Jakub 4,1-17.

(Kázání Nový zákon -> 20 Jakub)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Neblahá pýcha. Dušičky.

Text:

8
Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!

Čtení:

Jakub 4.
1
Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?
2
Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.
3
Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.
4
Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
5
Či myslíte, že nadarmo je psáno: 'Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil'?
6
Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: 'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.'
7
Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.
8
Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!
9
Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.
10
Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.
11
Bratři, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.
12
Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?
13
A nyní vy, kteří říkáte: "Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat" -
14
Vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!
15
Raději byste měli říkat: "Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to nebo ono."
16
Vy se však vychloubáte a chvástáte.
17
Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.

Postup:

0)
Neblahá pýcha. Pýcha nemůže být nikdy blahá.
1)
Boje a sváry. Souvislost s pýchou. Rozmíšky. Napětí. Odsuzování.
a)
Vášně. Tělesné i duchovní hodnoty. Co člověk chce mít. Prosadit sebe. Žádný kladný výsledek. Sváry. Boje. Člověk z toho nakonec nic pořádně nezíská. Čeho člověk dosáhne. Nestojí to za vynaloženou energii.
b)
Neprosíte.
1.
Jediná cesta, jak získat: prosit. Nikoli sváry, boje a odsuzování. Pravá cesta, jak něco uskutečnit a mít.
2.
Prosíte a nedostáváte. Špatně prosíte. Modlitba může být špatná, nepravá. Neproduktivní. Ne každá modlitba je správná. Lze zvedat ruce k Bohu, ale může to být špatná modlitba. Chválit Boha do ochraptění. Neúčinné.
3.
Může jít jen o vášně a vlastní zájmy. V pozadí nejde o Boží vůli, ale o prosazování sebe, vlastní vůle a svých zájmů. Vlastní názory a představy. Klamy a sebeklamy.
2)
Proradná stvoření. Silné slovo. JK vypráskal bičem z chrámu proradná stvoření.
a)
Přátelství se světem. Nepřátelství s Bohem.
1.
JK. Služba dvěma pánům. Je možno a nutno si vybrat.
2.
Dvě židle. Buď nebo. Bůh nebo svět.
3.
Moderní doba: sedět na více židlích. Více želízek v ohni. Bůh to ale nestrpí.
4.
Ve více církvích zároveň. Působí to vposledu neekumenicky. Církevní vyhraněnost, uzavřenost, má i své klady.
5.
Vypočítavost. Využívat více stran. Brát z více mís, míst. Brát, ne dávat.
6.
Služba pro JK je pak směšný pojem. Vyžírkovství.
b)
Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil, dal. Bůh je žárlivý. Dal, má tedy na nás právo. Bůh není nespravedlivý.
c)
Boží milost je mocnější. Dává ji. Připomínat si Boží milost. Není to laciné. JK zaplatil svým životem.
d)
Bůh se staví proti pyšným. Pokorným dává milost.
1.
Konstatování faktu. Vzít to na vědomí. Nepolemizovat s bohem. Bůh má právo soudce. Bůh si nenechá od nás do svých věcí mluvit.
2.
Naděje pro tiché, pokorné, nevypínavé. Mají újmu na zemi. Od dravců.
3.
Bůh je spravedlivý. Ujímá se pokorných. Dává jim milost.
4.
Neřeší se otázka jejich spravedlnosti. I pokorní jsou hříšníci. Oni milost dostanou. Pyšní ne.
5.
Nehádejme se s Bohem. On to tak chce.
6.
Neřeší se otázka, zda pokorní plní lépe Boží zákon. Bůh dává přednost pokorným. Protekce.
7.
Člověk má ale právo si vybrat, zda chce být pokorný nebo pyšný. Máme svobodu se rozhodnout. Nejsme nuceni ani tak, ani tak.
3)
Výzva. Podřídit se Bohu. Pro naše dobré. V našem zájmu.
a)
Vzepřít se ďáblu. Uteče od nás. Ne siláctví. Ne vlastní síla. Chtění člověka je důležité.
b)
Přiblížit se k Bohu. Přiblíží se k nám.
1.
Velmi stručný, lapidární výklad, jak se to má se skutky a s milostí.
2.
Nejdůležitější je Boží přiblížení. Ale bez našeho přiblížení to také nejde.
c)
Umyjte si ruce, hříšníci. Očistit si svá srdce.
1.
Jakub to říká bratřím, křesťanům, do církve. Říká to věřícím, aktivním, zbožným. Ne okrajovým členům církve či necírkevníkům.
2.
Lidé dvoji tváře. Velký hřích. Piglovat to se světem i s PB. Dvě židle. Vyžírkové. Všude brát. Od světa i od PB.
d)
Bědujte. Naříkejte. Plačte. Pokání. Navenek. Nestydět se. Smích obrátit v pláč. Radost změnit v smích.
e)
Pokořte se před Pánem. On vás povýší. Bůh přece dává pokorným milost. Smilovává se.
4)
Nesnižovat jeden druhého.
a)
Snižování druhého: projev pýchy. Duch pýchy.
b)
Zákon ale přece vede k lásce. Proč odsuzování?
c)
Boží zákon lze popírat teoreticky (slovně), ale i prakticky (neposlušnost).
d)
Dobré skutky mají být v souladu se zákonem.
e)
Zlé skutky jsou proti zákonu.
5)
Od verše 13. Samostatná kázání.

Poznámky:

1)
1 Petrova 1. Chcete mít a nemáte.
Genesis 11. Zlo má zárodky rozkladu v sobě. Zlo ničí člověka. Nic nedosáhne. Za ním zůstávají jen trosky.
2)
Postup nápravy z pýchy.
a)
Podřídit se Bohu.
b)
Vzepřete se zlému. Uteče od vás.
c)
Přibližte se k Bohu. On se přiblíží k vám. Aby nezůstalo prázdné místo.
d)
Umýt si ruce. Očistit srdce. Pokání se vším všudy. Vyznání hříchů. Uvědomit si je. Náprava zlého. Lítost.
e)
Nebýt lid dvoji tváře.
1.
Hrát hru před Bohem, před lidmi, před sebou. Někdy 3 tváře.
2.
Jakub jde ke kořenu věci.
3.
Jan Křtitel: Sekera u kořene.
f)
Bědovat. Naříkat. Smích v nářek. Přiznat si vinu. Veřejně litovat.
g)
Pokořit se před Pánem. Uznat JK jako Pána. Poslouchat ho.
3)
Jakub. Komu:
a)
Křesťanům z pohanů. Z části.
b)
Křesťanům ze Židů.
1.
Třetí generace. Usazený sbor.
2.
Obdoba židovské synagogy: Kostel. Sborový dům. Modlitebna. Škola. Radnice. Kulturák. Spolek. Všecko klady. Přehouplo se to do záporů.
4)
JK. Podobenství. Farizeus a publikán. Správná modlitba. Pokora a pýcha.
5)
Pokora a pýcha. Podívat se kolem sebe. Kdo je pokorný akdo pyšný. Jednoznačné typy i v dnešní církvi.
a)
Rysy pokory a pýchy. Zdravá hrdost. Sebevědomí. Ušlápnutost.
b)
Složitost pohledu na druhé, ale i na sebe. Přesto máme jakési docela zřetelné obecné povědomí o pokoře a pýše.
6)
Modlitba. Může být nesprávná, špatná. Pane, nauč nás modliti se.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.