Genesis 14.

(Kázání Starý zákon -> 1 Genesis)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Melchisedech.

Text:

Římanům 12,18: Jestli je to možné, pokud to záleží na vás, mějte pokoj se všemi lidmi.

Čtení:

Genesis 14. (24 veršů).
1
V oněch dnech šineárský král Amráfel elasarský král Arjók, élamský král Kedorladmer a král pronándů Tideál
2
Vedli válku proti Bérovi králi sodomshému Biršovi králi gomorskému, Šineábovi, králi ademskému, Šemeberovi, králi sebójskému, a králi Bely, což je Sóar.
3
Tito všichni tvořili spolek při dolině Sidímu, kde je nyní Solné moře.
4
Dvanáct let otročili Kedorlaómerovi, třináctého roku se vzbouřili.
5
Čtrnáctého roku přitáhl Kedorlaómer a králové, kteří byli s ním, a pobili Ráfejce v Aštarót-karnajimu, Zuzejce v Hámu, Emejce na planině kirjatajimské
6
A Chorejce v jejich horách seírských až k El-páranu, který leží proti stepi.
7
Pak přitáhli obchvatem k Énmišpátu, což je Kádeš, a pobili vše na poli Amálekovců i Emorejce, kteří sídlili v Chasesón-támaru.
8
Tu vytáhl král sodomský a král gomorský a král ademský a král sebójský a král belský, totiž sóarský, a seřadili se v dolině Sidímu k boji proti nim, to jest:
9
Proti élamskému králi Kedorlaómerovi, králi pronárodů Tideálovi, šineárskému králi Amráfelovi a elasarskému králi Arjókovi; čtyři králové a proti pěti.
10
Dolina Sidím je plná asfaltových studní. Král sodomský a gomorský se do nich při útěku propadli. Ti, kteří zůstali, utekli do hor.
11
Útočníci pak pobrali všechno jmění Sodomy a Gomory i všechny potraviny a odtáhli.
12
Vzali s sebou též Abramova synovce Lota s jeho jměním, sídlil totiž v Sodomě, a odtáhli.
13
Tu přišel uprchlík a pověděl o tom Hebreji Abramovi, který bydlil při božišti Emorejce Mamreho, bratra Eškólova a bratra Aněrova; ti byli s Abramem spjati smlouvou.
14
Když Abram uslyšel, že Jeho bratr byl zajat, vytrhl se svými třemi sty osmnácti zasvěcenci, zrozenými v jeho domě, a sledoval útočníky až k Danu.
15
V noci se pak proti nim se svými služebníky rozestavil a pobíjel je a pronásledoval až po Chóru, jež je na sever od Damašku.
16
Všechno jmění přinesl zpět a nazpět přivedl též svého bratra Lota s jeho jměním, i ženy a lid.
17
Když se vracel po vítězství nad Kedorlaómerem a nad králi kteří stáli na jeho straně vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve, což je Dolina královská.
18
A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího.
19
Požehnal mu: "Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země.
20
Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky." Tehdy mu dal desátek ze všeho.
21
Pak řekl Abramovi král Sodomy: "Dej mi lidi, a jmění si nech."
22
Abram však sodomshému králi odvětil: "Pozdvihl jsem ruku k Hospodinu, Bohu Nejvyššímu, jemuž patři nebesa i země,
23
že z ničeho co je tvé, nevezmu nitku ani řemínek k opánkům abys neřekl: "Já jsem učinil Abrama bohatým."
24
Sám nechci nic, jen to, co snědla družina, a podíl pro muže, kteří šli se mnou; Anér, Eškól a Mamre, ti ať vezmou svůj podíl."

Osnova 1:

1)
Genesis 13. Abram. Rozchod s Lotem.
a)
Problémy vzájemných vztahů. Stáda. Pastviny. Voda. Studně. Poměrně málo zalidněná krajina. Návrh řešení Abrama: Rozdělit se. Každý jinam.
b)
Lot si vybral lepší. Údolí Jordánu. Varianty navrhl Abram. Nechal Lota vybrat. Lot s klidným svědomím nechal Abramovi to horší, hornatinu. Méně vody. Rozešli se v dobrém jako bratří ve víře. Za cenu oběti Abrama, ztráta pro něj.
2)
Sodoma. U Mrtvého moře.
a)
Lot rychle bohatne.
b)
Zlí lidé. Konflikt dvou městských koalic. Hříchy Sodomských vedou asi k válce. Není to ale přímo řešeno a řečeno. O hříších Sodomy slyšíme více až později.
c)
Lot nepodlehl hříchům. Sodomy. Zachoval si víru v Hospodina. Později byl proto zachráněn.
d)
Hřích Lota: mamon. Svezl se s okolnostmi, se svým okolím.
e)
Zajetí. Otroctví. Ztráta majetku.
f)
Možná jen výbojná válka za kořistí a pro otroky od sousedního městského svazu.
3)
Lot. Abramova pomoc.
a)
Svědectví pro okolí. Abram pomáhá Lotovi. Synovec. Bratr ve víře. I když se Lot nedávno nezachoval docela pěkně. Pomáhá po všem, co se stalo. Opět ztráta pro Abrama.
b)
Navíc značné riziko pro Abrama. Zapletl se do války, vyřizování si účtů. Válka může za čas pokračovat. Náklady na válečné tažení. Na válce se těžko vydělá. Může pozbýt nějakého pastýře. Ztráta času. Mohlo se pilněji pracovat s ovcemi.
c)
Riziko nezdaru. Pastýři nejsou vojáci z povolání, i když se tehdy nebojovalo technicky na velké úrovni.
d)
Možná, že bylo pro Abrama skoro nutností bojovat. Ochotně mu pomáhají přátelé. Nepřátelé by mohli mít laskominy na další výboje, na ně. Zahnat nepřátele, dát jim na pamětnou. Příště by zase pomohli Sodomští, i když to jsou hříšní pohané.
4)
Noční útok.
a)
Nepověrčivost věřícího člověka.
b)
Démoni se podle pohanů hemží v noci ve zvýšené míře.
c)
Gedeon. Madiánci.
d)
Saul. Amonitští.
e)
Bojovat v noci: vyznání víry.
f)
S Abramem byli ale i pohanští přátelé. Asi je Abram nakazil svou nepověrečností.
5)
Třetí svědectví Abramovy víry.
a)
Dosud: Pomoc Lotovi a noční útok.
b)
Nic si nevzal od Sodomských. Zdarma jim pomohl. Dal jim životy i majetek. Jen za stravu. Odměna jen pro spojence. Neuvěřitelné ve světě tehdy i dnes. Tržnost.
c)
Rafinovaně se to dá přece zaonačit: Navenek zdarma a obětavě, ale v nějaké podobě se to vyúčtuje v režijních nákladech.
6)
Důvody Abramovy pomoci Sodomským.
a)
Lot.
b)
Začlenit se mezi obyvatele Kanánu. Solidarita. Aby byl přijat mezi občany země. Bez ohledu na to, že se jedná o pohany. Snaha žít v dobrých vztazích se všemi.
c)
Odstrašit nepřátele od dalších útoků i na další části Kanánu. To by postihlo i Abrama.
d)
Lot, bratr ve víře. Dobré vztahy. Vzájemná pomoc pro budoucnost.
e)
Hříšní Sodomští snad vyvolali válku.
1.
Přesto Abram pomáhá.
2.
Abram nesoudí na místě Božím.
3.
Juda 9. I bojovný archanděl Michael v zápase s ďáblem o Mojžíšovo tělo přenechává poslední soud Bohu.
4.
Svým způsobem to bylo pro Abrama výhodné v každém případě pomoci. Víc důvodů pro než proti. Abram si to uměl spočítat.
f)
Příležitost k pokání a nápravě Sodomských.
1.
Šance zamyslet se.
2.
Naděje nápravy.
3.
Ale i riziko ještě větší pýchy a hříšnosti.
4.
Šance vzpamatovat se.
g)
Král Ezechiáš. Nemoc k smrti. Přidaná léta života. 15 let. Náprava života. Každý ale ne vždy využije takovou příležitost.
h)
Dobré svědectví pro okolí. Emorejci Abramovi pomohli. Dobré smlouvy s nimi. Všichni kolem vidí: nemohou si troufnout na Abrama, na věřící. Svědectví přiměřené tehdejší době. Dobropověstnost. Dobré jméno. Solidní život. Respekt u okolí.
i)
Abram se nehradí plotem, ale přáteli. Abramův majetek nebyl tak velký, aby Abram mohl mít dominantní postavení v zemi.
