O ničem.

(Klady a vady kazatelů a kázání -> Abecedně)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
1) Kázání o ničem je obvykle velmi trapnou záležitostí.
2) Pindá se jen tak sem tam pořád kolem dokola, a pak zase znova od začátku.
3) Nikomu se o něčem takovém nechce ani mluvit.
4) Je ovšem pravda, že evangeličtí Faráři bývají na kázání lépe připraveni, i když náhodou občas, velmi zřídka, pindají.
5) Takřka by nedokázali kázat o ničem, i když žvanit celkem schopně občas dovedou.

Obdarování kázáním.

1)
Když posluchač odchází z kostela a musí myslet na to, co farář kázal.
2)
Bez ohledu na to, zda ho to pohladilo nebo rozčililo.

Obdivuhodná připravenost faráře na kázání.

Posluchači by to mohli a měli ocenit aspoň dvěma slovy.

Obecné dogmatické pravdy.

1)
Pokud jsou ochucené nezáživnou historií, tak je to pro posluchače katastrofa poslouchat. Ochucená nuda. Přichucená. Vylepšená.
2)
Farář nemá co zkazit. Lidé jsou většinou spokojeni, že to byla dobrá a neproblematická teologie.
3)
Takové kázání obvykle nikoho neosloví a nezaujme. Leda by se stal zázrak Ducha svatého. Ale to by Duch svatý musel pořádně zapracovat.

Obecné kydy.

1)
Nic neříkající řeči a řečičky.
2)
Navíc k tomu ještě jako prémie mohou přistoupit třeba kecy, žvásty, pindy a velkohubé církevní fráze a prázdné floskule.

Obecné pindy.

1)
O křesťanské lásce. Že nás PJK miluje. Že se máme milovat. Že se máme mít rádi a že máme mít rádi druhé.
2)
Zesílení, obměna, transformace, restrukturalizace: Všeobecné pindy.
3)
Nic moc neříkající a nikoho neoslovující kecy. Posluchači jsou ku podivu spokojeni, když je to hodně moc obecné. Hůř by snášeli konkrétní etický apel do života.
4)
Dojem pěstovaný v církvi: Tak to je správné, tak to má být, tak to je v po¨řádku. Tak si to PB přeje a chce to. My to vlastně všechno děláme dobře a správně.
5)
A tak tedy, hr do pindavé a ukecané nekonkretnosti. Pro vystřídání uvažujme o žvanění.

Oběť dojmů z přednášky.

1)
Posluchač se vrátil domů z odpolední přednášky ve sboru. S manželkou probírali své dojmy. Byly zcela odlišné. Jednomu se přednáška líbila, druhému nikoliv. Jeden slyšel tohle, druhý ono. Jeden tomu rozuměl takto, druhý zrovna opačně.
2)
Byla to vina řečníka, že nemluvil dost jasně a výrazně? Nebo to byla chyba obou posluchačů, že každý poslouchal jinak?
3)
Viz: neosobně.

Obezřetnost opatrného kazatele.

Špicoval uši k bohatému šťouralovi.

Obílená voda.

1)
Není to mléko.
2)
Faráři někdy prodávají pěkný obal s nicotným obsahem.
3)
Viz: neosobně.

Objednané kázání.

1)
Kázání na objednávku.
2)
Objednavatelem může být sbor, místní farář, církevní orgán, pořadatel. Někdy ale i někdo jiný. Dokonce i někdo v pozadí. I vlivný jednotlivec si u faráře může objednat kázání určitého druhu.
3)
Očekávání. Určitým náznakovým stupněm se objedná kázání, jaké by bylo milé a přané.

Objednávka.

1)
Kázání na objednávku.
2)
Faktory:
a)
Obsahuje věci nadějné, potěšitelné, potěšující.
b)
Vyhýbá se sociální thematice.
c)
Hladká řešení.
d)
Přidat dvojitou dávku pathosu.
e)
Říkat, co lidé chtějí slyšet.
f)
Tvářit se, že právě to je v bibli.
g)
Moralisticky odsoudit některé různě konkkurenční typy.

Obligatorní poselství.

