David. Idealisace vraha.

(Biblický slovníček)1) David byl posledním (nejmladším) z osmi synů dosti významného a zámožného občana Betléma.
a) Ani v nejmenším nebyl předurčen k tomu, aby se mohl pozvednout výš.
b) Bylo to dáno už jeho smolařským narozením, byl poslední, až osmý ze synů Izai.
c) Ani v nejbujnějším rozpuku lidské fantazie se nedalo předpokládat a očekávat, že se stane králem jako mnohý hloupý Honza v pohádkách.
2) David byl schopný v mnoha směrech.
a) Dlouhou chvíli při pasení otcových ovcí si nekrátil zahálkou, ale treningem v používání praku a skládáním písní a hrou na harfu (loutnu).
b) Byl vytrénovaný v boji s dravou zvěří, která si občas dělala laskominy na nějakou tu ovci, kterou David hlídal.
3) Nahoru se David dostal zvláštním způsobem. Bible uvádí dvě tradice jeho dostání se nahoru, jeho vyhoupnutí se vzhůru.
a) Jako neznámý a zdánlivě boje neschopný přinesl bratřím ve vojsku krále Saula jídlo. Při této příležitosti se mu podařilo zabít Filistinského hromotluka Goliáše. Za to mu král volky nevolky dal slíbenou princeznu.
b) Král Saul trpěl depresemi a záchvaty zuřivosti. Uklidňovala ho hudba. David byl objeven jako schopný muzikoterapeut. Přitom se vycvičil i v mrštnosti a v uhýbání, když po něm někdy zuřivý král občas hodil kopím.
4) Saul se chtěl svého neurozeného zetě zbavit rafinovaně.
a) Mimochodem, stejného (obdobného) triku použil pak učenlivý David později v případě svého důstojníka Uriáše, když se chtěl zmocnit jeho krásné ženy Betsabé.
b) Král jmenoval Davida velitelem pohraničních oddílů, které měly chránit zemi proti náporu Filištinců. Saul měl naději, mimochodem velmi pravděpodobnou, že David bude v pohraničních šarvátkách zabit.
5) David musel nakonec před Saulem prchnout, neboť se Saulovo nepřátelství vůči němu vystupňovalo a vyhrotilo do otevřené podoby.
a) Saul svého zetě podezíral, mimochodem nikoli zcela neprávem, že usiluje o královský trům.
b) David uprchl a obklopil se nespokojenci a různými disidenty.
1. Stal se z něho pouštní zbojník.
2. Jenže Saul byl v Izraeli oblíbeným králem a David už jako revolucionář, partyzán a terorista nikoli.
c) Všude v Izraeli už měl David příliš horkou půdu pod nohama a u zadku mu hořela koudel.
6) David se dal do služeb Filištinců, úhlavních nepřátel Izraele.
a) Stal se žoldákem v pelištejské cizinecké legii.
1. Ve službách nepřátel Izraele vedl David genocidní válku s pouštními kmeny na hranicích Judska.
2. Vybíjel je do posledního živáčka, aby nebylo svědků.
3. Kořist dodával Filištincům s tvrzením, že vybíjí Judské vesnice.
4. David fakticky sloužil svým, Judským. Zabezpečoval hranice Izraele tím, když (že) vybíjel velmi potenciální výbojně aktivní nepřátele.
b) Za své činy (genocidy) by dnes David jistě byl postaven před mezinárodní tribunál v Haagu.
7) Aby se David stal králem nad celým Izraelem, vyznamenal se jednak statečnými činy, ale také provedl mnoho prohnaně nepěkného.
a) Na jeho rukou ulpělo mnoho krve při některých zákulisních jednáních.
b) Šikovně se postaral (prostřednictvím svých agentů) o odstranění některých nepohodlných lidí.
8) Když se později David stal králem, vyznamenal se neslavně masakrováním a brutalitou ve vybíjení nepřátel kolem Izraele.
a) Dalo se to jistě ideologicky a politicky zdůvodnit a vysvětlit jako zajišťování hranic.
b) Davidova brutalita vysoce předčila obvyklou brutalitu starověkou.
c) Mezinárodní tribunál v Haagu by i zde projevil aktivní zájem.
9) Ještě na smrtelné posteli David zajistil nástup svému synu Šalomounovi tím, že zase teklo dosti krve i mezi jeho nejvěrnějšími.
a) Šalomoun, král míru a pokoje, se na trůn dostal přes potoky krve.
b) Obdoby v dějinách.
1. V Indii král Ašoka (kolem 230 ante). Nejprve brutálně zmasakroval nepřátele, a pak nastal v Indii mír.
2. Stejně (či obdobně) to ale dělali např. Asyřané a Babyloňané.
3. Některé moderní státy (resp. některé státy v moderní době) si v tomto směru nezadaly.
4. Římský mír (pax romana) byl nastolen rovněž tam, kam vstoupila okovaná bota římských vojáků.
10) V bibli je téměř polovina žalmů označena jako Žalm Davidův.
11) David vytvořil největší a nejslavnější říši v dějinách Izraele.
a) Polovinu času své vlády (20 let) David jenom bojoval. Potíral okolní nepřátele a zajišťoval hranice Izraele.
b) Davidův syn Šalomoun pak mohl vládnout v poměrném klidu a mohl vydělávat hlavně na obchodu s okolními zeměmi.