j)
NZ: Mužové dobré pověsti na místa duchovních ve sborech. Vedení církve. Svědectví nenásilné, zdánlivě pomalé. Působivé dlouhodobě.
7)
Melchisedech.
a)
Král. Kněz. Sálem. Jeruzalem.
b)
Kde se vzal, tu se vzal. Najednou je tu řeč o něm. Vyznavač Hospodina?
c)
Ocenil Abrama. Postavil se za něj svou autoritou.
d)
Postava Melchisedecha prolíná až do NZ, zvláště do epištoly Židům.
e)
Žalm 110.
f)
Prorok Eliáš. Kde se vzal, tu se vzal. Jinde: z Galádské krajiny.
g)
JK. Nazaret. Čte izaiáše: Duch panovníka Hospodina je nade mnou. Ale: Známe tvého otce Josefa.
h)
Charismatický prvek v dějinách. I v dějinách církve. Duch Hospodinův ho přivane. Splní poslání. Odejde. Zapadne.
8)
Chléb a víno.
a)
Základní strava. Ne pamlsek.
b)
VP.
c)
Posila po boji. I po dobré a úspěšné práci je člověk unaven a potřebuje povzbudit. Tělesně i duchovně.
d)
Zápasy víry. I vyhrané. Potřeba posily. Zapomínáme na to. Odpočinek. Regenerace sil.
9)
Desátky.
a)
Proč. Abram ho uznal za kněze Hospodinova.
b)
Další ztráta pro Abrama. Nezískal odměnu za riziko. Vzdal se honoráře. Navíc ještě dává Melchisedechovi desátek.
c)
Hluboká myšlenka. Souvisí to s pochopením hříchu.
1.
Genesis 13. Nezaviněné zlo, situace. Spory Abrama a Lota. Bez osobní viny člověka.
2.
Genesis 14. Člověk nějak spoluvytváří okolnosti. Ne přímá, přímo viditelná vina člověka v určitých věcech, v konkrétních situacích.
d)
Hřích.
1.
Rozměr lidský i mimolidský.
2.
Abram si to uvědomuje. Vyznává to. Vyznává. Svědectví. Desátky. Oběť Hospodinu.
e)
Náznak: odčinění vin. Nelze vše vždycky napravit.
1.
David. Nátan. Uriáš už nežil. Betsabé. Po smrti.
2.
My. JK odčinil naše hříchy, viny.
3.
Ale pořád hřešíme.
4.
Nebýt lehkomyslní. Vážnost pohledu na otázku zla. Nemávnout lehkomyslně rukou. Nepřejít.
5.
Ne záslužnictví. Zásluhu má JK.
f)
Osobní rozměr viny, hříchu.
g)
Milost JK není poduška lehkomyslnosti.
h)
Jak konkrétně.
1.
Náprava vin. Široká rovina života.
2.
Spolupodíl člověka na stavu světa. Ale i na jeho nápravě.
3.
Hledat cesty pomoci konkrétním lidem.
4.
Budovat sbor jako místo pokoje.
10)
Text. Abram. Cesta k pokoji.
a)
Svědectví pro lota. Pomoc Lotovi. Bratří ve víře si přece pomáhají.
b)
Svědectví pro Sodomu. Příležitost k nápravě.
c)
Svědectví pro okolí. Zdarma. Ne zisk. Abram pomohl přece z jiných důvodů nežli kvůli zisku.
d)
Noční útok. Nepověrčivost.
e)
Desátky.
1.
Přiznání spoluviny na stavu světa a lidského života. I za válku, kterou Abram přímo (vůbec) nezavinil. Odčinit.
2.
Nakonec na tom vydělal Melchisedech.
11)
Konkrétní závěr.
a)
Invalidé. Postižení. Slabí. Chudí. Nemocní. Staří. Bezmocní.
b)
Heslo světa proniká stále víc i do církve: Ať se každý postará o sebe.
c)
Když je někdo neschopen. Když je někdo moc postižený.
1.
Ať mu pomůže rodina nebo PB.
2.
Nemá na placení? Ať si nějak sežene peníze.
3.
Nemá sponzora? Ať se spokojí se sociálním minimem. Ať si klidně živoří materielně i společensky.
4.
Odsuneme ho. Nebudeme s ním počítat.
d)
Narození postiženého dítěte. Postižení na celý život. Není přímá, konkrétní vina jednotlivců. Ani církve ne.
1.
Spolupodíl tzv. Nevinných na utrpení postižených, trpících. Naše životní úroveň. Daň za konfort. I Civilizační nemoci. Blahobyt jedněch platí jiní. Nepřímo doplácejí. Náš blahobyt.
2.
Lidé, kteří nestačí tempu života. Honba za životní úrovní. Postižení. Nemocní. Staří. Povinnost společnosti zabezpečit je v plné míře.
e)
Abramovy desátky.
1.
10 procent zisku. Nebo celkového majetku?
2.
Bohatí by měli přispívat na chudé.
3.
Dnes: Bohaté země. Využívají bohatství a pracovní síly z chudých zemí. Třetí svět.

