Žalm 1.

(Kázání Starý zákon -> 19 Žalmy)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

1
Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
2
Nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
3
Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
4
Se svévolníky je to jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
5
Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
6
Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.

Čtení:

První Královská 17,8-16. Eliáš, vdova v Sareptě. Boží ochrana.
Žalm 119,1-16.

Písně:

411-4. Ó město Boží. Nápěv 178.
152-6. Věříme srdečně.
557-3.
484-6. Buď žehnán svazek ten.
Žalm 1. Píseň.
473-6. Vezmi, Pane, život můj.
503-3. Jezu, milovníče můj.
Ježíše se nespustím.

Postup.:

0)
Blahoslavení.
a)
Gratulace. Někomu se gratuluje. Že je na tom dobře.
b)
Ve světě: člověk bývá šťastný, úspěšný.
c)
Zde: Člověk, který se něčemu vyhýbá, něčeho se přidrží.
1)
ˇVerš 1. Čemu se člověk vyhýbá:
a)
Nechodí po radě bezbožných. Halacha. Známý židovský pojem. Zákonický. Rabínský. Životní jednání. Způsob života. Neřídí se radou bezbožných. Nejedná podle jejich úradků.
b)
Na cestě hříšníků nestojí. Tedy: nevstoupil na ni.
c)
Nesedá na stolici posměvačů. Není s nimi ve spolku. Píseň číslo 1. Není s nimi jedna ruka. Zasedat s někým. Posedávat. Žvanit. Vysmívat se spravedlivým.
d)
Pokles. Slovesa: Chodí, stojí, sedí. Gradace. Dostane se na opačnou stranu než kde byl. Posmívá se nakonec těm, s nimiž dříve byl.
2)
Čeho se přidrží. Zákon Hospodinův. Zalíbení v zákoně Hospodinově. Přemýšlí v něm pořád, dnem i nocí. Boží zákon platí pro den i noc, pro neděli, svátek i všední den.
a)
Chefeš. Co se člověku líbí. O co stojí. Co ho baví. Skoro koníček. Zákon Hospodinův je jeho koníček, hobby.
b)
Hagaja. Přemýšlí dnem i nocí. Původně mumlat, tedy brumlat si nahlas.
1.
Valašsko: staří: říkat si v bibli nebo v postile.
2.
Čtení bible nahlas. Hlasité čtení, přečíst bibli. Rekord za 36 hodin, brumlando, střídando. Polohlasná četba.
c)
Studovat zákon Hospodinův. Obírat se jím.
3)
Zaslíbení.
a)
Bude jako strom. Užitečný, štěpovaný strom. Tekuté vody. Ovoce. Šťastně se mu povede. List nevadne. Suchopár Palestiny, života. Zdar ve všem počínání. Málo nás to zarazí.
b)
Bude se zbožnému člověku všechno dařit? Zbožný člověk má libost v zákoně Hospodinově. Nebude činit cokoliv, ale jen to, k čemu vede zákon Hospodinův.
c)
Zaslíbení: V těch věcech se mu bude dařit. Ani slovo o majetku.
4)
Hrozba bezbožným. Plevy. Kontrast od stromu. Slib pro zbožné, že se vyhnou údělu, který čeká bezbožné. Vítr pohazuje plevami. Protiklad proti pevně zasazenému stromu. Nestálost. Vratkost. Nepevnost.
5)
Bezbožný neobstojí na soudu.
a)
Bezbožný: ne nutně nějaký zhýralec či darebák. Člověk žijící bez boha. Obejde se bez Boha.
b)
Hříšníci neobstojí na shromáždění spravedlivých, věřících.
c)
Bůh je nestrpí ve shromáždění spravedlivých.
d)
Oni sami tam nevydrží. Shromáždění spravedlivých jim bude cizí, sami odejdou. Snad žalmista myslí na nějakou kázeň.
e)
Věřící vědí, co říká zákon Hospodinův. Drží Boží zákon. Nejsou rozplizlí jako bláto a rozevlátí jako plevy.
6)
Hospodin zná cestu spravedlivých.
a)
Přizná se k ní. Vezme ji za své.
b)
Cesta bezbožných zahyne, půjde do prázdna. Nemá žádný cíl. Mizí. Míjí se. Jde pořád dál, ale dál nic.
c)
Jadaa. Znát. Vědět. Nezapomínat. Jistě Hospodin zná i cestu bezbožných, ví o ní, neunikne jeho pozornosti. Hospodin se ale přizná k cestě spravedlivých, stojí za ní, fedruje ji.
d)
Zbožní, spravedliví. Jsou PB blízko. Jsou v jeho ruce. Jdou s ním cestou svého života.

