Joel 1.

(Kázání Starý zákon -> 29 Joel)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Joel 1,5.
5
Vystřízlivějte, opilci, a plačte! Kvílejte, všichni pijani vína, že je vám mladé víno odtrženo od úst.

Čtení:

Izaiáš 44,9-21.
Joel 1.

Postup 1:

1)
Nalezneme doma útržek papíru. Jakýsi dopis prababičky. Bez data, bez oslovení komu, bez podpisu. Jen něco ze středu. Úryvek. To je Joel. Asi či snad: 500 ante.
2)
12 malých proroků. Sestaveno s definitivní platností: 2. Století ante.
3)
Badatelé zde často poctivě řeknou: Mnohé nevíme.
4)
Smutná píseň.
5)
Jméno Joel: Hospodin je Bohem.
a)
Pravý Bůh, ne jiný.
b)
Jméno: Program. Zaměření. Nadpis.
c)
Eliáš. Totéž, jen přehozeno. Bohem je Hospodin. Přesmyčka. Rozdíl důrazů.
d)
Souvislost.
1.
Nesměšovat Boha s modlami, s nepravými bohy.
2.
Vyznavačský akcent.
6)
Otec Petuel.
a)
13 jiných Joelů ve SZ. Tohoto Joela nelze s žádným ztotožnit.
b)
Jméno už před královskou dobou, ale hodně za králů.
1.
Nejčastěji ve 2. Století ante. Makabejci.
2.
Samuelovi synové: Joel, Abia. Bůh je Bůh.
c)
Petuel. Později pokřiveno: Batuel. Svedený. Být sveden. Nechat se svést.
1.
Izrael byl v nebezpečí, že se nechá svést k modlářství.
2.
Joel je syn modláře. Znovu víra v Hospodina. Obnovená víra v Hospodina. Včlenění se do řetězu víry.
7)
Víra v dějinách.
a)
Křivka nahoru a dolů.
b)
Naděje. Synové odpadlých se ptají po Hospodinu.
c)
Jenže tehdy zůstávaly stejné podmínky života. Dnes: Vnějšně se život mění. Lidé se stěhují. Tehdy šlo o zpronevěru Hospodinu v oblasti kvantity. Dnes jde hlouběji o kvality.
8)
Starší.
a)
Obyvatelé země. Zvolení i rodová záležitost. To spíše.
b)
Obyvatelé země:
1.
Izrael.
2.
Celý svět.
- Nadnesenost na tehdejší poměry.
- I na dnešní poměry, i když je dnes církev rozšířena po celém světě a zahrnuje (aspoň vnějšně, kartotéčně) téměř šestinu lidstva na zeměkouli.
c)
Představa tehdy: Hospodin je pánem v Izraeli. Teď: i celý svět patří Hospodinu.
1.
Růst víry.
2.
Pohané: Každá země má své specializované bohy.
3.
Joel: vymyšlení lidští bohové. Modly.
9)
Vyprávění bylo tradováno po generace ústní podobou.
a)
Nepsalo se tolik jako dnes.
1.
Přesná tradice.
2.
Předávání víry.
3.
Nezamlčet svou víru dětem.
4.
Samozřejmé v izraeli: Vyznání v rodinách.
b)
My: Všeobsáhlé a všeobjímající vyznání do světa.
1.
Zapomínáme na rodiny.
2.
Dnes není čas a často ani zájem mluvit s dětmi o víře.
10)
Stalo se někdy něco takového?
a)
Obsah vyprávění.
1.
Katastrofy.
2.
Hrůzy.
3.
Zjevení 9. Podobný oddíl jako Joel 1.
b)
Kobylky. Štírové. Ničí. Trápí. Nezabíjejí.
1.
Vidina hrůzy, která nastane pro lidskou vinu.
2.
Obrazné líčení budoucích dějinných událostí.
c)
Obrazy katastrof ze zemědělství.
1.
Kobylky. Tehdy přicházely cykly velkých záplav kobylek asi po 50ti letech.
2.
Zde ještě přistupují další katastrofy: Housenky. Brouci. Havěť. Zesílené ničení.
3.
Po kobylkách už přece nic nezůstane. Katastrofy i po další roky nedostatku.
4.
Nejedná se o vývoj kobylky od larvy a tak dále.
d)
Symbolika čtyř po sobě následujících katastrof.
1.
Snad: Asyrie. Babylonie. Peršané. Seleukovci. Pak by Joel pocházel ze 2. Století ante.
2.
