Ezechiel 37,1-4.

(Kázání Starý zákon -> 26 Ezechiel)
Předchozí | Obsah
Zpět na hlavní stránku
Svatodušní.

Text:

Ezechiel 37,1-4.
4
Tu mi řekl: "Prorokuj nad těmi kostmi a řekni jim: "Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo!

Čtení:

Ezechiel 37,1-14.
1
Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým duchem vyvedl a postavil doprostřed pláně, na níž bylo plno kostí,
2
A provedl mě kolem nich. A hle, na té pláni bylo velice mnoho kostí abyly velice suché.
3
I otázal se mne: "Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?" Odpověděl j sem: "Panovníku Hospodine, ty to víš."
4
Tu mi řekl: "Prorokuj nad těmi kostmi a řekni jim: "Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo!
5
Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete.
6
Dám na vás šlachy, pokryji vás svalstvem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha a oživnete. I poznáte, že já jsem Hospodin."
7
Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, ozval se hluk, nastalo dunění a kosti se přibližovaly jedna ke druhé.
8
Viděl jsem, jak je najednou pokryly šlachy a svaly a navrch se potáhly kůží, avšak duch v nich ještě nebyl.
9
Tu mi řek: "Prorokuj o duchu, lidský synu, prorokuj a řekni mu: Toto praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!"
10
Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vešel do nich duch a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převelmi veliké vojsko.
11
Potom mi řekl: "Lidský synu, tyto kosti, to je všechen dům izraelský. Hle, říkají: "Naše kosti uschly, zanikla naše naděje, jsme ztraceni."
12
Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby a vyvedu vás z vašich hrobů, můj lide, a přivedu vás do izraelské země.
13
I poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás z hrobů, můj lide.
14
Vložím do vás svého ducha a oživnete. Dám vám odpočinutí ve vaší zemi. I poznáte, že já Hospodin jsem to vyhlásil i vykonal, je výrok Hospodinův."

Postup 1:

1)
Naturalistický obraz. Pláň po bitvě. Kosti. Rozházené. Nevábný pohled.
a)
Tehdejší bitvy. Několik tisíc lidí. Vítězové prošli bojištěm. Zraněné nepřátele dorazili. Vlastní zraněné často rovněž. Při dělení kořisti pak vyšlo víc na ty, kdo přežili. Mrtvé (nepřátele i vlastní) obrali.
b)
Nepohřbívalo se. Hyeny. Supové. Zbytek vyschl na slunci a rozprášilo se větrem. Zůstaly jen poházené suché lidské kosti jako hrůzný přízrak bitvy.
2)
Dnes. Suchý život.
a)
Vykořeněnost. Vyprahlost. Unavenost. Ztracenost.
b)
Reálný dojem: Není naděje pro církev. Perspektiva. Naděje. Nevycházejí představy o životě. Situace církve.
3)
Údolí suchých kostí se podobáme i nepodobáme.
a)
Nečekáme pomoc od Hospodina. Máme své vlastní cesty.
b)
Hledání pomoci. Naděje jinde. Ruku na srdce. Ještě jsme nedopadli tak říkajíc na dno, na hubu.
c)
Měřítko našeho stavu.
1.
Nemáme už opory lidské.
2.
Jediná naděje. Čekání pomoci od Boha.
d)
Přirovnání k situaci před smrtí. V čem je naše suchost.
1.
Izrael. Porážka od babylona.
2.
My. Zajištěná vnější rovina života. Problémy, i když na druhé straně větší rozlet.
e)
Mnohdy se násilně snažíme vpasovat a vpresovat svou dnešní životní situaci do obrazu suchých kostí. Je to však často násilné. Lidé si nepřipadají vyprahle.
f)
I když jde v mnohém o zpovrchnění a zplanění života, zvláště vnitřně, lidé jsou spokojeni a obejdou se bez nějakých oživovacích církevních snah a pokusů.
g)
O církev jako takovou dnes moc nejde ani mnoha církevníkům. Postupuje (nastupuje) lhostejnost vůči církvi. Jakž takž to pořád klape. Nějak to běží. Třeba to nedoběží dřív než doběžíme my.
4)
Situace církve a jednotlivce.
a)
Víra. Růst problémů. Sekularizace. Ochablost. Ochabování. Značná vlastní vina. Dlouhodobé působení vnějších podmínek.
b)
Okolí církve. Honba jen za materielními hodnotami.
1.
Pokud je člověk má, chce víc.
2.
Pokud je člověk nemá, chce aspoň trochu, aby měl aspoň něco, třeba méně než jeho okolí. Právem tedy usiluje o materielní hodnoty.
c)
Není pokračovatelů v církvi.
1.
Mladí nejsou, nepřicházejí. Nebudují církev.
2.
Dojem: Nejsou už ani ty suché kosti. Není koho oživovat. Není snaha po odpovědnosti za sbor.
3.
Zůstávajícím v církvi přibývá práce. Mnozí hledají jen své věci, aby se cítili dobře.
d)
Být mezi sobě rovnými: Mladí. Dobře situovaní. Nezájem o staré a slabé. Hledání svých věcí i v oblasti duchovního vyžití.
e)
Honba za materielními hodnotami není jen záležitostí světa kolem církve. Církevníci rovněž touží po materielním zajištění života. Bez toho to totiž v životě jde hodně ztěžka.
f)
I církev jako instituce chce být materielně zabezpečena. Hledá cesty získávání finančních prostředků od členské základny církve a od státu.
5)
Vidění. Vanutí ducha.
a)
Kosti k sobě. Seřazení. Nesnadné.
b)
Maso. Narostlo. Zatím pořád jen mrtvola.
c)
Duch. Oživení.
1.
Ve kterém stadiu jsme my? Kosti? Maso, mrtvola?
2.
Přidali bychom mezistadium: Mátohy.
3.
Naděje. Boží duch stačí na všechno.
6)
Duch.
a)
Jiskra z mozku. Jiskra od Boha. Duch JK. KB. Mezi námi. SB.
b)
Hodnoty z Ducha svatého: Láska, radost, pokoj. Tzv. Nenormálnost uprostřed tohoto světa.
c)
Oživení vyprahlého, prázdného života. Obohacení.
d)
Jiskra lásky, naděje, dobroty.
e)
Nový život v JK. Tzv. Nenormální, nesvětský.
1.
Z moci Boží. SB.
2.
Duch Boží. Služba nám, my jiným, bohu.
7)
Závěr. Co dělat.
a)
Uvědomit si svůj stav. Suché kosti.
b)
Uvědomit si: Potřebujeme Ducha svatého.
c)
Otevřít srdce pro Ducha svatého.
d)
Žít z Ducha svatého. Praxe života. Příklad pro svět.
e)
Misie. Ukazatel směru jiným.

