Úvod.

(Kázání Starý zákon -> 27 Daniel)1) Doba sepsání knihy.
a) Kolem 165 ante. Období makabejských válek.
b) Povzbudit lidi k věrnosti Hospodinu proti Antiochovi 4.
c) Řečtí Seleukovci se snažili násilně helenizovat Židy. Jednalo se jim o likvidaci víry v Hospodina.
2) Látka knihy Daniel.
a) Starší vyprávění.
b) Literárně stylizované příběhy sepsané (vymyšlené) pro daný účel. Minimálně jde o doplnění určitých podrobností a jednotlivostí.
3) Daniel 7 - 12. Druhá část knihy.
a) Proroctví. Vidění. Filozofie, teologie dějin. Obrazy srozumitelné v tehdejší době. Nám některé obrazy dělají značné potíže pro pochopení. Nebát se přiznat, že něčemu nerozumíme. Zvláště v konkrétnostech.
b) Základní zvěst je však jasná. Poslední slovo nad člověkem a nad dějinami má Bůh.
4) Daniel 1 - 6. Konkrétní vyznavačské situace. Typy vyznavačských situací.
5) Sny. Hrají důležitou roli. Vize. Plány. Představy. Mocenské choutky babylonských králů. Nabuchodonozor. Daniel 2 a 4. Socha a strom.
6) Genesis 11. Babylonská věž. Věž lidské pýchy. Odraz babylonských choutek, se kterými se Izraelci setkali v době babylonského zajetí.
7) Daniel 5. Zrcadlový obraz Daniele 4.
a) Daniel 4. Nabuchodonozor. Nejvýznamnější král novobabylonské říše. Vrchol Babylona. Pýcha ve snu. Strom rostoucí až do nebe. Babylonská věž.
b) Daniel 5. Balsazar. Poslední král. Úpadek říše. Pýcha. Zvítězit nad Hospodinem. Dosáhli jsme nebe.
8) Martin Luther: Píseň 418: SEM POHLEĎ, BOŽE, Z NEBES SVÝch.
1. Sem pohleď, Bože, z nebes svých, sem skloň se v slitování! Hle, řídnou řady věrných tvých; my, lid tvůj, v posmívání! Tvým slovům váhy ubývá a víru v tebe podrývá řeč mnohých lidí vůkol.
2. Jich ústa mluví samou lež, jak vlastní vtip jim vkládá, a dvojaké jich srdce též se v Bohu nezakládá; tu radí tak a onde tak, vším tím nám škodí všelijak a zdáním svým jen mámí.
3. Nechť Hospodin sám vyplení to chlubné, lživé plémě, jež pyšně mluvit nelení: "Hle, my jsme pány země! Všem lidem vládnem kolkolem a vůle naše zákonem! Kdo chce se rovnat s námi?"
4. Dí proto Bůh: "Teď musím vstát, neb úpí nuzné stádce; až sem je slyším teskně lkát, jim pomoci chci vkrátce. Je na řadě mé slovo teď, je vysvobodí ze všech běd a souženým dá sílu!"
5. Jak stříbro ohněm zkoušeno se posléz ryzím shledá, tak slovo Boží souženo se nikdy pohřbít nedá. I křížem je Bůh provádí a sílu jeho předvádí, jak všude v světě září!
6. Rač čisté nám je zachovat jak světlo v temné noci a vždycky o nás pečovat a svou nás chránit mocí! Když bezbožníků zástupy tvých obmýšlí slov potupy, rač mařit jejich plány!