Nebo 4 po sobě jdoucí panovníci z Asyrie nebo Babylonie. Pak by Joel (podstatná část spisu, třeba v ústní tradici) mohl pocházet až z 8. Století ante.
11)
Verš 5. Vystřízlivět. Opilci. Plačte.
a)
Nejde o alkoholismus.
1.
Výstižný obraz.
2.
Nesoudnost v posuzování např. Historické situace.
b)
Bálismus. Návrat bále po zimním spánku. Doba dešťů. Šlo o úrodu. Hýřivé bálovské slavnosti. Kdo chtěl správně uctít bále, musel se řádně opít, zpít, zařádit si. Demonstrovat výraz radosti nad návratem bále. Vyznavačská bálovská radost.
c)
Dnes je téměř nenormální člověk, který by se na silvestra nedotkl alkoholu.
d)
Bálovská slavnost se vyznačovala mravní nevázaností podle našich měřítek. Pro ně to ale byla vyznavačskost bále. Šlo přece o plodnost na polích, u zvířad, u lidí.
e)
Orgie.
1.
Předání plodivé síly bálovi.
2.
Ukázat bálovi, co a jak to má dělat.
3.
Přijetí plodivé síly od bále.
12)
Nesčíslný národ.
a)
Od severu.
1.
Jako kobylky.
2.
Zjevení 9,8.
3.
Hrůzy. Nepřátelé. Ženské vlasy. Zuby lvů.
4.
Obdoba: Kosmické hrůzy.
b)
Konec světa.
1.
Básnické přirovnání.
2.
Symbolika šelem.
3.
Šelma: znak národa. Rakousko: orel. Česko: lev.
13)
Vinná réva.
a)
Symbol života.
1.
Zpustošení.
2.
Život minimálně pořádně zešedne.
3.
Naděje zpovrchní nebo vyvětrá, zvětrá.
b)
Noe.
1.
Přistál s korábem záchrany a naděje na Araratu.
2.
Založil vinice.
3.
Nová naděje života.
4.
Radost.
5.
Jenže to pak vzápětí přehnal. Opil se a nekontrolovaně zpustl.
c)
Zneužití naděje a radosti.
1.
I to nejlepší lze zneužít.
2.
Zneužívat naději a radost lze záměrně a plánovitě. I proti druhým lidem.
3.
Nechtěné sklouznutí nebo uklouznutí. V určitém okamžiku se i to nejlepší může přehoupnout jinam. Pod pláštíkem skutečné naděje a radosti pak kvete v lepším případě jen nějaká snaživá imitace naděje a radosti.
d)
Fík. Dvojznačnost.
1.
Adam a Eva v ráji. Fíkové listy proti Bohu. Nešlo o módní záležitost s velikými listy. S tím odíváním to v teplých krajinách nikdy moc nepřeháněli. Dodnes si Orientálec (Arab) nelehne do stínu fíkovníku. Ve fíkovníku totiž prý sídlí zlí duchové, džinové.
2.
Izaiáš. Micheáš. Zachariáš. Naděje života.
3.
JK kritizuje uschlý fíkovník. Nejsou pak už občerstvující plody (ovoce) pro život.
14)
Lid bude zbaven kadidla, mouky a oleje.
a)
Při každodenní rodinné oběti, pobožnosti.
1.
Obětovala se i sůl.
2.
Oběť večer nebo ráno.
3.
Později přeneseno do synagogy.
b)
Zbavení možnosti konat oběť.
1.
Když nelze dělat oběť, nemůže nastat smíření s Bohem.
2.
Antiochus Epifanes znesvětil chrám. Nelze nadále dělat (konat) bohoslužbu.
c)
My: co nám znemožňuje přístup k Bohu.
1.
Viny. Konkrétní. Ne všeobecně opsané. Vnitřní zábrany. Neschopnost soustředit se. Lze k tomu ovšem občas přidat i vnitřní cynismus, že si člověk z nějakých hříchů příliš moc nedělá.
2.
Zaměření života k sobě. Materializace života. Podlehnutí konzumenství a lhostejnosti v širokém slova smyslu.
15)
Kritika bible.
a)
Ne rýpání. Ne rozleptávání.
1.
Pomoc.
2.
Rozbor. Studium. Jak to vlastně bylo a je.
b)
Pomoc při výkladu Joele: Vzýt text jako hotový. Tak, jak leží.
1.
Hospodin je Bohem. V životě člověka i ve světě.
2.
Hrůzy ve světě. Volání ke stálému pokání.