Určité skutečnosti by měly zaznít v každém kázání.

Obrácený k mikrofonu.

Farář by měl být obrácen spíše k lidem.

Obsah.

1)
Kázání podává vždy věci důležité, ne vždy senzační.
2)
Mluvení. Aby se mluvilo a odmluvilo 20-25 minut.
3)
Teologicky adekvátní.
4)
Aplikační údernost.
5)
Aby z toho lidé, posluchači, něco měli.

Obsah a forma.

1)
Obé musí být ve vyrovnané poloze.
2)
Nezakrýt základní myšlenky ani formou, ale ani obsahem.
3)
Chudobu myšlenek lze zčásti dohnat uhlazenou formou. Když chybí náplň, lze to dorovnat uhlazenou fazónou.
4)
Kultivovaná forma by měla doprovázet myšlenkově bohatý a hluboký obsah.
5)
Raději víc myšlenek nežli nátěru navenek.
6)
Náplast může mnohé zalepit nebo přelepit. Ale náplast je a zůstává jenom a zas jen náplastí.
7)
Cukrová vata je nasládlá jen na chvíli.
8)
Hutný chléb je lepší nežli pamlsky. Jak pro koho, že ano?
9)
Co vlastně lidé hledají v kostele a co očekávají od kázání? Faráři, už sis někdy tuto a takovou otázku položil? Co lidé hledají a čekají a co by doopravdy měly slyšet a zaslechnout.
10)
Faráři někdy vynakládají příliš času a energie a umu na to, aby lidé do kostela vůbec přišly a aby přišly zase příště.
11)
O jaké lidi v kostele máme zájem? O povrchní přelétavce nebo o hluboce myslící a hledající? Přece je to zcela jasné. Ani o jedny, ani o druhé. Potřebujeme platiče.
12)
Viz: Neosobně.

Očekávání lidí.

Lidé chtějí slyšet i něco jiného než jen Sb.

Očekávání posluchače.

Masový kostelní posluchač se chce bavit a cítit dobře, ne se nudit.

Oční kontakt.

1)
Kazatel by měl vědět, že k pravidlům neverbální komunikace patří i oční kontakt.
2)
Je třeba, aby se kážící farář občas podíval na lidi.
a)
Koukat dolů, nahoru nebo do boku se pokládá za nevhodné.
b)
Pokud farář své kázání tuze moc čte, měl by občas pozvednout svůj zrak a přesvědčit se, že lidé dosud neutekli a zda a jak poslouchají.
3)
Příliš nestydatý oční kontakt s některými ženami nelze ani farářům doporučovat.
4)
Ve velké poloprázdné katedrále je oční kontakt poměrně složitou záležitostí.
5)
Pokud oční kkontakt faráře nějak ruší nebo znervozňuje, nechť se naučí některé triky, jimiž působí dojmem očního kontaktu. Např. Udržovat hlavu v určité výši, zaměřit pohled na lampu nad vchodovými dveřmi a pod.
6)
Specielní oční kontakt si může farář domluvit se svou manželkou. Ta nechť se na svého manžela nekouká, ale když k němu pozvedne svůj zrak, má to být pobídkou, aby urychleně končil, že toho posluchači už mají když ne po krk, tak už v každém případě víc než dost.

Oční kontakt.

1)
V katedrále je to složitější. V malé místnosti je to nutné.
2)
Farář aspoň vidí, jestli se posluchači dostávají do pokušení dřímoty. Lze probouzet i očima, nejen hlasem nebo obsahem proslovu.

Od srdce k srdci.

1)
Velké umění kazatele.
2)
Záleží ovšem i na posluchačích.

Odešel si to pamatovat.

1)
Zvláštní forma k podpoře paměti.
2)
I některý farář může odejít z vypjaté schůze staršovstva neobvyklým způsobem.
3)
Viz: Neosobně.

Odezva.

Něco to lidem dalo nebo aspoň řeklo. Aspoň to někoho nadzvedlo.

Odhalil se v řeči.

