Exodus 9.

(Kázání Starý zákon -> 2 Exodus)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Žalm 46.
Bůh je naše útočiště i síla.

Čtení:

Exodus 9.

Písně:

200. 182. 189. 170.

Postup:

1)
Střední část děje. Egyptské rány. Přírodní katastrofy. Zásah do ekonomiky Egypta. Na to ku podivu farao slyšel. Izraele nechtěl propustit kvůli odchodu laciných pracovních sil. Hospodářské obtíže.
a)
Možnost ulehčení náboženské situace. Možnost očekávat větší svobodu. Uvolnění. Teoretická možnost. Jenže farao touto cestou nechtěl jít.
b)
Utužení.
1.
Rány. Přírodní katastrofy. Mor. Krupobití.
2.
Nepostihlo to Izraele. Ekonomická oaza.
3.
Utužení. Svést obtíže na někoho. Najít vinníka za přírodní katastrofy. Udělat obětního berana.
2)
Krupobití s ohněm.
a)
Obraz.
b)
V přírodě jsou možné i všelijaké nemožné a neuvěřitelné katastrofy.
c)
Asi 400 post. Nil zamrzl na několik minut. Egypt leží kolem 33 rovnoběžky.
3)
Spor. Mojžíš contra farao. Kdo je první: Hospodin nebo farao.
a)
Hospodin je pán světa. Stvořitel.
b)
Farao.
1.
Božstvo. Bůh životadárného slunce.
2.
Mocipán. Má k dispozici státní aparát egyptské veleříše.
3.
Vegetativní oblast. Naturalismus. Sensualismus. Plodnost.
4.
Farao. Záruka, aby to v přírodě klapalo. Poručíme větru, dešti. Příroda. Život. Dary přírody. Poslední hodnota je příroda.
5.
Katastrofy v přírodě. Narušuje to naturalistický optimismus.
6.
Kdo sidovoluje působit přírodní katastrofy, ten je protistátní živel.
4)
Objektivní pohled a přístup k problémům.
a)
Málo lidí to vidí zvenčí. Zvenčí to vidí málo lidí. Málo lidí zvenčí to vidí.
b)
Někteří Egypťané zahnali stáda před krupobitím.
5)
Příroda a Bůh.
a)
RoMANTISMUS. ChráM Přírody. V Přírodě a z přírody poznám Boha.
b)
Cesta víry: Když člověk věří, když je to opravdu biblická víra, pak lépe rozumí i přírodě. Ne naopak. Z přírody se nelze dostat k biblickému Bohu.
c)
Bible. Zjevení. Ne přirozená cesta. Víra je fakticky výrazem toho, že přijímám bibli jako zjevení.
d)
Naturální teologie. Příliš (přespříliš) si troufá vydedukovat Boha ze stvoření.
e)
Spinoza: natura sive Deus. Deus sive natura. Příroda čili bůh. Bůh čili příroda.
f)
Deismus. Bůh je jako velký prvo-hodinář. Kdysi natáhl svět, dal přírodní zákony. Pak se může klidně dívat nebo si může jít lehnout. První hybatel.
g)
Naturální teologie může být pomocí teologii zjevení, pokud je primerní biblická víra. Protestanté však přirozenou teologii nemají v nadměrné oblibě.
6)
Kulty plodnosti souvisí se smrtí.
a)
Farao. Pyramidy. Hrobky. Usirův kult.
b)
Koloběh přírody. Rození. Zánik. Dokázat, že to je tzv. Přirozené. Nejvyšší hodnota života v životě je v životě samém, ve věcech, že čl. žije.
c)
1 korintským 15. Jestliže máme naději jen v tomto životě, pak jsme nejbídnější ze všech tvorů. Naděje ve vzkříšení JK. JK je první z těch, kdo zemřeli.
d)
Člověk je myslící tvor. Bolest z poznání, že vše ve světě pomíjí a upadá do nicoty. Zapomenutí. Zánik.
e)
Praktický každodenní život.
1.
Z práce do starostí. Kvalt. Pocit: Pravý život budu žít později, v budoucnu.
2.
Pořád se připravujeme na vlastní život. Až jednou to bude plný život.
- Očekáváme jakýsi zaslíbený plný a pravý život.
- Pak ale přijde stáří, nemoci a smrt.
3.
Člověk fakticky žije pořád v očekávání a naději očekávaného zaslíbeného vytouženého života.
f)
Naděje není v tom, že žijeme, v žití, tedy ve vegetativní složce života. To by pak smyslem života byla fakticky látková výměna.
g)
Koloběh rození a zanikání. Každoroční cyklus. Jaro, léto, podzim, zima. Mnoho lidí to uklidňuje i dnes při pohledu na smrt i svých blízkých. Ne vždy při myšlence na smrt vlastní.
h)
Nepřikrašlovat si smrt jako samozřejmou a normální součást života se zapracováváním smrti do smyslu života. Podle bible je smrt zlá a je to nepřítel.
i)
Naturalistický sensualismus chce být optimistický. Vysoká životní úroveň k tomu má dodat štempl.
j)
Snaha přehlušit mnohé vážné myšlenky je pochopitelná.
1.
Ale co má člověk dělat, když musí jít na pohřeb nebo tam dokonce musí mluvit?
2.
Hlubokomyslné nic neříkající myšlenky v poetické formě to přece spraví, že ano?
7)
Problémy výkladu.
a)
Farao má zatvrzelé srdce. 2 linie.
1.
Hospodin zatvrdil srdce faraonovo.
2.
Farao se zatvrdil sám.
b)
Rány jsou přesně předpovězeny. Klape časový plán, harmonogram. Možná dodatečná literární konstrukce je pochopitelně možná. Delší časová období. Zde je vše zkráceno.
c)
Vlastní katastrofy. Jen na Egypťany. Ne na Izraelce. Mor. Krupobití. Katastrofy si vybírají.
d)
Mor ze sazí. Vředy. Snad zdroj infekce.
1.
Infekce či kultická oblast?
2.
Filistinci po získání izraelské truhly smlouvy.
- Mor, myši. Na zadku. Nemohli si sednout.
- S převáženou (transportovanou) truhlou smlouvy se převážela i infekce.
e)
Kroupy s ohněm. Těžko představitelné. Snad požáry při tom?
8)
Velikonoce.
a)
SZ. Vyvedení z Egypta. Ne laciné. Stálo to námahu, práci. Boží dílo. Ne zadarmo. Krev prvorozených Egypťanů. Izrael. Výkupné. Beránek. Zástupná oběť. Někdo jiný umírá za izraelské prvorozené.
b)
NZ. Život JK. Umřel za nás hříšné, za nepřátele Boží.
c)
My. Těžko bychom se doplatili. Těžko bychom byli ochotni položit život za neznámé, natož za nepřátele. Kdo ví, jestli vůbec za vlastní, blízké. Radost ze vzkříšení. Stálo to život nevinného JK.

