1) tohle darebáctví si zodpovíš před svým svědomím. 2) Klidně. Můžeš být klidný. Před svým svědomím si zodpovím klidně všecko. 3) Aha, každý má asi jiné svědomí. Tak si to budeš muset zodpovědět až před Božím soudem. 4) Cha, cha, to se načekáš. 5) Boží soudy možná někdy melou pomalu, ale zato jistě.
Čisté svědomí.
1)
Nejde jen o subjektivní pocity.
2)
Dnes ani církev není na všecko tak háklivá.
Konflikt pro svědomí.
Pálí to, ale jen citlivého.
Mluvící svědomí.
1)
Díky Bohu vždycky, když svědomí nemlčí.
2)
Mluvícímu svědomí občas i v církvi někdo rozbije hubu. To proto, že se dnes už neupaluje jako např. Za Husa.
Morálka a svědomí.
1)
Šilhání po morálce je na škodu kariéře.
2)
Hluboce si ho nevážím, i když hrabe peníze.
3)
Je to všivák bez svědomí.
Pošimrat svědomí.
1)
Lidé to občas chtějí.
2)
Lidé to občas potřebují jako prase drbání, i když to třeba nechtějí.
Ztráta odpovědnosti za některé oblasti života (i církve a mezilidských vztahů). Nebo snížená odpovědnost v důsledku převažujících vlastních zájmů orientovaných většinou materielním směrem v různých variantách.
3)
Hádej nebo uvažuj: Je problematika splachovacího svědomí
a)
živá v církvi?
b)
Aktuální v církvi?
c)
Měla by být v církvi když ne živá, tak aktuální? Nebo i živá i aktuální?
4)
Viz: Neosobně.
Svědomí.
1)
Pocit odpovědnosti za vlastní jednání.
2)
Svědomí se může dostat do rozporu s veřejnými zájmy.
3)
Nepletu se do svědomí jiných lidí.
a)
Mám co dělat s tím svým.
b)
Ať se jiní nepletou do mého svědomí.
4)
Udělej to jak chceš. Bude to jistě to nejlepší.
5)
Slušnému člověku je trapně, když někdo jiný udělá trapný skutek.
6)
Mrtví k nám promlouvají ze záhrobí.
7)
Dobré svědomí je lepší než žádné.
Svědomí je otázka obrazotvornosti.
Ale jen u těch chytřejších, kteří si to dovedou představit. Méně etičtí si to zase představit nechtějí.
Svědomí bez úhony před Bohem i před lidmi.
1)
Pietisté to dovedou skoulet perfektně a ekcelentně na všechny stra¨ny. Mají vždy čisté svědomí. Ze všeho se vyznají a otřepou. Ti, kdo se takto pietistů nešetrně dotýkají, si neuvědomují, že oni to dělají stejně, jen u těch pietistů je to nápadnější vzhledem k rozporu mezi krásnými a zbožnými slovy a běžným každodenním životem.
2)
Velký Zeus to skoulí na všechny strany i ohledně schvalování a doporučování bombardování Jugoslavie.
a)
S PB. Vždyť PJK umřel na golgotském kříži ze své veliké lásky za nás za všechny.
b)
S lidmi. Ať církev sbírá a sbírá na humanitární pomoc pro Kosovo.
c)
Vlastní kapsa je posvátně uzavřena.
3)
Viz: Neosobně.
Řeč svědomí.
Cit. Víra. Práce při nápravě. Palec na dlani. Bez ocasu. Jak se vidíme, vnímáme.
Špatné svědomí.
Ze špatného svědomí se nevyzpovídá ani kněz.
Uklidnění svědomí.
Upozorňovat na problémy a mluvit o nich.
Ulehčit svému svědomí.
1)
Zapomínat. Nepřipomínat. Vymýtit z paměti. Leccos, co by nemělo přijít na světlo lidské. Samozřejmě, že na světlo Boží to jednou přijde.
2)
Udělat nějaký dobrý skutek v okruhu svých blízkých.
3)
Věnovat církvi štědřejší dar.
Výchova ke svědomí.
1)
Jak formovat lidské svědomí?
2)
Kdy je dítě hotovým člověkem se soustavou hodnot dobra? Někteří se domnívají, že už ve dvou letech.
