Biblický slovníček.
(Biblický slovníček)Obsah.
Adam.
Beran.
Cibule.
Česnek.
David.
Eva.
Fara.
Gabriel.
Hora.
Ikaros.
Jan.
Karmel.
Lazar.
Marie.
Nazaret.
Ondřej.
Petr.
Racek.
Řeřicha.
Sára.
Šidlo.
Talmud.
Uriáš.
Volby.
Zizara.
Železo.
Beran.
Cibule.
Česnek.
David.
Eva.
Fara.
Gabriel.
Hora.
Ikaros.
Jan.
Karmel.
Lazar.
Marie.
Nazaret.
Ondřej.
Petr.
Racek.
Řeřicha.
Sára.
Šidlo.
Talmud.
Uriáš.
Volby.
Zizara.
Železo.
Adam.
Abeceda.
1)
Základní údaje (informace) o bibli.
2)
Základní znalost obsahu bible.
3)
Biblická abeceda se učí v církvi u dětí.
a)
Je to podle NZ mléko.
b)
Dospělí prý (údajně) již všecko vědí.
c)
Je však vhodné, aby s tím farář nadmíru a moc raději nepočítal a tvářil se, jako moudrý pedagog, že jen opakuje, připomíná a doplňuje.
Absolon.
1)
Syn krále Davida.
a)
Že neměl děti, za života si postavil pomník.
b)
Jako mstitel zneuctění své sestry Támar vzal spravedlnost do vlastních rukou a zabil nevlastního bratra.
1.
Otec král David měl máslo na hlavě kvůli kause Betsabé a Uriáš, a tak chtěl nechat odeznít znásilnění vlastní dcery do ztracena.
2.
Absolon se zbavil potenciálního následníka trůnu a přiblížil se královským výšinám.
c)
Svým způsobem to byl nafoukaný pitomec.
1.
Vzbouřil se proti otci. Na čas vládl místo něho.
2.
Chtěl vlastního otce i zabít, aby mu nepřekážel.
2)
Generační problém i v církvi.
a)
Mladí, nedávno na víru obrácení, se neštítí drsným způsobem prosazovat své zájmy a představy proti dosavadním tradičním, kteří drželi církev a sbory po předchozí desetiletí.
b)
Narušení generační posloupnosti je vždy bolestná záležitost.
3)
Formy absolonismu jsou mnohé a různé.
Absolonismus.
1)
Syn biblického krále Davida usiloval o dosednutí na královský trůn.
a)
Dělal a udělal pro to maximum. Fakticky všecko.
b)
Šmajchloval se lidem. Získával si oblibu u lidu.
2)
Absolon využil nekrytého morálního boku svého otce, který nechal úkladně rafinovaně odstranit Uriáše Hetejského, aby se zmocnil jeho krásné ženy Betsabé.
a)
David měl máslo na hlavě. Proto kryl prohřešek nejstaršího Absolonova (nevlastního) bratra proti Absolonově vlastní sestře Támar.
b)
Když Absolon Amnona zabil, fakticky odstranil velmi silného konkurenta z cesty v Absolonově kariéře.
3)
Zavražděním Amnona si Absolon u lidu získal pověst milovníka spravedlnosti.
a)
Jaksi se přehlédlo, že Absolon vzal spravedlnost do vlastních rukou.
b)
Jednalo se tedy o divokou spravedlnost.
4)
V církvi se ve snaze po dosažení funkce nepoužívá tak krajních metod.
a)
Jsou různé dostačující formy lobování, leštění klik, úsměvů, slibů a pod.
b)
Jak vidno, v církvi přece jen platí určité morální hranice a zábrany. Aspoň v církvi současné.
5)
Viz: Neosobně.
Adam a Eva.
1)
Prototypy prvních lidí.
2)
Hromadná jména zastupující první lidi.
a)
Rus bojoval s Němcem.
b)
Hitler bojoval se Stalinem.
3)
Zástupná jména. Stalin bojoval s Hitlerem.
Aktuální Izaiáš.
1)
Prorok Izaiáš je mluvčím středních vrstev. V důsledku bohatnutí bohatých střední vrstvy chudnou. Nikoli pouze absolutně, ale relativně v každém případě. Poněvadž jsou střední vrstvy tvůrčí skupinou při utváření společnosti, je podle Izaiáše jejich ožebračování potenciálně nebezpečné pro judský stát. Tyto vrstvy, kterým se zhoršují životní podmínky, nebudou ochotné dávat všanc svůj život za zájmy bohatých nahoře.
2)
Mírnou novozákonní obdobou proroka Izaiáše v některých rysech (ale jen v některých) je Janovo evangelium.
a)
Bylo napsáno asi půl století po JK. Snaží se přiblížit zvěst JK pro své současníky. Současné sbory byly již do značné míry vedeny etablovanými, zajištěnými a usazenými lidmi ze střední vrstvy.
b)
Sociální otázky ovšem nejsou probírány. Tento problém není vpodstatě předkládán.
c)
Sociální motivy se v NZ vyskytují např. U Lukáše a u Jakuba.
3)
Dnešní střední vrstva. Potíže a problémy života. Stále víc ztížená náročnost života a možnost uplatnit se v životě. Neformální vztahy mladých. Bez zázemí rodinného finančního pozadí je nesnadný odpich mladých z tzv. Bílé nulové čáry.
4)
Podstatná (rozhodující) část členské základny církve je tvořena střední vrstvou. Plus důchodci.
a)
Šanci udržet se v církvi má bohatší část středního stavu.
b)
Chudší část středních vrstev nestačí držet krok ani v církvi.
c)
Církev žel nepředkládá lidem takové nabídky, které by přitahovaly i za cenu zvýšené námahy a většího vypětí.
5)
Viz: Neosobně.
Armagedony.
1)
Bílé hory v Izraeli. Katastrofické porážky Izraelců. Dopadnout jako sedláci u Chlumce. Kosovo pole. Kresčak. Thermopyly.
a)
1040 ante. Porážka Izraelců u Afeku od Filištínských. Následuje doba náboženského útlumu, temna.
b)
609 ante. Porážka krále Joziáše u Magedo od Egypťanů. Farao Sesák. Začal prudký sesuv Judska až k babylonskému zajetí. Špatný politický odhad zbožného krále Joziáše.
2)
Ve SZ je zmíněno i údolí Jozafat jako místo katastrofické bitvy.
3)
Podle knihy Zjevení dojde na konci věků k rozhodující bitvě u Armagedonu (Magedo). Bůh drtivě porazí všechny temné nepřátelské síly.
Ášové.
1)
Proroci. Izaiáš. Jeremiáš. Ozeáš. Abdiáš. Jonáš. Micheáš. Sofoniáš. Zachariáš. Malachiáš.
2)
Králové. Ezechiáš. Joziáš.
Ataky na jednotu Izraele při vstupu do země zaslíbené za Jozua.
1)
Modly. Příklon k pohanství.
2)
Bohatnutí některých. Jiní se nemohou odpíchnout. Rubenovci.
3)
Sestup s hor do bohatých údolí. Příchod nuzných kočovníků z pouště. Vysoká životní úroveň kolem.
4)
Achan. Krádež. Jednotlivec chce zajistit sebe a svou rodinu na úkor druhých.
Azylanti v bibli.
1)
Uprchlíci. Přistěhovaní.
2)
Nejen cizinci do Kanánu. Ale i Izraelci do jiných zemí.
a)
Rut.
b)
Rozšíření Židů v Orientě po pádu Jeruzalema. 589 ante.
c)
Izraelci přišli jako cizí do Kanánu za Jozua. Ale byli silnější a postupně převálcovali původní obyvatele.
3)
Noví příchozí byli nanejvýš trpěni.
a)
Neměli občanská práva jako domácí. Bez základní jistoty a ochrany.
b)
Příchozí a hosté. Bezdomovci, bezbytovci, azylanti, uprchlíci, pronásledovaní. V praxi to vyšlo nastejno.
4)
Množství peněz určovalo práva a důstojnost přistěhovalce vždy, všude a v každé době.
a)
Bez peněz zůstal každý pouze přivandrovalcem.
b)
Abraham si zakoupil jeskyni v Machpalach pro rodinnou hrobku. Tím si zakoupil občanská práva v Kanánu.
c)
Hanibal uprchl z Kartága na Krétu a byl velmi vlídně přijat. Nepřijel totiž s prázdnou.
Beran.
Babylonská věž.
1)
Genesis 11.
2)
Lidé přišlí z hor a zvyklí na ně si chtěli postavit horu.
3)
Chrám až do nebe. Zmocnit se boha. Přinutit ho ke službě pro sebe.
4)
Oficielní, ideologický důvod stavby:
a)
Učiňme si jméno.
b)
Abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
5)
Ironie bible.
a)
PB musí sestoupit s nebe, aby se podíval, co to tam ti lidští mravenečkové kutí a velikášského staví.
b)
Dnes: PB by si vzal lupu. Vzal by si mikroskop.
6)
PB varoval lidi, aby to nedělali. Nedali si říct.
7)
Zmatení jazyků.
a)
Neschopnost domluvit se mezi sebou. Ztráta schopnosti komunikace mezi lidmi.
b)
Nešlo o vnější různost jazyků, např. Turečtina a čínština. Turek a Číňan se mohou domluvit, když chtějí. Najde se tlumočník. Dva Češi se někdy domluvit nemusí.
8)
Neschopnost lidí dokončit započaté dílo. Nakonec je postihlo to, co nechtěli: rozptýlení po vší zemi.
9)
Překročení pravidel a norem.
a)
Z věže lidské pýchy se stala věž zmatku.
b)
Symbol lidské pýchy se stal symbolem zmatku.
c)
Z bab ilu, brána do nebe, se stal báb el, zmatek.
10)
Možná interpretace: Každé zlo má zárodky rozkladu samo v sobě.
11)
Skutky 2. Svatodušní událost.
a)
Všichni si ve víře rozumí. Společná řeč, společný jazyk.
b)
Sjednocení: JK, Duch svatý. Ve víře v Hospodina.
Biblismus a fundamentalismus.
1)
Jestliže někdo věří bibli, tak to ještě neznamená, že by musel být nutně fundamentalista.
2)
Zdravý a správný biblismus je v reálném pokušení sklouznout do neofundamentalismu.
a)
Pochopitelně se může jednat o neofundamentalismus osvícený.
b)
I osvícený neofundamentalismus je však v pokušení (aspoň občas) zavírat nebo přivírat oči před určitými informacemi o bibli.
3)
I v biblismu platí, že je třeba mít informace a myslet.
4)
Skutečný biblismus podporovaný výsledky biblického bádání podporuje víru u myslícího člověka.
5)
Víra člověka nemyslícího a nepřemýšlejícího může být narušována kde čím, včetně výsledky solidního biblického bádání.
Boxer Hospodin.
1)
Žalm 3.
a)
Hospodin vyrazí nepřátelům zuby.
b)
Verš 8: Rozbiješ čelisti všem mým nepřátelům, svévolníkům zvyrážíš zuby.
2)
Akt Božího milosrdenství k nepřátelům: Nepřátelé nebudou zabiti, jak bývalo ve starověku běžné, ale budou jim pouze vyraženy zuby.
3)
Akt Božího milosrdenství k Hospodinovým věrným: Nepřátelé nebudou moci kousat.
4)
Fakticky se tedy jedná o pozitivní vyrážení zubů.
5)
To vyrážení provede za své věrné sám Hospodin. Není však vyloučeno, že jako nástroj použije své věrné nebo jiné nepřátele nepřátel Hospodinových věrných.
6)
Dvojpólová boží milost se projevuje v obsahu i v projevech.
7)
Dvojpólovost Boží milosti (k nepřátelům a k věrným) nemusí být všemi lidmi chápána kladně.
Boží trest na nevinné.
1)
Když Izrael vycházel z Egypta, došlo k tzv. Desáté egyptské ráně. V onu velikonoční velikou noc Boží záchrany Izraele byli Božím andělem pobiti všichni prvorození v Egyptě. Týkalo se to jen mužské části obyvatelstva.
2)
Konkrétně. Prvorození od shora (farao, šlechta) až dolů (svobodní zemědělci, otroci, vězni). Týkalo se to i prvorozených v dobytku.
3)
Vinen byl jednoznačně farao, král. Jenže z otrocké práce měli užitek (přímý i nepřímý) všichni Egypťané. Izraelští otroci svou otrockou prací pomáhali zvyšovat celkovou životní úroveň v Egyptě. Je to obdobné jako v pozdějších dobách porobení národové nebo kolonie pomáhali zlepšovat postavení a úroveň dobyvatelům a kolonizátorům. Samozřejmě, že vždy na úkor těch přišlápnutých.
4)
Izraelci si od Egypťanů vypůjčili zlaté šperky. Předem počítali s útěkem z Egypta, tedy se jednalo o půjčku na věčné oplátky, tedy o rafinovanou krádež. Izraelci si touto cestou vzali to, co napomohli svým utrpením Egypťanům vytvořit. Byla to alespoň nepatrná náhrada za utrpení v otroctví v Egyptě.
5)
Největší užitek z otročení Izraele měly horní egyptské vrstvy.
a)
Ale trest byl nerovnoměrný. Více byli postižení ti obyčejnější Egypťané.
b)
Velmožové Izraelcům zlato nepůjčovali.
c)
Pobití prvorození od vězňů rovněž ke svému trestu od Hospodina přišli jako slepí k houslím. Ti neměliz z otročení Izraelců žádné výhody. Jenže, často se svezou s vinnými i nevinní.
6)
Vinní a tzv. Nevinní. Velmi složitá otázka nejen v onom dávném pogromu při exodu (vyjití) Izraele z Egypta.
Bůh ví.
1)
Kniha od amerického spisovatele Josepha Hellera. Jedná se o zajímavě zpracovanou dobu života krále Davida.
2)
Tuto knihu četlo mizivé procento farářů. Kdo ji četl, z farářů i nefarářů, zaslouží si mimořádnou pochvalu.
Cibule.
Cílená personální politika JK.
1)
Vybírá si své učedníky.
2)
Sociální původ učedníků: Obyčejní lidé. Většinou z chudého prostředí nižších středních vrstev. Pracující většinou rukama. Byl mezi nimi finanční manažér, který ho nakonec zradil, prodal.
Cimbál.
1)
Strunný hudební nástroj. Používalo se ho při chrámové bohoslužbě v jeruzalemě.
2)
V orientě se používalo cimbálu mimo jiné i jako součásti vojenské kapely.
3)
Turecká vojska pochodovala za doprovodu cymbálové hudby. Turci tak přinesli do Evropy tento hudební nástroj.
4)
Valašské cimbálovky jsou působivé a dobře se poslouchají.