Postup 2:

1)
Apokalyptická vize.
a)
Nejen Zjevení.
1.
Už ve SZ.
2.
Vize hrůz a katastrof ve světě. Např. Joel.
3.
Ne však jízdní řád budoucích událostí.
b)
Obrazotvornost. Rozestření do fantasie.
c)
Představa nespoutané moci a hrůzy zla.
1.
Tváři v tvář tomu se otevírá otázka po možnosti našeho života a života světa.
2.
Neschopnost člověka zvládnout to. Slabost a malost člověka. Nemáme život v ruce. Ani ten svůj.
3.
Nemáme svůj život ve svých rukou.
d)
Mohou nám apokalyptické vize něco říci?
1.
Obrazy nakonec a vposledu vyjadřují zkušenosti a zážitky pisatele.
2.
Pohroma: Kobylky. Zakotveno v prožitku. Valící se vojska nepřátel.
3.
Dotažení do kosmických hrůz zla.
4.
Neosobní, abdsurdní moc zla. Jen nesmyslně ničí.
2)
Zlo jako démonie.
a)
Nejrozmanitější projevy a podoby. Několik příkladů.
1.
Touha po moci.
2.
Pokořit druhé.
3.
Ničit.
4.
Cynismus.
5.
Trýzeň duše.
b)
Může se to dostat do nezastavitelného šílenství zvůle a hrůzy.
1.
Přeroste to člověka.
2.
Člověk se dostane do vleku rozpoutaných sil.
3.
Člověk může zahynout pod koly rozjetého vlaku zla, který třeba sám nerozjel.
4.
Absurdní zlo právě rádo ničí ty, kdo se ani přímo nepodíleli na jeho rozpoutání.
5.
Šílenství, hrůzy a démonie násilí.
c)
Démonie zla.
1.
Jako by to vylučovalo moment lidské odpovědnosti.
2.
Člověk není schopen povstat a něco udělat, něco změnit.
3.
A i když by se o to pokusil, bude smeten, rozemlet, semlet, rozmašírován, odstrčen, vystrčen, odfouknut. V mírnějším případě kopnut do prdele za účelem odkopnutí a vykopnutí.
4.
Rozjetá lokomotiva mašinerie zla. Nelze ji zvenčí zastavit. Lavina. Nelze ji už zastavit. Musí dojet, doničit, dorazit až na konec. Nezastavitelnost člověkem. Šílená rychlost. Člověk je drcen nebo vlečen.
5.
Zlo je moc. Démonie. Přerůstá člověku přes hlavu. Lavina. Udělá z člověka (i ze slušného) stvůru.
6.
Moment lidské odpovědnosti je pak převálcován. Člověk není schopen být odpovědný.
7.
Nekontrolovatelné zlo. Vymkne se všem myšlenkovým regulacím a představám.
d)
Překonat mašinerii zla.
1.
Člověk třeba nechce dál podléhat zlu. Nechce se mu dál propůjčovat. Ale lavina zla ho však stále vleče. Člověk se sám sobě hnusí, ale neumí jinak. Nemůže jinak.
2.
Tato skutečnost se nedá vyjádřit jen rozumovou úvahou a racionálním rozborem. Výstižnější a výmluvnější je obraz démonie zla.
3.
Apokalyptické rozbujení obrazů v bibli vystihuje skutečnost.
4.
Překonání zla není otázka rozumového zvládnutí, informovanosti a pouček. Ani chtění člověka nestačí, i kdyby bylo sebelepší a sebesilnější.
5.
My máme (můžeme mít) mnoho věcí rozumově ujasněno. Je nám jasné, že přece nechceme něco (zlého) udělat. Zlo nás strhne jako silný proud vody. Nevíme, jak se to stalo. Najednou jsme v proudu zla.
6.
