Jakub 2,1-13.

(Kázání Nový zákon -> 20 Jakub)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Bohatí a chudí.

Text:

Jakub 2,1-13.
1
Bratři moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
2
Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
3
A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem."
4
Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
5
Poslyšte, moji milovaní bratři: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
6
Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
7
Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
8
Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: 'Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,' dobře činíte.
9
Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
10
Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
11
Vždyť ten, kdo řekl: 'Nezcizoložíš,' řekl také: 'Nezabiješ.' Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
12
Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.
13
Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.

Čtení:

Boháč a Lazar. Lukáš 16,19-31.

Postup:

1)
Katastrofa. Mrazí nás. Co se dostalo do církve už v 1. Století. Musí se o tom mluvit, ba dokonce i psátk už i v bibli. Mrazí nás. Pobídka. Brát vážně evangelium.
2)
Dnes. V církvi není tak křiklavých sociálních rozdílů jako tomu bylo tehdy.
a)
Členové církve u nás: Přibližně stejná sociální vrstva.
1.
Nuzní a bezdomovci. Nestačí držet krok v pobytu v církvi.
2.
Nesmírně bohatí: Běžný sbor je jim málo.
b)
Amerika:
1.
Sbory podle příslušnosti k sociální vrstvě.
2.
Sbory bohatých, chudých, střední vrstva.
3.
Sbory: Bílé. Černé. Žluté. Podle národností, rasy a barvy pleti.
c)
My u nás. Nemuseli jsme řešit takové problémy jako v Americe. Nebyli jsme postaveni do takové situace.
1.
Sbor všech, pro všechny.
2.
Výhoda: Podle místa bydliště. Tradiční parochiální pojetí.
3)
Amerika. Sbory bohatých.
a)
Nechtějí žít společně s chudými. Udělali tam mnohé zkušenosti, že společný sbor chudých a bohatých prostě nefunguje.
b)
Ale některé bohaté sbory podporují chudé, resp. Projekty pro chudé. Pošlou sbírku do Afriky. Nutno jim přiznat občasnou ochotu ke štědrosti. Misie. Ústavy pro staré a postižené.
c)
Mají na to. Nutno ale umět správným a vhodným způsobem žebrat.
d)
V Evropě, specielně u nás, je větší vnitřní demokratičnost.
1.
U nás hrál po desetiletí nepominutelnou roli socialismus. Nivelizace.
2.
Situace pod tlakem. Solidarita. I přes určité sociální rozdíly.
3.
17 let po VLR. Dochází pochopitelně k určitým posunům uvnitř církve.
4)
Obletování sponzorů.
a)
Tehdy i dnes.
b)
Po VLR tomu vícer a lépe rozumíme.
c)
První církev byla chudá.
d)
Potřeba peněz. Bez peněz to nejde ani v církvi. Ale nemělo by to být na úkor společenství lásky.
e)
Jakub varuje. Jsou naznačeny i pozdější problémy v dějinách církve.
5)
Dějiny církve. Dědičné hříchy církve:
a)
Chudoba.
1.
Účinně v církvi neřešeno. Sociální otázky nebyly stavěny do popředí.
2.
Církev k tomu navíc většinou mlčela nebo mluvila velmi dietně, neslaně, nemastně.
3.
Jen záplatování. Almužny. Ústavy. Neochota gruntovně řešit sociální otázky uvnitř v církvi.
4.
Touha po bohatství. Příklon k mocným.
5.
Otázka: Zda bylo reálné uprostřed dějin řešit sociální situaci alespoň uvnitř v církvi.
6.
Faktem však je, že vždycky v církvi bylo napětí (v míře větší či menší) mezi krásnými proklamovanými slovy a realitou konání církve.
b)
Svoboda člověka.
1.
Otroctví. Feudalismus. Vykořisťování. Kolonialismus.
2.
Reálné možnosti církve řešit složité humanitní problémy lidstva.
3.
Druhá věc: Ochota, zájem řešit.
4.
1861. Otroctví bylo konečně zrušeno i v Americe.
5.
Mnozí teologové zdůvodňovali podle bible správnost otroctví.
6.
Členové církve. Hodní, dobří. Mnohým z nich nepřipadalo otroctví jako něco nepřiměřeného a nepřijatelného ve vztahu k evangeliu JK.
7.
Aparteid. Rasismus. Diskriminace. Jižní Afrika.
8.
Národnostní, rasové a jiné menšiny. Problémy se vyskytují skoro všude, kde jsou menšiny.
c)
Utrpení a nemoc. Postižení.
1.
Prý to pochází od Boha. Minimálně to prý PB dopouští.
2.
Lidé v církvi jsou fakticky stále v církvi sociálně a teologicky diskriminováni.
3.
Klady církve: Almužny. Předmět péče.
4.
Zápory v církvi: Nikoli partnerství. Neplný trpící spolubratr v Kristu.
5.
Ženy. Realita v dějinách. Dlouho byly zatlačovány do pozadí. Volební právo ve Švýcarsku získaly ženy až ve 20. Století.
6)
JK a sociální otázky.
a)
Jestliže věříte v JK, krále slávy, je třeba z toho vyvodit praktické důsledky. Nedělat rozdíly mezi lidmi. JK umřel pro všechny.
b)
Příklad. Boháč při bohoslužbě. Čestné místo. Obletován. Chudák: na zem, vzadu. Dnes jsou přibližně stejné židle. Obletování však se nezmněnilo. Lidé sedají raději vzadu. Těžko dostat lidi dopředu. Nesprávné posuzování lidí. Vnitřně i vnějšně.
c)
Bůh vyvolil chudáky světa. Dědictví. KB. Neuvěřitelné.
1.
První církev: zpočátku převážně chudí.
2.
Bohatí: Možnost seberealizace. Postupně se uplatnit. Výhodné. Různé možnosti výhodnosti.
d)
Sbor. Chudý je ponižován už tím, že je dávána přednost bohatým.
e)
Realita bohatých. Co dělají. Utiskují. Vláčejí po soudech. Chtějí vydělat na chudých. Pohrdlivě mluví o jménu JK. Protože byl chudák. Jesle. Kříž. Vagabundující kazatel. S holú řiťú.
f)
Královský zákon: Milovati bližního jako sebe samého.
g)
Stranění. člověk se dopouští hříchu. Zákon usvědčuje z přestupku. Zákon má stále platnost. Etická platnost.
h)
Klopýtnutí jen v jednom přikázání.
1.
Proviníš se proti všem. Přesněji: Přestoupení zákona. Přestoupení i jediného paragrafu. Zákon nehledí na to, že to byl jen jeden paragraf. Nekouká se na to, že jiné neporušil.
2.
Soudí se za narušený paragraf. Právnická praxe. Nelze se omlouvat: Ale jiné paragrafy zachovávám.
3.
Poznámka: Spekulace. Zde jde konkrétně o paragraf lásky k bližnímu. Velmi závažný paragraf. I když člověk nezabíjí a necizoloží. I nemilování bližního je porušení paragrafu lásky.
i)
Mluvit a jednat jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody. Zákon svobody: Děláme svobodně to, co bylo přikázáno. Dobrovolně. Pravé poznání.
j)
Milosrdenství. Polehčující okolnost. Kdo neprokázal lásku: Je odsouzen.