1)
Dokud mlčel, mohl vypadat při nejmenším jako filosof.
2)
Sotva vystoupil na kazatelnu a otevřel ústa, bylo hned jasné, že mu k filosofovi hodně chybí, i když se pokoušel filosofovat.

Odjel bez valné pozornosti. (03).

1)
V době letní dovolené zastupoval faráře farářský důchodce, který přijel svým autem, aby kázal při nedělních bohoslužbách.
a)
Kázání se všem líbilo. I s liturgickým průběhem bohoslužeb byli všichni spokojeni.
b)
Po bohoslužbách se někteří zdrželi na sborovou kávu. Velice diskutovali a oceňovali vyslechnuté kázání.
c)
Pak kohosi napadlo, že by se na cosi mohli zeptat kazatele. Ohlíželi se po něm marně. Jaksi se vypařil. Prý se s ním nikdo ani nerozloučil, ani mu nepoděkovali.
2)
Když farář skončí svou celoživotní práci v církvi, skončí bez valného povšimnutí.
a)
Sice se s ním v jeho posledním sboru asi slavnostně rozloučí.
b)
Olymp mu zašle vedle úředních papírů i vřelé poděkování upravené z počitačového vzoru, aby bylo šito na jeho osobu.
c)
Ale pak zapadne jako kámen do vody.
d)
Občas ho kolegové rádi požádají o nějaké to kázání, když si chtějí vyrazit na dovolenou nebo někam odjet.
e)
Ale jinak bude odejítý farář postupně upadat stále víc do zapomnění. Nemusí ani překročit řeku Zapomnění jako ve starořeckých bájích. Faráře to postihne už za života.
3)
Viz: Neosobně.

Odlehčená forma kázání.

1)
Nenáročné kázání. Uvolněné. Nevyžaduje ani od faráře tolik přípravy. Posluchač nemusí tak pozorně a vypjatě poslouchat.
2)
Může se to projevit i v obsahu. Pak už o nic nejde.
3)
Pro určité posluchače je nenáročná forma na místě.

Odpich pro posluchače.

1)
Čeho se zachytit.
2)
Pro kazatele: Nejde to všecko v každém kázání. Záleží na volbě textu.

Odpich pro posluchače.

1)
Čeho se zachytit.
2)
Jaký řečnický háček kazatel mezi posluchače vhodil a s jakou řečnickou návnadou (žížalou) farář na posluchače pod kazatelnou vyrukoval.

Odpovědnost za přípravu kázání.

Nezapomínat ale také na odpovědnost za důsledek kázání, za následky.

Odpovědný přístup ke kázání. (01).

1)
Ať se to farářům i lajkům zdá a jeví překvapivě, církev stále ještě v praxi zasáhne nejvíc lidí kázáním v kostele.
2)
Dobrá a odpovědná exegese biblického textu pro kázání prý trvá (má trvat) 6 dní. Krom exegese musí farář promýšlet aplikaci, aktualizaci a další důležité a nezbytné věci. Ergo kladívko: Farář si musí poradit i jinak. Běžný farář má 5-7 let specielního teologického studia, a tak jistě ví, jak na to. Existuje i bohatá literatura a internet. U některých farářů existuje i samostatné myšlení.
3)
Farář není jenom kazatel. Šíře jeho práce na sboru je značná. Vždycky musí něco ošidit. Někteří faráři z toho ale nemají nečisté svědomí. Jsou asertivní. Nejvíc se šidí pastorace.
4)
Kázání by vždy mělo mít hloubku, i když farář zrovna nevyhledal nějaké to hebrejské nebo řecké slovíčko ve slovníku.

Odpovědný výběr materiálu.

Většinou každý farář při přípravě kázání nashromáždí víc materiálu, nežli je schopen ve 20ti minutách na kazatelně použít.

Odpovědný výběr z materiálu.

Farář by měl natolik studovat, aby měl z čeho vybírat.

Odpověď na kázání.

1)
Někdo uklidí kostel.
2)
Farář káže lidem ve sboru 10 let. Oni pak s tím přijdou jako s objevem a poučují faráře.

Odrmolit.