5)
Několik málo pokusů použít cimbál i při církevních bohoslužbách se v církvi neuchytilo. Kytara zvítězila i nad některými dalšími hudebními nástroji a pevně kraluje. Pochopitelně kraluje dalším hudebním nástrojům, lidem a hudebnímu pojetí a mnohdy i masovému hudebnímu vkusu.
6)
Viz: Neosobně.
Česnek.
Čestný zrádce.
1)
Jidáš.
2)
Aspoň se oběsil. Jiný na jeho místě by mohl bez skrupulí a bez výčitek svědomí užívat těch získaných 30 stříbrňáků a mohl by s nimi podnikat a bohatnout.
3)
Kolik zrádců klidně zrazuje a bez skrupulí a bez výčitek svědomí si pak užívá výsledků své zrady. Žijí si jako by se nic nestalo.
Čtyřicítky v bibli.
1)
Symbolická čtyřicítka v bibli se objevuje poměrně často. Jedná se o symbol zajištěné či jisté (dlouhé) velikosti.
2)
Několik nejznámějších čtyřicítek v bibli.
a)
Potopa. 40 dní a 40 nocí nepřetržitě pršelo.
b)
Jákob měl 40 let, když utekl do Cháran.
c)
Mojžíšovy čtyřicítky v životě.
1.
40 let u egyptského dvora.
2.
40 let na poušti u Madiánců.
3.
40 let putování s Izraelem pouští.
d)
Mojžíš byl na hoře Sinaj (Oréb) 40 dní. Dokonce dvakrát.
e)
Králové Saul, David a Šalomoun vládli každý 40 let.
f)
Eliáš na Orébu. 40 dní tam šel.
g)
JK na poušti. Pokušení. 40 dní. Matouš 4. Lukáš 4.
David.
Desatero.
1)
Exodus 20. Deuteronomium 5. Ozeáš 4. Jeremiáš 7. Leviticus 19. Plus další místa. Různé příkazy na úrovni desatera.
2)
Klasický fomd biblické tradice.
3)
Norma se vyvíjela.
4)
Určité zákony se předsunuly do historie, jako že byly vydány už např. V době putování pouští za mojžíše.
a)
Nebo se ty dávné příkazy musely upravit v pozdější době. Jednalo se o novelizace.
b)
Několik příkladů.
1.
Tak např. V desátém přikázání je zmíněn dům, i když Izraelci na poušti měly jen stany. Ale možná Mojžíš jasnovidecky viděl do budoucnosti.
2.
I zmíněný býk, hora masa, byla záležitost až mnohem pozdější doby, a to jen u hodně bohatých Izraelců.
3.
Na poušti Izraelci neměly osly, že ano?
4.
Pouštní Izraelci rovněž neměli v nadměrné míře otroky a otrokyně. A už vůbec se u nich neobjevoval nějaký gastarbajtr (příchozí), který by u nich chtěl pracovat.
5.
Ve čtvrtém přikázání se mluví o branách. To byla rovněž záležitost až hodně pozdějšího usazení se v Kanánu.
Děti biblických velikánů.
1)
Přečasto nic moc. Zdaleka ne vždy se vyvedly.
2)
Příklady:
a)
Abraham. Genesis 25. Izák se vyvedl. Izmaele jeho otec vyhnal. Ostatní (boční) děti nic moc.
b)
Praotcové. Jákob a Ezau. Synové Jákobovi. Např. Genesis 34 a Genesis 38.
c)
Aron, bratr Mojžíše. Dva synové zaváděli do izraelské bohoslužby pohanství. Leviticus 10.
d)
Eli. Synové Ofni a Fines. Znevěrohodňovali bohoslužby. Obírali Hospodina o obětované maso a obcovali s ženami v chrámě.
e)
Samuel. Jeho synové se stali úplatnými soudci.
f)
David.
1.
Amnon znásilnil svou nevlastní sestru Támar.
2.
Absolon zabil bratra a vzbouřil se proti otci s příkazem k zabití otce.
3.
Šalomoun na počátku své vlády provedl rozsáhlé krveprolití. Upřesnění: Za Šalomouna to ještě technicky provedl David. Ale krev tekla kvůli Šalomounovi.
3)
Ani otcové nebyli vždy jen svatouškové. Přesto jsou v bibli uváděni jako příklady věřících, kteří dovedli činit pokání.
Deuteronomista.
1)
Zachycuje zkušenost exilu.
2)
Profetická kritika chrámu.
3)
Samuelovy knihy.
Deuteronomium.
1)
Pátá kniha Mojžíšova.
2)
Druhý zákon. Opakování zákona.
3)
Královská ideologie.
a)
Judští králové převzali text ze severu Izraele.
b)
Upraveno pro potřeby doby za krále Joziáše před babylonským zajetím (zabit v bitvě u Magedo 609).
c)
Podle názorů jiných badatelů byla tato kniha sepsána královskými písaři, snad s podněty ze severu Izraele.
d)
Královská centralistická ideologie vystrkuje své nepřehlédnutelné růžky.
4)
Joziášovy náboženské reformy.
a)
Věrohodnost.
b)
Starobylost.
c)
Žádné dráždící novoty. Jen návrat k tomu, co bylo či co mělo být.
Deuteronomium.
1)
Pátá kniha Mojžíšova.
2)
Program obnovy: Obrácení se k Bohu.
3)
Efekt obrácení (pokání) se projeví v životě.
Deuteronomium.
1)
Pátá kniha Mojžíšova. Řecký název. Doslova: Druhý zákon. Opakování zákona.
2)
Podle relativně běžné tradice byla tato kniha (její základní korpus) nalezenav archivu jeruzalemského chrámu za krále Joziáše (zemřel hrdinskou smrtí ve zbytečné bitvě u Magedo 609 ante), který na základě této knihy provedl v Judsku náboženskou reformu.
3)
Tato kniha byla do Jeruzalema přinesena utečenci ze severu Izraele po pádu Samaří (721 ante), které dobyli Asyřané.
4)
Podle názoru některých badatelů tuto knihu ve své podstatě sepsali jeruzalemští kněží a dali jí punc starobylosti a severního původu.
5)
Jiní badatelé se domnívají, že tuto knihu nechal sepsat ve své královské kanceláři král Joziáš, kde jí rovněž dali punc starobylosti a severního původu.
6)
V každém případě tato kniha měla plnit velké poslání: Měla být oporou pro připravovanou náboženskou reformu.
7)
Punc severního Izraele má Deuteronomium např. V tom, že se mluví o centralizovaném kultu kolem hory Garizim. Vzhledem k tomu, že severoizraelské království už neexistovalo, nebyla hora garizim konkurencí jeruzalemskému chrámu. Prakticky zůstala chrámová koncentrace kolem Jeruzalema.
8)
Viz: Neosobně.
Dieta v Izraeli.
1)
Strava běžného Izraelce v době sz-ní činila přibližně jednu třetinu až jednu polovinu toho, co sní průměrný Čech na začátku TKT. A to spotřebuje již o trochu méně než na konci DKT.
a)
Vedle velmi hrubozrného chleba (pečeného v popeli z trusu, dřevo bylo vzácností) a mléčných výrobků (sýr, kefír, tvaroh) měl Izraelec k dispozici hlavně ovoce a zeleninu v různé úpravě a v nejrozmanitějším zpracování.
b)
Masa měl prostý Izraelec poměrně velmi málo.
c)
Pravdou ovšem je, že tehdejší Izraelci byli menší a drobnější.
1.
A hlavně o poznání hubenější.
2.
Zdaleka nebyli tehdejší Izraelci schopni podat takový výkon jako dnešní Čech žijící navíc v chladnějších klimatických podmínkách.
d)
Otylost či obezita, to nebyl tehdejší problém.
1.
SZ zmiňuje tloušťku tlusťochů jen velmi vyjímečně.
2.
Nepřátelský král v době soudců byl tlustý asi z nemoci a nikoli z přežírání. Však mu také jeho tloušťka přišla draho.
e)
Běžná strava běžného Izraelce byla nejen skromná, ale také značně jednotvárná.
2)
Jako kompenzaci proti běžné nadměrné skromnosti Měli Izraelci 3 sedmidenní svátky v roce, kdy si dávali pořádně do nosu při obětních slavnostech.
a)
Dokrmili se dobrým a kvalitním masem.
b)
K obětem pro PB se přece muselo přinášet to nejlepší.
c)
To nejlepší se navíc nechávalo PB: tuk, vnitřnosti, krev.
d)
Lidem zbylo libové maso.
3)
Obezita je nemoc.
a)
Pomoc v léčbě je, když člověku chutná a když se dobře nají.
b)
Chuť k jídlu a schopnost dobře se najíst tedy může směle porazit i zákeřnou obezku.
c)
Jenže některá léčba může mít i vedlejší nebo kontraproduktivní účinky.
d)
Problémy dobře živených moderních lidí se sedavým zaměstnáním se Izraelcům vyhýbaly.
Dítě v bibli.
1)
Vztah k (do) budoucnosti.
2)
Zaslíbení narození dítěte: Abraham (Izák). Mojžíš. Samson. Šalomoun. Izaiáš: Dítě narodilo se vám. Narození Jana křtitele a Ježíše.
a)
Mnohá tzv. Zaslíbení jsou záležitostí ex post.
b)
Prostě se to napsalo dodatečně.
Doba soudců. Roviny zápasu.
1)
Modly. Odpadnutí od Hospodina. Rozplizlost víry.
2)
Nesolidarita. Rut. Nepomoci bratru v nouzi.
3)
Vnější (resp. Vnějšková) zbožnost.
a)
Využít pro sebe.
1.
Přirozená náboženskost. Strhnout Hospodina na rovinu model.
2.
Dělat si, co se mi líbí, co mi vyhovuje a co přináší zisk.
3.
Využít pro sebe a své zájmy i upřímné zbožnosti lidí. Ofni a Fines.
4.
Jednalo se o jednotu Izraele. Rovina náboženská, kultovní, ideologická.
b)
Později.
1.
David měl zájem na koncentraci zbožnosti lidí v Jeruzalemě. Koncentrovat moc a kult. Státní ideologie v podobě náboženství.
2.
Šalomoun. Chrám v Jeruzalemě.
3.
Jeroboám. Hospodinovy svatyně (chrámy) v Bethel a v Dan.
4.
Prorok Amos. Náboženský provoz jako demonstrace blahobytu a královské ideologie a moci. Král Jeroboám 2.
4)
Doba soudců trvala přes čtvrt tisíciletí.
a)
V bibli je zachycen jen stručný výběr některých událostí.
b)
Zápas o vyšší hodnoty života. Cíl, smysl života. Uprostřed běžného života s jeho každodenními banalitami.
Doba soudců. Zápas.
1)
Víra. Vztah k Hospodinu. Pokušení modlářství.
2)
Láska věřících navzájem. Solidarita víry. Společenství víry. Konkretní praxe života.
Dobývání Kanánu.
1)
Slabší Izraelci museli být jednotní, jinak neměli šanci.
2)
V těžkých dobách by vetřelci měli držet pohromadě.
Druhá míle.
1)
Pomoc. Služba.
2)
Ale mocným. Římská armáda měla právo rekvírovat pracovní síly na nošení břemen. Ochotná nabídka větší pomoci mohla znamenat spolupráci. Vojáci mohli jít masakrovat nějaké nespokojence nebo buřiče. Nebo mohli jít jenom dát výstražný příklad na nevinných.
3)
Úvahy: Co by. Aby. Co bychom, kdybychom.
Duplikované příběhy v bibli.
1)
Najde se jich celá řada ve SZ i v NZ.
2)
Nejde o stejnost či o nějaké opisování. Jiná varianta, zpracování, intence, kontext.
3)
Srovnání je výborná příležitost k hlubšímu pochopení a proniknutí do konkrétnosti zvěsti.
4)
Synoptická evangelia (matouš, Marek, Lukáš) mají mnohé obdoby. Nejde pochopitelně vždy především o shody, ale i o rozdíly, jak každý správný teolog i neteolog ví.
5)
Některé příklady:
a)
Matouš 8. Marek 4. Bouře na moři. Např.: U matouše je jen jedna lodička, u Marka je jich víc.
b)
Jan 21. Lukáš 5. Lovení ryb na Galilejském jezeře.
c)
Žalmy v knize žalmů i mimo ni.
d)
Žalm 107. Jonáš. Žalm 139.
e)
Některá podobenství s různou akcentací u synoptických evangelistů.
f)
Příběhy u praotců. Např. Studny.
g)
Některé příběhy proroka Eliáše a Elizea.
h)
Varianty informací o Pavlově obrácení.
Eva.
Egyptské hrnce masa.
1)
Při putování na poušti trpěli Izraelci hladem a vzpomínali na egyptské Hrnce masa.
2)
Izraelci si romantisovali a idealisovali svou nelehkou otrockou minulost.
a)
Vždyˇť proto také opustili Egypt.
b)
Egypťané sice prý své otroky živili poměrně dobře, aby vydrželi co nejdéle dřít, ale zas tak moc je nepřekrmovali.
c)
V nedostatku pouště Izraelci vzpomínali za zidealisované hrnce, ale zapomněli na karabáč, který k tomu měli přídavkem.
Egyptské rány.
1)
Pohrom, které Hospodin poslal na Egypt, když farao odmítal propustit izraelské otroky na svobodu.
Eli.
1)
Tragická postava. Soudce. Kněz.
2)
Duchovně zralý, vyzrálý člověk. Životní moudrost, zkušenosti. Duchovní hloubka. Osobně čestný a citlivý člověk. Má pastorační schopnosti. Porozumění pro lidi v tísni života.
3)
Nepodařilo se mu přivést k pravé víře své vlastní syny. Slabost. Nesesadil je z kněžství, ač to měl udělat. Toleroval jejich cynický a ziskuchtivý přístup k chrámové činnosti.
4)
Dobře vychoval a vedl Samuele, pro něj cizího. Připravil nástupce lepšího než byl sám.
Epos.
1)
Výpravná báseň.
2)
Báseň je báseň. Nikoliv historie ve vlastním slova smyslu.
3)
Biblické knihy jsou literárním dílem.
a)
Zachycují pochopení skutečnosti, nikoliv skutečnost samu, nikoliv skutečnost ve vlastním slova smyslu.
b)
Nejde tedy o fotoreportáž či souhrn historických materiálů.
Etablované evangelium.
1)
Nejstarší epištola (1. Tesalonickým) byla napsána těsně před rokem 50. Evangelia byla napsána ještě o dalších 10 až 30 let později.
2)
4 evangelia (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) zachycují život a zvěst JK. Skutky apoštolů, někdy označované též jako páté evangelium, zachycují počátky křesťanské církve. Tedy to, jak se evangelium (radostná zvěst) JK prosazovalo do praxe a konkrétnosti života.
