Izaiáš 12,6.

(Kázání Starý zákon -> 23 Izaiáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Advent.

Text:

Izaiáš 12,6.
6
Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu - Svatý Izraele.
Prokřikuj a zpívej, obyvatelko Siona. Uprostřed tebe je veliký, svatý izraelský.

Čtení:

Lukáš 17,20-25. Izaiáš 12,1-6.
Izaiáš 12.
1
V onen den řekneš: "Vzdávám tobě chválu, Hospodine! Rozhněval ses na mě, tvůj hněv se však odvrátil a potěšils mě.
2
Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou."
3
S veselím budete čerpat vodu z pramenů spásy.
4
V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené.
5
Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy, ať o tom zví celá země!"
6
Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu - Svatý Izraele.

Před modlitbou: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.

Varianta 1. Postup:

1)
Advent. Zvěst. Příchod JK. Už jednou přišel. Slíbil, že přijde znova. Čekáme na druhý příchod JK.
2)
JK k učedníkům: KB je mezi vámi.
a)
Izaiáš: podobný tón. Uprostřed tebe je svatý izraelský.
b)
Ten, jehož příchod čekáme, je už zde.
3)
Jak je možné, že ho nevidíme?
a)
Veliký a svatý izraelský.
b)
Lidská povaha je prapodivná: Někdy přehlédneme velké věci.
1.
Vidíme, pozorujeme, rýpeme se v malých věcech.
2.
Velká věc se jeví jako samozřejmost.
3.
Malé věci se nás dotýkají obvykle bezprostředně.
4.
Veliké kosmické a dějinné události. Sice je to důležité pro náš život. Ale nás zajímá to daleko menší, s čím se setkáváme. Zdražení. Vztahy mezi konkrétními lidmi kolem.
c)
Nad námi je Boží pravomoc. Nejsme z ní vyňati. Veliké skutečnosti. Ani si to neuvědomujeme. Boží velikost nemůžeme vystihnout.
d)
V bibli se dovídáme o Boží velikosti. Bůh chrání své věrné.
4)
Bůh je veliký. Svatý. Oddělený. Jiný. I proto zůstává lidem neznámý, i když je uprostřed nás.
Dnešní doba. Zvykli jsme si všecko posuzovat:
a)
Vědeckými metodami. Tzv. Vědeckými metodami.
1.
Bádání se uskutečňuje všude. Vesmír. Do hmotných částic. Nelze vše objevit. Čím víc víme a poznáváme, tím víc nových a neznámých oblastí se nám otevírá. Boha sami ze sebe vůbec nepoznáme. Lze zkoumat jen Boží dílo, stvoření.
2.
Bůh je oddělen od všeho. Nelze jej objevit a poznat z našich lidských předpokladů a našimi možnostmi. Je to zkušenost lidí už dávno ve starověku. Rozum člověka na všechno nestačí.
3.
Žalm. Chtěl jsem to vystihnout svým rozumem, ale bylo to pracné, těžké, nemožné. Až jsem vešel do svatyně Boha. Tam jsem poznal poslední věci.
4.
JK. Vyzývá: Ptejte se na Písma. Ta vydávají svědectví o mně.
5.
Přece jen lze porozumět Bohu. Ale jinak, než si běžně přirozený člověk představuje. V bibli je uloženo vše, co potřebujeme vědět o Boží velikosti a svatosti.
6.
Poklad Písma. Ne zakopaná hřivna. Ne zavřená kniha. Otevřený poklad. Brát. Ne jen ozdoba knihovny. Pomoc pro život. Vždy.
7.
Modlitba. Píseň. Cokoli tě rmoutí, tíží, jho ať tvých neb cizích běd, směle pospěš s každou tíží na modlitbě k Pánu hned.
8.
Píseň 417 ve starém zpěvníku: Ó jak vzácné štěstí pro mne, Ježíš můj že přítel jest.
b)
Peníze. Tržnost. Bývá to reklamně zabaleno a zaobaleno.
5)
Výzva: Prokřikuj a zpívej, obyvatelkyně Siona.
a)
Rozpaky. Bůh je svatý a vyvýšený. Tlačí nás to ke zmlknutí. Pokora. Ostych. Co jsme my, abychom před ním otevírali svá ústa? Nervozita. Nejistota. Bůh ví přece všecko.
1.
Výzva: Prokřikni. Zpívej. Jinde: Rozjásaně křič.
2.
Čekali bychom: Umlkni před Bohem. Ztiš se. Být zticha. On sám nás ale vyzývá k mluvení. Ne obyčejné mluvení.
b)
Žalmy. Zpívejte Hospodinu, neboť učinil veliké věci.
c)
Veselte se s třesením. Veselení se. Člověk bývá klidný a šťastný. Chvěje-li se bázní, chybí veselost.
6)
Prokřikování. Radost.
a)
Chválení Boha. Výzva k tomu. Výzva k radosti.
1.
Je k tomu důvod. Oslavovat Boha. Radost z JK. Odpuštění hříchů. Vše máme z Boží milosti.
2.
Plnost života. Radost. Víra. Oslava Boha. Prožili jsme velikost Boží lásky k nám.
b)
Vzdávat hlasitě Bohu čest.
1.
Slovy. Hlasem. Vyznáním.
2.
Skutky lásky.
3.
Misijnost. Nenechat si to pro sebe.
- Velkoměsto. Lidé v domě a na pracovišti ani nevědí, že vedle nich žije křesťan.
- Vesnice: Každý ví, kdo jde do kostela. Samo o sobě je to svědectví. Nepřímé misijní působení. Jen pouze to, že se to ví.
- Moderní doba: Klade se důraz na soukromí. I kostel se dostal do sféry soukromé záležitosti. Specifický zájem dnešního člověka občas si zajít v neděli do kostela.
- Misijní rezerva církve dnes. Křesťanství není jen soukromá záležitost. Společenství.
c)
Jásající, vděčná radost. Přitažlivé prostředí. Atmosféra. Ne křečovitost. Ne na povel. Výdrž po léta a desetiletí. Pravidelnost. Zdánlivý zvyk. Dobrá tradice. Nedělní povzbuzení do všedních dnů.
7)
Závěr:
a)
Vidět veliké Boží věci. Nepřehlédnout. I malé věci v našem životě. Rozměr vděčnosti.
b)
Bůh je mezi námi. JK: Dva nebo tři v jeho jménu. Přítomnost JK: Duch. SB. Realita křesťanského sboru. Společenství. Vztahy. Něco pěkného ve světě. Světélko boží pravdy.
c)
Výzva k radosti.
1.
Potřebujeme povzbudit k radosti.
2.
Utahanost životem. Nápor. Vidíme spoustu drobných i větších starostí. Dotírá a doléhá, dopadá to na nás. Odložit starosti a obrátit se směrem k Bohu. Jeho velikost zvládne všechny starosti.
3.
Pohled obrácený k tomu, co je nad námi. Co nás přesahuje.