Postup 2:

1)
PB činí nové všecko.
a)
Pavel: Kdo je v JK, je nové stvoření. Staré věci pominuly. Hle, je tu nové.
b)
Zní to i pro náš život. Jsme zavaleni každodenními starostmi. Znejistění stavem světa. Domyslet do důsledků. Jaké to je, jaké bude to nové.
c)
Nepředstavitelné.
d)
Nové:
1.
Jiné. Jakási obměna dosavadního.
2.
Zbrusu nové. Kvalitativně nové, jinaké. Úplně jiné. Naprostá jinakost.
2)
Text. Vidění Ezechiele.
a)
Obraz zkázy po bitvě. Smutný pohled.
b)
Dům Izraele. Mrtvoly. Kosti. Žijící a chodící mrtvoly, které ztratily naději. Duchovně mrtví. Zajetí.
c)
Ztráta naděje. Žádný výhled. Žádná perspektiva.
d)
Zbytky někdejší velikosti, slávy a živosti. Pozůstatky. Resty. Paběrky.
3)
My. Naše církev.
a)
Dojem: přehnané. Ještě to s církví přece není tak zlé. Mrtvá církev. Nebo jen církev chybující a mdlá?
b)
Pokud není církev ještě mrtvá, máme čekat, až doschne docela?
c)
Nevýrazná, živořící, nemocná církev.
1.
Pohled zvenčí. Není to dobré. Je to zlé.
2.
Pohled zevnitř: Kdo to zná, ten vidí, že to je mnohem horší církev než jak se jeví a prezentuje navenek.
d)
Realistický pohled na církev je výrazem lásky k církvi.
e)
Přikrašlování.
1.
Naivka.
2.
Neschopný vidět realitu situace.
3.
Vyžírka. Záměr: Ukolébávat. Něco z toho pak mít, urvat.
f)
Neochota vidět skutečný stav církve.
1.
Neochota o tom mluvit.
2.
Nechat klapat, pokud to ještě klape a pokud z toho něco kape.
g)
Příčiny mrtvosti.
1.
Izrael. Pobití od nepřátel.
2.
Náš nepřítel: Ďábel. 1 Petrova. Ďábel obchází a řve. Chce sežrat. Malomyslnost církve.
4)
Co zůstalo.
a)
Kosti.
1.
Život vyprchal.
2.
Základ zůstal.
b)
Je ještě co oživovat.
1.
Co dnes ještě zůstává: Církevní organizace. Bible. Sbory. Zvyky a tradice církve.
2.
Ještě poměrně dost lidí v celé církvi má o církev zájem. Ukolébává to.
c)
Ezechiel.
1.
PB používá k oživení své církve lidi.
2.
Prorok neuteče do soukromí své zbožnosti.
3.
Neodmítá kázat.
4.
Kázat suchým kostem není moc efektní (a po lidsku viděno ani moc efektivní) a je k tomu třeba hodně vytrvalosti a síly od PB.
d)
Prorok činí, co Hospodin přikázal.
1.
Káže.
2.
Prosí.
3.
Očekává.
5)
Prorok: Káže. Prorokuje. Slyšte, suché kosti.
a)
Neptá se, zda mohou slyšet.
b)
Lidé potřebují slyšet SB.
c)
K obživení je nutné a nezbytné SB.
6)
Prorok prosí.
a)
Přijď, duchu stvořiteli. Od čtyř větrů a zaduj. Na tyto mrtvé, ať ožijí.
b)
Bez Ducha svatého není obnova církve.
1.
Prosit za příchod ducha svatého.
2.
Je to nadějné.
3.
Duch svatý upevní v osobní víře.
4.
Modlitba k Duchu svatému, ale s očekáváním.
7)
Prorok očekává.
a)
Hospodin obnovuje svou církev skrze Ducha svatého.
1.
Boží dílo.
2.
Lidsky to nelze urychlit.
3.
Ale je pro to možno něco dělat.
- Modlit se.
- Kázat.
b)
Urychlovat.
1.
Zvláště u těch druhých.
2.
Někteří vyznávali: Trvalo to desítky let, než konečně plně uvěřili. Ale u druhých by to chtěli docílit za půl roku nebo ještě s větší zkratkovitostí.
3.
Chybí jim trpělivost. Ta je také božím darem.
c)
Trpělivá, každodenní práce. Praxe života víry.
d)
PB si nedá nic předepsat. Duch věje a vane, jak chce.
8)
My. Jsme suché kosti. Jsme duchovně mrtví.
a)
Sami ze sebe nic nedokážeme.
b)
Otevřít se působení Ducha svatého.
c)
Připravenost stávat se novým stvořením.
d)
Prosit o své obživení z Ducha svatého.