3)
Evangelia (spisy NZ) navazují na dosavadní zčásti písemnou, ale především ústní tradici o JK a jeho zvěsti.
4)
V evangeliích je JK viděn a jeho zvěst chápána prismatem své doby, své současnosti. Zvlášť patrné je to na Janově evangeliu, kde zřetelně vystupují problémy s gnosí a se Židy.
5)
Doba vzniku evangelií je dobou již se etablujících sborů.
a)
Církev se utvářela jako společenská organizace na náboženském základě (základu).
b)
Jedná se o dobré ideologické pojidlo lidí.
c)
V prvních pěti nz-nich knihách (evangelia a Skutky) je specielně a výrazně zachycen zájem o celkem dobře situované a společensky dobře postavené a vlivné lidi ze středních vrstev.
d)
Týká se to oblasti Židů i pohanů.
e)
Příklady: Nikodem. Josef z Arimatie. Setníci. Královští úředníci. Vladař. Obchodníci. Kvalifikovaní řemeslníci. Bohaté sponzorky JK (Lukáš 8).
f)
V době sepisování evangelií se do vedení sboru stále víc dostávali lidé s dobrým postavením ve společnosti a uplatněním v životě.
g)
Epištola Jakubova mluví o vyhledávání a nabízení předních míst, o hodnocení lidí podle kabátu.
h)
Otázka jedení nebo nejedení masa modlám obětovaným (Korint, Řím) je mimo jiné otázkou ze sociální oblasti.
6)
Viz: Neosobně.
Ezechiáš.
1)
Izraelský král.
2)
Zbožný pitomec v oblasti politické. Naivní důvěřivec.
3)
Provedl reformu ve zpohanštěném jeruzalemském chrámu.
4)
Odevzdal asyrskému králi Tiglatfalazarovi požadovaný horentně vysoký tribut, na který si vypůjčil kde všude. Pak neměl na vojáky, když asyrský král porušil svůj slib o neútočení.
5)
Při Ezechiášovi a při obdobně zbožném Joziášovi se ukazuje, že zbožnost a náboženská vroucnost nemusí vždy a nutně vést k politickému realismu a k prozíravé diplomacii.
Ezechiel.
1)
SZ-ní prorok. Má značmě široký pohybový záběr:
a)
V prostoru. Jeruzalem. Babylonie.
b)
V čase. Minulost, přítomnost, budoucnost. Dokáže být fakticky současně na dvou místech.
2)
Technické možnosti zvládání náročné situace:
a)
Mimořádná postmoderní raketa, která přemístí okamžitě, nepozorovaně, nehlučně. V prostoru a v čase.
b)
Schopnost rozložit předmět (sebe) na molekuly a atomy a pomoci nám dosud neznámé energie se přesunovat.
c)
Literární fikce, metoda, koncepce, konstrukce.
d)
I na počitači lze mít současně otevřená dvě okna, eventuelně i více.
e)
Vidění, fantazie. Zachyceno ve specifickém literárním žánru, v sobě vlastní formě.
Fara.
Filištýn.
1)
To je Filištýn.
2)
Lstivý, prohnaný, záludný, ochoten napálit.
3)
Filistinští byli nepřáteli Izraelců. Pocházeli asi z mořských národů. 1183 ante byli odraženi Egypťany a vylodili se na pobřeží Kanánu. Jako Pelištejci dali jméno zemi: Palestina. Ale to se stalo až ve 2. Století post po porážce Židů Římany v druhé židovské válce 135. Římané přejmenováním Judeje na Palestinu chtěli i vnějšně likvidovat Židy v této oblasti.
4)
Není známo, že by Filištinští byli prohnanější než ostatní sousedé Izraelců. Ale byli blíž a měli dobyvatelské ambice. Izraelci s nimi v určitém stadiu svých dějin nejurputněji bojovali, na život a na smrt.
5)
Vývojově byli Filištinští mezi dobou bronzovou a železnou, zatím co Izraelci teprve mezi dobou kamennou a bronzovou.
6)
Bojoval s nimi soudce silák Samson. Přemohl je až král David.
Frekvence andělů v bibli.
Hodně se jich vyskytuje v příbězích o praotcích Izraele a v knize Soudců.
Gabriel.
Gabriel.
1)
Archanděl.
2)
Angažoval se v souvislosti s narozením JK.
Genesis.
1)
Kniha počátků. Počátek světa a Izraele, božího lidu. Počátek víry v Hospodina.
2)
Izrael vzniká (skupina lidí se stává Božím lidem) uprostřed pohanů.
3)
Nejde o popis dějin. Jde o vyznání víry sepisovačů bible (tóry) kolem roku 450 ante.
4)
Přítomnost může být tendenčně transponována do minulosti. Jedná se o jedinečný zdařilý pokus vytvořit koncepci víry v dějinné podobě Izraele. Vůbec nezáleží na tom (při účelovém pohledu víry), že některé dílčí jednotlivé tradované pověsti byly přetvořeny, jiné přitvořeny (vymyšleny).
Gilgameš.
1)
Nerozřešené nerozřešitelné otázky: Smrt. Otázka zla. Odvěké otázky.
2)
Transformováno v Genesis
3)
Z posice a v pohledu víry.
4)
Babylonský mýtus je kulturně-duchovním pozadím pro mnoho transformovaných statí ve SZ.
Gog a Magog.
1)
Jména nahánějící hrůzu.
2)
Jméno země a nepřítele.
Hora.
Hospodin.
1)
Bůh, Pán.
2)
Adonaj. Herr. Lord. Gospodin.
3)
Hospodář. Ekonomický akcent. Boží péče.
4)
Hospoda. Ubytování. Zajištění. Jde o hospodu ve staročeském pojetí, nikoli o moderní putiku.
Hospodin mluví.
Samozřejmě mluví člověk, který pochopil, co právě teď PB chce říci.
Hřích Jeroboáma syna Nebatova.
1)
Postavil svatyně (chrámy) v Dan a Bethel, aby lidé ze severního Izraele nechodili do jeruzalemského chrámu. Narušil duchovní a náboženskou jednotu Izraele. Po politickém rozdělení Izraele ve dvě samostatná království tak došlo ještě i k rozdělení duchovnímu.
2)
Zlatá telata v Dan a Bethel (V Dan asi tele stříbrné). Podstavce pro neviditelně sedícího Hospodina. V zápalu lidové zbožnosti se pak spíše uctívá ten podstavec, modla. Zlatý býček. Sesuv víry. Obdoba: Exodus 32. Izrael uctíval zlaté tele pod horou Sinaj, kde bylo dáno desatero.
3)
Král si vybral pro své svatyně své kněze. Levité byli vyhnáni. Kněží se stali fakticky státními úředníky ve státním náboženství. Králi se tak naskytla možnost panovat nad svědomím svých poddaných.
4)
Hřích viděný velmi lidsky a prozajicky.
a)
Jeruzalemským kněžím, kteří to negativně hodnotí, ubyla možnost vlivu v severní části Izraele.
b)
Judský král, sídlil v Jeruzalemě, kde byl chrám, tak ztratil možnost ovlivňovat obyvatele severu, kteří by přicházeli z náboženských důvodů do Jeruzalema.
Hřích Jeroboáma syna Nebatova. Jeroboám byl severoizraelský král, když se po Šalomounově smrti rozdělilo izraelské království na severní a jižní.
1)
Postavil svatyně (Hospodinovy chrámy) v Dan a v Bethel. Zcela na severu a zcela na jihu své země.
a)
Aby lidé ze severního Izraele nechodili do jeruzalemského chrámu.
b)
Narušil duchovní a náboženskou jednotu Izraele.
c)
Po politickém rozdělení Izraele (po smrti Šalomouna) ve dvě samostatná království tak došlo ještě i k rozdělení duchovnímu.
d)
Ve svatyních v Dan a v Bethel byl uctíván Hospodin stejně jako v chrámu v Jeruzalemě.
2)
Zlatá telata v Dan a v Bethel (V Dan asi tele stříbrné).
a)
Podstavce pro neviditelně sedícího Hospodina.
1.
V zápalu lidové zbožnosti se pak často prakticky spíše uctívá ten podstavec, modla.
2.
Zlatý býček. Sesuv víry.
b)
Obdoba: Exodus 32. Izrael uctíval zlaté tele pod horou Sinaj, kde bylo dáno desatero a kde byla uzavřena smlouva s Hospodinem.
1.
Smlouva na Sinaji: Vrchol vztahu Izraele k Bohu.
2.
Na témže místě se však projevilo i bohapusté modlářství, i když vnějšně (aspoň zpočátku) pod maskou zbožnosti před Hospodinem.
3)
Král Jeroboám si vybral pro své svatyně své kněze. Levité byli vyhnáni. Kněží se stali fakticky státními úředníky ve státním náboženství. Králi se tak naskytla možnost panovat nad svědomím svých poddaných.
4)
Hřích viděný velmi lidsky.
a)
Jeruzalemským kněžím, kteří počínání severoizraelského krále Jeroboáma negativně hodnotí, ubyla možnost vlivu v severní části Izraele.
b)
Judský král, sídlil v Jeruzalemě, kde byl chrám, tak ztratil možnost ovlivňovat obyvatele severu, kteří by přicházeli z náboženských důvodů do Jeruzalema.
c)
Úbytek náboženských poutníků ze severu s sebou nesl i ekonomické důsledky. Znamenalo to úbytek financí od nepřicházejících poutníků.
d)
Svým způsobem byl severoizraelský král Jeroboám politicky, nábožensky a ekonomicky velmi prozíravý. Myslel na dobro své země. Jeruzalemští kněží to však (pochopitelně) hodnotí jinak.
Hřivny. (08).
1)
Řecky: Talent.
2)
Známé podobenství JK.
a)
Podle evangelisty Matouše.
1.
3 služebníci podle svých schopností dostali ke zhodnocení (pán odjel na cesty) hřivny. První 5, druhý 2, třetí 1.
2.
Po návratu pána předložili první dva služebníci dvojnásobek: 10 a 4. Byli pochváleni za píli.
3.
Třetí služebník hřivnu zakopal. Dopadl podle toho špatně. Pán mu vysvětlil, že měl hřivnu aspoň dát do banky na úrok.
b)
Podle evangelisty Lukáše.
1.
Služebníci též dostali hřivny ke zhodnocení, když měl pán cestovat. Všichni ale obdrželi po jedné hřivně.
2.
Všichni služebníci asi hospodařili vpodstatě dobře. Nejlepší vrátil po návratu pána 10 hřiven.
3.
Poslední služebník tu svou svěřenou hřivnu zakopal a nevytěžil z ní nic. Podle toho dopadl špatně.
3)
Jedno moderní bibliodrama.
a)
Několik lidí předvádí děj a rozhovory.
b)
Dobře se dá sehrát radost pána, když zjistí, jak se mu zhodnotil majetek díky píli a pracovitosti prvních služebníků.
c)
Rovněž lze sehrát i radost odměněných služebníků.
d)
Na posledního služebníka se pán mračí. Spoluslužebníci mu ex post radí, co měl dělat.
e)
Tzv. Neprozíravý služebník, který hřivnu zakopal: Vy máte akcie na burze. Ale teď si představte, že dojde k propadu na burze a vy budete žebráci. A váš pán s vámi. Pánovi tedy zůstane aspoň ta moje jedna hřivna, kterou jsem prozíravě zakopal.
4)
Viz: Neosobně.
Ikaros.
Izaiáš. Interpretace a aktualizace. Základní problém při interpretaci a aktualizaci Izaiáše (a dalších částí bible).
1)
Izaiáš myslí na Boží lid, na církev.
2)
My však vše tzv. Aktuálně či zdánlivě aktuálně stahujeme a vztahujeme jen individuálně k sobě.
Izaiáš. Interpretace Božího lidu a člověka.
1)
Na prvém (čelném) místě se pro Izaiáše jedná o Boží lid, tedy o Boží církev.
2)
Až hodně dál se jedná o individuum člověka.
3)
Význam člověka je ve vřazenosti do kolektivu (do společenství) Božího lidu.
4)
Budoucnost člověka (zde na zemi i s výhledem pak a potom) je jedině v navázanosti na Boha a na společenství věřících.
5)
V tomto směru, zaměření a zacílení, je Izaiáš nemoderní pro dnešního i církevního člověka.
6)
Avšak jediná šance pro budoucnost pro církev, pokud se má jednat o společenství Božího lidu a nikoliv o lidský spolek s nálepkou víry v Boha, je izaiáš se svými vizemi.
Izaiáš 53.
Pozůstalý lid. V jaké době to ale bylo vlastně napsáno? Jde o jednotlivého služebníka Hospodinova nebo o celý zbytek Izraele? Křesťané to samozřejmě vztáhli na Krista.
Izrael.
Lidský protagonista Božího jednání.
Izrael byl vždy obklopen nepřáteli.
Lze se o tom dočíst ve SZ.
Izrael na poušti.
1)
Octl se rovnýma nohama v naprosto novém prostředí.
2)
Z relativní jistoty a z aspoň minimální zajištěnosti do nejistého.
3)
Nastoupily kompenzační mechanismy.
Jan.
Jedna z možných kultur.
1)
V průběhu dějinného vývoje se na mnoha místech světa vyvinuly a rozvinuly (někdy i víckrát za sebou) kultury a civilizace. Zazářily, ale pak dozářily. Něco zanechaly, třeba v podobě vykopávek. Ovlivnily své okolí.
2)
Na území Kanánu vznikla jedinečná a svým pojetím neopakovatelná kultura prostých Izraelců.
a)
V mnoha směrech se podobala všem ostatním lidským kulturám.
b)
Mimořádnost této kultury spočívá v pojetí náboženství.
3)
Židovské a křesťanské náboženství je svou mimořádností a tvůrčí silou jedním ze sloupů moderní evropské civilizace. Další sloupy:
a)
Řecká filosofie (racionalizace mýtu).
b)
Římské právo.
c)
Africký přístup k životu (senzualismus).
Jeruzalem.
Pupek světa pro Izraele.
Jezábel.
1)
Manželka bezbožného izraelského krále Achaba. Fénická princezna.
2)
Velká semetrika vůči vyznavačům Hospodinovým v Izraeli.
3)
Obdoba s českou ježibabou je zcela na místě.
Jidáš.
1)
Jeden ze 12 učedníků JK. Jakýsi pokladník, hospodářský správce celé skupiny kolem JK. Zradil (prodal) svého Pána za tehdy běžnou cenu otroka, za 30 stříbrňáků.
2)
Zrádce.
3)
V klášterním kostele v Neuzelle (poblíž Gubenu) je obraz s Jidášem. Je použito symboliky čísel: 17, 13. Prvočísla jsou výrazem egoismu, třináctka sama o sobě je nešťastné číslo.
