Improvizace.

(Klady a vady kazatelů a kázání -> Různé)

Bezprostřední promluva.

1)
Od srdce.
2)
Improvizace.
3)
Farář musí počítat s tím, že se po něm někdy požaduje zastoupení narychlo. A) K něčemu se vyjádřit. To by ještě šlo, na tom konečně tolik nesejde. B) Vystoupit na kazatelnu nebo za přednáškový pultík. C) Nestává se to často. Ale každý farář by s něčím takovým měl vždycky počítat.
4)
62. Na seniorátním dnu mládeže měl přednášet jeden farář, který však náhle onemocněl. Byl požádán jeden z přítomných farářů, aby nemocného přednášejícího zastoupil. Skvělým způsobem se zhostil svého úkolu. Posluchači nebyli informováni o změně a ani o tom, že farář měl na přípravu asi 10 minut.
5)
Viz: Neosobně.

Charismatické kázání.

1)
čeká se s inspirací (od) Ducha svatého.
a)
Počítá se, že se zapojí Duch svatý.
b)
Duch svatý použije kazatele jako svého nástroje.
c)
Duch svatý tak může učinit po kazatelově předchozí přípravě na kázání nebo i bez jeho přípravy, která není či nemusí být nutně podmínkou.
2)
Improvizované kázání.
a)
Naprosto bez jakékoliv přípravy kazatele. U tradičního necharismatického kazatele má Duch svatý opravdu hodně práce, pokud to kázání má za něco stát.
b)
Farář si v neděli ráno přivstane, např. Ve 4 hodiny ráno. Pak se pustí do přípravy kázání. Tento způsob má tu výhodu, že farář předloží svým posluchačům zaručeně čerstvé kázání a nikoliv něco uleženého z ledničky nebo z mrazáku.
3)
Kázat improvizačně si může občas farář dovolit v cizím sboru. Ve vlastním sboru, kde má pravidelné posluchače, se to nedoporučuje.
4)
Hbití, schopní a pilní faráři jsou spíše štonc vytáhnout připravené starší kázání někde ze šuplíku nebo odjinud, např. Z počitače.
a)
Posluchači většinou ani nepostřehnou, že toto kázání slyšeli před měsícem.
b)
Pokud se nejedná o kázání mimořádně dobré nebo s výrazným a snadno pamatovatelným nebo zapamatovatelným příkladem či nějakou ilustrací.
5)
Tradiční farář v tradiční církvi se z různých důvodů během týdne nedostal k přípravě nedělního kázání.
a)
Jednalo se o důvody ne zcela nadmíru vážné. Jednalo se o směsici pohodlí a o mírné nachlazení manželky, za kterou musel manžel farář vykonávat v domácnosti některé práce.
b)
Farář si řekl: Však jsem studoval 5 let teologii v Praze. Rok jsem byl v cizině. Rok jsem vikářoval. Tak něco splichtím přímo na kazatelně. Pravdou ovšem je, že si farář předem našel jemu blízký text.
c)
Po kázání (po bohoslužbách) se doma zeptala manželka svého farářského chotě: Tak co ti říkal Duch svatý?
d)
Manžel smutně (ale pravdivě) odpověděl: Řekl mi: Ty lajdáku, příště se na kázání pořádně připrav.
6)
Viz: Neosobně.

Improvisace.

1)
Nejlepší improvisace je pečlivá příprava.
2)
Jsou případy, kdy je farář postaven do situace, kdy musí mnohdy bez přípravy nebo jen s minimální nepísemnou přípravou vystoupit a mluvit, někdy dokonce i kázat.
3)
Při nějakém pozdravu, i slavnostním, se vpodstatě dá pindat a předkládat běžné honosné nic neříkající fráze.
4)
Když musí farář narychlo vystoupit a kázat, může se při tom i značně zapotit. Nikdo však nemůže farářovi bránit v tom, aby měl vždy dopředu připravenou eventuelní eventualitu, že by musel něco říci i na biblický text či k biblickému textu.
5)
Při zkušenostech s improvisací se nejeden farář pořádně zapotil i ve snu.
6)
Viz: Neosobně.

Improvisace.

1)
Nejlepší improvisace je pečlivá příprava.
2)
Kazatel může mít dopředu připravené i možné reakce posluchačů po kázání nebo po přednášce. Nezkušený pozorovatel má pak uctivý dojem, jak je farář pohotový a jak umí improvisovat.
3)
Většina farářů nadmíru pečlivě nepřipravuje improvisaci. Nemusí to většinou vůbec dělat. Jen zřídka kdy jsou v církvi živé (nebo velmi živé) reakce na farářský proslov.
4)
Viz: Neosobně.

Improvizace.

Snášet s trpělivostí každého, kdo je něčím takovým postižen a nemůže se z toho vyvléknout nebo z toho důstojně vycouvat.

Improvizace.

1)
Občas se i farářovi naskytne příležitost, resp. Povinnost, kdy musí vystoupit bez přípravy a promluvit třeba jen pár slov pozdravu.
a)
Farář by neměl vypadat, že je něčím takovým přespříliš zaskočen.
b)
Je trapné, když nadmíru zdůrazňuje, že s něčím takovým nepočítal a že neví, co by pověděl či co by měl říct. Zvláště když to farář řekne třeba v úvodu svého improvizovaného proslovu.
2)
Když farář jede či jde někam, kde by mohl počítat s tím, že by eventuelně mohl být vyzván, aby pověděl několik oficielních slov, měl by se dopředu (v duchu) na něco takového připravit.
a)
Stará dávná, ale dobrá zásada: Rem tene, verba sequentur. Znej (drž) věc, slova budou následovat.
b)
Farář může mít v mysli připravenou nějakou myšlenku, kterou ve svém improvizovaném proslovu poví či nějak vhodně zdůrazní nebo vypíchne.
c)
Nejlepší improvizace je pečlivá příprava.
d)
Když se farář umí postavit a improvizovaně (třeba po tajné předběžné přípravě) dokáže vhodně promluvit, bude to přítomnými vždy oceněno. Výjimku pochopitelně může tvořit pár závistivců, že se kolegovi něco takového podařilo.
3)
Někdy farář nemá možnost se ani minimálně připravit předem. Pak už záleží jen na jeho celkové vzdělanosti a pohotovosti, aby improvizovaně něco (pokud možno inteligentního a nepindavého) pověděl.
4)
Většina farářů jsou lidé velmi pohotoví i při improvizaci. Velká část farářů dokonce v nějakém cizím jazyku.
5)
Najdou se i faráři, kteří v případě nutnosti nějaké improvizace rádi nebo dokonce velmi rádi postrčí před sebe někoho jiného. Třeba kolegu.
6)
Viz: Neosobně.

Právo improvizace vyhrazeno.

1)
Farář se nemusí otrocky držet papíru.
2)
Rem tene, verba sequentur. Drž věc (znej věc), slova budou následovat.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.