1)
Modlitbu při bohoslužbách. Kázání.
2)
Lze nasadit stejnou hlasovou hladinu.
3)
Spojování a svazování slov. Nezřetelná výslovnost. Mazlavá výslovnost.
4)
Leccos lze dohnat osobním šarmem mimo bohoslužby. Leccos vyřeší osobní kontakt faráře s lidmi.
5)
Viz: Neosobně.

Odrušování.

1)
Farář by se neměl nervosně škrábat příliš často za uchem nebo si otírat pot.
2)
Farář by neměl nervosně listovat pořád v bibli sem a tam. Měl by si potřebné založit. V moderní době může mít i čtení z bible vytištěné přes počitač. 3)

Odtažitě od běžného života.

1)
Útěk od aktuálna.
2)
Eliminovat etická témata.
3)
Libování si v historii a v dogmatice.
4)
Řešení velkých problémů ve vzdáleném světě.
5)
Co nejdál od civilní interpretace.
6)
Odtažité kázání v praxi uskutečňují zakuklení agenti sekularizace.

Odvážné glosy.

1)
Ten farář dneska zase rýpal.
2)
Ten náš farář si dneska v tom svém kázání nějak troufá.
3)
Farář si moc dovoloval.

Odvážný kazatel.

Jde s kůží na trh. Se svou vlastní.

Odvedení pozornosti od vnějších věcí běžného života.

Občas je to nutné, vhodné, užitečné, možné a potřebné.

Ohavnost.

Vzbuzuje ošklivost.

Oheň.

1)
Na jiném oltáři.
2)
Z ohně soudu udělat oheň třeba chval a radosti.

Oheň patří k podstatě Ducha svatého.

Červená barva ubrusů na oltáři to může symbolizovat nejen o svatodušních svátcích.

Ojedinělý extrém.

1)
Vzít si na kazatelnu noviny místo bible.
2)
Není to však zárukou časovosti a aktuálnosti kázání.
3)
Okno do světa si přece lze zastřít i novinami.

Okecávat minulost, i vlastní.

1)
Je to legitimní?
2)
Text v tom trochu figuroval.
3)
Je třeba to poctivěji aplikovat.

Okoralé kázání.

Bylo čerstvé asi už hodně dávno.

Olizovat si suché rty.

1)
Na kazatelně by s tím měl být farář opatrný.
2)
V nutném případě si může dát před ústa kapesník a tvářit se, jako že smrká.

Omáčka.

1)
Vata v průběhu kázání.
2)
Někteří faráři s oblibou dávají značný příděl porce omáčky hned na začátek do úvodu kázání.

Omílá se to pořád dokola.

1)
Co vlastně?
2)
Že máme platit.

Omluvy za nepřipravenost.

1)
Sebemrskačské tendence kazatele nebo přednášejícího mají zdůraznit jeho mimořádné schopnosti.
2)
Příliš časté a zdlouhavé omlouvání se za nepřipravenost unavují příliš předem.
3)
Příklady omluv, resp. Sebeomluv:
a)
Včera večer k nám přišla návštěva, a tak jsem se nemohl připravit. A tak povím jen to, co mne napadá.
b)
Připravil jsem se před několika měsíci. Napsanou přednášku jsem si položil na pracovní stůl. Když jsem však dnes ráno tu přednášku hledal, tak tam nebyla. A tak jsem musel nahlédnout na 10 minut do počitače, co jsem si to vlastně připravil.
4)
Sebemrskačští flagelanti byli občas ve středověku pronásledováni jako specifičtí kacíři.
5)
Viz: Neosobně.

Opakovačka.

1)
Zopakovat biblický text.
2)
Příliš sáhodlouze připomínat, co bylo minule.
3)
Během kázání předpokládat, že posluchači jsou buď blbci nebo pospávají.

Opakování bible.

1)
Posluchačům občas takové opáčko samozřejmě nemusí škodit. Někdy jim dokonce může jít k duhu.
2)
Bible vždy byla a pořád chce být aktuální do dané současnosti.

Oposlouchaný farář.

1)
Chudáci posluchači.
2)
Farář je ještě větší chudák.
a)
Zvláště, když už si to začíná uvědomovat.
b)
Pokud mu zbylo ještě trochu citua svědomí, tak nesmírně trpí a vnitřně strádá.