4)
Člověk bývá posuzován podle svých styků. Jidáš měl vynikající styky.
Jidášův polibek.
1)
Jidášský polibek.
2)
V Getsemanské zahradě učedník Jidáš políbil svého Pána, aby ho zatýkací komando poznalo. Možná, že ho přitom i objal a přidržel.
Jobovka.
1)
Špatná zpráva.
2)
Jobova žena.
Jobovské zprávy.
1)
Zlé zprávy, které mají ještě horší, žel nepříjemně reálný podklad.
2)
Zvýšená smůla je, když se jobovské zprávy nahrnou do jednoho dne.
Jordán a Rubikon.
1)
Gaius Julius Caesar překročil hraniční řeku Rubikon v Předalpské Galii a vytáhl se svými legiemi na Řím. Byl to schopný člověk, měl štěstí a nahrály mu historické okolnosti, takže zvítězil a stal se prvním v Římě. Až do okamžiku, kdy ho zavraždili.
2)
Každý nebo skoro každý člověk má ve svém životě nějaký Rubikon, který jednou překročil. Jedná se o vážné a závažné životní rozhodnutí. Např. Když se člověk rozhodne vstoupit do stavu manželského a pod. Různé změny nebo obměny způsobu života.
3)
Pro Caesara byl rubikon překročenou hranicí směrem k vrcholům jeho osobní životní mety.
4)
Pro biblického Jozua byl překročený Jordán počátkem zápasu ve službách Hospodinu a jeho lidu v zaslíbené zemi Kananejské.
Jozue.
1)
Vedl Izraele pouští po mojžíšovi. Dovedl Izraele do zaslíbené země.
2)
Zástupce Mojžíše pro bezpečnost a velitel stanové stráže.
3)
Víra v Hospodina spojovala Izraele při dobyvačných válkách v Kanánu. Bylas jakýmsi katalyzátorem ve válečném úsilí.
Karmel.
Kainovo znamení.
1)
Označení bratrovraha.
2)
Varování pro lidi kolem. Nebudou mu důvěřovat.
3)
Ochrana vraha. Nezabijí ho, ale ani mu nepodají hrnek vody.
4)
Škoda, že dnes memilosrdní na sobě nenosí zvláštní viditelné znamení. Ani nemusí. Nemilosrdnost je prozradí. Znamení milosrdných je naopak milosrdenství.
5)
Znamení kříže.
a)
Soud.
b)
Milosrdenství.
6)
Znamení Boží ochrany pro nemilosrdného vraha.
a)
I pro vraha je ještě ponechána příležitost k nápravě.
b)
Nelze odtud (ani jinde z bible) biblicky zdůvodnit zrušení trestu smrti.
c)
Požadavek zrušení trestu smrti zdůvodňují křesťané jinými, všeobecně humanistickými argumenty, ale i na základě celkového pochopení biblické zvěsti.
Kajfášovština.
1)
Nejvyšší kněz Kajfáš radil o JK: Je lépe, aby jeden umřel za všechny.
2)
Jednoho obětovat za sebe, za všechny. Obětní beran. Nesolidarita. Odhodit někoho. Nastrčit někoho místo sebe do průšvihu.
Kající úkony.
1)
Pokání má různé formy.
2)
Vážnost soudu. V bibli nejde o lacinou milost.
3)
Ne špagát na PB. Naděje a touha: Kdo ví, jestli, třeba PB změní svůj názor a změní svá slova o soudu, eventuelně i formou změny situace.
Kalvárie.
1)
Hora ve tvaru lebky (Jeruzalem), kde byl ukřižován JK.
2)
Cesta utrpení. Nesnadný život.
Kanibalismus.
1)
Patologické úchylky.
2)
Případy krajní nouze.
3)
Náboženské důvody.
a)
Přenést vlastnosti druhého na sebe.
b)
Příklad z tichomoří: Kanibalové obdivovali Misionářovy pevné dobré nohy. A tak ho snědli i s holínkami.
c)
Touha osvojit si cizí sílu, schopnosti, víru, názory.
d)
Tajuplná bázeň.
e)
Jindy náboženský výraz nenávisti nebo pohrdání.
4)
Skalp. Lovci lebek.
a)
Přisvojit si sílu nepřítele.
b)
Víc než trofej, i když povzbuzení sebevědomí, co člověk dokázal.
5)
Kanibalismus je anthropofobie. Výraz strachu z druhého člověka.
6)
Kult plodnosti. Lidské oběti.
Kánon bible.
1)
Sbírka závazných knih pro církev. Ne všelijaká sbírka knih.
2)
Problém.
a)
Protestanté uznávají 39 knih SZ.
b)
Katolíci k tomu přidávají 11 knih deuterokanonických, podle protestantů apokryfních.
c)
Židé apokryfy nepokládají za závaznou součást SZ.
3)
Apokryfy jsou spisy později vzniklé, které už Židé neuznávají za součást své bible (SZ).
a)
Apo-kryfein. Po napsaném.
b)
Deutero-kanonické knihy. Jako druhé. Ne nutně druhořadé.
Kánon NZ.
1)
Markion (kolem 130) vytvořil kánon NZ (Evangelium lukáše a 13 Pavlových epištol). Tento počin hodnotí různí teologové různě, jak ani jinak mezi teology být nemůže:
a)
Byl to počin víry. Vedení Ducha svatého.
b)
Markion byl kacíř.
2)
Markionův počin rozhoupal církev, takže vytvořila svůj kánon NZ s 27 knihami. Ještě ve 4. Století se diskutovalo o tom, zda do NZ patří epištola k Židům a Zjevení Janovo.
Kánon NZ.
1)
Ve 2. Století.
2)
V církvi vybrali, co bylo nejlepší, aktuální a živé v době výběru.
3)
Kánon postavil hráz mnohým křesťanským sektám a různým proudům v církvi.
4)
Spory o některé knihy (Zjevení Janovo, epištola k Židům) se táhly až do 4. Století.
Kánon u proroka Izaiáše.
1)
Izaiáš má 66 kapitol, jako bible knih.
2)
První Izaiáš má 39 kapitol, jako SZ knih.
3)
Druhý Izaiáš má 27 kapitol, jako NZ knih.
Kauzalita.
1)
Dnes chápeme kauzalitu jinak nežli ve SZ.
2)
2 Samuelova 21, 1-14.
a)
David popravil Saulovce za to, že Saul kdysi vybil Gabaonitské a zmocnil se jejich majetku.
b)
Navíc je zde zmíněna souvislost s hladem, neúrodou, jako Božím trestem.
c)
David ideologizuje celou záležitost jako nutnost vykonat spravedlnost a odčinit někdejší hřích.
d)
Proto popraví nevinné.
e)
Zmocní se jako boční prémie jejich majetku, resp. Majetku oněch obraných Gabaonitských.
f)
Navíc se David zbavil potenciálních nepřátel z předchozí královské dynastie.
3)
Reakce lidí dnes:
a)
Nebudou s námi polemizovat, když jim to jako faráři vysvětlíme tradičně, jak se to sluší a patří. Raději budou mlčet.
b)
Naše teologie je neuspokojí. Budou si myslet svoje. Mají o důvod víc přestat mít zájem o církev a hlavně na ni platit. 4) Farářský postoj: a) Je to, bratři a sestry, velmi složité. B) Faráři nemají většinou odvahu k jednostrannému interpretačnímu aktuálnímu postoji.
c)
Protože se o těchto a takových věcech v církvi příliš a nadmíru nediskutuje, alespoň ne tuze do hloubky, nejsou faráři dostatečně připraveni na přímé a ostré otázky na teologické tělo, pokud by takové nějaké otázky zazněly nebo padly či dopadly.
d)
Prorok Elizeus vybídl Jehu, aby vyvraždil bezbožné Achabovce. O 100 let později prorok Ozeáš ostře kritizuje čin Jehu. Nikoli proroka, kolegu Elizea.
Klíčové postavy v bibli.
1)
SZ: Abraham, Izák, Jákob. Mojžíš. Jozue. Samuel. Saul, David, Šalomoun. Eliáš. Izaiáš. Jeremiáš.
2)
NZ: JK. Pavel.
Kolík.
1)
Pověstný kolík, který byl součástí výstroje izraelského bojovníka.
2)
Hygienická záležitost, instrukce.
a)
Aby nevznikla v teplé krajině infekce, bylo nutno zahrabávat lidský trus.
b)
Šlo o tak důležitou záležitost, že se o tom píše i v bibli.
c)
Nedodržováním pravidel vojenské hygieny při obléhání Jeruzalema asyrským králem Senacheribem došlo ke zničení obrovského asyrského vojska morovou epidemií.
3)
Není nutno tento biblický příkaz fundamentalisticky prosazovat hlava a nehlava.
a)
Vzhledem k tomu, že v moderní době jsou relativně přístupné veřejné záchodky, postačí, když si pro jistotu každý s sebou nosí kousek toiletního papíru či vhodnou odpovídající náhradu tohoto důležitého hygienického papíru.
1.
Noviny jistě postačí. I přesto, že přikládání potištěného papíru s příměsemi olova na některá místa těla není zrovna nejzdravější.
2.
Šmirgl papír asi nepřichází v úvahu. Snad leda v případě největší konkrétně zaostřené nouze.
b)
Problémy moderní doby v záchodové oblasti.
1)
Není vždy snadné ve velkoměstě nalézt ona místa nebo nějaké náhradní zákoutí.
2)
S obyčejným dřevěným kolíkem podle Deuteronomia by dnešní člověk neuspěl proti asfaltu a betonu.
Kolos na hliněných nohách.
1)
V knize Daniel se popisuje sen babylonského krále Nabuchodonozora: Viděl postavu se zlatou hlavou, stříbrnými rameny, bronzovým břichem, železnýma nohama. Chodidla byla ze směsi železa a hlíny.
a)
Nepevně stojící krásná postava nemohla trvale stát a obstát, zvláště když jejímu pádu napomohl valící se balvan.
b)
Danielovo vysvětlení navazuje na historickou realitu: Sláva lidských říší pomíjí.
2)
Vratkost lidské velikosti a mocenských lidských plánů.
Koně a Šalomoun.
1)
1 Královská 10,23-29.
2)
Vhodné čtení: Matouš 6,19-33.
3)
Šalomoun kupoval v Egyptě koně a prodával je dál a notně na tom vydělal.
a)
Jenže vyzbrojil své sousedy.
b)
Musel pak nákladně udržovat svou armádu.
4)
Začarovaný kruh.
5)
Řešení. Micheáš 4 a Izaiáš 2: Zničení zbraní.
a)
Zajímavost: Jedná se o izraelský imperialismus. Ty zbraně totiž zničí okolní národové, nikoliv Izrael.
b)
Ale i Izrael se podrobí Boží vůli, stejně jako okolní národové.
Královna ze Sáby.
1)
Moudrá, bohatá, krásná žena, která hledala pro své potomky přiměřeného otce.
2)
Navštívila moudrého, bohatého a krásného krále Šalomouna.
3)
Etiopští císařové se pokládali za potomky královny ze Sáby a krále Šalomouna.
Kruh.
1)
Má jeden střed.
2)
Střed Sz: Boží jméno. Ne obecný bůh. Konkrétní Bůh. Boží jméno.
Kříž a tržnost.
1)
Zlatá jablka se mají servírovat aspoň na stříbrné míse.
2)
Pavel: Poklad v nádobách hliněných.
3)
JK to dopracoval na kříž.
4)
Ideologie církve: Kultivovaný konsum, prosperita. Důsledek či předpoklad pravé víry?
5)
Lehčeji se věří s plnou peněženkou.
Kulinární obyčeje (zvyky) v Leviticu.
1)
Levitské předpisy ve třetí knize Mojžíšově nám dnes mohou připadat prazvláštní.
2)
Základní záměr specielních předpisů ohledně jídel a jejich přípravy:
a)
Odlišnost od pohanů a jejich kultů.
b)
Svébytnost náboženská i ve vnějších projevech.
c)
Aby vnější obdoby s pohanstvím eventuelně nesváděly k inklinaci k pohanství a k rozmělňování víry v Hospodina.
3)
Kulinární zvláštnosti, např. Rozlišování zvířat na čistá a nečistá, přestávají mít opodstatnění v NZ.
4)
Některé kulinární obyčeje se táhly dál i do křesťanství.
a)
Nikoli nutně z Leviticu, ale jako nové projevy (vzaté a převzaté či okoukané jistě z okolí církve).
b)
Jednalo se např. O postní jídla.
c)
Krom toho přibylo něco z lidové podoby církve, mimo rámec církevních předpisů či doporučení.
5)
Dnešní věřící člověk si ani v postní předvelikonoční době neodepře jako postní projev ani kávu, pokud ji pije.
6)
Některé kulinární předpisy a zvláštnosti. Viz: Neosobně.
Kult a obřady.
Když se to přežene, pak se to nutně posune, i když ne zcela přesune, směrem do etiky: Milosrdenství, ne oběti. Milosrdenství je ovšem oběť v jiné poloze.
Kumrán.
1)
Nálezy u Mrtvého moře 1947 vzbudily velké očekávání. Celý svět byl vzrušen. Šlo o různé svitky z někdejšího esénského kláštera. Mnozí očekávali, že se třeba i podstatně změní pohled na bibli.
2)
Po stránce obsahové nepřinesly kumránské nálezy nic podstatně nového. Bylo ale potvrzeno to, co už se vědělo. A i to je velmi významné. Ba dokonce podstatně významné.
Kvas.
1)
Symbol starého. Izraelci o velikonocích museli vysmejčit dům a vyčistit ho od starého kvasu. Začít novým.
2)
JK. Podobenství o kvasu. Matouš 13. Kladně. Kvas prokvasí celé těsto.
Lazar.
Lev vegetarián.
1)
Izaiáš 11.
2)
Lev bude žrát plevy. Je to pochopitelně možné pouze v KB.
3)
Církevní otec Ireneus (konec 2. Století) uvažuje naprosto logicky: Když pouhé plevy budou stačit lvovi, jak teprve bude výživné zrno pšenice. Naše rovněž logická úvaha: Pro koho je pak určeno zrno?
Leviatan.
1)
Mořská, snad hadovitá potvora, procházející se po mořském dně.
2)
PB si však s ní může pohrávat.
3)
Když se Leviatan moc převaluje, působí vlny a bouři na povrchu moře.
4)
Žalm 8. Žalm 107.
Levité ve SZ.
1)
Drželi a udrželi víru v Izraeli v průběhu dějin Izraele.
2)
Z Levitů se regrutovali kněží.
Likvidace mýtu v bibli?
