Exodus 1.

(Kázání Starý zákon -> 2 Exodus)

Text:

Matouš 4.
Ne samým chlebem bude živ člověk.

Čtení:

Jan 10,11-16.
Exodus 1,1-22.

Postup 1:

1)
Farao. Neznal Josefa. Nezájem o předchozí zásluhy, i když znamenaly záchranu Egypta.
a)
Zásluhy se dlouho nepřipomínají.
b)
Nová dynastie.
c)
Noví lidé se chtějí hřát na výsluní.
d)
Ve světském prostředí něco takového nebolí tolik jako v církvi, když k něčemu takovému dojde.
2)
Izrael.
a)
Ničím nezavdal příčiny k faraonovu zlému jednání.
b)
Ani zlé úmysly.
3)
Farao. Vidí: mnoho Izraelců. Cizí etnikum. Cizí prvek. Sociologická skupina.
a)
Podezření. Dohad v možnost se zmasivňuje ve skutečnou vinu.
b)
Náboženská odlišnost. Jinakost. Neuznávají oficielní státní bohy. Ideologicky jsou jinde.
c)
Odhad situace: Kdyby přišli nepřátelé, co kdyby se ti cizorodí Izraelci přidali na jejich stranu?
d)
Realistický politický a vojenský odhad.
4)
Izrael se dostal do zlé situace v důsledku vnějších okolností.
a)
Bez vlastní viny.
b)
Církev má vždy oprávněně činit pokání za nezvládání své situace.
1.
Ale na druhé straně je třeba vidět přirozený historický vývoj.
2.
Mnohé situace v oblasti svého postavení (si) církev nezavinila. Souhra okolností a vnějších událostí mimo oblast církve.
5)
Porodní baby. Bály se Hospodina.
a)
Nestydět se za to.
b)
Mnozí lidé se bojí kde čeho a kde koho: rakovina. Ekologie. Válka. Zlí lidé.
c)
Nestydět se přiznat, že se bojíme Boha.
d)
Komenský: Kdo se bojí Boha, nemusí se bát ničeho jiného. Kdo se nebojí Boha, bojí se kde čeho a kde koho.
e)
Baby nechtěly zabíjet narozené chlapce. Působit potraty.
6)
Baby jsou jmenovány.
a)
Slavný farao zůstává beze jména.
1.
Nestojí za to ho jmenovat.
2.
V očích božích nemá valnou cenu.
3.
Podobně. Podobenství JK o boháči a Lazarovi. Chudák Lazar je uveden jménem. Boháč není jmenován. Fakticky představuje boháče obecně.
b)
Baby znamenají u Boha víc.
c)
Měřítko významu, významnosti: Vztah k bohu. Poslušnost Boží vůle.
7)
Zotročení.
a)
Násilné. Tvrdé.
b)
Izraelců však neubývá. Obecně často platí: Chudí lidé a lidé pod tlakem mají hodně dětí.
c)
Stupňování strachu u faraona.
8)
Rozdíl od babylonského zajetí.
a)
Babylonské zajetí.
1.
Trest. Podle chápání některých proroků.
2.
Zkouška. Zvláště podle pozdějšího pochopení.
3.
Důsledky neposlušnosti Izraele vůči Bohu. Vnitřní nejednota Izraele, resp. Judy. Realistický historický pohled.
4.
Částečně objektivní historická situace. Babylonská výbojná vojenská expanze se zastavila v Izraeli. Babyloňané už neměli sílu postoupit do Egypta.
b)
Egypt.
1.
Bůh vysvobozuje ze situace, kterou si Izrael sám nezavinil.
2.
Vzniklá situace. Není nutno hned ve všem vidět boží tresty a zkoušky.
3.
Jak došlo k tomu, že se Izraelci octli v Egyptě.
- Josef pozval Jákobovu rodinu do Egypta v době hladu.
- Jákobovci (Izraelci) zůstali v Egyptě i po smrti Josefa. Výhody z toho, že byli příbuzní vezíra. Pak už v Egyptě skejsli.
9)
Farao nařizuje Egypťanům usmrcovat izraelské chlapce v Nilu.
a)
Nechá za sebe vykonat špinavou práci jiné, egyptský lid.
b)
Prostílidé se též snížili ke špinavostem.
1.
Měli z toho také o něco vyšší životní úroveň.
2.
Krom toho nebylo radno se protivit despotickému starověkému orientálnímu králi.
10)
Egyptská metoda násilného zotročování kočovníků, nomádů.
a)
Tábor kočovníků. Přiharcovaly egyptské válečné vozy s kosami na bocích. Polovina lidí byla zabita. Zbytek byl odvlečen do otroctví.
b)
Prožitá hrůza dala otrokům na pamětnou, že v případě odporu dostanou opět na pamětnou.

