Zpaměti nebo z papíru?

(Klady a vady kazatelů a kázání -> Různé)1) Ohne oder mit Papier?
a) V německých velkých církvích raději s papírem.
b) Ale i v tradiční německé církvi ocení bezpapírovou a nepapírovou bezprostřednost, nikoli však nepřipravenou improvizaci.
2) Kdybych kázal bez papíru, tak by mne PB musel zatratit, protože bych kázal dlouho a kecal bych.
3) Občas je dobré kázat bez papíru.
a) Přesto tě PB nezatratí.
b) Posluchači budou obvykle pozorněji poslouchat, pokud se pochopitelně poctivě připravíš a nepoleze to z tebe jako z chlupaté monotónní deky.
c) Kázání bude živější a s bezprostřednějším kontaktem s posluchači.
d) Jestli se domníváš, že by si posluchači z tvého kázání měli něco zapamatovat, tak jim zkus být dobrým příkladem.
e) Kvůli provedení se však doporučuje mít osnovu na pultíku před očima.
1. Pečlivě vypracovaný a doslova napsaný text měj rovněž na pultíku, pro strýčka příhodu.
2. Nikdy nevíš, jak budeš třeba indisponován nebo co tě rozčilí a odvede tvé myšlenky těsně před bohoslužbami.
4) Číst posluchačům článek připravený do církevního časopisu nebo na ně chrlit teologické tézovité vzorce je sice vysoce záslužné, ale ne pro každého záživné.
a) Když už čteš, tak neopomeň nejpozději po každé větě zvednout hlavu a podívat se na posluchače.
1. Nemusíš je ovšem vůbec vidět.
2. Ale posluchači mají blahý pocit, že se chceš přesvědčit, zda ještě neutekli a že tam jsou pořád všichni.
b) Pokud budeš kázat zpaměti a budeš pořád koukat na své posluchače, nemusíš je rovněž vůbec vidět.
1. Pokud je uvidíš, budeš ve výhodě.
2. Ale pocit posluchačů bude na základě tvého dívání se na ně o trochu víc blahý.
c) Pokud budeš kázat při velkém shromáždění stadionového typu, budou na tebe zacíleny silné reflektory.
1. Aby tě dobře viděli posluchači.
2. Ty nebudeš vidět posluchače, ale jen velké oslňující světlo.
3. Pro tebe to bude dost nepříjemné, nebudeš dobře vidět ani na malý papírek, co na něm máš.
4. Aspoň jednou za život by každý farář měl zažít takové vystoupení v záři reflektorů a světlometů. Pak se naučí vážit si své obyčejné kazatelny ve svém obyčejném kostelíku ve svém obyčejném sboru.
5) Vždy ale měj kázání vypracováno a pečlivě napsáno doslova. Při nejmenším se tím kultivují tvoje vyjadřovací schopnosti a rozšiřuje se tvůj slovní poklad.
6) Evangelikální kazatelé, zvláště američtí, dokáží při svém kázání postrádat doslova psané kázání. Působí dojmem bezprostřednosti a dobrého kontaktu s posluchači. Přitom je z rozboru jejich proslovu patrné, že si dali práci s literárním ztvárněním svých myšlenek (krátké věty, struktura mluveného proslovu) a i s psychologií. Prostě vědí něco o psychologii poslouchání a řečnění. Dokáží mimo jiné udržet pozornost značně nad 20 minut běžného tradičně církevního kázání. Jejich kazatelský výkon bývá většinou dobrý po stránce formální i obsahové. Je pochopitelné, že každému nemusí způsob kázání těchto kazatelů vyhovovat či sedět. Ale poučit je možno se i od nich.
7) Viz: Neosobně.