1)
Občasná téze nadšených likvidátorů mýtu: V bibli je mýtus in statu likvidationis.
2)
V bibli se lze opravdu setkat s demytologizací. Např. Žalm 2.
3)
V bibli se však lze setkat i s remytologizací. Např. Daniel 7. Ezechielova kola.
4)
Bible používá jako nástroje k nesení zvěsti i mýtu i formy nemýtické.
Lot.
1)
Abrahamův synovec. Genesis 13. 18. 19.
2)
Zachoval se značně nesolidně vůči svému strýci Abrahamovi.
3)
V hříšné sodomě nepodlehl prostředí. Zachoval si víru. Když Bůh koná svůj soud, zachraňuje spravedlivého, aby neskončil s bezbožníky. Ovšem jisté důsledky ponese. Lot při zničení Sodomy pozbyl majetek.
4)
Lot zachránil dva pro něho neznámé cizince, kteří chtěli přenocovat na ulici v Sodomě. Tím jim zachránil život, neboť zlí Sodomští by je v noci zabili. Až později zjistil, že jsou to Boží poslové. Věděl o riziku, že se mu Sodomští mohou mstít.
5)
Vůči Lotovi můžeme mít jistě oprávněné výhrady pro jeho jednání s Abrahamem. Ale v jeho víře zůstala zakodována láska a milosr¨denství. Iniciativně pomohl svým bližním, které ani neznal a kteří se ani nedožadovali pomoci.
Lotr na kříži.
1)
JK řekl na kříži jednomu z obou lotrů, kteří s ním byli vedle ukřižováni: Ještě dnes budeš se mnou v ráji.
2)
Když pak JK zemřel, odskočil si na 3 dny do pekla. Z mrtvých vstal až třetího dne. Ale ještě 40 dnů se ukazoval svým věrným na této zemi. Pak teprve vstoupil na nebesa.
Marie.
Machrování na kvadrát.
1)
Pavel dokazoval své apoštolství přesto, že neviděl a neslyšel JK v těle. Setkal se až se vzkříšeným JK. To se ovšem setkalo se vzkříšeným JK v rozmanité podobě více lidí.
2)
Když se na to jde přes pokoru a když se vyznají vlastní velké hříchy a viny, tak to je působivé.
3)
Viz: Neosobně.
Manipulativní nástroje v bibli.
1)
Prokletí.
2)
Požehnání.
3)
Přísloví.
4)
Roli hraje Boží garance. Minimálně je vsugerovaná druhé straně. Prostě se bere vážně, jako reálná existence.
Marnotratný syn.
1)
České výstižné přísloví: Ztracený syn se chtěl postavit na vlastní, ale postavil se jen na zadní.2)
Měl výhody:
Měl výhody:
a)
Měl co probendit.
b)
Měl se kam vrátit.
3)
Starší bratr:
a)
Ostrouhal.
b)
Tučné tele, které zabili na oslavu návratu zvrhlíka, šlo bez jeho vědomí z jeho majetku.
c)
Oslavovali návrat navrátilce a pozvali sousedy a kde koho.
1.
Staršího bratra nechali pilně dřít na poli a ani si na něj nevzpomněli.
2.
Dobře mu tak. Neměljen pořád starosvětsky konzervativně a tradičně pracovat. Měl se mít aktivně k světu. Neměl být včerejší. Měl se brchat a měl být dnešní.
Milost.
1)
Potrestání bez trestu.
2)
Odpovědnost bez trestu.
Milost na Sionu.
1)
Izaiáš 2. Micheáš 4.
2)
Zaslíbení: Všechny národy se pohrnou na Sion. Hospodin je přijme.
Nazaret.
Namáhající se Bůh.
1)
V případě Jákoba a Davida to byla dlouhá a namáhavá cesta od lidské přirozenosti, nežli se z Jákoba nakonec stal Boží bojovník a z Davida předobraz Mesiáše.
2)
PB se pořádně zapotil. Nebo pouze přijal (vzal na vědomí) to, co napsali (sesmolili) pisatelé jákobovských a davidovských příběhů?
3)
Na předobrazu Mesiáše v souvislosti se slavným a lidsky úspěšným králem měli pochopitelně někteří zbožní lidé upřímný zájem víry a naděje. JK však šel jinou cestou nežli historický David. A do značné míry i jinou cestou nežli byly naděje vkládané jeho současníky do davidovské mesiášské linie.
4)
Aktivní Jákob je příkladem člověka, který jde za svým. Dlouho chodil jen za svými pozemskými věcmi. Taková aktivita je vhodným příkladem i pro cestu víry. A tak je možno Jákoba trochu lépe pochopit po mírné retuši.
Násilí ve SZ.
1)
Násilí ve SZ není nám křesťanům milé.
a)
Drsné dějiny izraelské menšiny, která se musí urputně bránit, aby nebyla smetena z povrchu zemského.
b)
Obrana se někdy přežene do útoku i na nevinné.
c)
Přetažený boj na půdu nepřítele.
d)
Obdoba: Spanilé jízdy husitů. Oslabit nepřítele na jeho území.
2)
Jericho. Slavnost u již mnohem dříve (zemětřesením) zničeného města.
3)
Vyvražďování.
a)
Neznáme vždycky dopodrobna konkrétní situaci.
b)
Kniha Jozue. Pověstná kapitola 10.
c)
Nejvíc vadí: Vyhlazovací příkazy jsou předkládány jako příkazy samotného Hospodina. I když je ovšem jasné, že to říkají lidé. Dokonce zbožní lidé.
4)
Různé vrstvy ve SZ.
a)
Ve SZ jsou i nesprávné příliš dobové věci, které neobstojí podle NZ a podle evangelia JK.
b)
O některé nehumánní aktivity Izraele (specielně i krále Davida) na poli válečném by se dnes jistě zajímal i mezinárodní tribunál v Haagu.
5)
Svět a církev je pole. Je na něm pěkná a užitečná úroda. Ale je tam i hnůj a žížaly.
6)
JK vše vyjasnil. Neničil jiné. Obětoval svůj život za druhé.
Nasycení zástupů.
1)
Tradičnípojetí. Přírodní zázrak.
2)
Netradiční pojetí: Zázrak, změna srdce.
3)
Přirozená touha lidí: Lidé hledají zázraky. Tímto směrem nasadil páky i pokušitel. Matouš 4. Pokušení JK na poušti. Udělej chléb z kamení. Skoč s věže chrámu. Klaněj se mi a dostaneš zlato a uvidíš zázrak poslušnosti lidí.
Nedokončená vzpoura.
1)
Genesis 3.
2)
Dílčí neposlušnost.
3)
První lidé v zápalu neposlušnosti utrhli v ráji ovoce stromu poznání dobrého a zlého. Sice jim to ovoce nepomohlo k získání toho, co očekávali, ale bylo jasné, že se nehodlají spokojit jenom s tím, co jim PB nabízí.
4)
Boží obava: Aby lidé ještě nezatoužili po nesmrtelnosti, tedy po ovoci stromu života. I v ráji totiž lidé umírali, nežili věčně.
5)
Z bible není jasné, zda v ráji byly zakázané stromy dva nebo jen jeden.
Neměnný Hospodin.
U Hospodina se setkáme se změnou v jeho názorech, nikoliv však ve změně jeho postoje.
Nepřítel. Výpady proti nepřátelům ve SZ.
1)
Překvapuje to.
a)
Jsme už přece jen dosti ovlivněni NZ.
b)
Dosti tvrdé a nelaskavé výpady proti nepřátelům přímo při bohoslužbách, v liturgii.
c)
Srovnej např.:
1.
Žalm 2. Roztlučeš je prutem železným.
2.
Abakukovo proroctví.
2)
Obdoba dnes.
a)
Kdyby se při našich bohoslužbách sočilo proti mohamedánům nebo aspoň proti islamským fundamentalistům a teroristům.
b)
I Američané jsou v tomto směru opatrní. Myslíme americké církve.
c)
Je třeba rozlišovat mezi mohamedány amohamedány.
1.
Ti bohatí drží pípy od nafty, bez které se západ neobejde.
2.
Do fundamentalistů je lépe raději moc nepíchat a nevrtat.
3.
A tak je možno si vzít občas na mušku jen ty zlé islamské teroristy.
- Ale pochopitelně jen někde v oznámení.
- A to jen tehdy, když zrovna a zase unesou nějaké to letadlo.
- Do modliteb dáme (umístíme) raději i v takovém konkrétním případě jen ty oběti a jejich pozůstalé.
- Ale pochopitelně jen někde v oznámení.
- A to jen tehdy, když zrovna a zase unesou nějaké to letadlo.
- Do modliteb dáme (umístíme) raději i v takovém konkrétním případě jen ty oběti a jejich pozůstalé.
Nesvátosti a nesvatosti v bibli.
1)
Bible není svatá plošně.
2)
Bible obsahuje děsivé partie.
Nevěřící Tomáš.
1)
Nevěřící učedník Tomáš uvěřil v Ježíšovo vzkříšení, aniž si sáhl na rány JK, jak původně požadoval. Stačilo mu, že ty rány jen viděl.
2)
Totéž viděli předtím i ostatní učedníci, kteří uvěřili.
3)
Tomáš tedy uvěřil na základě téhož, podle čeho (na základě čeho) uvěřili i ostatní učedníci.
4)
Důvod označení: Nevěřící Tomáš. Tomáš nepřišel první neděli mezi ostatní učedníky, poněvadž nevěřil, že JK opravdu vstal z mrtvých. Dostavil se až další neděli.
5)
JK: Blahoslavení, kteří neviděli, ale uvěřili.
Nezrušitelné zaslíbení.
1)
Projev a výraz Boží milosti.
2)
Duch svatý to tak moudře zařídil.
Nikodem. (02).
1)
Papaláš z duchovní branže. Vážený papaláš. Ne jako ne-košer lidé kolem JK, jako např. Nemocní, publikáni, nevěstky.
2)
Účelově vytvořená postava v bibli. Signifikantní postava.
Noci v bibli.
1)
Nepodáváme na tomto místě celkový vyčerpávající přehled. V konkordanci nebo v biblickém slovníku si každý může najít vyčerpávající výčet. Zde jen několik zajímavostí.
2)
Tma vždy vzbuzuje v člověku hrůzu a strach nebo alespoň určitou nejistotu. Aspoň u slušného člověka.
a)
Jsou lidé, kteří využívají nejrůznější tmy ke svým nekalým záměrům a pro nekalé účely.
b)
Světlo je výrazem naděje.
3)
Pohané kolem Izraele měli většinou (často) představu, že se v noci vyrojí různí zlí duchové a démoni. Nepověrčivý věřící člověk toho mohl využít.
a)
Abraham nočním pochodem dostihl nepřátele a vysvobodil Lota.
b)
Gedeon přepadl Madiánské v noci a ještě navodil hrůzu, které nepřátelé podlehli.
c)
Saul nočním pochodem vysvobodil Jábešany.
4)
Gedeon se bál Madiánských a přesto v noci mlátil obilí, aby je pak před nimi ukryl.
5)
Noci byly dobou různých pohanských (ale i izraelských) slavností. Např.: Novměsíce. Novoluní.
6)
V noci mohou být i pěkné příjemnosti, třeba ve spojení s určitými záměry pro budoucnost. Např. Rut zašla za Bózem na humno.
7)
JK se modlil v Getsemane v noci. Byl zatčen v noci. Noc je často vhodná zatýkací doba.
Nový Jeruzalem.
Dlažba na ulicích je tam ze zlatých dlažebních kostek.
Ondřej.
Oheň v křovinách.
1)
Žalm 118. Píseň ve Zpěvníku, sloka 3. Přesný překlad z hebrejštiny.
2)
Lze interpretovat: Pohané. Hospodin si to s nimi vyřídil. Vpustil oheň do křoví.
Oko za oko, zub za zub.
1)
Právní zásada ve SZ.
a)
Náhrada způsobené škody v plném rozsahu.
b)
Později ve věcech finančních: čtyřnásobek. Jde i o ušlý možný zisk.
c)
Milosrdná zásada ve své době, kdy se v rámci krevní msty vybíjely bez právní kontroly celé rodiny a rody.
d)
Určitá humanitární pravidla vztahů k nepříteli jsou již ve SZ.
e)
Ale lásku k nepříteli v plnosti rozvinul až JK.
2)
Jak ty mně, tak já tobě.
3)
Tržní přístup v tržní církvi.
a)
Kéž by u všech platila zásada: Vezmu si z církve nanejvýš jen to, co do ní vložím.
b)
Pro mnohé fiškusy platí: Budu z církve víc brát a méně (nebo vůbec nic) do ní dávat.
Oltář.
1)
Útočištné místo u semitů.
2)
Od 4. Století i u křesťanů.
3)
Většinou kamenný stůl. Někdy pouze velký balvan.
Ordál v bibli.
1)
Tóra zmiňuje, že když je žena podezřelá z cizoložství, musí vypít vodu s prachem. Pokud to přežije ve zdraví, je nevinná.
2)
1 Královská 18. Zápas proroka Eliáše s bálovými kněžími a proroky.
Petr.
Pavel. Apoštol.
1)
Misionář. Vězeň kvůli misii mezi pohany.
2)
Ne že by v pozadí jeho uvěznění byly intriky pohanů, že jim kázal evangelium.
3)
V pozadí jsou intriky jeho někdejších souvěrců Židů.
Pavlovy epištoly v NZ.
Dříve napsané komentáře k později sepsaným evangeliím.
Pec ohnivá.
1)
Danielovi 3 přátelé byli zachráněni z pece ohnivé.
2)
Tito tři vysocí státní úředníci se tam dostali proto, že se neklaněli obrazu krále Nabuchodonozora.
3)
I kdyby šlo jen o audit (hloubková kontrola, revize jejich činnosti), pak by záchrana byla velkým zázrakem.
4)
Pokud by dnes někteří vysocí státní úředníci při oficielní státní slavnosti projevili obdobnou neloyalitu jako oni vyznavačsky hrdinští tři izraelští mládenci, tak by sice neskončili v peci ohnivé, ale letěli by ze svého místa jako namydlený blesk. Stalo by se tak navíc ještě za burácení hromadných sdělovacích prostředků.
Pelištejci a Izrael.
1)
Technicky a organizačně byl Izrael hodně pozadu za Pelištejci a Kanánci.
a)
Izrael se ve svém vývoji zastavil mezi dobou kamennou a bronzovou.
b)
Pelištejci se nalézali mezi dobou bronzovou a železnou.
c)
Izraelci neznali vystavěná města. Kočující nomádi.
2)
Přesto Izraelci vítězili.
a)
Přírodnější lidé. Odolnější. Méně zhýčkaní městskou civilizací, kterou neznali.
b)
Princip víry.
1.