Ve zděšení a hrůze zůstáváme stát nad tím, že jsme něco zlého udělali. I když jsme předem věděli, že to je špatné a nečestné. Nebo jsme naopak neudělali něco dobrého, co jsme udělat chtěli a měli.
7.
Posedlost zlem. Moc. Nechci, ale dělám. Moc zla nepřekoná pouhé myšlení, poučení člověka, ale jiná moc, moc Boží. Boží síla.
8.
V církvi to vyklopíme občas či leckdy jako nedomyšlenou a nepromyšlenou frázi. Prostě jsme pohodlní dál promýšlet, domýšlet a konkretizovat.
e)
Co s tím tedy máme společného my obyčejní lidé?
1.
Malý obyčejný človíček nemůže nic změnit na velikých událostech světa a dějin.
2.
Nemůžeme zastavit hrůzné katastrofy.
f)
Každá vina nechává za sebou svůj stín a nepřehlédnutelnou smrdící stopu. Někdy i ruiny, trosky, tříšť, spoušť a devastaci mezilidských vztahů.
1.
My jdeme rádi dál a nemyslíme na svou vinu. Přece chceme jít dál. Chceme žít svůj život bez ohledu na nějaké ty rozbité trosky vzadu v naší minulosti.
2.
Vina ale rodí své mladé.
3.
Nastává řetězová reakce.
4.
Plodnost viny se podobá bacilům a virům. Nebo velmi plodivým myším. V každém případě to letí dopředu podle zásady: Na množství nehleďte. A to množství démonské havěti a hmyzu zla zaplavuje vše kolem nás i v nás.
5.
Vše zamořující bacily zla se množí opravdu velmi rychle. Obrazně se tomu někdy říká kletby, které působí.
6.
Měkdo nevinný narazí na důsledky naší viny. Má smůlu. Jako my, když narazíme na rozpoutané řečiště zla, na němž se podílel někdo jiný.
g)
Řetězce souvislostí lidských provinění.
1.
Roste atmosféra zadušenosti a nepravdivosti.
2.
Důsledkem viny je ovšem i prachobyčejná běžná i neběžná přetvářka a neupřímnost.
3.
Nakonec se s řetězcem vin a s lavinou hrůzného zla dostaneme až do apokalyptických vizí, které se však projeví a projevují jako realita.
4.
Každé drobné zlo se rozmnožuje a umocňuje svými důsledky vzadu.
5.
Praktický příklad. Někdo nám ublížil. Je nám zatěžko mu to odpustit, i když na to třeba myslíme. Drásá nás to třeba celý život. Horší však je, když to vinníkovi nějak oplatíme. Ten nám to ovšem zase nějak vrátí. A tak se to rozjede dál.
h)
Joel domyslel své (naše) malé a drobné počáteční chyby.
1.
My je třeba považujeme za nevýznamné.
2.
Ale u druhých tytéž nebo takové či obdobné chyby pokládáme za něco hrozného proti nám.
3.
Joelova obrazotvornost dotahuje do důsledků to, co se pak rozjede dál.
i)
Pojem Osud nemají teologové rádi.
1.
Tento běžným lidem běžně běžný pojem výstižně vyjadřuje mnohou skutečnost, kterou mnozí teologové řeší velmi složitě složitými teologickými ekvilibristikami.
2.
Teologické oblasti doporučené k meditaci a hlavně k promýšlení a ještě hlavněji k domýšlení.
- Boží všemohoucnost a všemocnost.
- Boží řízení, vedení, dopouštění.
- Boží tresty.
