Starý Zákon

(Kázání Starý zákon -> 35 Abakuk)
Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Abakuk

#1

1
Výnos, který který přijal ve vidění prorok Abakuk.
2
Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ.
3
Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostli se spory a sváry.
4
Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno.
5
Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat.
6
Já totiž povolám Kaldejce, pronárod krutý a prchlivý, jenž projde širokou zemí, aby se zmocnil příbytků, které mu nepatří.
7
Je příšerný a hrozný, vyhlašuje vlastní svrchované právo.
8
Jeho koně jsou hbitější než levharti dravější než vlci za večera; jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene, letí jako orlice, jež spěchá na kořist.
9
Každý z nich se žene za násilím,dychtivě míří vpřed. Sebral zajatců jak písku.
10
Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu, každé pevnosti se
Směje, nahrne prach a dobude ji.
11
Potom přelétne jak vítr a táhne dál obtížen vinou, za boha má vlastní
Sílu.
12
Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine, svatý Bože můj? My nezemřeme.
Hospodine, pověřil jsi ho soudem, aby trestal.
13
Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení. Proč
Tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího?
14
Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne
Nikdo?
15
On udicí vytahuje všechny a tahá je do své sítě, do svého nevodu je
Chytá.
16
Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo; neboť skrze ně se
Mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu.
17
Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání, bez soucitu vraždit
Pronárody?

#2

1
Postavím se na své strážní stanoviště, budu stát na hlásce a vyhlížet, abych seznal, co ke mně promluví a jakou odpověď dostanu na svoji stížnost.
2
Hospodin mi odpověděl, řekl: "Zapiš to vidění, zaznamenej je na
Tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst.
3
Vidění už ukazuje k určitému času, míří neomylně k cíli; prodlévá-li
Vyčkej, neboť přijde zcela jistě, zdržet se nedá."
4
Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro
Svou věrnost.
5
Jako víno oklame, tak neobstojí troufalý muž. Rozevírá chřtán jako
Podsvětí, zůstane jako smrt nenasytný, i kdyby pro sebe zabral všechny
Pronárody a všechny národy shromáždil k sobě.
6
Což ti všichni neužijí proti němu pořekadel, posměšných popěvků a
Narážek na něj? Bude se říkat: Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří. Jak
Dlouho? I tomu, kdo zástavou zatěžuje.
7
Což tvoji dlužníci náhle nepovstanou, nevschopí se ti, kteří se třesou
Strachem? Budeš jim vydán v plen.
8
Za to, že jsi plenil mnohé pronárody, budou plenit ostatní národy tebe
Za prolitou lidskou krev a za násilí páchané na zemi, na městu i všech
Jeho obyvatelích.
9
Běda tomu, kdo chamtivě shání mrzký zisk pro svůj dům, aby si
Zasloužil místo na výšině,aby se vyprosil ze spárů zla.
10
Rozhodl ses k hanbě svého domu učinit konec mnohým národům; hřešíš sám
Proti sobě.
11
I kámen ze zdi bude křičet, trám z kovu mu odpovídat.
12
Běda tomu, kdo staví město na prolité krvi a zabezpečuje tvrz
Bezprávím.
13
Hle, což to není od Hospodina zástupů, když "lidé lidé se namáhají, a
Pozře to oheň,národy se lopotí pronic a za nic"?
14
Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy, jako vody pokrývají
Moře.
15
Běda tomu, kdo napájí svého bližního, tobě, který přiměšuješ jed svého
Hněvu a opíjíš ho a na jeho nahotu se díváš.
16
Dosyta se najíš pohany a slávy. I ty budeš pít a ukáže se tvá
Neobřezanost. I na tebe dojde číše z pravice Hospodinovy a zlořečení na
Tvoji slávu.
17
Násilí na Libanónu se obrátí proti tobě, pobíjení zvířat ti nažene děsu
Za prolitou lidskou krev a za násilí páchané na zemi, na městech i všech
Jeho obyvatelích.
18
Co prospěje tesaná modla, již vytesal její tvůrce, modla litá, učitel
Lži? Ať si v ni doufá její tvůrce, zhotovuje pouze němé bůžky.
19
Běda tomu, kdo říká dřevu: "Procitni", kdo říká němému kameni: "Vzbuď
Se." Něco takového má být učitelem? I když je to potaženo zlatem a
Stříbrem, nemá to žádného ducha.
20
Hospodin je ve svém svatém chrámu. Ztiš se před nim celá země!

#3

1
Modlitba proroka Abakuka na způsob tklivé písmě.
2
Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu; bojím se o tvoje dílo, Hospodine, v tento čas je zachovej, v tento čas je uveď v známost.
3
Z Tématu přichází Bůh, z hory Páranu svatý. Nebesa přikrývá velebnost jeho, země je plná chvalospěvů.
4
Září jako světlo, po straně má rohy, v nichž se skryla jeho síla.
5
Před ním se žene mor, nákaza valí se za ním.
6
Stanul, a měří zemi, pohlédl, a zatřásl pronárody; pukají odvěká
Horstva, pahorky pravěké se hroutí; cesta věčnosti patří jemu.
7
Vidím, jak hrouží se v nicotu kúšanské stany, jak se chvějí stanové houně
Midjanské země.
8
Vzpanul snad Hospodin proti řekám? Zda proti řekám plane tvůj hněv nebo
Tvá prchlivost proti moři? Jedeš na svých ořích, tvoje vozy přivážejí
Spásu.
9
Luk máš připravený ke splnění přísah, daných dávným pokolením. Řekami
Rozpolcuješ zemi.
10
Spatřily tě hory a chvějí se v křeči. Přehnala se průtrž mračen,
Propastná tůň do křiku se dala, vysoko vypíná své ruce.
11
Do svého obydlí se stáhlo slunce i měsíc, utekly před světlem tvých
šípů, před září tvého blíštivého kopí.
12
Rozlícen po zemi kráčíš, po pronárodech ve hněvu dupeš.
13
Vyšel jsi spasit svůj lid, spasit pomazaného svého. Rozdrtil jsi hlavu
Svévolníka domu, obnažils ho od základů k hrdlu.
14
Jeho vlastními holemi rozrazil jsi hlavu jeho knížat, ženoucích se jako
Smršť, aby mě rozprášil; jásali divoce, jako by už tajně pozřeli
Utištěného.
15
Svými oři jsi pošlapal moře, vzdouvající se nesmírná vodstva.
16
Uslyšel jsem o tom a celý se třesu, chci se ozvat a rty se mi chvějí;
Jakoby kostižer zachvátil mé kosti, podlamují se pode mnou nohy.
17
I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy,
Pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl,
18
Já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat ke chvále Boha, který je
Má spása.
19
Panovník Hospodin je moje síla. Učinil mé nohy hbité, jako nohy laně,
Po posvátných návrších mi dává šlapat.
Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů.

Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.