Víra sjednocující a spojující různé izraelské kmeny.
2.
Údiv historiků, že se Izrael udržel v náporu daleko silnějších nepřátel.
c)
Tradice víry v Hospodina. V době soudců už zaběhnuto po staletí. Sice všelijak pokřivená a narušená víra. Ale přesto víra, která udržela Izraele jako Boží lid i jako národ.
Peršané.
1)
Všechny okolní národy jsou ve SZ viděny negativně.
2)
Výjimka: Peršané. Ti nejsou nikdy viděni negativně.
3)
Peršané byli viděni vždycky kladně.
a)
Byli daleko. Až za bezprostředními nepřáteli, za Asyrií a Babylonií.
b)
Po pádu Babylonské říše vrátili Peršané Izraelcům svobodu národní i náboženskou. Dokonce vrátili kultické (bohoslužebné) chrámové náčiní uloupené Babyloňany z Jeruzalema.
c)
Náboženská politika Peršanů byla na starověké poměry velmi tolerantní.
1.
Peršané vládli v satrapiích relativně volně. Ponechávali podmaněným národům relativní vnitřní svobodu.
2.
Co Peršané požadovali: Platit daně a nebouřit se.
Petrovo zapření.
1)
Petr byl pravou rukou JK. Sliboval hory doly, že s ním půjde i na smrt. V rozhodující chvíli však zakolísal a pro záchranu svého života zapřel, dokonce hned třikrát.
2)
Petr se dostal do vyznavačsky těžší a náročnější situace než ostatní učedníci, kteří docela prostě zdrhli. Nelze ho proto posuzovat nadmíru přísně v relaci s ostatními spoluučedníky.
3)
Kohout zakokrhal jako každé ráno.
4)
Každé ráno kokrhají kohouti, i když je třeba v ruchu městského lomozu nebo v poklidu tiché postele neslyšíme.
5)
Petr ztratil iluzi o sobě. Neztratily se mu však ideály JK.
6)
Petr vystartoval k závaznosti.
7)
Zamávalo to s ním.
8)
Rozplynula se mu sebejistá dokonalost.
Podobenství JK.
1)
Mistrná vyprávění JK. Krátké příběhy ze života, které mají přiblížit veliké pravdy KB.
2)
Didaktická funkce podobenství.
3)
Korán má mnohem méně podobenství. Nejpůsobivější podobenství: o zničené zahradě. O dvou majitelích zahrady. O nevěřícím městě.
4)
Rysy varovných příběhů. Některá podobenství mají eschatologický akcent. Boží soud.
5)
Rozšířená přirovnání. Náznaky. Dotažení myšlenek o KB.
Pohyb v bibli.
1)
Živý Bůh rozhýbává.
a)
Povolání k živému pohybu.
b)
Vyjdi. Jděte. Po všem světě.
2)
Ne vždy je ovšem ochota slyšet a uposlechnout.
a)
Zabydlenost.
b)
Člověk je jako usazený kapr.
c)
SB nás chce rozhýbat.
d)
Štika na kapry.
Polarita.
1)
Milost a zákon.
2)
Jedná se o milost a o zákon boží.
Postavy v bibli.
1)
Jakési prototypy.
a)
Podmínkou není vždy jednoznačnost.
b)
Naopak šíře a pluralita života vede k větší plastičnosti pohledu a interpretace.
2)
David.
a)
Neujednocené tradice o Davidovi přímo v bibli.
b)
Patrné je zcela zřetelně: Ujednocování tradic o Davidovi.
c)
Občas lze rozpoznat švy, když se různé (i protichůdné) tradice o Davidovi redaktory bible sešívaly. Může to rozpoznat i vnímavý a pozorný prostý čtenář bible bez znalosti hebrejštiny.
d)
Doporučená Literatura: Joseph Heller: bůh ví.
3)
Abraham je už integrovanější postava.
4)
Relativně integrované postavy.
a)
Mají jasnou koncepci, vizi.
b)
Nejsou u nich výkyvy víry nebo úlety morální. Aspoň ne ve velké míře.
c)
Příklady.
1.
Josef. Mojžíš. Jozue. Samuel.
2.
Achab, ačkoliv to byl nepříkladný pohan, je integrovanou postavou.
3.
Král Joziáš.
4.
Proroci. Mimo např. Jonáše.
5)
Neintegrované postavy.
a)
Mnohá spornost a rozporuplnost.
b)
Z části (zčásti) Abraham. Saul. David. Jonáš.
6)
Vrcholná postava: JK. Plně integrovaná postava vnitřně i vnějšně.
7)
NZ-ní postavy. Vyznavači na cestě. Učedníci. Pavel.
Potraviny.
1)
V biblických dobách se muselo počítat s tím, že není k disposici lednice a mrazák.
2)
Vzhledem k tomu, že nebyla ani elektrika, tak lidé nenadávali, když by došlo k přerušení dodávky elektrického proudu a ke zkáze jídla v mrazáku.
3)
Nebyl ani plyn, takže se k vaření musel po každé rozdělávat oheň. Ono se zase tolik moc nevařilo.
Poušť. (02).
1)
Izaiáš 40. Kázat na poušti. Na poušti připravovat cestu Pánu. Obé se jeví jako nesmyslné a zbytečné.
2)
Dnešní život.
a)
Vyprahlost. Plytkost. Povrchnost. Měsíční krajina. Mezilidské vztahy. Zde faráři dokáží v kázání nasadit páky.
b)
Ještě v minulém století v církvi zaznívalo: Bez víry v Boha se rozsype morálka a společnost.
1.
Katolíci si uvědomili, že je vhodné se poučit z religionistiky.
2.
Evangelíkům v malé církvi stále ještě nezapálilo mnoho věcí, i když o tom (o nich) nemluví.
c)
Život ve velkoměstech je povrchnější nežli na vesnici. Jenže, vývojový trend přináší povrchnost a plytkost života všude, tedy i na venkov.
d)
Když se zhoršují životní podmínky.
1.
Obecně zesiluje zhrubnutí v mezilidských vztazích, ve společnosti.
2.
Snižuje se ohleduplnost a zájem o člověka i v církvi.
3.
Příklady zhoršování životních podmínek: Nezaměstnanost, ubývání pracovních příležitostí.
4.
Povodně v Praze. Zhoršení dopravních možností. Roste neomalenost, až i hulvátství a primitivismus. Špinavější, omšelejší tramvaje.
3)
Církev se stále víc stává institucí, která musí zápolit o svou existenci. Zcela vypadlo, že by se lidem mohlo pomoci neinstitučně. Na instituční aktivity je třeba peníze. Pokud dává státní erár, tak se dělá to, co by mohly v sociální oblasti konat jiné instituce.
4)
Církev není schopna adekvátně reagovat a přinášet zvěst o spasení a pomoci v PJK. Nedokáže věrohodně hovořit o věčnosti.
5)
Viz: Neosobně.
Povinné klyšé před králem a před Hospodinem.
1)
Veselost. Radostnost. Dobrá nálada. Humor. Intelekt. Inteligentní humor.
2)
Nehemiáš. Číšník u perského krále nesměl být smutný. Mohlo by ho to stát hlavu.
Praotcové víry.
1)
Abraham byl Babyloňan.
2)
Mojžíš byl Egypťan. Vychování a další vzdělání měl u Madiánců.
3)
Z Egypta vyšel s Izraelem i lid přimíšený.
4)
Gabaonitští a další Kanánci se přidali k Izraeli, k víře v Hospodina, když jim teklo do bot. Izraelci se totiž stávali silnější vnějšně.
5)
Víra v Hospodina přitahuje misijně už od počátku. PB si povolává bez rozdílu každého.
Právo perské a médské.
1)
Nezrušitelný zákon.
a)
Tím byl vázán i orientální despotický absolutistický perský samovládce.
b)
Při (velké) troše humorné ironie by se to dalo chápat jako jemný náznak jakési prae-demokracie.
2)
Obdoba v moderní době: Nezrušitelné letenky na pevný termín.
3)
I perský panovník si uměl poradit, když chtěl. Každé právo (i to nejnezrušitelnější) se dá pokroutit, pokud se chce a pokud na to někdo má dost mocenských prostředků.
Pravzor podnikatele.
1)
Abraham. Se svými stády a otroky (70) měl relativně dobře zajištěnou existenci v rámci své doby.
2)
Abraham se uměl ohánět v konkurenčním boji v Kanánu.
3)
Abraham žil relativně skromně, jak se slušelo a patřilo a jak se sluší a patří na podnikatele. Když ale bylo třeba koupit jeskyni v Machpelach jako rodinnou hrobku, vytáhl odkudsi ze zásob 400 šekelů stříbra. Je to přes 3 kila. Za tuto horentní sumu si Abraham nekoupil jen tu jeskyni, ale tímto kupem získal občanství v Kanánu.
4)
Abrahamovi otroci neměli žádné Boží zaslíbení jako měl Abraham.
5)
Křesťanští otrokáři se měli ke svým otrokům chovat lidštěji.
a)
O propuštění otroků na svobodu není ani v bibli ani vidu ani slechu.
b)
Pavlova epištola Filemonovi je ovšem v tomto směru mírnou náznakovou výjimkou.
7)
Křesťanští podnikatelé. Jak se mají chovat ke svým zaměstnancům?
8)
Jak se mají chovat křesťanští zaměstnanci ke svým křesťanským zaměstnavatelům?
Prodloužený věk.
1)
Někteří příkladně věřící prožívali ve svém životě těžká údobí neplnosti a mizerie života.
a)
Bible jim to však nahrazuje prodloužením věku jejich života.
b)
Jedná se o náhradu a odškodnění za léta bolesti, nejistoty a zmatku.
c)
Příklady: Abraham. Izák. Jákob. Mojžíš. Jozue. Job.
2)
NZ stlačuje plnost života do běžného lidského věku.
a)
Víra v JK a život s JK znamená plnost života v každé životní situaci, když je člověku dobře nebo když se mu vede špatně, zle a mizerně.
b)
Odškodnění a náhradu za těžkosti života kvůli JK (nikoliv obecné těžkosti života) přijme věřící člověk v KB.
Předobraz Krista ve SZ.
1)
Těžko najít nějakou dosti přitažlivě výraznou postavu ve SZ, kterou by bylo možno označit za neproblematický a neproblémový (bezproblémový) předobraz JK.
2)
Tradičně se mluví o tom, že předobrazem JK ve SZ je král David.
a)
Pochopitelně se jedná o Davida zidealizovaného směrem k mesiáši národně osvobozeneckého charakteru.
b)
Historický David, i zachycený v bibli, má hodně daleko ke Kristu.
3)
Určité kristovské akcenty lze ve SZ spatřit u několika postav. Např.: David. Josef. Job.
Příběhy bible.
Aktuální a vzorová platnost i dnes.
Přízeň Boží a lidská.
1)
1 Samuelova 16,22. 1 Samuelova 18,28-29.
2)
Lidská přízeň je milá, ale nejistá.
3)
Přízeň králů je vrtkavá.
4)
Když někdo něco od druhého potřebuje, tak mu naznačí svou přízeň.
a)
Král Saul potřeboval Davida jako muzikoterapeuta. Byl mu nakloněn.
b)
Když David místo Saula bojoval s Goliášem, měl z toho král Saul rovněž radost.
5)
Změna stanoviska krále Saula ohledně jeho přízně vůči Davidovi.
a)
David je lidem chválen za přemožení Goliáše. V každém případě je David chválen víc nežli král Saul.
b)
Saul zjistil, že s Davidem je Hospodin. Přitom se Saulem Hospodin už dávno přestal komunikovat.
c)
Saul nedůvěřuje Davidovi. Obává se jeho ambicí na královský trůn.
6)
Boží přízeň může znamenat změnu v přízni lidské.
a)
Změnil se Saulův postoj vůči Davidovi.
b)
Když Hospodin přijal oběť Abela a Kainovu oběť nepřijal, Kain se rozlítil na bratra Abela.
1.
Mohl se zamyslet nad sebou.
2.
Mohl se rozlítit na PB.
7)
Ochočená polodogmatická modlitba.
a)
Farář v přímluvné modlitbě při bohoslužbách děkuje PB za nesmírné projevy jeho přízně. Přitom tyto projevy Boží přízně ani za mák nespecifikuje. Asi přece posluchači vědí, oč vlastně jde.
b)
Následně v další větě farář prosí PB o další nové projevy Boží přízně. Přitom ještě zmíní, že projevy Boží přízně od PB očekáváme v bohaté míře každodenně.
Racek.
Rčení z bible.
1)
Starý jako metuzalem. Biblický Metuzalem měl 969 let. Hodně starý.
2)
Zarostlý jako Ezau. Jákobův bratr.
3)
Abrahamoviny. Vidět Abrahama. Padesátiny.
4)
Začít od Adama. Od začátku. Od bílé čáry.
5)
Roucho Adamovo, evino. Zpočátku neměli nic, později málo, fíkové listy.
6)
Kajinovo znamení. Špatný člověk. Člověk se stínem minulosti.
7)
Nevěřící Tomáš. Nevěřil, že JK vstal z mrtvých.
8)
Silný jako Samson. Jako Herkules. Jako Fryštenský.
9)
Dostat se někam jako Pilát do kreda. Jako slepý k houslím.
10)
Chodit od Annáše ke Kajfášovi. Od čerta k ďáblu.
11)
Obětní beran, beránek.
12)
Jidáš. Zrádce. Jidášův polibek. Polibek zrady.
13)
Jobovy zprávy. Jobovské zvěsti. Špatné zprávy.
Realismus bible.
Bible počítá s lidmi z masa a krve.
Rodokmeny.
1)
Seznamy.
2)
Původ především po stránce náboženské.
a)
Záruka věrohodnosti a věrnosti.
b)
Důraz na tradici.
c)
Linie víry.
d)
Teologické směry.
Rozdíl SZ a pohanského okolí.
1)
Jaký je vlastně rozdíl SZ od okolního pohanského prostředí?
2)
Izraelci přebírají některé náboženské literární materiály z pohanského prostředí a transformují je na Jahveho. Přeformulovat na Hospodina.
Rozhovor svědků v bibli.
1)
Bible je psána v průběhu 1000 let. Mnozí svědkové spolu v jedné knize mohou hovořit přes vzdálenosti staletí.
2)
Pavel a Jakub v NZ spolu mohou hovořit značně ostře. Ku podivu, jejich vzájemné rozpory si neudělali tolik sami, ale udělali jim to pozdější teologové. I ti se museli totiž nějak živit.
3)
Rozmanitost svědectví v bibli je ku prospěchu.
a)
Bible zahrnuje různé historické a životní situace jednotlivého člověka.
b)
Každý člověk může najít v bibli často a mnohokrát sebe.
Řeřicha.