Poznámky:

1)
Mojžíš a farao. Forma rozhovoru. Diskuse.
a)
Ukaž zázrak.
1.
Co jsi zač. Prokaž způsobilost, vzdělání, kvalifikaci.
2.
Kdo je za tebou.
3.
Prokaž, že jsi rovnocenný partner pro diskusi.
4.
Když to člověk neprokáže, je osočen z nevědomosti a nevěrohodnosti. Hlupák. Nelze s ním diskutovat. Zaostalý. Zabedněný.
b)
Mojžíš.
1.
Hůl změněná v hada.
2.
Voda proměněná v krev.
3.
Žáby.
c)
Mojžíš dokázal totéž, co dovedli i egyptští kouzelníci.
1.
Navíc: silnější had Mojžíšův. Sežral hady kouzelníků.
2.
Kouzelníci nedovedli krev změnit zpět ve vodu.
d)
Druhý stupeň diskuse.
1.
Mocenský postoj. Farao má moc nepropustit Izraele.
2.
Další zázraky. Rány. Přírodní katastrofy.
3.
Nyní přistupuje přímo Boží moc. Jiná rovina. Ne mojžíš contra farao, tedy člověk mojžíš contra božský farao. Ale: Hospodin contra farao.
e)
Aplikace.
1.
JK. Dáno bude vám, co byste mluvili. Nepodceňovat ale přípravu. Jinak je věřící odrovnán před vlastním bojem.
2.
V lidské to moci není. Bůh síla naše je.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.