Izaiáš 29,13-14.

(Kázání Starý zákon -> 23 Izaiáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Silvestr.

Text.:

Izaiáš 29,13-14.
13
Panovník praví: "Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí měsvými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnouse stala jen naučeným lidským příkazem,
14
Proto i já budu dále podivuhodně jednat s tímto lidem, divně,předivně. Zanikne moudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných budezakryta."

Čtení:

Izaiáš 29,13-23.

Postup:

1)
Ostrá slova Božího soudu nad lidským pokrytectvím.
a)
Tehdejší Izrael.
1.
Vnější, vnějškové dodržování náboženských zvyklostí.
2.
Přinášení obětí.
3.
Ústa vyznávala, modlila se, chválila PB. Ale srdce bylo vzdáleno od věci.
4.
Mnozí šli k Hospodinu ne z úcty k němu. Společenské ohledy. Obavy před lidským míněním. Aby se nedostali do lidských řečí, že nechodí do chrámu, když tam samozřejmě a bezmyšlenkovitě chodí všichni nebo aspoň většina.
5.
Tehdy. Patřilo to ke společenskému chování a bontonu: Být zbožný. Navštěvovat chrám. Zachovávat kultické předpisy a nařízení.
b)
Pobožná člověčina. Uhnout jádru Božích požadavků. Bůh je snižován na dozorce. Lze něco před ním ukrýt. Šikovnost a vynalézavost člověka. Hrát to na PB. Sehrát to před lidmi.
2)
Běda těm.
a)
Před Hospodinem něco zkrývají.
b)
Každý jejich skutek se děje v temnosti.
c)
Říkají: Kdo nás vidí? Kdo něco vyšetří?
3)
Pošetilosti.
a)
Převrácenosti.
b)
Stvořitel. Prohlédne nás skrz naskrz.
c)
Když člověk oklame Boha a jiné lidi, vlastně oklame sebe.
1.
Trapná poloha, do níž se člověk může dostat.
2.
Zdá se: Není z ní úniku.
4)
Falešná hra.
a)
Člověk do ní zabředá stále hlouběji.
b)
Lze promarnit poslání od Hospodina.
1.
Plochá přízemnost.
2.
Věřící se přestane lišit vnitřně i vnějšně od pohanů.
3.
Navenek sice chodí do chrámu.
5)
Naděje.
a)
PB zůstává věrný, i když lidé jsou nevěrní. Vnějšně nebo vnitřně.
b)
Lidé klesají stále hlouběji do svých nepravostí a klamů.
c)
Nejtěžší trest pro lidi.
1.
Kdyby PB nechal lidi tak, jak chtějí. Nechat je jít po jejich vlastních cestách.
2.
Aby se lidé vymáchali ve vlastní šťávě.
3.
Aby se lidé nažrali toho, co si navařili.
4.
Dopadli by špatně. Hodně špatně.
6)
Boží láska.
a)
PB neodpovídá falší na faleš, sobectvím na sobectví. Ani netečností na netečnost.
b)
Bůh zasáhne.
1.
Otcovské Boží srdce.
2.
Nenechá nás koupat se ve vlastní šťávě.
3.
Pomoc překvapivá. Ale správná.
7)
Přehodnocení lidských soudů a úsudků.
a)
Lidské moudré se ukáže jako pošetilé.
b)
Opatrné chytráctví se projeví jako nebezpečná neopatrnost.
c)
Nadutí a pyšní zmizí jako pára.
d)
Tiší se rozveselí v hospodinu náramně.
e)
Chudí plésati budou v svatém izraelském.
8)
JK.
a)
Naplnění.
b)
Ponížení.
c)
Služba.
d)
Královská autorita. Já pravím vám.
e)
Pavel: My kážeme Krista ukřižovaného.
9)
Soud.
a)
Faleš představitelů církve.
b)
Faleš zbožnosti.
c)
Možná Boží cesta.
1.
Tichost zasahuje svědomí člověka.
2.
Láska vrací vzdálená srdce k Bohu.
3.
Vděčná otevřenost a upřímnost vůči Bohu.
d)
Izaiáš ví, že představitelé tehdejšího Olympu mají hroší kůži. Ani PB se nemusí podařit změnit tukem a jinak zarostlá srdce Olympanů a Olympánků.
10)
My. Podívat se na sebe.
a)
Několik aktuálních pohledů.
1.
Otázka upřímné lásky k Bohu a k lidem.
2.
Čisté, bezelstné srdce.
3.
Soud platí i pro nás.
4.
Náš osobní poměr k Bohu.
b)
Neupřímnosti.
1.
Faleš.
2.
Něco ukrýt.
3.
Přetvářka.
4.
Nepustíme Boha všude, do svého srdce, do všech oblastí svého života.
5.
Jen zbožné řeči. Tváříme se svatě. Jde o činy, o životní postoj. Podle Boží vůle by leccos v našem životě mělo vypadat jinak.
6.
Zpronevěra vůči Bohu a lidem. Zošklivujeme křesťanství druhým lidem. Pokrytectví. Nejedná se podle toho, co se hlásá.
7.
Soud nad církví. Boží i lidský.
8.
Dvojakost jednání. Někdy i trojakost.
c)
Víra:
1.
Poctivě žitá.
2.
Sváteční okrasa pro neděli.
3.
Víra probojovaná, prověřená, promodlená.
4.
Opak: Kdo to přejal jen jako z druhé ruky.
11)
Situace soudu.
a)
Prověření.
b)
Vnější tíseň. Tlak. Nápor.
1.
Hroutila se sváteční, vnějšková zbožnost jako domeček z karet.
2.
Dekorativní zbožnost nevydrží.
3.
Obstojí jen to vnitřní, ryzí.
