Matouš 26,26-28.

(Kázání Nový zákon -> 1 Matouš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Zelený čtvrtek. Ustanovení VP.

Text:

Matouš 26,26-28.
Když oni jedli, vzal Ježíš chléb, dobrořečil, lámal, dal učedníkům a řekl: Vezměte, jezte, to je mé tělo.
Pak vzal kalich. Činil díky, dal jim a řekl: Pijte z toho všichni, nebo to je má krev. Je to krev nové smlouvy. Vylévá se za mnohé na odpuštění hříchů.

Čtení:

Matouš 26,17-30.

Varianta 1.

1)
JK dodržuje židovské svátky. Církevní rituál. Uznává to za správné. Později, v průběhu večera, zaběhnutý velikonoční rituál přejinačuje. Koncentrace na Ježíšovu osobu.
2)
Ochota učedníků. Připravit velikonoční hostinu. Sami se nabízejí. Iniciativa. Aktivita. Něco dělat. Živá víra nesedí s rukama složenýma v klín.
3)
Neznámý učedník v Jeruzalemě. Náš dojem: jen kruh 12. Širší okruhy učedníků. Blízký vztah. JK může vzkázat a přijít. Dokonce s 12ti lidmi na večeři. My: možná by nás něco takového hodně zaskočilo.
a)
Ochotný učedník. JK má kněmu důvěru. Může vzkázat a přijít. My: Otázka, zda by k nám něl JK takovou důvěru a zda by nám vůbec vzkázal.
b)
Pohledy z různých stran:
1.
Ochotný učedník.
2.
Důvěra JK. Mít odvahu se obrátit na někoho s prosbou o pomoc. Nesamozřejmé. Vypovídá to o obou. Získat si důvěru. JK, i druhého člověka.
4)
Průběh poslední večeře. Židovský obřad.
a)
Hostitel láme chleba, podává, i víno. Kalich šel 4 krát dokola. Nešlo o pití, ale o jakýsi přípitek v daném okamžiku. Náboženské důvody. Ale skutečné sycení. Ne jen náznak, symbol. Předepsaný rituál, obřad.
b)
JK obměňuje tradiční židovský velikonoční rituál. Přetváří a nově utváří. Právo JK na to. Nová smlouva. Zářez do dějin náboženského světa.
5)
Chléb. JK požehnal, lámal, dával. Symbol dávání sebe. Nepředstavitelné. My při VP: Lámání chleba, dáváme JK, ne sebe. Učit se: Milovat bližního jako sebe samého.
VP:
a)
Co učinil JK pro nás.
b)
Důsledky pro utváření společenství.
6)
Kalich. Vzdal chválu. Podal. Slova. Nepřeslechnout slova chvály. Neulpět jen na symbolickém jednání. VP není beze slov.
a)
Chvála. Vztah k Bohu.
b)
Pijte z něho všichni.
c)
Toto je má krev. Zpečeťuje smlouvu. Prolévá se za mnohé. Na odpuštění hříchů.
7)
Nový kalich v KB. JK bude pít kalich až v KB. Splnil to. Při zjevování: 40 dní, jen chléb a ryba. Víno: krev JK. Nepije svou vlastní krev. Radostná hostina v KB.
8)
VP. Jak chápat dnes.
a)
Vzpomínka. Co JK učinil pro nás. Otázka: Co my učiníme pro něj.
b)
Výhled. Budoucnost. Naděje. KB. Otázka: Jak nás drží naděje KB: Smrt, lapálie života, únava.
c)
Přítomnost. Společenství věřících. Soudržnost. Stručně: Držet věc JK, evangelium, zvěst. Držet spolu. Společenství.
d)
JK se nám dává cele: Tělo a krev. Chléb a víno. Symbol. Pro všechny. Nabídka všem. Smíme přijmout, ale nemusíme. Bylo by to ale škoda pro nás.

Varianta 2:

1)
Zelený čtvrtek: výroční den poslední večeře JK. Ne obvyklá večeře:
a)
Poslední.
b)
Navázání na hod beránka.
c)
Přeznačení na JK.
2)
Hod beránka. Vysvobození Izraelských z Egypta. Připomínka Božího činu spásy, záchrany.
a)
Slavnost rodiny. Egypt.
b)
Později: Druhá linie: Chrám. Připomínka po věky.
c)
Podnes u Židů. Velikonoce jsou významnými židovskými svátky.
3)
Pevný pořad. Celý den. Vyjímečnost dne. Otec vybral zvíře, beránka nebo kozla bez vady. Pro PB to nejlepší. Zabití v chrámě. Obřadně, odpovědně. Doma byl beránek upečen. Slavnostní večeře. Někteří na to šetřili celý rok.
4)
Takto se slavily velikonoce jen v Jeruzalemě, jen tan byl totiž chrám. Jinde v době JK: Slavnost velikonoc bez jedení beránka. Proto přicházelo tolik poutníků na velikonoce do Jeruzalema.
5)
Do Jeruzalema přišlo málo poutníků s celými rodinami. Proto se vytvářela bratrstva slavení beránka. Duchovní rodina. Společenství. JK a učedníci. Pronajímaly se místnosti v Jeruzalemě. JK se přidržel tehdejších dobrých náboženských tradic.
6)
Duchovní rodina. Bratrstvo.
a)
Upevnění vztahů. Soudržnost.
b)
Vzájemně se druhému přiblížit. Upevnění společenství.
c)
Přátelství na celý život: Přece tehdy společně jedli beránka.
7)
Poslední večeře JK. Zpočátku vše probíhalo podle běžných zvyklostí. JK naplnil velikonoční rituál novým obsahem. Ze vzpomínky na vysvobození z Egypta se vytváří Vzpomínka na vysvobození z hříchu. Památka.
8)
JK dobrořečil. Smrt JK za naše hříchy. Po večeři. 1 Korintským 11: skoro doslovný citát. Pavel přijal od PJK. Svěží, mladá tradice první církve. Souznění Pavlova a Matoušova záznamu.
9)
)Chléb. Díkůčinění. Modlitba. Tělo JK. JK to sám přirovnává.
a)
Později předmět teologických sporů a hádek. Skutečný chléb je jistý. Tělo: jen symbolicky.
b)
Transubstanciace.
c)
Jak je tento chléb tělem JK: Nestarat se o to. Důvěra. Ustanovení VP přijmout s vděčností tak, jak nám bylo předloženo.
10)
Víno. V kalichu.
a)
Krev nové smlouvy. Kalich byl tehdy poměrně obvyklou nádobou na pití.
1.
Poznámka: Nemuselo být ucho na hrnku, to je totiž technicky (výrobně) náročnější.
2.
Hod beránka: kalich koloval 4 krát.
b)
Přirovnání: Víno, krev. Krví se potvrzovaly závažné smlouvy. Aspoň z malíčku pár kapek krve. Obětní zvíře. Od dávných dob byla krev při smlouvě.
1.
Krev beránka: Smlouva s Bohem. Sinaj: Desatero, pokropení lidu.
2.
JK dobrovolně prolévá svou krev. Dobrovolně zma¨řil svůj život.
11)
Novost smlouvy s JK. Neobvyklost, zvláštnost. Nejsme rovnocenní partneři s Bohem. Nemůžeme se vyrovnat JK. Nejvýš můžeme dát svou vděčnost. Jako zrnko písku proti moři lásky. Haléř proti miliardě.
12)
Uznáváme smlouvu uzavřenou s JK jako závazek.
a)
Nemůžeme PB dát plnou hodnotu za to, co jsme přijali. Odpuštění.
b)
Snaha: Uznávací poplatek.
13)
Za mnohé.
a)
To neznamená, že ne za všechny. JK umřel za všechny. Ale ne všichni ho přijali. Jen mnozí. Kdo ho přijali: nová smlouva. Znamení, zahrnutí do jeho díla.
b)
Krev JK byla vylita (prolita) na odpuštění hříchů. Odpuštění hříchů pro smrt JK, ne proto, že přistupuji k VP. Při VP si to připomínáme.
14)
Zvěstujeme smrt Páně, dokud nepřijde ve své slávě. Předjímka vítězství.
15)
Slavit VP vždy, když je příležitost. Tak často, jak se ve sboru vysluhuje.
16)
Doplněk: Krev, víno.
a)
Izrael: Nepít krev. Nejíst. Genesis 9. Noe.
b)
Představa: Víno je krev.
1.
Pití vína, pití krve.
2.
Katolíci. Jen kněz pije víno. Oddělení kněze. Prostředník. Obava, riziko: vylití na zem. Větší riziko než u chleba. Hostie, ani odrobinek nemůže upadnout na zem.
c)
Kanibalismus. Pití krve. Syrová krev.
1.
Zde: Víc symbol, znamení.
2.
Vysvětlit, aby to pochopil moderní člověk.
3.
Dárcovství krve, záchrana života.
4.
JK dal všechnu krev: oběť života. Tolik jsme jí potřebovali pro svou záchranu. Půl litru by na naše hříchy nestačilo.
d)
Poznámky:
1.
Skvrna krve těžko pouští.
2.
Dárcovství krve. Dobrovolní dárci. Firmy s tím pak kšeftují. Plazma. Stárne. Zadarmo firma nic nedá špitálu.
3.
Cizí krev. Ajds. Žloutenka.
e)
SZ. Oběť zvířete. Zástupnost. Smytí hříchů něco stojí. Drahá oběť. Ne laciná záležitost.
1.
Výprodej idejí dnes. Hodnoty.
2.
Izaiáš 55. Kupujte bez peněz, bez zaplacení.
3.
Výzva dějin: vyprodávat ideje.
f)
Oběť JK.
1.
Nerovnocenné partnerství. Bez zásluh z naší strany.
2.
Ne tržní ekonomika. JK s námi nejedná tržně.
3.
Neuvěřitelná milost. Odpuštění hříchů.
4.
Znázornění: Něco podobného, jako kdyby nám banka odpustila miliardový dluh.