Postup 2:

1)
Konkrétní historická realita.
a)
Izrael v Egyptě.
1.
Poměrně malá a nevýznamná skupina lidí.
2.
Kočovníci. Nejsou silní a významní ani politicky, ani ekonomicky, ani vojensky, ani jinak.
3.
Hospodin o ně má zájem.
4.
Velká rodina. Jednotlivci.
5.
V průběhu času pobytu v Egyptě se Jákobova rodina rozrostla.
b)
Začínající církev.
1.
Také nepatrná skupina.
2.
Není vnější důvod všimnout si malých začátků.
3.
Exodus. Boží dílo. Nejen malý počet lidí. Izrael se utváří postupně v národ. Nezanedbatelná veličina. Sebeuvědomění. Izrael si hledá své místo v dějinách.
4.
Kdo by pohrdal dnem malých začátků?
2)
My. Naše rodina.
a)
Není to málo v Božím díle.
b)
Jsou sbory, kde už je citelně poznat úbytek každého jednotlivce. Natož úbytek celé rodiny. Je to poznat při bohoslužbách i v pokladně sboru.
3)
Místo děje.
a)
Kanán. Jákobovci. Chudá, hornatá země.
1.
Josef. Kariéra v Egyptě. Vezír. Pozval rodinu do země hojnosti. Zlepšit život. Záchrana před hladem.
2.
Josef netušil, jak to později dopadne. Myslel to dobře. Pomohl svým.
3.
Izraelci (Jákobovci) po skončení hladu neodešli z Egypta. Měli v Egyptě výrazně vyšší životní úroveň. Zpočátku byli tolerováni ve způsobu života (pastevci, ne zemědělci), i nábožensky. Byli přece příbuzní s bývalým vezírem.
b)
Pohled víry.
1.
Zpětně.
2.
Hospodinovo požehnání není jen dostatek chleba a hrnců masa.
3.
Hmotný dostatek není poslední cíl.
4.
Zajištěný život. Prostředek k pravému a plnému životu.
5.
Ale ten hmotný dostatek je důležitý, proto Josef pomáhá svým.
6.
Když se hmotný dostatek prohlásí za cíl, začne se pravý život jevit jako čím dál tím vzdálenější.
4)
Bůh chce pro svůj lid víc než jen jakýsi poměrný blahobyt.
5)
Změněné poměry.
a)
Kdysi egyptský mocnář podporoval Izraele. Hodilo se mu to do krámu. Vezír Josef postavil Egypt ekonomicky na nohy v době hladu.
b)
Nová dynastie.
1.
Zapomíná se na staré, dávné zásluhy.
2.
Politická nutnost.
- Ti, co chtějí vládnout, chtějí, aby se zapomínalo na to, co bylo dřív.
- Aby lidé nesrovnávali.
3.
V každé době.
- Zapomínat na to, co bylo dřív.
- Tvářit se: Nic takového neznají.
4.
Dělat ze sebe blbějšího nežli člověk ve skutečnosti je, to se může vyplatit nejen Švejkovi.
6)
Nová dynastie.
a)
Změna pohledu na dějiny.
b)
Vyřadit, co se nehodí do chápání a způsobu vlády.
7)
Cizí element v Egyptě.
a)
Izraelci upadli v nemilost.
b)
Snaha likvidovat.
c)
Útisk. Vykořistit je.
d)
Izrael vybočuje z Egyptského prostředí svým náboženstvím.
8)
Bůh neopustil Izraele v tísni.
a)
Bůh pomáhá.
b)
Pochopení situace: bůh připravuje nové, lepší. Vysvobození.
1.
Bůh pro ně chce víc, než by sami chtěli. S čím by se spokojili.
2.
Nejen životní úroveň v cizí zemi.
3.
Vlastní země.
4.
Svoboda.
c)
Bůh jedná navzdory, vzdor faraonovi.
1.
Boží jednání se prosazuje.
2.
Bůh není nečinný v těžké situaci.
9)
Text. Nevysloveno Hospodinovo jméno.
a)
Přesto se jedná o Boží jednání.
b)
Hospodin je v pozadí událostí.
c)
Kniha Ester. Ani jednou není uvedeno slovo Bůh. Přesto jde o Boží jednání v dějinách.
10)
Bůh neschvaluje zotročení Izraele.
a)
Staví se proti tomu.
b)
Otroctví: Zdroj hospodářské síly Egypta.
1.
Útisk a vykořisťování určité části obyvatelstva.
2.
Bohatství jedněch na úkor druhých.
3.
Vyšší životní úroveň i obyčejnějších Egypťanů.
4.
Otroci fakticky pracovali i na ně.
5.
Jakási kolonie ve vlastní zemi.
6.
Na úkor druhých. B)
c)
Otroctví v Izraeli.
1.
I Izraelci měli později otroky.
2.
Budí to ošklivost a strach.
3.
Zmírňování údělu otroků v Izraeli, aspoň vlastních, izraelců.
d)
4 přikázání Desatera.
1.
I poslední otrok má v Izraeli jeden volný den v týdnu.
2.
V okolí Izraele pracovali otroci 7 dní v týdnu.
3.
Izraelský otrok (každý, tedy i neizraelec) měl (Božím) zákonem zaručeno 52 volných dní v roce. K tomu ještě přistupovaly 3 sedmidenní svátky. To ovšem otroci trochu pracovali, ale mírněji nežli ve všedních běžných dnech.
4.
Deuteronomium 5. Zdůvodnění: Byl jsi otrokem v Egyptě. Povědomí, že člověk by neměl být nesvobodný.
11)
Lidská nesvoboda.
a)
Stav, který volá po změně, po proměně.
b)
Nelidské jednání Egypta vůči izraelským otrokům.
12)
Mylné chápání v křesťanství. Občas.
a)
Humanita je chápána jako něco nižšího než víra.
1.
Odporuje to Boží vůli.
2.
Otrokář dělá z lidí lacinou pracovní sílu, tažné zvíře. Vykořisťování. Podřadný člověk. Nesvéprávný hlupák. Nadiktovat jim.
3.
Otrokář určuje všecko: Co mají otroci chtít, co si mají přát. Co mohou dělat.
4.
Znesvobodnit vnějšně i vnitřně.
5.
Proti Boží vůli.
b)
Otroctví bylo zrušeno v křesťanské Americe 1861. Otrokáři bývali dobrými křesťany a pravidelnými návštěvníky kostela.
c)
Nevolnictví a poddanství ve středověku.
a)
Nevolnictví bylo v rakouských zemích zrušeno 1. Listopadu 1781.
b)
Poddanství (robota) bylo zrušeno v rakouských zemích 1848.
13)
Bible nenadržuje silným.
a)
Bible se zastává slabých.
1.
Sympatie s poníženými.
2.
Nadržuje jim.
3.
Lukáš 16. Podobenství o boháči a Lazarovi.
- Jmenovaný chudák Lazar se dostal do nebe. Nejmenovaný obecně reagující boháč skončil v pekle.
- Po smrti se to obrátilo ve srovnání s životem na zemi.
- Je to tak přece spravedlivé, aspoň podle bible.
b)
JK šel cestou ponížení.
1.
Vyhledával odepsané, lidi ve stínu života.
2.
Odvrácená strana života.
3.
Bůh dává novou, nečekanou cestu ke svobodě.