Opozdilec není nutně vždy zpozdilec.

Většinou stihne kázání od začátku.

Opravit evangelium.

1)
Oslabit evangelium.
2)
Zjednodušit. Zjednostranit.
3)
Převést na symboly.
a)
Pak se řeší otázky v souvislosti s nosnými symboly a evangelium často přijde zkrátka.
b)
Např. česká reformace postavila do popředí bibli a kalich.
1.
Kdo však dnes v církvi vůbec ví, co tyto symboly znamenaly ve své době?
2.
Co tyto symboly znamenají dnes, to pochopitelně mnoho dnešních evangelíků do hloubky už dávno neví.
4)
Viz: Neosobně.

Optimální délka kázání.

1)
Do 20ti minut.
2)
Dokud a pokud to baví posluchače.

Orální charakter kázání.

1)
Kázání je mluvené slovo, ne článek do nebo z církevního tisku.
2)
Vzor pro protestantské kazatele: Korán.
a)
Původní charakter koránu je recitační. Písemná podoba je až druhotná.
b)
Původní živé slovo prorokovo neztrácí svůj rétorický charakter.
c)
Mnoho muslimů v dávných dobách i dnes umí odříkat korán nebo jeho značně velké a rozsáhlé části zpaněti a přesně.
1.
Napomůže tomu jistě mimořádný dar paměti, ale i stylizace, která zapamatování usnadňuje.
2.
Pochopitelně, snazší zapamatovatelnost je v melodické řeči arabského originálu.

Orání s čertem. (05).

1)
Kniha známého profesora teologie: Jak orat s čertem.
2)
Sbírka jeho vybraných kázání.
3)
V jednom okamžiku se jednalo o jednu ze tří nejprodávanějších knih v republice.
4)
Ten zářný okamžik byl krátký. Církevní trh se dnes nasytí velmi rychle, co se knih týká.
5)
Viz: Neosobně.

Originalita.

1)
Originalita je dobrá, ale originální kázání nemusí vždy být dobré.
2)
Někdy je lepší na míru připasované kázání staré a klasicky dobré než originální a svěže, neotřele nové a třpytící se jinakostí za každou cenu.

Originální výrazivo v kázání.

1)
Přesto to bylo kázání dobré a slušné.
2)
Neotřelé výrazy mohou zvýšit efekt a působivost a působnost kázání.
3)
Kombinace výrazů vyloženě lidových a vybroušeně literárních nemusí působit nijak komicky.

Originelní kázání.

Na kterou stranu?

Oslabování samohlásky ve výslovnosti.

1)
Někdy to může působit tak, že kazatel přibírá k výslovnosti trochu i nos. Většinou se jedná o první samohlásku ve slově.
2)
Oslabit např. Samohlásku o ve slově nový, nouzový a pod.
3)
Když takto mluví zrychleně mluvící puberťačka, tak tím může být svým způsobem zajímavá. Když ale takto mluví paní farářka na kazatelně nebo dokonce pan farář, pak je to při nejmenším nezvyklé. Někdy i znervozňující.
4)
Viz: Neosobně.

Oslepl na kazatelně.

1)
Věhlasný farář a velký Zeus trpěl migrénou. Jednou ho zrádná migréna přepadla na kazatelně a oslepl při kázání. To půlhodinové oslepnutí by mu samo o sobě pro další průběh kázání jistě nevadilo, byl to vynikající řečník. Ale ty další doprovodné nepříjemnosti byly v dané chvíli podstatně horší.
2)
Viz: Neosobně. 3)

Oslnit.

1)
Farář může oslnit své posluchače chtěně nebo nechtěně.
2)
Oslnit lze zlatem slov nebo pozlátkem frází.

Oslovení.

1)
Milí sourozenci v Kristu. Milí v Kristu. Přátelé v kristu. Bratři a sestry.
2)
Nedoporučuje se oslovení příliš květnaté nebo rozsáhlé. Např.: Milí bratři a sestry, vřele milovaní přátelé a sourozenci v PJK, milé sestřenice, milí bratránkové, synovcové a neteře.