Varianta 2. Osnova.

1)
Advent. Příchod JK. První a druhý příchod. Čekání.
2)
Veliký mezi námi. Proč se na to vůbec upozorňuje? Něco velikého by mělo být vidět.
a)
Izrael. Sion. Relativně nevysoká hora. Ale stál tam chrám.
b)
JK. Hora proměnění. Nepatrný zjev JK.
c)
My. SB.
1.
Společenství církve.
2.
Píseň: PB je přítomen, klanějme se jemu. Bůh je mezi námi.
3)
Připomínky toho, že PB je mezi námi:
a)
Izrael. Sion. Chrám. Modlitby. Modlitební řemínky. Zvyk modlit se. Chodit do chrámu.
b)
JK. Slyšet jeho slovo.
c)
My. Symboly.
1.
Kostel: Vánoční hvězdy na věži a věžičkách. Nad vchodem je viditelný kalich. V kostele na kazatelně na nás zhlíží desatero.
2.
Sborový sál.
- Stůl Páně ve tvaru kříže. Kovový kalich na něm. Nápis na čelní stěně: Hledejte a naleznete.
- Vánoční stromek v sále i v domovech.
- Ve sborovém sále: Adventní věnec s postupným zapalováním svíček v jednotlivých adventních nedělích.
- Adventní svícen na stole Páně.
3.
Minule: Kázání na Žalm 90. Počítání dnů.
- Voják stříhá metr.
- My. Dlouhé pásmo života.
4.
Symbolika naznačuje: Blíží se vánoce. Zřetelné Boží milosrdenství.
5.
Adventní věnce u vchodů mnoha domů dnes. Snad se jedná o víc než jen o převzatý zvyk a o demonstraci životní úrovně a pohody.
4)
Veliký.
a)
Nevidíme mnohé veliké věci.
1.
Kosmos. Nevnímáme prakticky ani jeho existenci.
2.
Vědecké objevy. Je jich tolik, že unikají naší pozornosti.
3.
Dějiny. Jsou zajímavé, ale nedotýkají se nás příliš.
4.
Co je daleko od nás. Příliš nás to netanguje.
b)
Bezprostřední věci se nás víc dotýkají.
1.
Přehlédneme veliké věci i kolem sebe.
2.
Chodíme kolem nich.
3.
Jsme často ignoranti vůči kultuře.
4.
Lidské vztahy též přehlížíme, pokud se nás netýkají bezprostředně.
5.
Mnoho lidí chodí kolem kostelů a nevidí ho.
6.
Pro malé drobnosti nevidíme veliké skutečnosti života.
7.
Pro stromy nevidíme les.
8.
Přitom ty malé jednotlivosti poukazují a mají poukazovat k tomu velkému.
5)
Bůh. Veliký, ale ne daleko. Mezi námi. Přítomnost. Podává pomocnou ruku.
a)
Společenství církve, sboru. Věřící. Člověk může někam patřit. Přátelé. Člověk není sám jako kůl v plotě. Společenství důvěry, pomoci.
b)
SB. VP.
c)
Víra. Vnitřní opora. Docenit.
6)
Nenechat si to pro sebe.
a)
Slova.
b)
Skutky.
c)
Misie. Vesnice.
1°. Ví se o tom, kdo chodí do kostela. Samo o sobě je to velké svědectví.
2.
Jásající, vděčná radost. Přitažlivé prostředí. Atmosféra. Ne křečovitost. Ne na povel.
3.
Výdrž po léta a desetiletí. Pravidelnost. Zdánlivý zvyk. Dobrá tradice. Nedělní povzbuzení do všedních dnů.
7)
Závěr:
a)
Vidět veliké Boží věci. Nepřehlédnout. I malé věci v našem životě hrají důležitou roli. Rozměr vděčnosti.
b)
Bůh je mezi námi. JK je přítomen tam, kde se sejdou dva nebo tři v jeho jménu. Přítomnost JK: Duch. SB. Realita křesťanského sboru. Společenství. Vztahy. Něco pěkného ve světě. Světélko boží pravdy.
c)
Výzva k radosti.
1.
Potřebujeme povzbudit k radosti. Utahanost životem. Nápor. Vidíme spoustu drobných i větších starostí. Dotírá a doléhá, dopadá to na nás. Odložit starosti a obrátit se směrem k Bohu. Jeho velikost.
2.
Výzva k radosti. Uvědom si, že máš hodně důvodů se radovat. Nežít jen uťápnutým životem.
d)
Rozměr věčnosti. Pohled obrácený k tomu, co je nad námi. Co nás přesahuje.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.