Osnova 2:

1)
Abram. Smlouva s Emorejci. Zapadl do prostředí. Pohanské okolí.
2)
Noční útok. Gedeon. Saul. Moruše. Masfa.
3)
Melchisedech. Posila po vítězství. Únava.
4)
Chléb a víno. VP. Ne pamlsky.
5)
Desátky.
a)
Chetité. Osobní odpovědnost. Spoluvina za zlo ve světě.
b)
Pohanští Chetité hluboce pochopili hloubku života.

Poznámky:

1)
Zlo ve světě.
a)
Nezaviněně ze strany konkrétního člověka. Okolnosti. Společenský systém. Společenská organizace. Běh světa. Vnější poměry. Společenský řád. Příroda. Katastrofy.
b)
Zaviněně ze strany člověka. Alkohol. Nesprávná životospráva. Jednání proti Božím přikázáním. Záměrně. Případně chyby, omyly.
c)
I když to není přímo či bezprostředně zaviněno konkrétním člověkem, zůstává spolupodíl člověka.
1.
Hluboké rozpoznání. Třeba se nepřímo každý podílí na hříchu společnosti.
2.
Konkrétně:Vysoká životní úroveň. Výhodný obchod s rozvojovými zeměmi. Suroviny.
3.
Nás silnější také odírají. Jsme jako kolonie. Dřevo. Laciná pracovní síla.
4.
Hřích utváří společenské okolnosti.
5.
Společenské okolnosti naopak utvářejí a vytvářejí různé hříchy.
6.
Vyznání viny. Ale za sebe. Ne obecně, za jiné.
7.
Rakovina. Ať víc vin vyznají kuřáci a vlastníci aut. Bohatí. Hodně cestují letadly a pod.
d)
Tzv. Boží trest.
1.
Neposlušnost Božích přikázání.
- Spíše důsledky nepředloženého lidského jednání.
- Ne přímý Boží zásah.
2.
Na druhé straně PB může utvářet vnější situaci. Působení na lidi. Změna smýšlení.
3.
Hloubka bible.
- Dva póly zla. Člověk a okolnosti.
- Ďábel. Přesto zůstává odpovědnost člověka.
2)
Napětí v dějinách i v církvi.
a)
Charismatický prvek.
1.
Začátek každého hnutí. Nadšené vzplanutí. Hořící srdce.
2.
Čím je to srdce zapáleno? Různé možnosti.
3.
Romantismus.
- Cervantes: Don Quijote. Větrné mlýny si spletl se zlými obry. Nadšené srdce může být totiž zaslepené.
- Legenda o gorjačem serdce. Maxim Gorkij. V temném pralese jde skupina lidí. Lidé klesají únavou tělesnou i psychickou. Vůdce vytrhl ze své hrudi své srdce, které svítilo v temnu pralesa. Po vyjítí vůdce padá a jeho srdce dotlouklo.
b)
Instituční prvek. Řád. Stád. Dynastie. Instituce. Nový panovník. Nemusí začít od začátku, od piky. Úřady. Byrokracie. Funguje při změnách režimů.
3)
Proč Abram pomáhá Sodomským.
a)
Smlouva s Emorejci. Včlenit se do prostředí. Nezůstat sám. Přitom (si) zachoval víru.
b)
Pomoc Lotovi. Dobré svědectví víry. Solidarita. Věřící si pomáhají. Rodina víry. Větší svědectví než si myslíme.
c)
Proč nesvědčil Abram více a lépe Sodomským. Přiměřený způsob tehdy i dnes. Později modlitba Abrama za sodomu. Ležela mu na srdci. Aby PB zachránil velké město. Přiměřená metoda svědectví v každé době. Nabídka, nikoli nucení. Pomoc Lotovi. Velké svědectví.
d)
Abram Sodomu nesoudí. Soud přenechává Bohu.
1.
Juda 9. Archanděl Michael zápasil s ďáblem o Mojžíšovo tělo. Soud přenechal Bohu. Bůh má poslední slovo.
2.
Abram nepřekračuje svou kompetenci. Nestaví se na místo Boží.
4)
Melchisedech.
a)
Žalm 110.
b)
Židům: Kněz podle řádu Melchisedechova.
c)
Kumránský midraš.
d)
Souvislost: Izaiáš 61. Duch panovníka Hospodina povolal mne kázat evangelium chudým.
e)
Doba JK. Mesiáš nemá mít pozemský původ. Přivane ho Duch Hospodinův.
f)
Melchisedech neměl původ. Objevil se v Salem.
g)
