Abakuk. Úvod.

(Kázání Starý zákon -> 35 Abakuk)1) Nevíme mnoho o této biblické knize.
a) Nevíme, co máme před sebou.
1. Snad součást nějaké liturgie.
2. Snad modlitba v chrámu nebo nějaké svatyni.
b) Neznáme autora ani dobu vzniku.
1. Jméno Abakuk nic neříká.
2. Nevíme o něm nic.
3. Tichý muž v zemi. Pláče. Naříká.
c) Kaldejci. 7. století. Babyloňané. Nejasný překlad.
d) Mluví se o utrpení. Je to aktuální v každé (kterékoliv) době.
e) Otázka boží spravedlnosti.
1. Jobovský problém.
2. SZ: Vše v dějinách je v Boží ruce. Jaksi zcela, přímo.
3. Jen (tu a tam) na okraji stojí otázky: Proč se to či ono děje.
4. Přátelé JObA: jOB SE MUSEL PROVINIT. jOB PROTESTUJE.
5. Abakuk též protestuje. Vše snad není boží režije.
f) Pochybující otázky. Např. žalm 13. Otevřené kladení otázek v bibli. Ne nepatřičné otázky.
g) Dnes tyto a takové otázky kladou (ale jen sporadicky a velmi občas) nevěřící kolem církve.
1. Lidé v církvi z nějaké nepochopitelné lenosti či lhostejnosti si pochybující otázky nekladou.
2. Lidé kolem církve jsou ovšem vůči Bohu velmi lhostejní.
- Nic od něho nečekají.
- Proč také?
h) Abakuk. Souběžně běží dvoji odpověď:
1. Boží cesta je s trpícím. bůh je na jeho straně.
2. Kaldejci. Nástroj v Boží ruce. Trestání zpronevěřilých Izraelců.
2) Kaldejci.
a) Mocní. Metla. Nástroj od Boha.
b) Někteří vykladači: Svévolník je Egypt.
c) Jiní dokonce táhnou původ knihy dál, prý snad tam byli původně Asyřané.
d) Aktualizace na Kaldejce. Babylon přináší soud, nápravu.
e) Vše je ale sféra dohadů.
3) Kolísání.
a) Střídání otázek.
b) Nadhozená otázka. Jako by byla vyřešena.
c) Ale ta otázka se znovu vrací.
4) Vnímání situace dějin.
a) Velké dějinné převraty a zvraty.
b) Malý člověk promýšlí ulohu malého Izraele v dějinách.
1. Drcení. KOla mocností. Mlýnské kameny. Egypt. Babylonie. Asyrie.
2. Je nutno se rozhodovat.
c) Člověk nerozumí své době.
1. Ovšem ani ne sám sobě v dané době.
2. Zvraty. bezradnost. Bezmocnost.
d) Cena SZ.
1. Malý človíček, malý Izrael. Prochází dějinami, i když nerozumí vždy a ve všem své době.
2. Ve SZ je jednotlivec vřazen do společenství Izraele.
e) NZ:
1. Více orientováno na jednotlivce.
2. Osobní víra.
3. Následování.
f) První církev.
1. Souvislost se SZ. Důraz na dějiny.
2. Nefilozoficko-dějinná úvaha.
g) Zvraty dějin.
1. Abakuk mluví o naději, smyslu.
2. Překonat úzkost, pochybnost.
3. Naděje.
4. Nemůžeme zahynout.
h) Rozumět člověku a sobě uprostřed souvislostí a situací dějin.
5) Johnson. Švéd. Nositel nobelovy ceny. Román: Za časů jeho milosti krále. Karel Veliký. Rodina malého vévody u Langobardů v severní Italii. Karel odvedl krále do zajetí. 3 synové vévody. Různá reakce.
a) Dva milují dobrý žold ve vojsku Karla. Nakonec padnou v boji.
b) Třetí není pořád rozhodnut s otázkami.vidí svévoli Karla. Lituje Langobardy. Co když ale začíná nové období dějin, nová kultura, nová civilizace?
c) Uprostřed dějin nemá člověk přehled. Plave. Nemá hlavu nad hladinou, aby viděl hodně dopředu.
1. Odstup 500 let.
- Možnost hodnocení.
- Víme, jak to dopadlo.
- Vítěz má vždy pravdu.
- Dokáže to přece svým vítězstvím.
- Byl lepší.
2. Navíc po svém vítězství upraví historické doklady, aby dokázal, že měl morální právo vyhrát nad darebákem.
6) Osobní otázka člověka. Člověk je v proudu času a dějin. co má dělat?
a) Sbírat známky.
b) Stojk.
c) Epikurejec.
7) Kaldejští. nástroj božího soudu.
a) Naplánovaný nástroj.
b) Izraelci a my. Hlubší myšlení a rozvažování. Sebekritika. Pokora. Uvědomit si své chyby. Hříchy. Dodatečné chápání a připomínka. Smetení toho, čeho jsme si nevážili, i když to bylo dobré a správné. Dodatečné rozpoznání Kaldejců jako Božího nástroje soudu.
8) Otázka: Má smysl věřit uprostřed proměn věků?
a) Jedině víra obstojí.
1. Naděje.
2. Jistota.
b) Vše ostatní pomíjí.
1. Vezme to za své.
2. JK: Nezůstane kámen na kameni.
c) Pevná životní orientace víry.
d) Má smysl věřit. Čeho jiného se držet?
1. Proměny věků. Jatky. Jatka.
2. Osobní utrpení.