Varianta 3. Důraz na verše 17-19.

1)
Nelze nediskutovat. JK Nelze oddiskutovat. Byl objektem nejhorších a nejrozmanitějších lidských zájmů. Stalo se to proto, že šel cestou poslušnosti Boží vůle.
a)
Subjektivně. JK šel cestou Boží vůle.
b)
Objektivně. Předmět lidské zvůle a lidských zájmů.
1.
Kajfáš. Mistrně diplomaticky využil situaci. Podhodil Římanům oběť. Je lépe, aby jeden umřel za všecky. Svébytnost Izraele. Mistrný tah.
2.
Boží plány se však uskutečňují a jdou dál vzdor tomu,co konají lidé.
3.
Disidenti za totality. Výhodní pro Olymp. Nárazník. Mnohé nedolehlo na církev. Na druhé straně: Disidenti v tom uměli chodit. Aspoň někteří. Výhody ze západu.
4.
My: pokušení hodnotit věci kajfášovsky. Ne z pohledu Božího. Prostí lidé v církvi zůstávali a zůstávají bokem.
2)
Disidenti.
a)
Záměrně byli izolováni. Snahy o jejich izolování i v církvi.
b)
Apolitický sebejistý tón mnohých v oficielní církvi.
c)
Lustrace.
1.
Církev mnohalidem nepomohla.
2.
Co bylo v reálných možnostech církve.
3.
Ani věrným vyznavačům církev nepomáhala.
4.
Lidé vystupovali z církve a pomáhali si sami, jak uměli.
5.
Církev se nezastala apolitických vyznavačů. Přihlášky do náboženství a pod.
6.
Ve veřejném mínění církve se snižuje zájem o důsledky minulosti. Dnes rozhodují peníze. Kdo se ohnul a má dnes peníze, je v církvi ceněn a vážen. Kdo vyznával a měl újmu kvůli vyznavačskosti, neměl možnost si nahrabat, ten má dnes v církvi smůlu.
3)
Odpuštění.
a)
Nevyjasněno před sametovou revolucí. Natož po ní.
b)
Ochota odpustit osvětimskýmvrahům. Ne ale tomu, kdo mi šlápne na kuří oko.
c)
Staré otázky v novém hávu. Zda člověk cítí subjektivně vinu. Objektivně: Zda je vinen.
d)
Církev opět není schopná řešit tyto a další otázky. Mimo jiné i proto zájem o ni ve veřejnosti ubývá.
4)
JK by asi nechal sebe lustrovat, ale s největší pravděpodobností by nepřipustil, aby byl lustrován jeho bližní.
a)
Jidáš.
b)
Ale co poslední Boží soud? Poslední lustrace.
c)
Jak to ale vše člověk může vědět?
d)
JK by asi souhlasil, kdyby se bližní sám nechal lustrovat.
e)
Jedna spravedlivá lustrace je lepší než stovky dalších drobných problémů v průběhu času.
5)
VP.
a)
Jedna z cest spojení v církvi. Ne cesta jediná. Nutná cesta. Bez ní to nejde.
1.
Petr. Klopýtl.
2.
Jidáš. Vypadl sám. Nevyloučen. Poznámka: Moderní Jidášové nejsou tak čestní, aby se věšeli.
3.
Lapsí v první církvi v době pronásledování církve římským státem.
4.
Rozmanité důrazy na cestě následování JK.
b)
Dnes. Pro mnohé už nejde dávno na prvém místě o pohled na JK.
1.
Roli hrají i jiné ohledy, např. Politické.
2.
I když jde o politiku nebo o něco jiného v pozadí, nevysloví se to. Ani jedna strana nevysloví, co je v pozadí.
3.
Nevysloveno např.: Obsazování některých sborů v Praze, ale nejen tam. Tzv. Atraktivní sbory. Klany, dohazování.
4.
Přísun z ciziny, cesty do ciziny.
6)
Možné reakce.
a)
Frustrace. Agrese. Obětní beránek. Apatie.
b)
Disidenti si neuvědomují mnohé ze sociologie. Vrhají se na církev.
c)
Otázka smíření. VP. Společná cesta.
7)
Společenství.
a)
Uprostřed večeře.
b)
Prožitek víry.
c)
Nebýta nezůstat sám. Být ve společenství. S JK a s jeho věřícími.
d)
Společenství demonstruje, že JK je při díle.
e)
Ani Jidáše nevyloučili. Později odešel sám.
f)
Osobní vztah k JK. Nelze ustrnout a zůstat sám.
8)
Pojetí jídla.
a)
JK žehnal chléb.
b)
