Žalm 2.

(Kázání Starý zákon -> 19 Žalmy)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Exaudi.

Text:

žalm 2.
1
Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
2
Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
3
"Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme."
4
Ten, jenž trůní na nebesích, se směje. Panovníkovi jsou k smíchu.
5
Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
6
"Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!"
7
Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
8
Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
9
Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny."
10
Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!
11
Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.
12
Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!

Čtení:

Žalm 2.
Matouš 25,31-46.

Postup:

1)
Dramatická scéna. Situace:
a)
První verš: Proč se bouří národové. Země cítí nadvládu Hospodina jako nevolnické pouto, které sužuje. Provazy. Zbavit se nadvlády Hospodina.
b)
Povědomá situace nejen tehdy.
c)
Národy odmítají poslušnost Božích řádů. Bouří se.
d)
Dnes je docela jiná situace.
1.
Lhostejnost vůči Bohu. Indiferentnost.
2.
Nálada společnosti sice není pro Boha, ale Hospodin se dostal mezi běžnými lidmi, včetně v moci postavenými, už tak daleko na okraj, že ani není důvod se proti němu nějak bouřit. Bůh vlastně nikoho už nezajímá.
2)
Stanovisko Hospodina. Verš 4.
a)
Naprostá svrchovanost. Hospodin se směje. Absurdnost, naprostá zbytečnost lidské vzpoury.
b)
Poznámky.
1.
Konečnost lidského života.
2.
Genesis 11. Bábel. Hospodin musel sestoupit, aby vůbec viděl lidské velikášství.
c)
Hospodin je označen jako ten, který přebývá v nebesích. Krále na zemi lze svrhnout, podvrátit jeho trun. Nebeský trůn je mimo lidský dosah. Nelze jej podvrátit.
d)
Bůh se může smát. Může mít svůj humor. Nemusí být nervosní, zděšený, rozčilený. Ani netrpělivý. To vše ale není důvod, abychom lacině a lehkomyslně spoléhali na jeho dobrotivý úsměv a počítali s tím a předpokládali, že nezasáhne.
3)
Verš 5. Tehdáž. Boží čas.
a)
Bůh bude mluvit v hněvu. Předěsí je. Eschatologická hodina.
b)
Bůh nenechá napořád popírat své právo nad světem. Jednou řekne své dost. Uskuteční svou svrchovanost.
c)
Bude to hodina hněvu a prchlivosti. Proti těm, kdo by ho chtěli svrhnout.
d)
Nezvratné Boží rozhodnutí: Já jsem ustanovil krále nad Sionem. Ne naopak.
e)
Svatá hora Sion. Rozumí se neviditelný střed světa. Koho Bůh ustanovil králem, ten jim je. Ani všechny národy na tom nic nezmění.
4)
Nezvratné Boží rozhodnutí. Vypravovati budu úsudek.
5)
Hospodin řekl ke mně: Syn můj jsi ty.
a)
Věta z královského ceremonielu.
b)
Dnes zplodil jsem tě. Znamená to: Dnes jsi dosazen na královský trůn. Povýšení do hodnosti Božího syna.
c)
Zástupce Boží. Z Boží milosti král.
d)
Boží syn. Ne metafora, obecnost. Věcnost, konkrétnost.
e)
Egyptský královský dvůr. Označení pro ministry a pro vysoké královské úředníky. V některých dobách používáno příbuzenských vztahů a vztahů z mezilidské oblasti, aby se vyjádřila blízkos. Např.: Králův přítel. Králův blízký přítel. Faraonův příbuzný.
6)
Verš 6. Král nad Boží horou. Boží exponent.
7)
Verš 7. Syn. Nedostupnost lidským hlasům, míněním. Nepomůže mít nějaké námitky. Je to Boží věc, koho chce mít svým synem, králem nad jeho horou. Naprostá Boží svrchovanost nad celým světem.
8)
Požádej mne. Národy za dědictví. Prut železný. Konečný soud. Svrchovanost, která už nesnese žádný odpor. Uskuteční svou vládu. Nastolení času pokoje a míru. Konec vzpourám a roztržkám.
