Marek 16,14.

(Kázání Nový zákon -> 2 Marek)
Předchozí | Obsah
Zpět na hlavní stránku
Velikonoce.

Text:

Marek 16,14.
14
Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného.

Čtení:

Marek 16,9-20.
9
Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.
10
Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.
11
Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili.
12
Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov.
13
Ti to šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.
14
Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného.
15
A řekl jim: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.
16
Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.
17
Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;
18
Budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je."
19
Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.
20
Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.

Osnova.:

1)
Velikonoce. Jaro. Růst v přírodě. Naděje. Dobrá pohoda.
a)
Jeruzalem. JK. Tragedie lidského života. Smrt. I zločinci. Contra-kontrast. Poutníci.
b)
Dnes. Turisté. Migrace obyvatelstva. Nemoci. Úmrtí. Potíže stáří. Zvěst o vzkříšeném JK zaznívá do této situace.
2)
Velký pátek.
a)
Ukřižování. Učedníci utekli. Strach. Zbabělost. Opustili JK.
1.
Klad. Nešli domů do galileje ke své původní práci. Poznámka: Jan: Petr zase loví ryby. JK dokonce učedníky posílá do Galileje, aby se tam s nimi setkal.
2.
Po lidsku viděno: Nedivíme se učedníkům, že se schovávali. Šlo o krk.
b)
Neděle. Učedníci se už jakž takž vzpamatovali. Sešli se. Vzpomínají. Slyší zprávy žen, že viděly živého JK. Diskuse mezi učedníky o tom.
c)
Diskuse v církvi, to je naše. Aspoň to. Je to první krůček k víře. Zájem. Hledání. Ptaní se.
3)
JK přichází k učedníkům. Mluví. Oni mlčí.
a)
Nechat mluvit JK. Učedníci předtím mluvili už dost dlouho. Celou dobu mlčí.
b)
Učedníci jsou u stolu. Po prvé po zeleném čtvrtku. Připomínka, památka. Pro budoucnost: upevnění společenství církve.
c)
Učedníci jsou u VP. Dobrý předpoklad, aby JK přišel. Nikdy na to nezapomeňme.
4)
JK káral učedníky. Víc než jen vyhuboval.
a)
Nekáral zbabělost, útěk. Ani odpadnutí na čas. JK nám rozumí. Těžké okolnosti života.
b)
Nevěra. Znali slova JK, že vstane z mrtvých. Jaksi na to zapomněli.
c)
Tvrdost srdce vůči JK.
1.
Víc než jen natvrdlost. Brali ho: Byl, ale už není. Vážili si ho po smrti, jako za života. Ale JK po nás chce víc. Věřit, že žije.
2.
Kalvin. Mým jediným potěšením v životě i ve smrti je to, že nejsem sám svůj. Patřím svému jedinému spasiteli JK. On mne svou drahou krví ze všech mých hříchů vykoupil.
d)
Nevěřili těm, kdo svědčili, že JK žije.
5)
JK domluvil.
a)
Nenechal učedníky mluvit. Žádné omluvy učedníků, výmluvy ani pokání. Hned dostávají úkol. JK ví, jsou toho schopni. Přece je sám vyučoval. Jsou schopni i ochotni.
b)
Přijetí úkolu není odčinění hříchu. Jedná se o výraz, počátek nového života.
6)
Úkol. Misie v celém světě. Apoštolé.
a)
Budou rozumět lidem, když jim hned neuvěří. Námaha zvěstování. Trpělivost po léta. Rodina. Děti. Známí. Učedníci též hned neuvěřili.
b)
Vést na práh osobního setkání s JK. Víra je vždy posílena osobní zkušeností. Prožitek víry.
7)
Učedníci mají svědčit o JK, až je k tomu vyzval. Vyzval je k tomu, až se jim ukázal. Ne rozhodnutí učedníků. Výzva. Poslechli.
8)
Závěr. Velikonoce. Krása přírody. Plnost života v JK. I ve stínu pozemského života je světlo JK.