Jan 7. JK cituje Izaiáš 61. Vztahuje to k sobě jako k mesiáši. Pobouření. Znají jeho galilejský původ. Zlobí se, že má sourozence. Melchisedech nemá žádný původ.
5)
Chetité. Doba Abrahama. Kolem Izraele.
a)
Modlitby. Oblast Božích trestů. V době moru a válek. Pro hříchy lidí.
b)
Spoluvina člověka na válce a moru.
c)
Abram dal Melchisedechovi desátky. Válčil, i když to vlastně nezavinil.
d)
Fakticky obranná válka. Spíše: odvetná.
e)
Odčinit vinu, spoluvinu. Desátky za to, že válčil, i když tonezavinil.
6)
Chlébb a víno.
a)
Ne pamlsky. Hutná strava. VP.
b)
Melchisedech chce povzbudit unaveného Abrama po vyhrané bitvě.
c)
Unaven bývá člověk i po dobře vykonané práci.
d)
Morálně se Melchisedech postavil na Abramovu stranu.
e)
Abram byl přijat do svazku Emorejců.
7)
Noční útok. Boží pomoc. Využití pověre¨čnosti pohanů.
1
Samuelova. Izrael v Masfa. Filistinci přepadli Izraele při bohoslužbě. Hospodin dštil s nebe kamení.
a)
Filistinci zneužili obětní slavnosti. Izraelci tam byli beze zbraní. Házení kamení s hor. Laviny.
b)
Narafičeno. Vylákali Filistince. Zálohy v horách. Házeli kamení.
8)
Šumění moruší. Pohané měli posvátné ticho. Doba duchů. Izrael nebyl pověrčivý.
9)
Genesis 14. Bitva králů. Pobití Emorejců. Vítězství Abrama. Abram u Mamre. Božiště. Smlouva. Abram dodržuje smlouvu a zachraňuje Amorejce. Zároveň zachraňuje lota.
10)
Melchisedech dává požehnání nejvyššího boha.
11)
Chetité. Modlitba při válce a moru. Boží trest. Náš spolupodíl viny. I když tzv. Nic nezaviníme přímo. Jsme vřazeni do řetězu hříchu, viny.
a)
Desátek Abrama. Vědomí spoluviny. Odčinit vinu. Oběť.
b)
My. Oběť JK. Vše za nás udělal JK. Silně zdůraznit.
1.
Nebezpečí: Do pozadí ustupuje naléhavé vědomí odpovědnosti a skutky vděčnosti.
2.
Vehementně se navážíme do skutků a zásluh. Záslužnost. Risiko oslabení osobní odpovědnosti. Necháváme si pak volné ruce pro vlastní zájmy. Hřešíme na Boží milost.
3.
Formy laciné milosti. Různé podoby. Víra jen na povrchu. Přidružený doplněk k etablovanému životu. Vyplnit prázdné místo, které nestačí vyplnit materielní a kulturní hodnoty.
4.
Estétství. Duchovní základna. Nějaká spiritualita. Forma přirozeného náboženství pro přirozeného člověka. Prosadit vpodstatě sebe.
12)
Eliáš bez původu. Nemá pozemský kontext. Přivanut duchem božím. Elizeus už původ má. Dějiny: možno pozorovat proroky, kazatele:
a)
Bez konkrétního původu, tradice, kontextu. Homo novus. Enthusiasmus. Charismatici. Saul, duch Hospodinův.
b)
Původ. Kontext. Tradice. Tendence k instituci.
13)
Abram. Smlouva s Emorejci. Zapadl do prostředí. Přitom si zachoval víru. Proto pomohl Sodomským. Sžil se s prostředím.
14)
Neoslabovat realitu spoluviny na něčem, co člověk nezaviní bezprostředně.
a)
Přemrštěný důraz na milost může ochromit odpovědnost.
b)
Tzv. Vyznání vin v dějinách církve bylo často jen slovní.
c)
Abram dal desátky. Tak moc se v církvi viny nevyznávají.
15)
Úvod. Praotcové.
a)
Dojem: jako by to bylo dnes. Dobový kabáT. Kolorit.
b)
Jak jedná věřící člověk a společenství církve.
c)
Svědectví. Misie. Evangelizace. Osobní život.
16)
Mimořádná chvíle vyznání. Pak třeba dlouhé roky všedního obyčejného života bez velkých vzruchů.
17)
Žalm 1. Strom vydávající ovoce časem svým.
a)
Ovoce je v čas sklizně.
b)
List zelený je však pořád.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.