Žít s lidmi.

(Klady a vady kazatelů a kázání -> Abecedně)Pokud farář žije s lidmi ve sboru, pokud je jim blízko, pokud s nimi často a hodně hovoří, pak nemá problém s řešením otázek: co kázat. Jak kázat.

Živě v paměti.

Víckrát a nedávno kázané kázání.

Živé kázání.

1)
Živost obsahu i kazatele na kazatelně.
2)
Životadárnost. Mluví k srdci, ne jen k hlavě.

Živý přednes.

1)
Jedná se o navození (získání) kontaktu kazatele s posluchači.
2)
Volný přednes kázání, jen s občasným nahlédnutím (mrknutím) do papíru, má větší šanci k bezprostřednosti a živosti podání nežli monotónní doslovné čtení, kdy kazatel po každé větě mírně pozvedne hlavu a koukne dolů s kazatelny, jestli tam má pořád všechny posluchače.
3)
Jsou faráři, kteří dokáží číst své kázání doslova, ale živě.
4)
Viz: Neosobně.

Živý přednes.

1)
Zatím to žádný posluchač nezpochybnil.
2)
Farář by měl kázat živě, ale neměl by na kazatelně dělat šaška.

Život (si) jde dál a po svém.

1)
Nedělat si iluze.
2)
Farář se může ukázat, ale pro většinu členů církve zůstane církev pořád jen spolkem, organizací, sociologickým prvkem.

Životabudič.

1)
Kazatelský výkon faráře. Nenechá lidi usnout, ani zdřimnout. Živé kázání. Nevyvětralé kázání.
2)
Nepřetopená, vyvětraná místnost.
3)
Osvěžující bombony. Štípat se do ruky. Píchat se špendlíkem. Myslet na něco jiného než co farář káže. Koukat se po lítajících mouchách nebo po nějaké zajímavosti v kostele. Říkat si, jak bych to řekl lépe než farář. Podpírat si hlavu střídavě levou a pravou rukou. Domluvit se sousedem, že do mne drcne, když mi příliš poklesne hlava.
4)
Mnohé z předchozího lze aplikovat s určitou dávkou opatrnosti i vůči druhým vedle.

Žonglovat se slovy.

1)
Tím se ovšem nevylepší obsah.
2)
Pohyb tam a zpět. Pořád sem a tam.

Žrali mu to.

1)
Brali to s dychtivostí posluchačům ne vždy vlastní.
2)
Někdy doklad o úrovni posluchačů.

Žvanda.

Slabota.

Žvandy.

1)
Žabomyší mikrotémata lze umně a šikovně nafouknout do barevných křehkých velkých makrobublin. Přitažlivá vnější reklamní lákavost však mívá jepičí život.
2)
Materiál ke kázání by měl být hutnou stravou.
a)
Ale každý materiál je třeba řádně upravit a připravit a předložit. Ne však přespříliš rozžvýkat, prožvýkat a přežvýkat.
b)
Posluchači pod kazatelnou nejsou úplní blbci. Ne vždycky spí. Dokonce umí aspoň trochu přemýšlet. A hlavně mají svůj vlastní úsudek, i když jsou většinou velmi laskaví a slušně církevně vychovaní, takže jen málokdy zarmoutí pana faráře svými skutečnými názory.
3)
Některé konkrétní příklady žvand: Povrchní moudrosti. Dohady. Nezajištěné informace. Drby z tzv. Biblické vědy. Banálnosti ze sborového života. Farářovy teologické domněnky a chiméry. Možnosti uváděné např. Slůvky: Snad, třeba, možná, asi, mělo by to tak být, mělo by se. Různé pindy a kecy.
4)
Viz: neosobně.

Žvatlat.

I na kazatelně lze žvatlat. Někdy si farář pořádně zažvatlá. Obsahově, ale i docela obyčejně mluvou. Lze žvatlat nejen dětsky nebo nespisovně, ale též spisovně.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.