Postup 1:

1)
Rozum nám zůstává stát. To je dobře.
2)
Zastavit se. Neutíkat dál. Ne bezmyšlenkovitost, povrchnost.
3)
12 nejbližších. Zbylo jich 11. Vděčnost, že vůbec zbyli. Nezradili. Sešli se.
4)
U stolu. VP.
a)
Vzpomínání na JK.
b)
První shromáždění po ukřižování. Už se neschovává každý sám, každý zvlášť. Už pomalu pomíjí strach.
c)
Nezapomněli na společenství.
d)
Nevrátili se ke svým zálibám a původním pracem.
e)
Nikdo nechybí. Všichni jsou u VP. Poznámka: Podle evangelisty Jana dočasně chyběl Tomáš.
5)
Sbory. Kde jsou lidé v době bohoslužeb?
6)
Vzor. Učedníci. Tvoří společenství. Aby mohl mezi ně přijít vzkříšený JK.
7)
JK hodnotí učedníky jinak než my teď.
a)
Kárání. Kraličtí: Trestal je. Řecky: Marek 15: Tupit. Oba lotři tupili JK.
b)
JK nechválí učedníky. Překvapení. Čekali bychom pochvalu. Jak je rád, že vůbec přišli. Místo pochvaly jim vynadal. JK neděkuje učedníkům za to, že přišli. Zlobí se na ně. Mračí se na ně. Křičí na ně.
c)
Jak by se tvářili posluchači při bohoslužbách, kdyby jim farář vynadal.
1.
Třeba jménem JK.
2.
V minulosti bývalo leckdy (občas) nechvalným (nechvályhodným) zvykem vynadat o vánocích a o velikonocích jednoročákům, kteří se jednou za čas dostavili na bohoslužby. Dnes už, žel, není komu takto vynadat. Inu, vynadání přišlým nemusí být nutně vždy působivým misijním aktem. Co si mohl a může dovolit JK, to si už nemůže dovolit dnešní farář. Navíc je i rozdíl mezi posluchači vynadání: Učedníci JK a dnešní posluchači pod kazatelnou.
8)
Nevěra učedníků. Tvrdost srdce.
a)
Představit si to. JK to mluví při VP. Kárá jejich hřích. Vyříkat si to s PB na rovinu. Resp. PB to má vyříkat nám. Přítomný JK při VP říká učedníkům, že nevěří. Že mají tvrdé srdce. Čekáme hladké bohoslužby, zvláště s VP.
b)
To, co udělal JK při prvním setkání s učedníky po vzkříšení, to si nedovedeme představit při našich slavnostech s VP. A to i přesto, že věříme v přítomnost JK při našich bohoslužbách a při sv. VP.
9)
JK potupil, ale neodsoudil a neodehnal. Domluvil jim. Učí je, co dělat. Dává jim poslání, mají kázat. Vysílá je jako apoštoly. Nebyl nikdo věrohodnější. Mají totiž zkušenost s prožitkem nevěry, pochybností, zbabělosti, utíkáním od JK, se zapíráním v různé podobě.
10)
JK vyslal učedníky. Poslal je bez dlouhého přechodu. Udělali jste to, a teď marš. Kažte. Běžte kázat. JK ani nečeká na jejich odpověď.
11)
Evangelium platí. Bez ohledu na lidskou stránku kazatele.
a)
Ať je káže pokrytec nebo upřímný. Indelebilis. Pravost evangelia sama o sobě. Ať je přijmeme od kohokoliv. Nepřeceňovat nadmíru kazatele. Kazatelé mají své lidské chyby.
b)
Samozřejmě má církev zájem na tom, aby měla co nejlepší kazatele. Je to pochopitelně i zájem JK. Proto učedníkům vynadal, aby je postavil do latě. Do správné latě.
c)
Nepřehlédnout a nepřeslechnout: Po dočasném zakolísání se učedníci dali do služby JK a jeho věci ve světě upřímně a cele.
12)
Konečně po předchozích zjeveních se JK zjevuje učedníkům.
a)
Čas milosti pro učedníky. Aby mohli uvěřit. Nějak dlouho jim to trvá ve srovnání s jinými, aby uvěřili. Nepovedlo se. Všichni jim svědčí. Kde kdo jim svědčí. Nedochůdčata, i apoštolé.
b)
První zjevení JK po jeho vzkříšení: Ženy.
c)
Farář není upřednostněn.

Postup 2:

1)
Velikonoce. Svátky jara. Lidé bez víry nemohou vidět víc. Velikonoce jsou na jaře.
Věřící: Hlubší a širší pohled. Vhled do Božího dění.
a)
Izrael. Veliká noc boží záchrany. Vysvobození z egyptského otroctví.
b)
JK. Umřel za naše hříchy. Kvůli nám, pro nás. Otevřel cestu k Bohu, vzal na sebe naše hříchy. Světlo KB. Plný, pravý život.
2)
JK se zjevoval. Ženy. Učedníci jim nevěřili. Kdo ví, co je vyděsilo. Povídalo se o zmrtvých vstání. Jedenáct učedníků nevěřilo. Bez Jidáše.
3)
Příchod JK.
a)
Učedníci celou dobu mlčí. Čas mluvení, jindy naopak čas mlčení a naslouchání. Když mluví Bůh, naslouchat a nepřeslechnout, co chce povědět.
b)
U stolu. VP. Poslední večeře s JK, Zelený čtvrtek. JK: Činit tak na jeho památku. Bohoslužebné shromáždění.
4)
Káral. Kraličtí: trestal. Vynadal jim. Ne za minulé: strach, utekli, schovali se. Ale: Nevěra. Tvrdost srdce. Nyní nevěří svědkům vzkříšení.
5)
JK klade na učedníky vyšší nárok než na jiné.
a)
Chodili přece s JK. Pořád s ním byli. Ostatní: Uvěřili, když se jim JK zjevil. Učedníci: Mají věřit, i když JK neviděli. Jen ze svědectví.
b)
My. Svědectví. Bible. Druzí lidé. Naše osobní zkušenost víry.
6)
Úkol. Chatrní lidé. Misie. Kázat. Do celého světa.
a)
Nemusíme hned do dálných světa krajů. Dost misijních příležitostí kolem nás.
b)
Trpělivost s lidmi. Učedníkům to dlouho trvalo, než uvěřili. Než jim to došlo. To chce čas a trpělivost. Nelze vydat svědectví a strčit někomu do ruky hrst letáčků, aby okamžitě uvěřil. Léta. Desetiletí.
c)
Prarodiče. Děti, vnuci. Nemají zájem. Vytrvalost. Modlí se. Chodí do kostela. Jednání. Slova. Způsob zbožnosti. Desetiletí. Postupně vzbudit zájem.
7)
Učedníci jdou. Poslechli. Skončil jejich čas mlčení, příprav. Začali kázat.

Poznámky:

1)
Tvrdé srdce. Natvrdlé. Nedorostlá víra.
2)
JK nevyčítá učedníkům strach, útěk, zbabělost, nerozhodnost. Ani selhání, že se za JK nepostavili. Žese k němu vyznavačsky nepřihlásili. Ale nevěřili těm, kdo jim oznamovali, že JK je živý. Že ho viděli vzkříšeného.
3)
Vynadal jim. A teď marš, kázat. Mezi řádky: Také vám hned každý neuvěří. Budete rozumět těm, kdo neuvěří. Vy totiž máte také tuto zkušenost.
4)
Přísnost JK. Na učedníky. JK dovede (dokáže) pronést jasné a rozhodné adresné slovo.
a)
Matouš 21. Vyhnání kupců a trhovců z chrámu.
b)
Běda zákoníkům a farizeúm.
c)
Matouš 16. Vůči Petrovi, odejdi, Satane.
5)
JK nečeká na omluvu. Zná své učedníky. Důvěřuje jim. Ví, že své poslání zvládnou. Ví, že jsou schopni jít a kázat.
6)
Povrchní dojem: Učedníci jsou ve víře horší než ti, kdo jim svědčí. Svědkové se už s JK setkali. Oznamují učedníkům, že se to stalo. Ti váhají uvěřit, že potkali opravdu JK. Když se ale JK ukázal i jim, věří.
Naopak, JK klade na učedníky vyšší nároky, aby uvěřili svědkům bez setkání s ním.
7)
Učedníci uvěřili až po osobním setkání s JK. Jako ostatní svědkové.
8)
My. Svědectví bible. Osobní prožitek víry. Ne však setkání s JK v tělesné podobě.
9)
Cesta víry. Příklad učedníků. Mohou být i údobí útlumu nebo ochabnutí víry. Víra je velmi osobní záležitost. Víra je jako rostlina. Obnova víry, po zimě útlumu. Nově vyroste.
a)
Svědectví těch, kdo věří.
b)
Osobní nové setkání se vzkříšeným JK.
c)
VP. Pozvání k jeho stolu.
d)
Víra je rozhodnutí, ochota. Přijetí pozvání. Řeknu: Chci věřit.
10)
JK přišel u Marka k učedníkům a hned vstoupil na nebe. Tradičních 40 dnů se velmi scvrklo. Nebo se JK svým učedníkům ukázal až před koncem těch 40ti dnů? Marek prostě nemluví o oněch 40ti dnech, které jsou mezi velikonocemi a nanebevstoupením.
11)
Všimnout si. Nepřehlédnout. Mluví pouze JK. Učedníci mlčí. Když mluví PB, JK, tak má člověk zmlknout a pozorně naslouchat.
12)
Tzv. Nepravý konec Markova evangelia. Napsáno, sepsáno, připsáno později. Stručnost. Přehlednost.
13)
Zajímavé: Nejužší okruh učedníků: jedenáctka. JK k nim přichází až nakonec. Naposled. Víra je ze slyšení. Připomínka i pro nás.

Předchozí | Obsah
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.