Lukáš 12,16-21. Jakub 4,13-17.
Jakub 4.
1
Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?
2
Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.
3
Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.
4
Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
5
Či myslíte, že nadarmo je psáno: \\\\\\\'Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil\\\\\\\'?
6
Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: \\\\\\\'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.\\\\\\\'
7
Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.
8
Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!
9
Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.
10
Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.
11
Bratři, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.
12
Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?
13
A nyní vy, kteří říkáte: \\\\\\\"Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat\\\\\\\" -
14
Vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!
15
Raději byste měli říkat: \\\\\\\"Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to nebo ono.\\\\\\\"
16
Vy se však vychloubáte a chvástáte.
17
Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.
Lukáš 16,12-32.
12
Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci.\\\\\\\"
13
Někdo ze zástupu ho požádal: \\\\\\\"Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.\\\\\\\"
14
Ježíš mu odpověděl: \\\\\\\"Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?\\\\\\\"
15
A řekl jim: \\\\\\\"Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.
16
Pak jim pověděl toto podobenství: \\\\\\\"Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.
17
Uvažoval o tom a říkal si: \\\\\\\'Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?\\\\\\\'
18
Pak si řekl: \\\\\\\'Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby
19
A řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez a pij, buď veselé mysli.\\\\\\\'
20
Ale Bůh mu řekl: \\\\\\\'Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?\\\\\\\'
21
Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.\\\\\\\"
22
Svým učedníkům řekl: \\\\\\\"Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe.
23
Život je víc než pokrm a tělo než oděv.
24
Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci!
25
Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?
26
Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?
27
Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.
28
Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní!
29
A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím.
30
Po tom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete.
31
Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno.
32
Neboj se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.