12)
Možné postoje křesťana.
a)
Mnohé, různé a rozmanité.
b)
Pravá upřímnost.
c)
Falešné chytráctví a prospěchářství.
13)
Před námi.
a)
Těšíme se na lepší.
b)
Právem. Touha. Naděje.
c)
Nejdřív je ale na místě snaha napravit to, co jsme pokazili.
1.
Vidíme hlavně dluh světu kolem nás.
2.
Abychom ale mohli splácet své dluhy, musíme mít z čeho.
3.
Dluh vůči církvi, sboru, sami sobě, svému vztahu k PB.
14)
Víra je zápas.
a)
Přehodnocovat své postoje.
1.
Učit se žít v nových situacích života, které jsou před námi a které neznáme.
2.
Pamatovat, že existuje veliké pokušení: Do naší víry se vměšuje chytráctví a vypočítavost nejrozmanitějšího a nejrůznějšího druhu.
b)
Pokušení zbožného srdce: Aby mu to vyšlo na všechny strany.
1.
Naše řeč ale má být jasná a zřetelná: Buď Ano nebo Ne.
2.
Srdce člověka však nechce riskovat jasný postoj.
c)
Opatrné a opatrnické chytráctví.
1.
Zbožné chytráctví má i formu vypočítavosti.
2.
Většinou se jedná o vypočítavost šikovně rafinovanou a umně zakrývanou a ukrývanou před zraky lidí.
3.
Pochopitelně se snahou zaplácnout něčím vnějškově zbožným oči i samotnému PB, aby se nemohl tolik koukat.
4.
Šalebnost zbožné vypočítavosti je natolik lákavá, že do ní mnoho zbožných lidských srdcí investuje přemnoho energie a přetvářky a že se nebojí riskovat ani ztrátu věčnosti.
d)
Právem bychom mohli být od PB odsouzeni a ponecháni ve své bídě a ztracenosti.
15)
JK otevřel prostor lásky, věrnosti, poctivosti a upřímnosti.
a)
JK: Učte se ode mne. Jsem tichý a pokorného srdce.
b)
Cesta poslušnosti Boha bez postranních myšlenek, úmyslů a záměrů. Bez postranníchkliček a zadních vrátek.
c)
Cesta JK je cesta oběti pro druhého.
16)
Lék proti naší falši, rozpolcenosti a prospěchářství: Sebezapření a následování JK.
17)
Prosit o Boží pomoc.
a)
Žádost o Ducha svatého.
b)
Duch svatý tvoří přímé a čisté srdce.
1.
Přímost a upřímnost.
2.
Dává odvahu a odhodlání.
c)
Možnost a dar pro naši nápravu.
d)
PB sám nechť je nám milostiv. Jinak bychom dopadli hodně špatně.
18)
Tradice.
a)
Vnější póza. Držení a zachovávání něčeho z minulosti.
1.
Zvyk.
- Zvyky jsou dobré nebo špatné. Dobrým zvykem je čistit si zuby. Špatným zvykem je nadměrné vysedávání v hospodě.
- Učit se dobrým zvykům a návykům.
2.
Není důvod stát v církvi proti dobré tradici.
3.
Vyvětranost a vyvětralost mnohé dobré tradice. Může k tomu dojít v průběhu času nebo při změně vmější situace nebo okolností života.
b)
Zde se ale jedná o vyčuranost pokrytců.
1.
Navenek se zachovává objektivně dobrá tradice zbožnosti a ve zbožnosti.
- Není však nic v srdci.
- Oblast etiky je barometrem.
- Skutky v temnu. Příliš lidské skutky.
- Dojem do sebe zahleděných a tím zaslepených pokrytců: PB tam nedohlédne.
2.
Klamat PB i lidi.
- Ananiáš a Zafíra. Pokrytci. Oklamat PB i první křesťany v Jeruzalemě. Chtěli to zafírovat na všechny strany.
- Farizeus a publikán.
Pýcha farizea v srdci. Pokrytectví. Myslel si, že je opravdu lepší než ostatní lidé.
Ta farizejská pýcha ovšem vystrkovala nikoli růžky, ale pořádné rohy nepřehlédnutelně navenek.
Celník šel k Bohu. Snaha zlepšit život. Jinak by nešel do chrámu.
19)
Po textu: Směska. Kombinace Boží milosti a soudu.
a)
Zvláštní Boží jednání.
b)
Tvrdíte, že se Boha bojíte.
1.
Tak přijde chvíle, že se budete doopravdy Boha bát.
2.
Dočkáte se.
3.
Stane se podle vašich slov.

Poznámky.:

1)
Boží oko prohlédne a prokoukne i tu nejrafinovanější pazbožnou a pazbožnostní masku.
2)
Mistr Jan Hus. Náprava církve v hlavě i v údech.
a)
Ryba smrdí od hlavy.
b)
Hlava ovšem tvrdí, že to cítí od ocasu. Tam je to totiž mimo jiné i víc vidět.
c)
Hus se snažil napravovat církev od hlavy. Proto skončil na hranici. Církevní papaláši neměli radost z příliš konkrétní Husovy kritiky.
d)
Jan Milič z Kroměříže chtěl napravovat církev zdola. Díky tomu neskončil na hranici. Ti nahoře na církevních výšinách si mravokársky a moralisticky zamnou spokojeně ruce, když se ukáže na nějakého toho nemravu nebo na nějakou tu nemravnici dole.
e)
Takže, bratři a sestry. Musíme se všichni společně snažit být věrní PB a obětaví vůči církvi.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.