Oslovení na začátku kázání. (07).

1)
Jan Křtitel oslovoval některé své posluchače: Hadi a zmije. Plemeno hadí.
2)
Klasické oslovení posluchačů pod kazatelnou od dnešních farářů: Bratři a sestry. Sestry a bratři. Milí bratři a sestry. Milí bratři, milé sestry. Milé sestry, milí bratři. Milé sestry a bratři.
3)
Méně tradiční oslovení: Bratři a sestry v Kristu. Přátelé v Kristu. Milý bratři a sestry ve víře,Plus varianty.
4)
Netradiční nebo méně tradiční oslovení má tu výhodu, že zvláště náhodný necírkevní nebo méně církevní posluchač zastříhá ušima. Jak je to vlastně s tou bratrskostí a sesterskostí v církvi? Inu, i obyčejné oslovení může být podnětné pro přemýšlení.
5)
Viz: Neosobně.

Oslovuje mě to.

Forma vyjádření skutečnosti, že posluchač vnímavě poslouchal.

Oslovující.

1)
SB promluvilo.
2)
Farář promluvil lidem do duše, do svědomí, do peněženky.
3)
Zapotil se Duch svatý nebo manipulující farář?

Osnova.:

1)
Jasná osnova a jasný postup jsou pomocí pro posluchače.
2)
Jasná dogmatika faráře by měla být samozřejmostí bez další diskuse.

Ospalec.

1)
Příkladem vytrvalého skalního ospalce je biblický prorok Jonáš. Ten si tvrdě pospával v lodi i za silné bouře.
2)
JK též spal za bouře na Galilejském jezeře. Matouš 8.
3)
I nejvytrvalejší ospalci při kázání se obvykle probudí při vyslovení kouzelného slůvka: Amen.

Ospalec a spáč.

1)
Občas se někdo takový při poslechu kázání najde.
2)
Biblický Jonáš byl označen za ospalce, ale ve skutečnosti to byl vydatný spáč. Neprobudilo ho ani házení lodi za zničující bouře.
3)
Na Karafiátově Hrubé Lhotě býval nesrážející zvyk popisovaný ve dvou verzích:
a)
Když na někoho přicházela dřímota, vstal a vyšel z lavice před kostelní lavice. Pak se vrátil do lavice. Tato procházka člověka jistě probudila a osvěžila.
b)
Když někdo začal dřímat, došel si pro něj kostelník a dovedl ho na chvíli před lavice dopředu do kostela.
Poznámka: Na bohoslužby na Hrubé Lhotě v neoautomobilované době přicházeli lidé, kteří šli pěšky až 4 hodiny. Předtím měli mnohdy už za sebou poklid několika kusů dobytka ve chlévě. Za teplého léta pak byla únava doprovázená dřímotou jistě nasnadě.
4)
Viz: Neosobně.

Osvěžení řečníka.

1)
Při dlouhé přednášce a k tomu ještě v dobře vytopené místnosti, obvykle vydýchané a nevyvětrané, se nějaká ta tekutina pro řečníka snese, aby mu tolik nevyschlo v hrdle. Posluchačům ale nic.
2)
Používané tekutiny ve sborech: Voda z vodovodu. Voda ochucená šťávou. Minerálka. Různé sodovky. Káva nebo čaj ve stavu studeném, vlažném či horkém. Pivo, ale jen desítku. Nápoje vyššího druhu (vyššího stupně) se asi nepodávají.

Osvěžující únavné kázání.

1)
Zvláštní kombinace.
2)
Ale dějí se i zázraky.

Osvobodivost SB.

Pokud to SB v kázání a z kázání zazní v plnosti, pak posluchač pozvedne hlavu.

Otázka jen do éteru.

1)
Velmi nešikovně kazatelem pojatá řečnická otázka.
2)
Nejednoznačný nárok SB do konkrétnosti života.

Otázka pojmů.

1)
Matoucí pojmy v kázání. Neměly by tam být. Ale žel se tam někdy najdou.
2)
Zvnitřnění provokačních a provokujících výroků.
3)
Nadsázková hyperbola. Hodně nadsazené nadsazení.