1. Byla to v izraelských dějinách vnějšně vrcholná doba, jakási doba osvícenství.
2. Nerozumná rychle a hojně výdělečná obchodní politika krále Šalomouna (hlavně se zbraněmi a s vojenským materiálem, válečné vozy, koně) vedla ke konci Šalomounovy vlády k nutnosti věnovat stále vyšší část státního rozpočtu na vlastní zbrojení (válečné vozy, kasárna, pevnosti). Tím se zostřovaly sociální rozdíly v zemi a docházelo k napětí a vzpourám.
12) Určité kruhy v Izraeli (Juda, Jeruzalem, kolem chrámu, některé kněžské kruhy) po staletí vyzvedali Davida jako slavného krále.
a) Ubrušovala se jeho reálně nepřehlédnutelná a nepominutelná historická brutalita ve prospěch zbožnosti a pokory před Hospodinem.
b) Postupně se David stával symbolem (předobrazem) Mesiáše, zachránce, spasitele. Tedy: předchůdcem JK.
c) Nebyla to ovšem ani ve SZ jediná mesiášská linie. Např. Izaiáš 53 (služebník Hospodinův) se nutně neváže ke královské mesiášské linii.
13) Postupem času nastala zčásti záměrně a zčásti nezáměrně v lidovém pojetí gruntovní, kvalitativní transformace Davida.
a) Resp. nikoli Davida jako konkrétní historické postavy, ale pouze tradice a představ o něm.
b) Historii nelze od nikoho odpárat a odpreparovat.
1. Vzorový vrah byl idealisován a oblečen do hávu vzorného předobrazu JK.
2. Ale přímo z bible jasně vykukuje, jaký historický david ve skutečnosti byl.
3. Bible netají (dokonce záměrně) skutečnou realitu Davidova života, i když leccos zmírňuje, upravuje a uhlazuje nebo vynechává či naopak nově dodatečně vytváří. Jedná se o literární stylizaci.
4. Zřetelně se ukazuje působení SB i na člověka tak problematického jako byl David.
- Bez Působení víry by David byl nepoměrně horší a nikdy by se před ničím nezarazil a z ničeho by nečinil pokání.
- Byl by jako jiní tehdejší orientální potentáti.
c) Bible je samozřejmě především knihou náboženskou, tedy příkladem pro život víry. Ale leckterou historičnost z ní nelze odpreparovat.
1. Bibli je třeba vidět, chápat a přijímat komplementárně.
2. Bible (v tomto případě SZ) zachycuje nejen náboženství, ale i kulturu a historii Izraelského národa. A ovšem i národní a politickou ideologii doby vzniku SZ. Hlavní a nejdůležitější části SZ byly redakčně na hotovo zpracovány kolem roku 450 ante.
14) JK nikdy nechtěl být politickým mesiášem typu Davida, i když NZ traduje, že byl synem Davidovým, resp. jeho velmi vzdáleným potomkem.
a) Ale že tato Davidovská linie není na lidské rovině jistá, to ukazují rodokmeny JK u Matouše a Lukáše.
b) Mimo to se JK narodil (byl počat) z Ducha svatého.
c) JK jde cestou nekrálovského utrpení.
1. Narodil se docela nekrálovsky ve chlévě v Betlémě.
2. Do Jeruzalema přijíždí na oslu cestou, kterou absolvoval o století a půl dříve Juda Makabejský ve slavnostním vítězném královském průvodu.
- Faktem ovšem je, že touto cestou, ale opačně, z Jeruzalema utíkal i ponížený král David, když prchal před svým synem Absolonem, který usiloval o Davidův trůn podobně jako kdysi David o Saulův. Faktem ovšem také je, že na rozdíl od Davida se tím Absolon netajil.
- Jednalo se o cestu mezi Jeruzalemem a horou Olivetskou, Olivovou.
3. Ježíšův konec na golgotském kříži rovněž nepřipomíná nic po lidsku královského.
15) JK končil na kříži.
a) Prolil tam svou krev za nás, kvůli nám.
b) David končil prolitím krve mnoha lidí. Prakticky pro sebe a pro svůj rod, pro svou dynastii, pro syna Šalomouna.
16) Předobrazem JK tedy není David historický, ale zidealisovaná tradice o Davidovi, nejslavnějším králi v Izraeli.
a) JK však je sám svůj. Je to jiný Davidovec než jakého si představovali mnozí jeho současníci.
b) Pro křesťany není zidealizovaný pohled na zidealizovaného Davida problémem. Jaksi povrchně a na půl věty se přeběhnou Davidovy velké hříchy. Vždyť to bylo přece tak dávno.
1. Moderní člověk velmi lehce (až příliš lehce) mávne rukou a odvane z mysli 6 milionů Židů, kteří skončili v plynu za 2. světové války. Rovněž i přímé a nepřímé oběti válek (dřív a daleko) se běžnému člověku v ruchu a náporu uspěchaného života jeví jako něco značně odtažitého od života.
2. Horší přece je, když nám někdo stoupne na naše kuří oko.

Poznámky.: