Marek 2,1-13.

(Kázání Nový zákon -> 2 Marek)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Marek 2,5.
5
Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."

Čtení:

Marek 2,1-13.
1
Když se po několika dnech vrátil od Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
2
Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
3
Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
4
Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
5
Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
6
Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
7
"Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"
8
Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
9
Je snadnější říci ochrnutému? 'Odpouštějí se ti hříchy,' anebo říci: 'Vstaň, vezmi své lože a choď?'
10
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému:
11
"Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
12
On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."
13
Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.

Postup 1:

1)
Všichni synoptici. Uzdravení ochrnutého. Jeden z prvních divů JK. Mesiáš přesahuje lidské chápání předchozích očekávání.
2)
4 nosiči. Víra. Služba. Vynalézavost. Riskují nevůli, když rozbili střechu.
a)
Lidé nepustili nemocného k JK. Tvrdost. Raději jen sami poslouchají.
b)
Odpuštění od JK. Neočekávané. Překvapivé. Hledali uzdravení. Námaha. Střecha. Teď přichází odpuštění a ne uzdravení.
c)
Nosiči. Nesklidili vděk majitele domu. Oprava. Nosiči chtěli slyšet: Vstaň a choď. Konkrétní uzdravení. Ne řeči o hříchu.
3)
Otázka JK. Co je skutečné břemeno našeho života. Co nás nejvíc tíží. My: Bolesti. Nemoci. Nářek lidí. Nemoc. Katastrofa. Neštěstí. Za co lidé většinou nemohou.
4)
Málo lidí se trápí svými hříchy, za které velmi často mohou. Mnohé hříchy působí v řetězové reakci následné další těžkosti.
5)
Nosiči nesli ochrnutého. Ne proto, že byl hříšný. To jsme všichni. Dělají, co je třeba.
6)
JK také dělá, co je třeba. Lékař léčí, jak je to nutné. Dělá to nejlepší. Nejen následky něčeho, ale i příčiny.
7)
Hřích. Kořen, příčina všeho zlého v našem životě. Ne pouze nouze a nesnáze zvenčí. Ty nás ovšem také naplňují nepokojem a smutkem. Hřích je vnitřní nepořádek. Základní zlo našeho života. Jak to pak může vypadat navenek?
8)
Odpuštění hříchů. Přednější než ostatní nápravy. Včetně zlepšeného zdravotního stavu.
Poznámka: Když je autor, kazatel zdraví, lehko se mu to povídá.
9)
Kdybychom byli blízko Boží lásky. Byli bychom schopni snášet cokoliv.
Poznámka: Ale ti zdraví budou zase ve výhodě. Na jejich hlavu nepoplynou žádné výtky. Ti jsou jaksi bokem. Výhoda být zdravý a nepotřebovat pomoc. Hříšníci jsou totiž všichni, zdraví i nemocní.
10)
Na dně duše. Pocit nesrovnatelnosti, neurovnanosti, zmatku, nepořádku. Odcizení. Rozpor. Vzdor. Ani nejlepší podmínky života z nás nevyženou mrzutost a nespokojenost. Pocit prázdnoty.
Poznámka: Aktualizace. Ale kazatel redukuje hřích někdy či mnohdy jen na dosti okrajové či jednostranné záležitosti.
11)
Poznámky:
a)
Kazatel často mluví jako zdravý. Vyjmenovává různé těžkosti, např.: Mrzutost. Dosti povrchní tísně v životě. Nesrovnatelné s ochrnutím.
b)
Faráři, měl bys odvahu povědět ochrnutému, že hřích je horší než jeho ochrnutí a že by mu měla stačit Boží láska? Divil by ses, kdyby tě pak poslal do prdele?
c)
Příběh: Odrazový můstek, základ, něco ukázat zákoníkům. Jinde je to jinak. Jiný kontext. JK nezačíná běžně uzdravování odpouštěním hříchů.
d)
JK. Osobuje si víc práva mluvit o některých věcech než my faráři máme běžně odvahu.
1.
Nemoc. Postižení. Stáří. Otázka žen, menší možnosti uplatnit se v životě.
2.
Kazatel. Mladý. Zdravým kypící. Mnohdy bez porozumění pro banální těžkosti života prostých lidí. Nemoc. Stáří. Nedostatek financí. Potíže života.
e)
Odpuštění hříchů. Víc než uzdravení.
1.
Neříkat to ale příliš rychle. Zvláště ne těžce nemocnému. Příliš laciné. Nabídka hladkých řešení. Tlouct tím po hlavě, hlava nehlava. JK chtěl vždy pomoci, ne srazit.
2.
Často surovost i zbožných zdravých vůči invalidům. Laciná utěšování s ještě lacinějším úsměvem a potřásáním rukou. Tvrdá zbožná surovost. Laciná utěšovačka je výmluva a utěšování svědomí zdravých vůči nemocným.
f)
Těšitel: Často vzbudí dojem: Tvoje nemoc je důsledkem tvých hříchů. Víc, než u darebáků a dravců. Těch se jejich hřích jaksi jakoby nedotkl.
g)
Mezera v našem zbožném potěšování. Mluvíme o Boží lásce a o našem hříchu. Otázka pomoci a služby chybí. O konkrétní pomoci a službě z církve a od církevníků už raději vůbec nemluvě. JK totiž onoho ochrnutého nakonec uzdravil, pomohl mu.
h)
Hřích působí zlo. I nemoci.
1.
Rafinovanost, ďábelskost zla. Zasahuje ne vždy vinné, přímo vinné. Zasáhne nevinného. Jistě jsou všichni hříšní. Ale kumulace zla kolem nás. Na někoho dopadne.
2.
Snaha ďábla: vzbudit dojem, že ten méně vinný je více vinný. Velcí hříšníci si pak vesele mohou užívat života a ještě veseleji a třeba i zbožněji hřešit. Mohou si mnout a umývat ruce.
12)
Odpuštění hříchů. Může to učinit jedině Bůh. Poslední soud na konci časů.
13)
Zachovat rozdíl mezi hříchem a dobrem, spravedlností a křivdami. Mít citlivost pro dobro a zlo. Nenechat se vnitřně otupit nebo všelijak uchlácholit.
14)
Odpuštění během života. My: Máme často dojem, že máme morálně navrch nad druhými.
15)
JK odpouští hříchy a uzdravuje chromého. Dává víc než jen zdraví. Navíc. Právem pro chromého. Po léta měl újmu kvůli nemoci. Teď jako by přijal víc než jeho okolí: i to odpuštění hříchů.
a)
Na skonání (skončení) věků: Bez zásluh přijmeme od JK víc, navíc. Opravdu? Kdo ano a kdo ne? Nabídka všem. Jen přijmout.
b)
Naděje pro ty, kdo vědí, že nemají potřebnou úroveň. Nic si nezaslouží. Spolehnutí na Boží milost. Víra. Spolehnutí.

Postup 2:

1)
Uzdravování JK.
a)
Znamení blízkosti KB. Plnost života. Pomoc člověku.
b)
KB. Jak by měl vypadat plný život podle Božího určení. Ideál života. Světlo KB aspoň v paprscích.
c)
Porušenost Božího záměru krásného života hříchem.
2)
Uzdravování JK.
a)
Typy nemocí a lidí.
b)
Každý pacient je jiný. Každá nemoc je jiná. Konkrétnost.
c)
Marek 2. Nemocný neřekne ani slovo. Důraz je kladen na víru nosičů.
3)
Začátek působení JK.
a)
Kolem Genezaretského jezera. Kafarnaum. Ježíš tam byl doma. Snad dům Petra. Kázal ale i v jiných domech.
b)
Kázání JK: V domech. Na břehu Galilejského jezera. Předtím, než šli lidé do práce.
c)
Zájem lidí o JK. Zájem slyšet ho.
4)
Dychtivé naslouchání v přeplněném domě. Nebyl amplion. Rozhovor o tom, co Ježíš říkal. Jeho slova se předávala dál, až ven.
5)
Čtyři nosiči nesou ochrnutého. Nevíme nic bližšího. Malé městečko. Všichni věděli o sobě všecko nebo skoro všecko. Ježíš asi znal pozadí nemoci ochrnutého.
a)
Pomoc postiženému, nemocnému. Vždy velký zázrak. Přímá pomoc. Slovo rady, povzbuzení, potěšení. Projevit zájem.
b)
Našli se hned 4 lidé, kteří byli ochotni pomoci. Víra v JK. Poslední naděje. Vyzkoušeli jistě už kde jakou léčbu.
6)
Zbožná sobeckost.
a)
Jinak řečeno: Sobeckost zbožných.
b)
Lidé nepustili chromého (nosiče) k JK. Zbožná dychtivost naslouchání. Již byli pozornými a vnímavými posluchači. Ale ještě se nenaučili být plniteli slova JK. Později: Nasycení, ochota rozdělit se, podělit se s jinými. Nové společenství.
7)
Fantazie víry u nosičů.
a)
Námaha jít na střechu. Strmé a úzké většinou kamenné schody nahoru na střechu. Zvenčí domu. Bez zábradlí. Fuška.
b)
Loupání cizí střechy. Riziko: Vynadání majitele. Proutěná rohož a jíl. Vrstvy. Nutnost opravit střechu.
8)
Místnost. Ježíš a natlačení naslouchající. Něco jim začalo padat na hlavu. Nakonec díra ve stropě, zároveň ve střeše.
a)
Spouštění nosítek s nemocným.
b)
Nacpaný autobus. Zdá se, že se do něj už nevejdou poslední tři venku. Když se ale lidé trochu lépe postaví, vejde o pár lidí do busu víc.
c)
Najednou se muselo udělat místo u Ježíše pro spouštějící se nosítka. Jinak by dopadla některým lidem na hlavu.
9)
Zklamání lidí, hlavně nosičů. Přinesli nemocného kvůli uzdravení a zatím mu JK odpouští hříchy.
10)
Naše zděšení.
a)
Hřích je přestoupení Božího přikázání s důsledky pro lidi. Příklad: Nepokradeš. Někdo vytuneluje kampeličku a ožebračí tisíce lidí, třeba důchodců. Poškodí lidi.
b)
Kdyby se někdo dopustil něčeho zlého vůči nám. Někdo jiný by mu jeho hříchy odpustil. Vše by bylo jaksi smazáno a poškození by ostrouhali.
c)
Nechceme probírat složité otázky kolem odpuštění. Jsou i roviny hříchu, kdy člověk poškodí nejvíce sebe. I když např. Svou nemocí poškodí nejvíce sebe, poškodí jistě i své okolí. Příklad: Drogy. Dopad i na okolí v rodině.
11)
Uzdravení. Chromí sbalí nosítka a je schopen volně odejít.
12)
Kde jsme my: Diváci kolem? Nemocní, kteří potřebuje mnohou pomoc? Hříšníci, kteří potřebují odpuštění od PB jako soli?
13)
Dnes nejsou běžná mimořádná uzdravení. Podnět pro nás: Solidarita s nemocnými, postiženými a různě potřebnými. Příklad víry a ochoty pomoci té čtveřice nosičů.

Poznámky:

1)
Hypoteticky: Kdyby se zákoníci třeba jen v duchu neštětili proti odpuštění hříchů. Uzdravil by JK ochrnutého? Zákoníci tak vlastně svými námitkami pomohli k uzdravení ochrnutého.
2)
Dojem, hypotetický: Příběh, zpracování. Jde o povídání o odpuštění hříchů a nikoli předně o pomoc chromému. Ten je jaksi v pozadí, druhá linie. Přílepek. Dosti ojedinělé pojetí v uzdraveních JK. Tam vždy jde především o pomoc potřebnému.
Poznámka: Nevděční uzdravení malomocní. Zdraví nevděčníci nekritizováni. Postižení jsou v nevýhodě i po pomoci. Zdraví mnohdy v modlitbách vůbec neděkují za své zdraví, že vůbec nejsou nemocní.
3)
Hladké výklady šťastných a zdravých vykladačů vedou ke zkreslování.
a)
Jednostranně upravené výklady. Vžít se do situace a pocitů mlčícího ochrnutého. Čeká pomoc.
b)
Koncentrace odpuštění hříchů: do uzdravení. Tím jsou fakticky odpuštěny jeho hříchy. Dosavadní hříchy.
4)
Zdraví. Také to jsou hříšníci. Ale nejsou ochrnutí. Jsou ve výhodě vůči ochrnutému? Nebo ochrnutý je v nevýhodě? Jak se na to díváme.
5)
Těšitel. Hypoteticky. Laciné potěšování. Odpuštění hříchů je důležitější než tělesné uzdravení. Kdyby ho tak marod poslal, hypoteticky, do prdele. V duchu to ovšem nemusí být hypotetické.
6)
Nepřehlédnout literární stránku zpracování příběhu. Jde o atak JK proti zákoníkům všeho druhu, zvláště proti zákoníkům zbožným. Literární předloha příběhu tomu má napomoci.
7)
JK možná znal konkrétní pozadí ochrnutí onoho přinášeného nemocného.
8)
Hřích ochrnutého. Neznáme podrobnosti, konkrétnosti a pozadí. Kafarnaum. Malé město. Lidé věděli o sobě všecko. Lidi kolem Ježíše nepřekvapil druh odpuštěného hříchu, ale to, že si Ježíš osobuje právo odpouštět hříchy.
a)
Šíře možností v oblasti hříchu ochrnutého. Důsledky pro jeho osobu. S největší pravděpodobností nejde o obecnou hříšnost, ale o nějaký konkrétní hřích či hříchy v minulosti.
b)
Dnes. Drogy. Důsledky pro samotného člověka, ale i pro jeho okolí, minimálně pro jeho rodinu. Přímé i nepřímé poškození.
c)
Každý hřích má dvě složky: Základem je vina proti Bohu. Např. Jsme žádáni pečovat o zdraví jako o dobrý Boží dar. Důsledky pro člověka osobně a poškození bližních, okolí.
9)
Odpuštění hříchů.
a)
Ale co poškození lidé? Ti ostrouhají?
b)
Někdo by odpustil darebákovi, který nás hodně poškodil, který nám dělal zlé věci. Jak bychom se zatvářili?
c)
Odpouštět za jiné. Za Boha, za poškozené lidi v přítomnosti nebo v minulosti. Laciné (lacině a lehce pronášené) omluvy církve za minulé zlé věci vůči jinověrcům a nevěrcům.
d)
Ale i vůči vlastním členům, kteří byli třeba neprávem označováni za kacíře, byli různými způsoby exkomunikováni nebo jim byly neopodstatněně nebo neprávem udělovány nejrozmanitější důtky nebo napomenutí.
e)
Globální (plošné) odpouštění osvětimským vrahům. Omluvy za vybití Indiánů v Americe.
1.
Pokud odpouštějí ti, kteří nejsou nějak poškozeni třeba ve svém příbuzenstvu, pak to zní nejen nevěrohodně, ale i komicky. Raději na to nemyslet, jak to vypadá.
2.
I kdyby však slova odpouštění pronášel někdo z okruhu třeba potomků poškozených (obětí), pak by si měl uvědomit, že nemá právo (ani morální ani jiné) mluvit za ostatní.
3.
Mnozí církevníci typu běžných konvenčních nemyslivců a povrchních nemyslivců jsou ochotni a schopni pronášet např. Laciné floskule výzev: Mělo by se odpouštět vždycky a všem. Kdo neodpouští, nemá správnou a pravou víru.
4.
Ale když jim někdo šlápne na jejich kuří očko, pak mluví jinak. A někdy hodně hlasitě a bez slov o odpouštění.
f)
Obecné velkohubé a velkoústé odpouštění a omluvy. Vpodstatě jde v pozadí o sebeomluvu a přitakání daneému dnešnímu stavu, včetně konservování a zakonservování výhod vzniklých pro potomky násilníků na úkor obětí a jejich potomků.
1.
Zůstávají oběti a jejich potomci. Potomci jsou poškození. Mají při nejmenším ustřižená křídla při vstupu do života.
2.
Potomci násilníků využívají např. Ukořistěného majetku dřívějších poškozených.
3.
Potomci obětí jsou hozeni zpátky ve srovnání s potomky násilníků, kteří mají lepší šance uplatnit se v životě.
g)
Šok pro přítomné zákoníky, ale i pro ostatní lidi kolem. Ustrnutí. Nezůstat jen u povrchní a plytké vykladačské roviny. Vidět šíři a hloubku situace a problému.
h)
Menší šok: Přinesli nemocného s vírou a s očekáváním v uzdravení a místo toho mu Ježíš odpouští jeho hříchy. To je sice pěkné a třeba i chvályhodné, pokud nejsou poblíž nějací poškození, ale přece jen to jde jaksi šejdrem.
i)
Nepřehlédnout: Co si může dovolit Ježíš, Boží syn, to si nemůže dovolit v nějaké své chtěně líbivé řeči nějaký kazatel, farář, ba ani zasloužilý nebo významný známý církevní funkcionář.
Ani když nemluví jménem Božím (snad by takovou odvahu neměl), ale jenom jménem svým nebo své církve, většinou bez mandátu především od členské základny své církve.
10)
Zpětné omluvy za jiné, třeba za něco a někoho v minulosti.
a)
Mlčky se vytváří a konstituuje pocit: Už je to vyřízeno. Už je to vyrovnáno. Je to smazáno. Je to smeteno se stolu. Vlastně je to už odčiněno tím několikavětovým omlouváním (se).
b)
Důsledky viny se ovšem táhnou po desetiletí a po staletí. Potomci poškozených (obětí) vždycky ostrouhají i dál. Jsou hozeni přes palubu i omlouvající se církví, i třeba omlouvajícím se představitelem evangelické církve.
c)
Omlouvající se totiž po pravidle patří k těm, kterým se vede dobře. Lhostejno zda z okruhu potomků někdejších násilníků (což je ovšem pěkně velký paškvil) nebo z okruhu lépe situovaných potomků obětí.
d)
Nanejvýš se jako satisfakce doporučí (resp. Taktně a takticky navrhne) možnost sponzorského příspěvku na nějakou humanitární akci nějaké oficielní humanitární instituce.
e)
Přístup JK: Jde mnohem hlouběji. Nezůstává na povrchu. Proto se zákoníci (ale nejen oni) všech dob tak čilí a činí proti JK. Při nejmenším se ho snaží obrousit a zpovrchnět nebo odsunout ostří jeho důrazů do pozadí.
f)
Ale i upozaděný a v církvi často či jen leckdy upozaďovaný JK dokáže vystrčit hlavu z umělého stínu a promluvit zřetelně a jasně.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.