Řeč bible.
Ne neutrální reportáž.
Sára.
Sebeobrana Izraele.
1)
Nemísit se s pohany.
2)
Výlučnost a tvůrčí izolace. Dobová záležitost.
3)
Dnes toto všelidé odepsali. Proto to s církví dopadá všelijak, když se vytrácí vyznavačskost.
Sen.
1)
V bibli se vypráví o některých snech, kdy PB jejich prostřednictvím lidem něco sdělil. Příklady.
a)
Josefovy sny.
b)
Nabuchodonozorovy sny.
c)
Janovo Zjevení.
2)
Církev o tom mluví poctivě, poněvadž to je v bibli.
a)
Bez uzardění se však staví proti tomu, že by dnes měly sny nějakou platnost a že by PB používal dnes tohoto prostředku jako možnosti k promluvení ke člověku.
b)
Od toho je tu přece bible a církev, která ji náležitě předkládá a vykládá.
3)
Sny jsou v bibli jen okrajovou záležitostí.
a)
Židům 1,1: Bůh promlouval k lidem častokrát a rozličnými způsoby. Naposledy a nejzřetelněji však promluvil v JK.
b)
Není proto důvod odkládat to nejdůležitější ve prospěch předběžného.
Smilování v královské liturgii.
1)
Od boha. Pro krále. Zčásti (částečně) je král omilostněn jako prostředník i za lid.
2)
Žalm 103. Žalm 86. Kontext. Kdo zpívá. Chrám. Král, trpící. Král trpí zástupně za všechny. Je zástupně i omilostněn. Jenže, výhody zůstanou nakonec ve svých důsledcích králi. Lid je jako chvost komety.
Sociální důrazy v NZ.
1)
Obecná historicko-sociologická zákonitost: Vznikající, kvasící nové hnutí se projevuje značným radikalismem a silnými sociálními akcenty.
a)
Postupem času (postupující vývoj) se radikalismus ubrušuje, obrušuje. Sociální akcenty ustupují do pozadí a mnohdy zanikají docela. Dochází k etablizaci.
b)
Příklad. Francouzská revoluce 1789. Pryč s králem. Maratovi zběsilci. Jakobíni. Girondisté. Do popředí se dostává velkoburžoasie. Císař. Král.
2)
Bedřich Engels. Zabýval se Janovým Zjevením.
a)
Oceňoval velmi silné sociální akcenty. Z toho dovozoval: Zjevení Jana muselo být napsáno těsně po vzniku křesťanství.
b)
Skutečnost: Zjevení Jana bylo napsáno kolem roku 95. Tedy relativně pozdě ve srovnání se základními spisy NZ.
c)
Doklad: Sociálního radikalismu v první církvi všude a hned neubývalo. Naopak někdy i přibývalo. Janovo Zjevení je psáno v souvislosti s pronásledováním křesťanů za císaře Domitiána. Proto lze ve Zjevení vysvětlit ostré (i když různě zkryté a všelijak maskované) výpady proti Římu.
3)
Jakubova epištola byla napsána přibližně v době Janova Zjevení. Možná i trochu později.
a)
Zachycení rostoucí asociálnosti v etablovaném sboru.
b)
Odvaha nepominout sociální aspekty evangelia.
c)
Pro autora Jakubovy epištoly nebylo snadné psát naplno tak, jak psal. Ale co psal, to psal.
4)
Marxsen: Der Frühkatolizismus im nt.
Sociální revoluce v bibli.
1)
Jozue 24. Zdařilá sociální revoluce. V dějinách bylo mnoho revolucí, pochopitelně převážně sociálních, které byly i zcela nebo úplně nezdařilé.
2)
Izrael vznikl spojením porobených a utiskovaných skupin Hebrejců od Kananejců. Sjednotili se smluvně na ideologickém základě, kterým byla společná víra v Hospodina. Ke kmenům věřících v Hospodina v Kanánu se přidaly i pouštní kmeny, které snad vyšly z Egypta.
3)
V průběhu prvních staletí dějin Izraele se jednalo o jakýsi poměrně volný svazek různých skupin, o jakousi obdobu amfiktionie starořeckých měst. V některých dobách, zvláště v době nebezpečí a náporu nepřátel, se spojení utužilo a bylo pevnější. V dobách poklidu se vztahy často rozvolnily a někdy to skončilo i vzájemnými šarvátkami či většími boji rázu občanské války.
4)
Příčina rozvolnění vztahů: Narušení pevnosti ideologické základny. Na výhradní místo jediného Hospodina se dostali různí jiní bohové a bůžkové.
5)
Fáze sociální (a vůbec každé) revoluce.
a)
Smést starou moc.
b)
Uchytit se v moci.
c)
Udržet se.
1.
Vybudovat nový mocenský aparát.
2.
Místo staré ideologie nastolit ideologii novou, jinou.
3.
Postupně se však vždy navazuje na staré.
- V oblasti mocenských struktur, včetně lidí, kteří je představují.
- Na rovině ideologické a právní.
- V oblasti mocenských struktur, včetně lidí, kteří je představují.
- Na rovině ideologické a právní.
6)
Otroci dole nic neznamenali.
a)
Byli méně nežli domácí zvíře.
b)
Svou otrockou prací pomáhali k dobré životní úrovni těch nahoře.
c)
Byli využíváni, vykořisťováni.
d)
Při sociální revoluci si ti dole chtěli vzít jen to, co vytvářeli.
e)
Chtěli získat své, o které je otrokáři připravovali pro sebe.
Solidarita Izraelských kmenů v době soudců.
1)
Sjednocení Izraele ve víře v Hospodina za Jozua umožnilo Izraelcům proniknout do Kanánu.
2)
Mnohdy bývala solidarita Izraelců jen znakem vnějším, někdy dokonce jakousi křečí.
3)
Mezi izraelskými kmeny docházelo nejen k nesvárům, ale i ke svárům. Např. K válce s Efraimci, kteří se drali nahoru k dominantnímu postavení na severu země.
4)
Občanská válka s Benjaminem a praktické vybití tohoto kmene je černou skvrnou v dějinách Izraele v době soudců.
5)
Po mnoha masakrech se ze silného Benjaminského kmene stal přílepek ve společenství Izraele. O jeho někdejším vlivu a významu svědčí např. I to, že první velký izraelský král Saul byl Benjaminovec.
6)
Benjaminovci byli ve středu (jako mezi mlýnskými kameny) mezi Judou a Efraimem.
7)
Rubenovcům v Předjordání se rovněž nechtělo (za Jozua) pomáhat svým spolubratřím ve víře v dobývání území pro ně. Stačilo jim, že už měli sami.
Soud a obrácení.
1)
Prorok Joel mluví o hrozném soudu. Fakticky je to forma výzvy k obrácení.
2)
Obrácení celým srdcem, celou svou identitou.
Soud ve SZ.
Záchrana spravedlivého trpícího.
Soudci.
1)
Doba soudců v Izraeli. Každý si dělal, co chtěl.
2)
Každá společnost potřebuje určitou strukturu moci.
a)
Nepřebujelá struktura společnosti Izraele v době soudců.
b)
Soudce byl do značné míry služebník.
Spory v první církvi.
1)
Petr kontra Pavel.
2)
Pavel kontra Barnabáš.
3)
Pavel (dřívější pronásledovatel křesťanů Saul) přišel do církve až později.
Spravedlivý v bibli.
Jde o vztah k Bohu i k lidem.
Spravedlnost.
1)
V bibli souvisí spravedlnost se sluncem (světlem) a se stvořením.
2)
Jde o víc nežli jen o sss.
a)
Spravedlnost miluje světlo.
b)
Zvěst o (Božím) stvoření: Původní (Boží) záměr.
Stopař v bibli.
Misionář (diakon) Filip. Skutky 8.
Strukturální analysa bible.
1)
Farářova pomocnice pro přípravu kázání, nikoli vždy nutně pro kázání samotné.
2)
Tato pomocnice se může někdy až příliš pustit nejen do bible, ale i do faráře samotného.
Střízlivost.
1)
Dar nebo ovoce Ducha svatého? Obé se prolíná. Těžko rozlišit. Díky Bohu, obé.
2)
Rozlišovat duchy. Nepodlehnout přemrštěnému lidskému nadšení.
3)
Bible vyzývá ke střízlivosti a bdělosti.
Stvoření.
1)
Původní řád. Zamýšlená realita.
2)
Virtuální realita, která nevyšla na 100 procent. Zapříčinil to lidský hřích, ďábel nebo jakýsi inherentní nedostatek ve stvoření, který ponechal kdesi zakuklené zlo.
Svoboda pod zákonem.
1)
Pavel. Pod záminkou svobody nepovolovat tělu, svým vlastním žádostem a tužbám.
2)
Sklony různých lidských tužeb a žádostivostí jsou u všech lidí, i církevníků.
a)
I ve zkryté, latentní podobě.
b)
Někdy se to provalí až běda.
Šidlo.
Šéf učedníků.
Petr.
Šibolet.
1)
Rozlišovací znamení: Kdo je kdo. Kdo je s kým. Kdo je proti komu.
2)
Za občanské války v Izraeli v době soudců mezi Galádskými a Efrajmovci odhalovali vítězové poražené Efrajmity podle toho, že nedovedli vyslovit šibolet. Říkali: sibolet.
3)
Mimo jiné se jedná o doklad o nezanedbatelných nářečních rozdílech ve starém Izraeli.
a)
Menší migrace, uzavřenost v údolích, neexistence radia, televize a novin na tom měly značný podíl.
b)
Izolovanost života pastevců na horách a dosud ne zcela sjednocený a neprosazený centralizovaný kult Boha Jahveho, to vše bylo značným nedostatkem při sjednocování rozptýlených Izraelskývch kmenů.
c)
Mnozí lidé tehdy za celý život nevytáhli paty z relativně malé oblasti prožívání svého života. Výjimku tvořily pro muže relativně časté války nebo různá menší bojování.
Talmud.
Tóra v číslech.
1)
5 knih Mojžíšových, tóra, tenach. Přibližně pětina bible.
2)
Malá statistika.
a)
Počet veršů: 5 845.
b)
Počet slabik: 79 856.
c)
Počet písmen (souhlásek): 400 945.
d)
Jedná se o čísla v hebrejském textu.
Uriáš.
Udělat si jméno.
1)
Úděsné pokušení. Genesis 11.
2)
Když se lidé chtěli spojit proti Bohu, tak to skončilo rozvratem v lidské společnosti.
a)
Ti, kteří se spojovali proti Bohu, se nakonec nedokázali domluvit mezi sebou.
b)
Každé zlo má v sobě (inherentně) zakodované zárodky rozkladu.
3)
Pak následuje povolání Abrama.
a)
Bůh začíná konat své dílo v sekularizované společnosti.
b)
Ve stínu zikuratu - brána do nebe (babylonská věž, věž lidské pýchy, věž zmatku) se začíná klubat víra v Boha.
Ugaritský vtip.
1)
Vykopávky z Ugaritu otevírají i teologům možnosti hlubšího odborného studia SZ.
2)
Když se farář mezi kolegy blýskne nějakou zmínkou o Ugaritu, např. že to je už v ugaritských textech, může taktně (při troše štěstí a doplňkové drzosti) vzbudit dojem když ne seštudovanosti, tak alespoň sečtělosti teologické literatury.
3)
Háže se občas ugaritskými texty jako karetními trumfy.
Ukazovat se knězi. (05).
1)
4 faráři sedí na farářském kurzu u snídaně a baví se. Jeden se obrátil na druhého a vyslovil své přací pozvání: Až někdy pojedeš kolem mé fary, tak se zastav a ukaž se knězi, jak se to říká v Písmu.
a)
Třetí farář však upřesní: V bibli říká JK: Jdouce, ukažte se knězi. Neříká se: Jedouce, ukažte se knězi.
b)
Čtvrtý farář podotkl něco o novém překladu a ještě novější interpretaci. Vyslovil otázku, zda se jedná o nepřesnou či správnou interpretaci.
c)
Jeden z obou prvních dvou farářů doložil, že by dnes JK také jezdil v autě jako všichni dnešní faráři a že by jistě řekl: Jedouce, ukažte se knězi.
d)
Farář číslo 3 však položil otázku, zda by to PJ myslel doslova nebo by opět předpokládal farářskou ekvilibristickou interpretaci, která by každému vyhovovala docela individuálně. Jinými slovy, jak by to s tím ukázáním se mělo v praxi vypadat. Např. By farář projížděl autem kolem fary a zatroubil by, aby kolega vykoukl s okna, pokud by zrovna náhodou byl doma, aby se podíval na kolegu ujíždějícího v autě.
e)
Farář číslo 4 rozvinul svou teorii o překladech a překlepech. Ve slovech Jdouce a Jedouce je rozdíl pouze v jediném písmeni. Možná, že JK předvídal naši (zrovna tu naši dnešní) situaci, ale že různí opisovači a přepisovači textu nebyli dost silní a mocní ve víře a že nedomysleli budoucnostní záměr JK.
f)
Farář číslo 3 prohlásil, že existuje závažný rozdíl mezi interpretací a interpolací. Ono je totiž možné nějaké to písmenko dodatečně vložit do slov nebo úst JK, takže je to vše nakonec jinak, ale pro nás v každém případě správně.
g)
Farář číslo jedna podotkl, že ta teologická diskuse je samozřejmě na místě, ale háček je v tom, že on se kolem fary svého souseda v dohledné nejbližší době nehodlá projíždět. A i kdyby, tak že nebude v žádném případě mít čas ani na to troubení či jiné vytrubování, natož na zvonění u farských dveří s rizikem následného zdržení se u eventuelního kafe.
h)
Farář číslo dvě namítl, že to není od kolegy moc milé, když nemá zájem o navštívení svého spolubratra na faře.
i)
Farář číslo jedna přepinkl slovní míček zpět se slovy, že od fary kolegy k jeho faře je stejně daleko jako naopak.
j)
Farář číslo dvě pinkl zpět. Prý fara kolegy je v zapadákovském sboru.
k)
Farář číslo čtyři ukončil nadějně se rozbíhající diskusi s možnými nepříjemnými konsekvencemi slovy: Jde se na přednášky. Musíme se teologicky vzdělávat nebo aspoň připovzdělávat.
2)
Bývali doby, kdy faráři chodívali pěšky a mívali daleko více práce ve svých sborech. Přitom vídali občas své kolegy a bývali viděni i svými ovečkami. Jejich ovečky se jim chodívaly ukazovat na faru, zvláště když potřebovali nějaký úřední doklad, neboť farní úřad býval až do roku 50 též úřadem matričním.
3)
Viz: Neosobně.
Upozaděné tělesno.
1)
Při pročítání NZ může mít čtenář tento pocit v míře větší nežli při četbě SZ.