- Jak lze modlitbami ovlivňovat Boží rozhodování a běh událostí ve světě a v lidském životě jednotlivce.
3)
Apokalyptické vize dnes.
a)
Dnes neužíváme stejné terminologie jako kdysi. Jsme na tom proto o něco hůř, když chceme vystihnout některé skutečnosti z oblasti zla. O apokalyptických zkušenostech ovšem mluvíme.
b)
Co kdysi platilo za vizi, to si my dnes už umíme představit i docela prakticky. Zdaleka už nejde jen o vidinu. Je nám jasné, že se jedná o reálnou možnost.
c)
Navíc se řada apokalyptických reálných možností už v průběhu dějin projevila příliš viditelně a představitelně v praxi života.
d)
Představa konce. Zdroje obživy a energie. Ne vize fantazírujícího apokalyptika. Otázka našich dnů a naší přítomnosti.
e)
Někteří tvrdí, že se o omezených zdrojích např. Potravin, surovin a energie mluví už dlouho, ale pořád toho je dost. Jenže je vhodné nepřehlédnout některé příznaky, např.:
1.
Zdražování.
2.
Hlad ve světě.
- Neschopnost bohatého či bohatšího světa řešit složitou situaci hladu ve světě.
- Ani církev na to nemá a nedokáže pohnout lidskými srdci, aby se zřekla nadstandartních luxusních přepychů a věnovalo se to hladovějícím.
- Otázka spravedlivého rozdělení zdrojů obživy a energie.
3.
Hrůzy pokoření jedněch druhými. Tyranie. Války. Nepravdy. Morální rozklad. Vykořisťování. Zneužívání člověka jiné barvy pleti, národa, rasy, jiného náboženství.
- Je to apokalyptická skutečnost ve světě, ne jen vize.
- manipulace s lidmi.
- Moc informací. Např. Jejich vytváření nebo selekce či akcentace v hromadných sdělovacích prostředcích.
4.
Příroda. Zamoření. Vytlačení ze života.
5.
Riziko atomového požáru. Příliš reálná možnost reality. Reálné nebezpečí.
6.
Proroci burcující kdysi vizemi budoucnosti. My jsme navíc burcováni svými zkušenostmi.
4)
Zlo.
a)
Zlo je moc. Démonie. Víc než chyba. Lavina. Řetězec. Ne pouhá nepoučenost.
b)
Domýšlení našich vin vede k apokalyptickým vizím.
c)
Dnes máme reálnou zkušenost někdejších apokalyptických vizí.
5)
Co můžeme dělat.
a)
Nevršit další viny. Ale:
1.
Slabost člověka.
2.
Lavina zla strhuje.
b)
Prorok Joel.
1.
Nadpis prorocké knihy a současně program.
2.
Joel. Hospodin je Bohem.
3.
Věřit v Hospodina a žít podle jeho vůle. I když se může zdát, že to je málo.
c)
Co ale dělat víc?
1.
Co dělají lidé bez víry?
2.
Nevěřit v jiné bohy.
- Ani v módní moderní bohy.
- Boží láska v JK.
- Vyznání Hospodina.

Poznámky:

1)
Opilost.
a)
Bálismus. Slavnosti.
b)
Opilost úspěchem, vlastním životem.
c)
Výraz rezignace. Smutek ale v alkoholu umí plavat.
d)
Falešné iluse, odhady, plány a představy. Např., jak napravit věci lidské. Obranou je apokalyptická střízlivost a fantazie zároveň.
e)
Opilost jako únik do praktického materialismu.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.