Poznámky:

1)
Kázání jako homilie. Biblická hodina.
2)
Nemilé drastické záporné příklady.
a)
Polabí. Největší sedláci bývali ve staršovstvu. Případ z jednoho sboru: Kurátor po bohoslužbách přijel v kočáře (jednalo se o bryčku) na schůzi staršovstva. Pacholek zatím celou dobu seděl na kozlíku a čekal. Lidé odcházející z bohoslužeb viděli kurátora, který nebyl přítomen na bohoslužbách, jak teprve nyní přijíždí projevovat zájem o PB a o sbor.
b)
Jiný sbor. Rozlišování: Lidé z domů (vil) a z bytů.
c)
Další sbor. Chudá souchotinářská rodina. Otec zemřel. Vdova měla na krku půl tuctu nezletilých dětí. Soukromá pomoc penzisty, necírkevníka. Sborovníci nepomohli.
3)
Sociální cítění ČCE.
a)
Vždy malé. Aspoň podle názoru některých lidí. Hlavně podle názoru těch, kterým se mohlo a dalo by se pomoci, ale nepomohlo se.
b)
Klady: Ústavy. Individuální pomoc. V překvapivě hodně případech se pomohlo mnoha lidem.
c)
Almužny. Uklidnit svědomí. Blahý pocit. Dát nějakou tu korunu na sociální práci církve nebo na sociální aktivity ve světě, např. Při katastrofách.
4)
Bohoslužby.
a)
Ke komu si sednout. Výběr. Kdo zůstane sedět sám.
b)
Farář podává při vycházení z kostela ruce. Stejná srdečnost ke všem a pro všechny.
5)
Ponižovat chudé ve sboru.
a)
Nedělá se jim nic zlého. Ale ani nic dobrého.
b)
Dává se přednost bohatým. Neměří se všem stejným metrem.
c)
Hřích lhostejnosti vůči některým.
d)
Nezájem o staré, i když po desetiletí drželi sbor.
e)
Církev ale potřebuje i křoví, tedy ne příliš movité posluchače. Aby se aspoň trochu naplnily kostelní lavice. Aby bylo vidět, že je zájem o činnost církve.
6)
Moderní doba.
a)
Méně se zabíjí.
b)
Více se cizoloží.
c)
Roste lhostejnost.
d)
Více se staví na měřítku peněz.
7)
Chudí.
a)
Sociálně. Materielně.
b)
Vzdělání.
c)
Kontakty. Osamocenost.
d)
Nemocní. Postižení. Zůstávají zpátky. Nemají rovné šance uplatnit se a prosadit se v životě a v církvi.
8)
Závěr.
a)
Dělání rozdílů mezi lidmi.
b)
Kulantní odkopnutí této reality: Nemělo by to (v církvi) být.
9)
Zákon svobody.
a)
Budeme jím souzeni. Nepřehlédnout to.
b)
Anarchie. Falešné pochopení.
c)
Dobrovolně plnit Boží zákon.
10)
Boží soud. Brát ho vážně.
11)
Pavel. Křesťanští páni a křesťanští otroci.
a)
Ne vše bylo v praxi první církve ideální.
b)
Když byl otrok křesťanem nebo nebyl.
c)
Bylo pro otroka lepší, aby měl stejnou víru jako jeho pán?
d)
Mohl být otrok ve staršovstvu a pán nebýt?
1.
Když byli oba ve staršovstvu, mohl mít otrok jiný názor než jeho pán?
2.
Mohl hlasovat proti němu?

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.