2)
Dojem čtenáře bible ohledně nějak upozaděného tělesna je dán většinou určitým předporozuměním (Vorverständnis). Vinu na tom má církev, která mnohdy o některých věcech nemluví otevřeně. Většinou tak církev činí v dobré snaze z pedagogických důvodů, zvláště kvůli dětem, aby nedošlo k přetažení na druhou stranu.
3)
Církev se nemusí bát mluvit o některých věcech, které PB také stvořil.
4)
Proti přebujelé tělesnosti s náboženskými koncovkami (např. Vegetativní slavnosti při kultech plodnosti) se SZ ovšem rozhodně staví.
Volby.
Velikáni bible.
1)
SZ: Abraham, Izák, Jákob. Mojžíš. Jozue. Samuel. Saul. David. Šalomoun. Eliáš. Izaiáš. Jeremiáš. Ezdráš.
2)
NZ: JK. Pavel. Petr. Jan Křtitel.
Vícevrstevnost praotcovských příběhů ve SZ.
1)
Přímo v samotných vyprávěních ve SZ.
2)
Různí a různorodí vykladači a interpreti tuto vícevrstevnost ještě rozšiřují.
Vypískaný prorok. (07).
1)
Bratře faráři, musím se vám svěřit se svým zajímavým snem. Zdálo se mi o proroku Amosovi.
a)
Viděl jsem proroka Amosa, jak kráčí v Bethel. Mluví s lidmi. Povídá svá slova kde komu. Lidé se zastavují a rádi ho poslouchají. Má odezvu mezi lidmi.
b)
Pak jsem viděl, jak velekněz chrámu v Bethel Amose odklidil, resp. Jak ho odlifroval pryč. A ještě se k tomu navíc tvářil jako jeho přítel, který ho varuje před králem Jeroboámem 2.
c)
Bratře faráři, můj sen byl jistě noční reakcí na váš cyklus kázání z proroka Amosa. Něco takového se přece občas stává, že ano?
d)
Bratře faráři, pak se mi ale zdálo, že ten Amos stál na naší kazatelně. A dovolil si kázat tak, jak je to v bibli. Přečetl jsem si totiž to Amosovo proroctví, když jste z toho kázal.
e)
Ten Amos si dovolil kázat tak, že to bylo neudržitelné. Prostě bylo to moc aktuální do dnešní a do naší situace. Tak jsme ho všichni, kdo jsme tehdy byli zrovna v kostele, svorně vypískali. A ještě jsme mu pár vrazili, když prchal o překot.
f)
Bratře faráři, vy nemusíte mít obavu. Vás nevypískáme. Vy kážete k naší spokojenosti, ne jako ten Amos.
2)
Bratře Vomáčko, moc vám děkuji za to, že mne nechcete vypískat. Je to ale, žel, jen proto, že přece jen nejsem zcela práv Amosovi, když o něm kážu.
3)
Viz: Neosobně.
Výsosti. Otázka zkažení výsostí za krále Joziáše.
1)
Král je podle 1 Královské 22 nezkazil.
2)
Kniha 2 Paralipomenon. Zkazil je.
Výstřednost proroků.
1)
Účelová záležitost. Funkční jednání. Na něco upozornit. Něčím zaujmout. Získat pozornost, aby mohlo být něco vážného a závažného řečeno. Aby si toho lidé všimli. Aby na to nějak reagovali.
2)
Eliáš nosil plášť z velbloudí kůže. Tehdy to ale byla jakási prorocká uniforma.
3)
Izaiáš chodil nahý a bosý. Izaiáš 20,2.
4)
Jeremiáš nosil jařmo.
5)
Ozeáš žil 3 roky s nevěstkou.
6)
Jan Křtitel žil asketicky na okraji pouště. Měl plášť jako Eliáš z velbloudí kůže. Tehdy to ale bylo už více než velmi neobvyklé. Živil se kobylkami (sarančaty). Řezal do lidí jako kazatel velmi tvrdě. Např. Oslovoval některé posluchače: Hadi a zmije.
Vyvážené aspekty.
Dílčí teologie v rámci bible.
Vyvolení.
1)
Abraham. Genesis 12. Zaslíbení dané Abrahamovi se stává požehnáním ostatním národům.
2)
Nehemiáš. Vyvolení znamená určitou nadřazenost.
Vyznavačská kázání ve SZ.
1)
Vícekrát se objevují ve SZ proslovy proroků a izraelských vůdců při důležitých příležitostech, v zářezových historických okamžicích. Např.: Mojžíš. Jozue. Samuel.
2)
Struktura vyznavačských proslovů je obdobná, ale s různou konkrétní (situační) akcentací.
3)
Silné důrazy.
a)
Vyvedení z egyptského otroctví.
b)
Vedení pouští a přivedení do zaslíbené země.
c)
Boží pomoc.
4)
Aplikační důrazy.
a)
Kontrast životní situace. Izrael na tom byl zle. Díky Hospodinu se nyní daří Izraeli dobře.
b)
Sociální akcentace. Izrael kdysi otročil. Izrael si to má uvědomovat a pamatovat na to. Má se to projevit ve vztahu k okolí. Srovnej např. 4. Přikázání Desatera podle Deuteronomia 5.
c)
Hospodin se osvědčil jako dobrý Bůh v minulosti. Je dobré se držet Hospodina i nadále. Není důvod pošilhávat po cizích bozích (po modlách).
d)
Pokud Izraelci společně věří v Hospodina a pokud se řídí jeho vůlí, budou jednotní a silní proti nepřátelům a náporům života.
Zizara.
Zadní houf v době soudců.
1)
Čtvrt tisíciletí doby soudců zahrnuje nejstarší dějiný Izraele v Kanánu.
a)
Většinou šlo o dlouhá údobí relativního klidu a míru s postupnou migrací hebrejských kmenů a jejich usazováním se nejprve na horách a pak v nížinách.
b)
Šlo o postupnou infiltraci izraelců mezi původní kanánské obyvatelstvo.
c)
Byly ovšem i doby urputných válek na život a na smrt.
2)
Zub klidného hlodavého času a nápory v neklidných dobách. Ohlodávalo to Izraele, uhlodávalo to okrajové části Izraelského společenství.
3)
O zadním houfu se mluví už při putování Izraele pouští.
Základní otázka SZ.
Bůh mezi námi.
Základní velké tématické celky ve SZ.
1)
Exodus. Vyjítí izraelských otroků z Egypta. Bez ohledu na to, že se tato záležitost historicky neuskutečnila tak, jak je to popisováno v bibli.
2)
Exil. Babylonské zajetí.
3)
Mnohá další témata oscilují mezi oběma velkými tématickými celky.
4)
Prezentace základních témat SZ horami: Sinaj. Sion.
Zaslíbení.
1)
Konstatování daného stavu s příměsí touhy a naděje.
2)
Transponování mírně zidealizované nebo naopak kriticky viděné přítomnosti a naděje v lepší budoucnost do minulosti.
Zaslíbení.
1)
Velmi důležitý pojem v teologii biblické i církevní.
2)
Je rozdíl, když slibuje PB a když slibuje církev a když slibují lidé.
3)
K Božím, církevním i lidským slibům se leckdy snaží někdo přimáčknout jenom tak. Proč nevyužít, když se slibuje?
4)
Každý slib má své nějaké podmínky a pravidla přijetí.
Zástupná oběť.
1)
Něco velmi cizího pohanům. Ti měli jiné pojetí oběti.
a)
Pohané. Do ut des. Zavázat si bohy. Dávám, abych dostal.
b)
Židé. Zvíře místo nás. Odčinění hříchů.
c)
Křesťanství. JK nese trest za naše hříchy místo nás.
2)
Anselmova satisfakční teologie dnes mnohým nevyhovuje.
a)
Cur Deus homo. Proč se Bůh stal člověkem.
b)
Tato teorie je právem kritizována.
c)
Moderní teologové zatím teologicky nevymysleli nic teologicky jiného, co by dosavadní satisfakční teologii nahradilo či zastoupilo nebo co by mohlo stát rovnocenně vedle.
Zjevení.
1)
Je přinášeno biblí.
2)
Zjevení je třeba interpretovat do dnešní situace a dnešním lidem.
3)
Zjevení je třeba lidem přibližovat civilně, srozumitelně, neotřele a lidsky.
4)
Myslí se pochopitelně na zjevení Boha a jeho pravdy.
Zjevení v bibli.
Dobové formulace je nutno vzít v úvahu.
Zneklidněné nitro.
Jeremiáš 31,20: Pohnuly se vnitřnosti. Sevření lítostí.
Zvrácené sociální cítění.
1)
Desátá egyptská rána znamenala smrt egyptských prvorozených. Ve svých důsledcích to znamenalo vysvobození izraelských otroků z Egypta. Exodus 10 a další kapitoly.
2)
Kruté od Boha? Vidíme často jen ty chudáky nahoře. Vidíme chudáky boháče v pekle, nikoli živořící Lazary a utištěné Izraelce v Egyptě.
3)
Egypťané.
a)
Krutost vůči Izraelcům po staletí. Zotročení. Celé generace. Děti se rodily jako otroci. V jednom období byli izraelští chlapci zabíjeni v Nilu. Stávali se krmivem pro krokodýly. Týrání. Dozorci mohli beztrestně zabít Hebrejce.
b)
Představit si: žít v kůži otroka v Egyptě.
4)
Víc obětí u Izraelců než u Egypťanů.
5)
Milosrdenství Boží: Mojžíš chtěl jen propuštění otroků. Kdyby je Egypťané pustili hned na začátku, mohlo to pro Egypt vyjít velmi dobře. Ztratili by jen lacinou pracovní otrockou sílu, která zvyšovala jejich životní úroveň a blahobyt.
6)
Desátá egyptská rána přinesla méně obětí než součet obětí Izraelců v průběhu času. Zvrácené sociální cítění: Vidíme jen ty prvorozené v Egyptě. Nevidíme ty ubité Hebreje.
7)
Naše srdce by mělo bít pro Hebrejce, pro ty utištěné dole. Neměli základní lidská práva. Jsme přece pro lidská práva pro všechny lidi, že ano?
8)
Ale: Jakými metodami dosáhnout lidských práv a získat je pro druhé?
a)
Když ti Egypťané nahoře je nechtěli přiznat těm Hebrejcům dole.
1.
Mají právo o ně ti dole bojovat?
2.
Máme povinnost pomoci těm dole?
3.
Máme vůbec právo pomoci těm dole?
4.
Máme právo zasahovat do Božích řádů?
5.
Jedná se ale o Boží řády?
b)
Jak se má konkrétně projevovat naše povinnost a odpovědnost vůči těm, kdo nemají, postrádají základní lidská práva?
1.
Hospodin se zde zastal sám svých věrných, vlastně všelijak nevěrných, ale svých vyvolených.
2.
Ale co když Hospodin v jiných případech takto konkrétně nezasáhne sám a osobně?
3.
Hospodin má přece na této zemi své vyznavače, kteří mají v jeho jménu konat to, k čemu je Pán posílá.
c)
Má ale Hospodin vůbec nějaké právo ostře zasahovat proti utiskovatelům pro záchranu utiskovaných?
1.
Má Bůh právo se ostře zasazovat a zasahovat ve prospěch Lazarů proti boháčům?
2.
Má to PB řešit až po smrti?
d)
Milý faráři, kdybys dokázal tyto otázky aspoň nadnést a řešit, měl bys možná pod kazatelnou více posluchačů.
1.
Ale vzápětí bys už nebyl na kazatelně.
2.
Nenechali by tě tam.
Železo.
Žena oděná sluncem.
1)
Hledej v knize Zjevení.
2)
Myslí se na sluneční záři, jas.
a)
Symbol světla a slávy.
b)
Bible nemyslí v parametrech moderní porno.
Ženy. Mlčení.
1)
Soudkyně Debora. Schopná žena nemusela ve shromáždění Izraele mlčet.
2)
Efezským 5. Ženy, poddány buďte mužům. Ale: V Pánu.
3)
Otázka vztahů mužů a žen.
a)
Složité v bibli.
b)
Je třeba respektovat dobový kontext.
c)
Brát vážně, co bylo možné a co se nedalo změnit.
4)
Hospoda. Putyka. Ožralkové. Oplzlé kecání.
a)
Takovým mužům by měla být žena poddána?
b)
Církev by jistě něco takového nehlásala, že ano?
5)
Jiná situace v bibli.
a)
Soudce Barák nechce jít do boje bez Debory. Je to jinak statečný a nebojácný muž.
b)
Ale Deboře to myslí.
6)
Mlčení žen ve shromáždění. Lokální pokyn. Konkrétní situace. Místní ukecané dámy. Nekonstruktivní přístup. Takovým ženám se doporučuje přiměřenost a nevyzývavost. Proti divokosti některých divokých feministek.
Židovská literatura.
1)
SZ je součástí velmi rozsáhlé starověké židovské literatury.
2)
My chápeme SZ )stejně jako celou bibli) jako knihu náboženskou.
a)
Tedy: jde o učebnici víry.
b)
Víme ovšem, že ve SZ je obsaženo i mnoho dalšího.
3)
Ve SZ jsou zachyceny dobové poznatky a názory.
a)
Poznatky. Historické. Geografické. Přírodovědecké. Dobové v širokém slova smyslu.
b)
Názory. Je zachycena ideologie Židů tehdejší doby. Malý nárůdek usiluje o místo na slunci tváři v tvář nepřízni okolností, konkrétně sousedních malých a velkých nárůdků a národů.
Židovský nos.
1)
Není zcela jasno, jak a kdy Izraelci získali svůj o něco větší nos. Michallangellův mramorový David, který má velký židovský nos, neodpovídá v tomto směru historické realitě.
2)
Jde o záležitost až exilní.
a)
Židé v zajetí v Babylonii se setkávali s různými ženami.
b)
Po zajetí, za Ezdráše a Nehemiáše, došlo k náboženskému a rasovému pročišťování Židů, ale nos už zůstal.
Život věčný ve SZ.
1)
V době SZ se počítalo jen s životem na zemi.
2)
Job-trpitel nepočítá s věčností. Zmínka o vykupiteli, který se postaví nad prachem, neříká nic o pokračování života člověka.
3)
V lepším případě bude člověk žít v šeolu, jakémsi podsvětí. Bude se jednat o neplnou, stínovou existenci.
4)
S postupem času směrem k NZ přibývá i představ vedoucích k životu věčnému. Ovšem pod vlivem některých pohanských náboženských směrů, např. Až i z Persie.
Životopisy praotců.
1)
Už v samé bibli jsou různě retušovány.
2)
Mileji řečeno: Jsou různě akcentovány pro aktuální historickou situaci.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.