Poznámky.:

1)
Vstupní žalm.
a)
Byl přidán do sbírky žalmů až na závěr.
1.
Nese rysy zbožnosti židovských zákoníků poměrně pozdní doby.
2.
O zákonících nemáme právě dobré mínění.
b)
JK: střety se zákoníky.
1.
Čemu se máme vyhnout u zákoníků.
2.
Tento žalm není třeba odmítat jako zákonický. Učit se něčemu důležitému.
2)
Úvodní žalmy.
a)
Žalm 1. Jak to vypadá se zbožným v kontrastu s bezbožným.
b)
Žalm 2. Jak dopadnou bezbožní.
1.
Demokratizace zvěsti.
2.
Kontrast: Daniel 7, remytologisace, remytisace.
3)
Záleží na tom, jakou životní orientaci člověk zvolí. Jak se rozhodne. Dvoji orientace:
a)
Všelijaké ty lákavé rady bezbožných. Pohodlná cesta hříchu. Úspěšná stolice posměvačů.
b)
Na pohled nelákavá, podivínská cesta přemýšlení v zákoně Hospodinově.
4)
Zaslíbení. Ukazuje, co opravdu obstojí v životě. Co má opravdovou cenu. Pro co je třeba se rozhodnout.
5)
Ovoce časem svým.
a)
Ne pořád. Sklizeň, žeň.
b)
Ale JK žádá od fíku ovoce, i když nebyl čas fíků. Větší nárok JK.
c)
Dobré skutky, víra.
6)
List. Zelený. Vyrovnanost života. Radost. Suchopár Palestiny. Cesta božího zákona je na člověku vidět.
7)
Vláha. Aby život nezplaněl. Životodárná síla.
8)
Touha člověka. Pevné místo na zemi.
a)
Strom. Kořeny. Cesta Božího lidu.
b)
Bábel. Genesis 11. Město. Věž. Vládnout. Učinit si jméno. Na zemi i na nebi. Lidé, kteří se spojili vwe své pýše proti PB, se nakonec nedohodli ani mezi sebou. Byli rozptýleni jako plevy. Zlo má v sobě zárodky rozkladu.
9)
Izrael. Neustále poutníci. Dostali zaslíbenou zemi. Příchozí. Hosté a cizinci na zemi. Abraham. Mojžíš. Babylonské zajetí. Usazené národy v Kanánu zanikly. Poutnický Izrael přetrval věky. Nejstarší národ světa.
10)
NZ. Nemáme zde místa zůstávajícího. Vyhlížíme příbytek učiněný nikoliv lidskou rukou, ale věčný v nebesích. KB. Poutnickost křesťana na zemi. Přitom pevnost, jako strom. Zakořeněnost v životě. Pevný základ, fundament.
11)
Plevy.
a)
Ne hrozba.
b)
Konstatování dané skutečnosti. Upozornění. Realita. Popis.
c)
JK: nezůstane kámen na kameni.
12)
Strom u vody.
a)
Stále přijímat vláhu. Pramen. Ne nárazovost. Pořád.
b)
Vláha pro duši. Lidský dotek. Naděje, že bude z čeho brát pro život, z čeho žít.
c)
Bez naděje člověk hyne jako bez kyslíku a vody.
d)
Naděje, že bude budoucnost.
e)
Vědomí zítřka podmiňuje dnešek.
1.
I naopak. Dnešek poznamenává naději pro budoucnost.
2.
Nadějí častěji hauzírují zajištění. Chtějí víc. Nezajištění chtějí aspoň přežít nebo dožít.
3.
Křesťané míří do budoucnosti. Podmiňuje to dnešek. 1 Petrova 1,13: Čekáme nové nebe a novou zemi. Přebývá v nich spravedlnost. Podmínka dneška.