Poznámky:

1)
Výlučnost Izraele nejen v Egyptě.
a)
Náboženská záležitost.
b)
Jinakost.
2)
Nová situace.
a)
Nezaviněno od Izraele.
b)
Běh dějin.
c)
Vzniklo to tak říkajíc samo.
3)
Nejsou zlé úmysly Izraele.
a)
Loyalita.
b)
Farao podezírá neopodstatněně.
c)
Strach faraona. Farao uvažuje realisticky v zájmu egyptské říše.
4)
Strach z Izraele.Silní Egypťané se bojí. To je jistě pohled pro bohy. Hlavně pro ty egyptské.
a)
Karel Havlíček Borovský: Tyrolské elegie.
1.
Při jeho odvozu do tyrolského Brixenu se splašili koně. Policajti z kočáru vyskákali a nechali Havlíčka dojet k hospodě samotného.
2.
Havlíček se netají tím, že mu dělá velké potěšení, když vidí policajty strachem se třást.
b)
Strach Egypťanů sílí.
1.
Sebeuvědomění a sebeuvědomování Izraele v oblasti náboženské.
2.
Izrael: Jiní bohové než státní. Neuznávají státní náboženskou ideologii.
3.
Co kdyby přišli nepřátelé a Izraelci se k nim přidali?
c)
Další: Co kdyby.
1.
Egypťané musí realisticky myslet na všechny možnosti a eventuality.
2.
V jejich nitru hlodá strach a obavy z možného.
5)
Jinakost Izraele.
a)
Pouhá jinakost.
b)
Překáží.
c)
Nepřevlékli kabát.
d)
Náboženské důvody.
e)
Hned tu máme náboženskou diskriminaci.
6)
Bůh je na straně slabých. Na straně svého lidu.
7)
Porodní baby.
a)
Více se bály Boha než faraona.
b)
Farao byl pokládán za boha.
c)
Farao vydal příkaz: Vraždit chlapce při narození. Fakticky zařídit potrat.
d)
Kdo chce poslouchat boha, musí mít i vynalézavost.
1.
Věrohodná výmluva porodních bab. Izraelky porodí před příchodem báby.
2.
Vynalézavost, jak poslouchat Boží vůli.
8)
Nežijeme proto, abychom jedli. Jíme proto, abychom žili.
a)
Plnost života.
1.
Materielní předpoklady jsou nezbytné.
2.
Umožňují duchovní rozvoj života.
b)
Epikuros: Carpe diem.
c)
Matouš 16. Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět. A kdyby přitom ztratil svou duši.
d)
JK: Život je více než pokrm.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.