My: modlitba před jídlem.
1.
Pokud má člověk nadbytek nebo aspoň dostačující zajištěnost, leccos se jeví jako samozřejmé.
2.
Vnitřní vděčnost PB.
3.
Ne formalismus při modlitbě.
9)
Příprava na VP.
a)
Kdysi: půst. Modlitby. Večer rozhovor v rodině, prosba o odpuštění. Smíření se sousedy. Modlitby. Nesamozřejmost. Důsledek: Vážnost, nečastost vysluhování.
b)
Později: radostný důraz, častost. Snížila se vážnost a příprava.
c)
Příprava k VP v rodinách dnes v církvi odpadla takřka úplně.
1.
Mimo jiné i proto, že se už zdaleka většinou nejedná ani o ucelené církevní rodiny.
2.
Postupně se vytrácí a někdy už vytratil model evangelické zbožnosti, zvláště v rodinách a v soukromí.
3.
Postupně dochází ke zpovrchňování víry a ke snižování vyznavačskosti. Není to nutně vždy nějaký zlý úmysl, ale spíše přizpůsobení se větrům a trendům doby.
d)
Katolíci: zpověď před přijímáním.
10)
Otázka přítomnosti JK při naší VP. Co by nám asi JK řekl. Doklad přítomnosti JK. Nejen při VP, ale šířeji v církvi.
a)
Společenství církve. Sbor.
b)
Smíření mezi lidmi. Vztahy mezi lidmi.
c)
Diakonie. Křesťanská služba. Pomoc.
11)
Podpisy krví. Dávné národy. Indiáni. Ďábel chce úpis podepsaný krví. Jde o smrtelně vážnou věc.
12)
JK bude pít víno až v KB.
a)
Blízkost smrti. Dusná atmosféra.
b)
Po vzkříšení JK nepil víno. Jedl jen chléb a rybu.
c)
Katolická církev. Přijímání pod jednou.
1.
Do popředí se dostává kněžský stav.
2.
Praktický důvod: rozlití krve Páně.
3.
Transubstanciace: Filozofické pozadí.
d)
Pravoslaví: Oplatek namočený ve víně. Tedy: Pod oboji.
13)
Krize církve a krize VP.
a)
Obé spolu souvisí. Ruku v ruce.
b)
Je to složitější, mnohotvarejší, mnohotvárnější.
c)
Krize církve s sebou nese jako důsledek krizi VP, nikoli naopak.
d)
Co bylo dřív: slepice nebo vejce.
14)
Hostina ve starověku.
a)
Hostitel ručil za pozvané svým životem. Záruka. Že jsou to slušní lidé.
b)
Hostitel ručil za život pozvaných. Nic zlého se jim u něj nestane.
c)
Stolování má za následek trvání přátelství až do smrti. JK to prodlužuje až za smrt. Do KB.
15)
VP dnes.
a)
Každý sám. Klidně vedle jiných. Pozdrav pokoje. Forma, jak se přiblížit druhým. Pokus řešit dnešní situaci samoty a osamocení.
b)
Nutnost přizpůsobivosti. Neslušelo by se okatě nejít k VP, když většina lidí ze shromáždění k VP přistupuje.
c)
Po VP se opět všichni běžně stávají cizími lidmi. Jsme Bratři a sestry po dveře kostela, po věšák, po dobu bohoslužeb.
d)
Tykání při VP. Pak opět vykání. Pozdrav pokoje. Pokoj tobě. Tělo Kristovo se za tebe láme (vydává). Krev Kristova je za tebe prolita. Symptomatické, symbolické problémy.
e)
Kultivovanost moderního člověka. Nedá na sobě tolik znát, např. Aversi a pod. Chvíli to při VP vydrží i s nesympaťákem vedle sebe. Jedná se tak říkajíc v rukavičkách. Dřív se lidé poprali, uškodili si. Dnes: nepomůže se, lhostejnost.
f)
Krize VP je odrazem krize společenství církve. Doklad krize církve.
1.
Nejen krize kázání. Krize SB. Ale u SB musí začít každý pokus nápravy. Odpovědné kázání SB. Vvzít vážně kázání SB. Pod kazatelnou začíná řešení krize VP. Budovat společenství církve.
2.
Společenství neznamená vkládat na posluchače břemena neunesitelná. JK šel cestou poslušnosti SB.
g)
Teoretická otázka: Kdyby přišel někdo nový k VP. Všimli byste si ho? Při VP, po skončení bohoslužeb?

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.