9)
Verš o tvrdém, příkrém trestu.
a)
Působí to v žalmech rozpaky.
b)
Tyto tresty nejsou v žalmech nikdy vyslovovány s osudovou nevyhnutelností a neměnnou nutností jako kletba. Kletba totiž nemůže být sňata.
10)
Vzápětí je připojeno: A proto, králové, rozumějte. Vyučujte se, soudcové země.
a)
Je možno něco změnit. Králové, dejte se (nechte se) varovat. Ještě není vše rozhodnuto, dokončeno.
b)
Rozsudek už je vynesen. Ale zatím je odložen. Je ještě čas nápravy, obrácení. Služte proto Hospodinu s bázní a veselte se s třesením. Líbejte syna. Možný překlad: Snadno se vznítí hněv jeho. Ještě jste na cestě. Je možno zabránit oznámenému soudu.
c)
Čas milosti. Izaiášovská přidaná léta. Ještě je šance.
11)
Rozhodné a kruté verše žalmu jsou vyřčeny jako varovná výstraha. Ne neodvratitelný soud. Je třeba se uleknout Božího hněvu. Ne se odvrátit v odporu. Zamyslet se nad sebou a svým vztahem k synu.
12)
Blahoslavení jsou všichni, kteří doufají v něho.
a)
Gratulace, že v něho doufají.
b)
Kladný pozitiv negativně vysloveného soudu vzpurným.
13)
Jde o to, koho vidíme v králi, synu, o němž žalmista hovoří.
a)
Neblaze slavné zneužití o prutu železném a o nádobě hrnčířské po Bílé hoře. Ukazuje to, kam vede falešný výklad bible.
b)
Nekritické vztáhnutí slov o synu na zemské veličiny.
c)
Písmo lze vykládat v nacionálním nebo jiném okamžitém politickém zřeteli.
d)
Riziko zneužití bible je v každé době, včetně novodobé. Různé formy falešného usurpátorského mesiášství. Zneužité ohánění se biblí ve svůj vlastní prospěch, jak se to člověku právě hodí třeba pro podbudování ideologických, mocenských či jiných záměrů.
e)
Slogan papeže Urbana 2 z roku 1095 při vyhlášení křížové výpravy do svaté země: Bůh to chce.
f)
Z Boží milosti císař a král.
14)
Král nad Sionem. Syn. Vysoko přečnívá nad postavy lidských potentátů.
15)
Diskuse o povaze království Izraele.
a)
V izraeli soupeřily linie prokrálovské a zase linie odmítající království jako takové. Kritika království a jeho důsledků.
b)
Vznik kritiky králů: Historická realita království. Králové byli lidé toužící po uplatňování moci.
c)
Opozice.
16)
Celek Bible. Je třeba vztahovat na krále mesiášského. Konkrétní izraelskýkrál měl do značné míry připomínat a představovat Hospodinova mesiáše. Reprezentant Božího mesiáše. Konkrétní králové ale v praxi mívali hodně daleko do tohoto ideálu.
17)
Pro nás je to dávno jasné. Tato slova nelze vztahovat na žádného lidského krále. I izraelský král, i ten nejlepší, byl jen člověk. Nakonec nastal pád izraelského království.
a)
NZ. Postava JK. I v jiných královských žalmech. JK je král země, ať ho země uzná či neuzná. Ať se bouří jak chce, JK králem zůstává. Blahoslavení, kteří doufají v něho.
b)
Dodatečné dotažení. Interpretace. Aplikace. Použití konkrétního sz-niho historického materiálu pro JK. Vystihuje to to, co přináší JK a jak a s čím přichází.
c)
Občas se ovšem jedná (může jednat) o nově vnesené pozdější důrazy (myšlenky, akcenty) do konkrétní historické látky.

Poznámky:

1)
Egypt. Novoroční slavnosti. Korunovace. Hliněné nádoby se jmény nepřátelských králů. Farao to rozbíjel železnou tyčí. Magie. Dodat si sebedůvěru.
2)
Železná tyč. Žezlo. Obraz z doby, když už bylo železo, třeba ne ještě v Izraeli, docela běžné. Nebo se toho železa literárně později použilo místo dřívějších jiných tyčí, např. Bronzových, zlatých, dřevěných.
3)
Magie. Symbolika kovů. Železo patřilo k bohům války.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.