Poznámky:

1)
Uvod. Oddíl bohatý k přemýšlení. Pochopit dobu. Tehdy. Dnes. Sebe. Církev.
2)
Duch Boží něco chce.
a)
Rozhodující síla. Působí.
1.
Prorokovat.
2.
Kázat.
3.
Prosit.
4.
Očekávat.
b)
My: Nad kostmi mluvit o oživení?
1.
Náš odhad situace.
2.
Chátrající sbory dnes.
3)
Verš 4. První výzva k prorokování.
a)
Evidentně to přece je beznadějné.
b)
Jonáš byl poslán kázat do Ninive. Rovněž se to jevilo jako zbytečné podle lidského pohledu.
4)
Riziko zkratkovitosti výkladu.
a)
Výklad a pochopení může jít docela a zcela šejdrem.
b)
Riziko: Zůstane se pouze či pouhopouze na individuální rovině. Myslí se jen na jednotlivce.
c)
Kontext: Celek Izraele. Obnova božího lidu.
d)
Dnes:
1.
Nejde o závětříčko osobní zbožnosti, ale o budování sboru, církve.
2.
Nejde o skleníkové ghetíčko.
5)
Kázat SB. Slovo Hospodinovo.
a)
Hutná zvěst. Ne nějaké náhradničení, které se občas může jevit jako přitažlivější nebo víc přitahující. Kulturničení. Koncertničení. Sportovničení. Společenské akce, na které se dají získat granty. Hlavně v oblasti dětí a mládeže.
b)
Nebát se toho nejvlastnějšího, co má církev konat.
6)
Kázat nejen nad suchými kostmi.
a)
Kázat přímo suchým kostem.
b)
Obsah kázání suchým kostem: Prorokování. Zaslíbení světlé budoucnosti.
7)
Duchovní mrtvost.
a)
Víme, jak vypadáme.
b)
Jak si ale představujeme duchovní živost, duchovní oživení, obživení? Jak bychom měli vypadat?
c)
Kritizujeme právem to, co je.
1.
Měli bychom však postavit aspoň i model toho, jaké by to mělo být.
2.
Jak bychom měli vypadat my ve své zbožnosti a ve svém životě víry.
3.
Jak by měl vypadat sbor, církev.
8)
Samuel.
a)
Prvních 20 let svého působení neměl ani za mák úspěchu.
1.
Kázal, volal, vyzýval.
2.
Ale jako když hrách na stěnu házíš.
3.
Izraelci neslyšeli, neměli zájem a schopnost slyšet.
b)
Po 20ti letech se v Izraeli něco hnulo k duchovně lepšímu.
9)
Aktuálně pro nás:
a)
Otevřít se božímu duchu.
1.
Nebránit se mu.
2.
Poslechnout.
b)
Kázat SB. Hlavní náplň práce církve.
c)
Představit si, jak bychom měli vypadat, abychom byli obživení božím duchem. Ne si to představovat (jen) u druhých.
10)
Ezechiel nepřikrašluje situaci Izraele.
a)
Realismus.
b)
Po lidsku viděno je to opravdu beznadějné.
11)
Důrazy Ezechiele.
a)
Neklesat na mysli.
b)
Vlévat naději.
c)
Boží Duch dává naději.

Předchozí | Obsah
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.