lidé cítí, že neprožívají plný život. I tzv. Vydařený život je prázdný u Boha. Radost z vydařeného života. Ne naše pýcha. Pavel: Milostí boží jsem, co jsem.

Nejdůležitější je milost Boží, ne úspěch. Plný život: Vědět o milosti Boží. Milost Boží pomáhá i v nezdaru a zklamání. Život v hlubokém smyslu slova.

Záleží na úhlu hodnocení. Záleží na přístupu k životu.

Světlo lidí. Naděje. Žít ve tmě, to je zlé. Bez světla plného života žijeme ve tmě. Běžné představy lidí o Bohu jsou všelijak pokrouceny. Tma představ.

Zdánlivě zjednodušený život, když si člověk řekne, že není bůh.

Vše je jiné. Vidíme. Světlo svítí v temnotě.

Milost Boží je s námi vždy.

Jestliže se setmí v životě, to nic nemění na světle. Svítí dál. Tma nemůže pošpinit světlo. Stíny života. Světlo boží ale svítí. Paprsky naděje. Tma nemůže ublížit světlu. Pravé světlo svítí. Držet se světla.