Otázka pozitivního.

1)
Při poslechu kázání je tato otázka vždy přímo nebo nepřímo kladena.
2)
Otázkou však je, co se tím pozitivním všecko míní.
3)
Otázka po pozitivním.
4)
Otázka pozitivního kazatele.

Otázka na závěr kázání.

1)
Občas může farář skončit otázkou. Doporučí, aby si na tuto otázku odpověděl každý sám. Eventuelně každý sám pro sebe.
2)
Ve velmi řídkých případech se najde i farář, který doporučí, aby si každý na závěr formuloval správnou otázku a pak si na ni sám (třeba doma) odpověděl.
3)
Viz: Neosobně.

Otec civilní interpretace.

1)
Evangelista Jan tímto civilním otcem je ve své době, ale i v naší současnosti, i když forma evangelia tomu zdánlivě vždy nenasvědčuje.
2)
Ježíš u nemocného (Jan 5, chromý u rybníka Bethesdy) zbožně neřeční.
a)
Ježíš nnerozebírá zbožné pojmy a velké dogmatické pravdy.
b)
Ježíš konkrétně pomáhá.
3)
Dominantní slova v textu. Nemocný: Pane, nemám (žádného) člověka, který by mi pomohl.
4)
Civilnost dogmatiky tenduje a směřuje do etiky.

Otevírání konzervy.

Racionální prožitek při bohoslužbách.

Otevírání se textu bible.

Text :abývá nový význam při každém dalším čtení.

Otevřený konec kázání.

Aby měli posluchači o čem hovořit a přemýšlet. Aby si to dotáhli do své životní situace.

Oznámení textu kázání.

Přečtu 2 verše z bible.

Ozvěny kázání.

1)
Kázání má vždycky nějakou ozvěnu, i když se třeba dokonce i farář může domnívat, jako by hrách na stěnu házel. Konec konců, i ten házený hrách na stěnu má nějakou ozvěnu, byť i žádnou. Příklad z matematiky: I nula je číslo.
2)
Ozvěny kázání mohou být mnohé, různé, rozmanité, rozličné. Překvapivé i nepřekvapivé. Adekvátní i neadekvátní. K tomu ještě některé navíc. Pár příkladů.
3)
Různě modifikované mlčení. Studené. Vřelé. Vstřícné. Přejné. Nevraživé. Obvyklé. Potěšující. Plus další možné formy vystihující kvalitu a kvantitu mlčení posluchačů.
4)
Vřelý stisk ruky.
a)
Nebo jiná forma poděkování při loučení při odchodu z kostela.
b)
Faráře jistě potěší, když odcházející posluchač se zářícíma očima prohodí: Pane faráři, dneska to vaše kázání bylo mimořádně pěkné. Dneska se vám to povedlo. Dnes mi to kázání něco dalo. Už dávno jste neměl tak pěkné kázání.
c)
Je třeba rozlišovat děkovače pravidelné a občasné. Obé je nutno posuzovat pod jiným úhlem pohledu.
5)
Postranní reakce. Většinou řeči, které se k farářovi nedonesou nebo donesou v různě zkreslené podobě. Farář si pak z toho často dělá těžkou hlavu. Každý farář totiž není splachovací otrlec, který lehce mávne rukou nad kde čím, včetně i nad výsledkem své vlastní práce.
6)
Zjištěné reakce při pastoračních návštěvách. I po dlouhém čase (dokonce i po létech) si někdo může vzpomenout a farářovi připomenout něco z kázání, co uvízlo v mysli, co nějak oslovilo nebo zasáhlo.
7)
Viz: Neosobně.

Ozvučnost.

1)
Farář by se měl taktně a nenápadně zajímat o to, jak jeho kázání působí na posluchače.
2)
Zpětná vazba je ku pomoci i farářovi.

Ozvučnost kázání.

1)
Aby to nebylo o tom, jak to bylo ve starém Izraeli.
2)
Aby to uhodilo na některou aktualizovanou strunu v nitru člověka.
3)
Aby to aspoň rezonovalo.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.