13)
Když člověk sám nemá naději, šíří kolem sebe beznaději.
a)
Přenos na druhé.
b)
Beznaděje je jedovatá jako vydýchaný otrávený vzduch.
14)
Naděje podmiňuje i dnešek každého z nás. Pokud má člověk naději od JK, pak není pleva, kterou pohazuje vítr sem a tam. Není třtina větrem se klátící.
15)
Strom.
a)
Pevné kořeny.
1.
Pevné místo v životě.
2.
Vykořeněnost moderního člověka. Entwurzeln. Kam vítr, tam plášť. Marné hledání i nehledání. Sekty. Materialismus. Daleká je cesta má, marné je mé volání. Nepevnost. Nic se nedrží.
3.
Jakub: Mořská vlna. Závany větru. Pěna na hlubině oceánu.
b)
Voda. Tekutá. Pořád vláha.
1.
SB. Ne nárazové zalití duše.
2.
Naděje občerstvuje. Zítřek. Výhled: KB. Boží budoucnost.
3.
Pravidelný přísun SB. Duchovní strava.
c)
Štěpovaný strom.
1.
Boží zásah a péče vůči člověku.
2.
Přírodní strom je planý.
3.
Přirovnání. Zkulturnění člověka. Naroubování na JK.
d)
Listy. Zelené. Pohoda. Krása. Spokojenost. Doklad dostatku vláhy.
e)
Ovoce časem svým.
1.
Ne pořád. Čas ovoce.
2.
Nepěstujeme stromy kvůli listí, ale kvůli ovoci.
3.
Planý fík. Trpělivost hospodáře. Okopávání, hnojení.
4.
Ovoce víry. Skutky. Učednictví. Přivádět jiné k JK. Aspoň jednoho za sebe.
f)
Vichr. Bouře života.
1.
Strom se kývá, kymácí, ohýbá, mnohá větev se i ulomí. Ale strom vydrží. Stojí, obstojí.
2.
Plevy jsou kdoví kde.
3.
Podobenství, obraz: Dům na skále a na písku. Nápor života.
4.
Věřící má Boží ochranu, v pevné zakořeněnosti.
16)
1 Korintským 3. Základu jiného žádný položit nemůže. JK je pevný základ.
17)
Bezbožník. Žije bez Boha. Ne nutně nějaký zpustlík. Svévolník. O své vůli, nikoli vůle Boží.
18)
Rada bezbožných. Důraz na mamon. Řecké slovo. Koncentrace na majetek. Základ života. Bůh tohoto světa. Nikoli nebeský Bůh.
19)
Erich Fromm: Psalm 1 gehört zur Gruppe der Gesetzes Psalmen. Ein selbstgerechter Dichter ist am Werk.

Poznámky:

1.
Ale: mluví a modlí se člověk. Jaký má člověk být a jak má vystupovat před Bohem?
2.
Selbstgespräch mit sich, podle Fromma?
3.
Beide Seiten im Menschen. Geist. Böse. In unserer Seele wohnt beides.
4.
Es spricht hier kein Selbstbewuster, sondern einer, der sich selbst Mut macht: wie ein Baum zu werden.
5.
Frucht zu seiner Zeit bringen.
a)
Aufgaben in unserem Leben.
b)
In unserer Zeit.
21)
Archetypický obraz. Strom. Obraz života člověka.
22)
Verš 6. Kontrast.
a)
Spravedliví, bezbožní. Svévolníci. Věřící.
b)
Vnitřní síla spravedlivých. Mezi nimi se bezbožníci nebudou cítit dobře, vypadnou.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.