Ekologie a hygiena v bibli.

(Biblický slovníček)

Ekologická válečná devastace ve starověku.

1)
Asyřané (např. Král Senacherib) ničili Judstvo tak, že káceli stromy, včetně ovocných. Jednak se vojáci potřebovali v noci ohřát, jednak si chtěli na ohni upéct nějaké to dobytče. Fakticky docházelo k totální devastaci země. Z takové kompletně zničující války (nebo jen tažení armády) se země vzpamatovávala poměrně dlouho, i když se jedná o teplou krajinu. Jenže tam zase není přebytek vody. O to ale Asyřanům šlo: Devastovaná země nedokázala devastátory vbrzku ohrožovat.
2)
Moderní neutronová puma pracuje moderně spolehlivě: Zničí (vyhubí) lidi, ale zachová majetky. Země se pak dá obsadit, nově zalidnit a využívat. Nezničí se výsledky lidské činnosti, pouze se vybijí tvůrci.

Ekologie a hygiena v bibli.

1)
Různé předpisy o mytí a rozmanitém omývání. Mytí (byť i jenom rukou) nebylo v dávných dobách silnou stránkou lidí. Zvláště v krajinách s nedostatkem vody.
2)
Předpisy ohledně jedení a nejedení určitých pokrmů mají souvislost především kultickou, náboženskou. Co bylo u okolních pohanů pokládáno za přemrštěně svaté, to bylo pro Izraelce nečisté.
3)
Zvířata udávená (udušená). Krev se v teplých krajinách rychle rozkládá a ničí i okolní maso. Krev se ze zvířat při jejich zabíjení odstraňovala i z náboženských důvodů.
4)
Příkazy o ochraně ptačích hnízd.
5)
Vysazování stromů. Za války, když táhla nepřátelská vojska, likvidovala stromy. Na čas byl pak v zemi život ochromen. Vykácení stromů většinou kvůli palivu od nepřátel znamenalo ekologickou devastaci země.
6)
Příkaz nezapomenout na zábradlí na střechách domů. Jednalo se o jakési balkony na rovné střeše.
7)
Pověstný kolík, který patřil k výstroji izraelského bojovníka. Kolík na zahrabávání výkalů. Ochrana před epidemiemi a infekcemi v teplé krajině. Když asyrský král Senacherib obléhal Jeruzalem, tak opomněl hygienu. Jistě v domnění brzského vítězství. Morová rána následovala zakrátko.

Hygiena.

1)
Voda.
a)
V Izraeli jí většinou nebylo dostatek.
b)
Výjimka: poblíž Jordánu a Galilejského jezera.
2)
Záchod.
a)
Nešlo jenom o primitivnost, ale i o dodržování základních hygienických předpisů.
1.
V běžném životě byly určité koutky, kam se chodilo.
2.
Tehdy žilo málo lidí a dalo se to nechat kdekoliv.
3.
Obdoba dnes ve velkoměstě: Když člověk urgentně musí a nikde poblíž nic vhodného, tak to musí člověk udělat kdekoliv nebo to pustit do kalhot.
b)
Pro válečná tažení (vojenská hygiena) platily přísné předpisy. Pověstné jsou v bibli zmíněné kolíky, které patřily k výstroji izraelského vojáka. Jimi se vyhloubil důlek a pak se to zahrabalo.
1.
Při větším počtu lidí a k tomu ještě v teplé krajině by riziko infekce mohlo být značné.
2.
Válečná tažení však netrvala běžně příliš dlouho, obvykle několik týdnů, maximálně měsíců.
3)
Potraviny.
a)
Přiměřené situaci, poměrům a možnostem.
b)
Nebyly ledničky a mrazáky a konzervy.
4)
Hmyz.
a)
Přiměřené tomu, že neexistovala moderní chemie.
b)
V případě nouze musel postačit i obyčejný ocet.
1.
Ten neodehnal jenom mouchy, ale někdy i lidi.
2.
Oboji udržel v uctivé vzdálenosti.

Hygienické předpisy v bibli.

1)
Týká se to např. Mytí rukou a zacházení s fekáliemi.
2)
Ve starověku se na hygienu moc nedalo. Nebylo ovšem ani tolik lidí. Nebyl asfalt a beton. Pokud šel člověk na záchod, tak to brzo vyschlo a vítr vše rozfoukal. Je ovšem pravda, že při větší kumulaci lidí vznikla infekce jako hrom. Izraelští měli s sebou nosit (vojáci do boje) pověstný kolík k zahrabávání výkalů.
3)
Pokud by někdo doporučoval hygienu jen tak, např. Jako rady zkušeného člověka, tak to nemusí mít pro každého dostatečnou a dostačující váhu. Proto je v bibli řečeno, že to nařídil sám Bůh.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.