3)
Něco by se mělo dělat pro své svědomí:
a)
Přemýšlet o tom. To dá víc než jen přirozený selský rozum.
Kant. Svědomí je Boží hlas. Je vloženo do podstaty člověka.
7)
Morálka může rozlišovat různá svědomí.
a)
Školené, neškolené. Vychované, nevychované.
b)
Člověk vychovaný egoisticky má pocit, že sobectví je normální.
c)
Zloděj se zlodějskou krví, vychováním a školením má výčitky svědomí, když něco neukradne, když k tomu má příležitost.
8)
Každý člověk má povinnost starat se o kvalitu svých skutků.
9)
Svědomí je odrazem stavu společnosti. Je imputováno jedincům, jednotlivcům. Kdo si už hodně nakradli, hlásají vehementně: Nepokradeš. Kdo zdědili nakradené, jsou ještě moralističtější, poněvadž se cítí osobně nevinní a čistí. Potomci pirátů a vydřiduchů mohou být osobně čestní a hodní lidé s humanistickými ideály. Nelze však u nich předpokládat, že by se zbavili svého zděděného majetku ve prospěch někdejších obětí, z nichž (od nichž) jejich majetek pochází. Že by svůj majetek vrátili potomkům obětí. Přece zdědili majetek po otcích a mají s ním dobře hospodařit. Co jim je po tom, jak předkové majetek získali?
10)
Dopad na mezilidské vztahy. Výchova. Sebevýchova. Poučení. Vývoj.
Je velkou vinou socialismu, že vedl lidi tímto směrem.
b)
Je velkou vinou kapitalismu, že tímto směrem stále vede.
c)
Křesťanství otevírá vnitřní obzory člověka. Život je více nežli pokrm. Člověk je víc než jen tuctový človíček. Otevírají se obzory lidství.
d)
Poznámka: církev předpokládá lidi, kteří jsou vnějšně, materielně zajištění. Pak budou mít i čas a zájem o kulturní a duchovní hodnoty.
e)
Je překvapující:
1.
Církev ztrácí sociální cit a cítění.
2.
Církev se přibližuje automatickým představám řecké idealistické filozofie.Kalos kagathos. Krásný a dobrý. Když bude člověk všechno mít, stane se dobrý.
12)
Bůh neukládá člověku víc, než na co má, na co stačí. Toto laciné a líbivé heslo lze zaslechnout v církvi.
13)
Člověk může svědomí utlumit nebo docela utlouct. Např. I utopit v alkoholu, aby přestalo být citlivým. Nejlépe a nejdokonaleji však hlas svědomí utlumí peníze.
Demokratická společnost potřebuje morální a kulturní rovinu. Zákony svědomí jsou psané i nepsané. Normy mezilidského chování. Demokratická společnost vyžaduje a předpokládá, aby se lidé chovali morálně, na určité úrovni. V Americe se od roku 1776 projevuje demokracie se všemi svými klady i zápory. Vše je dovoleno. Právo silnějšího se prosazuje. V Evropě byl demokratický vývoj povlovnější. Byla to ovšem v mnohém delší cesta. Americkou situaci popisují např. Televizní filmy různé kvality. Stateční hrdinové prosazují právo a spravedlnost. Je to dokladem toho, že museli proti zlu bojovat. V takových bojích vítězí hrdinové s citlivým svědomím proti těm, kdo svědomí snad vůbec nemají.
16)
Roviny společnosti.
a)
Morálka. Kultura.
b)
Ekonomika.
c)
Politika.
17)
Co dělat. Každý žijeme svůj malý svět uprostřed světa velkého. Usilovat, aby svět kolem nás byl lepší. V člověku je touha po světle. Ohrožuje nás tma sobectví v nejrozmanitější podobě.
a)
Neony. Umělé světlo.
b)
Přirozené světlo.
c)
Světlo v duši.
d)
Světlo lze zastínit. Lze konat zlo bez výčitek svědomí. Takových příkladů utlumeného a zasutého svědomí najdeme dost v dějináczh i v přítomnosti. Lze ale i vyzařovat dobro.
18)
Komenský: Oculus fidei. Oko víry. Oko potřebuje světlo. Roviny života: Knihy poznání.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.