Jakub 1,22.

(Kázání Nový zákon -> 20 Jakub)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

22
Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!
23
Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;
24
Podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.
25
Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
26
Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.
27
Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.

Čtení:

Matouš 7,15-29.

Verše:

Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují stavitelé.
Matouš 7. Dům na skále a na písku.
1
Korintským 3: Základu jiného žádný položit nemůže. Mimo ten, jenž položen je a jímž je JK.
Žalm 1.
Píseň: 192-3: Dobře staví, kdo zná a ví.
480-4. Srdce k srdci.

Postup:

1)
Činitel.
a)
Rychlý k poslouchání slova, pomalý k mluvení. Víc dělá než mluví.
b)
Žijeme z víry. Z toho, co jsme přijali.
2)
Dnes: Buďte činitelé slova, ne jen posluchači. Jednat podle slova.
3)
Co to je: činit slovo.
a)
Jednat podle slova.
b)
Může to být problematické.
c)
Kázání na hoře: Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do KB. Ale kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Činit slovo: činit Boží vůli. Plnit slovo.
d)
Matouš 7. Dům na skále. Plnit slovo.
4)
JK: V jeho jménu někteří činili divy, vymítali démony, prorokovali.
a)
JK: Neznám je.
b)
Taková činnost nemusí být Boží vůle v dané chvíli. JK třeba od nás chce něco jiného.
c)
Dvoji činění SB, Boží vůle.
1.
Podle litery.
2.
Podle Ducha.
5)
Jinak řečeno: Regulerní, a přece ne podle pravého obsahu regule.
a)
Divy, a přece ne divy Kristovy.
b)
Znamení, a přece ne znamení KB.
c)
Jemnocit víry.
1.
Rozlišovat duchy.
2.
Jednat podle SB. Ve shodě s Božím jednáním.
3.
Dát se vtáhnout do božího činění.
4.
Pokora. Oddanost. Láska.
d)
Láska chybí v každém farizejském náboženství.
1.
Farizeové: Skutek na skutek. Bohatě se vykázat skutky.
2.
Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu nedělali to, co jsi předepsal? S tvým pověřením. Tak, jak tys to říkal? Regulerně? Podle tebou vyslovených slov. Ať nám někdo řekne, že tomu tak není.
3.
I při této velké činnosti mnozí zůstanou jenom posluchači.
4.
Dokonce jen vypadali jako posluchači.
5.
Vnitřně poslušní byli jen sebe, své vůle.
e)
Poznámka: Otče náš. Prosba, aby se dála Boží vůle, ne naše.
6)
Činitelé slova.
a)
Jsou zplozeni slovem. SB má velkou moc. Tvoří nové. Nové narození. Prodchnutí Duchem Kristovým, Duchem svatým.
b)
Moc Ducha svatého. Láska Kristova. Ve jménu JK.
c)
Ne jenom osobování si jeho jména. Přisvojovat si jméno JK může člověk i neoprávněně.
d)
Povolání. Pověření. Duch lásky JK, pokory. Ochota dát se plně zajmout a zaujmout v jeho službě.
7)
Jakub: Dokonalý zákon svobody.
8)
Křečovitost skutkařů. Satisfakce. Záslužnictví. Zbavit se skutkařství.
Poznámka: Skutky jsou ale na místě.
9)
Nezbavit se do svědomí mluvícího slova.
a)
Víra bez skutků je mrtvá.
1.
Rozhodující svědectví.
2.
Strom se pozná podle ovoce.
3.
Na učednících se poznalo, že bývali s Ježíšem.
4.
Aby hleděli na vaše skutky dobré a oslavovali Hospodina.
5.
Pomoci nepříteli, Římanům 12. Uhlí řežavé na hlavu jeho. Lační-li nepřítel tvůj, žízní-li.
b)
činit dobré skutky.
1.
Ne záslužnictví.
2.
K boží slávě.
3.
Pro spásu jiných.
4.
Na svědectví.
10)
Činitelé slova.
a)
Mnohénedostatky v církvi.
b)
Neúspěchy.
1.
Nutno přičíst na vrub neplnění SB.
2.
Chybí skutky.
3.
Jsme příliš jen posluchači a málo činitelé.
4.
Ale asi jsme mizerní posluchači, jinak bychom museli vyposlechnout, že máme být činitelé.

Poznámky:

1)
Varování. Neoklamávat sami sebe. Za určitých okolností člověk rád klame i sám sebe.
2)
Strom. Kořem. Kmen. Koruna. Smysl všeho: Aby bylo ovoce. Konkrétní ovoce. Ne obecné řeči o ovoci či ovocích.
3)
Konkrétní ovoce.
a)
Římanům 12. Lační-li nepřítel tvůj.
b)
Jakub 1,27. Navštěvovat vdovy a sirotky. Sebe zachovat neposkvrněného od světa.
c)
Držet na uzdě jazyk.
1.
Ovládat se.
2.
Pro tvorbu křesťanského společenství.
3.
Píseň 442: Pravé slovo v pravý čas.
d)
Konkrétní důsledky náboženství, zbožnosti.
1.
Sociální oblast. Sociální pomoc. Materielní pomoc.
2.
Komplikovanost moderního života. Pomoc člověku, aby se např. Dokázal zorientovat v úřední mašinerii.
e)
Sebe zachovat neposkvrněného od světa.
1.
Římanům 12,1: Nepřipodobňovat se tomuto světu. Způsob života a myšlení. Styl života.
2.
Jakub 1,27.
4)
Mluvení o lásce. Všude.
1.
Nádherné květy. Krásná, uchvacující slova.
2.
Skutek utek.
3.
Plody obyčejného života. Plod může být navenek i docela nevzhledný.
5)
Evangelická církev má skoro panický strach z osočení ze skutkaření.
a)
Záslužnictví. Tzv. Dobré skutky.
b)
Pro jistotu se tedy dobré skutky u evangelíků raději moc nedělají. Ostrý, ironický sarkasmus.
6)
Dokonalý zákon svobody.
a)
Moderní anarchie v mnoha směrech.
1.
Proniká leccos a mnohé i do církve.
2.
Dělat si, co chci.
3.
Švédský stůl. Brát si, co někdo jiný připravil, naservíroval.
b)
Krize poslušnosti a autority.
1.
Dvoji krize. Rub a líc jedné a téže mince: Neposlušnost Boží vůle.
2.
Zvolení, pověření pracovníci církve.
3.
V pozadí: Neuznávání autority bible. Vztah k bibli jako ke švédskému stolu. Vybrat si, co se mi hodí, v lepším případě, co se mi líbí a co mi vyhovuje. Vytrhávat ze souvislosti.
c)
Pavel. Svoboda pod zákonem. Pod záminkou svobody nepovolovat tělu, svým vlastním žádostem a tužbám.
d)
Sklony různých lidských tužeb a žádostivostí jsou u všech lidí, církevníků, i ve zkryté, latentní podobě. Někdy se to provalí až běda.
e)
Těžká oblast víry. Pochopit teorii, ale dotáhnout ji do praxe života.
7)

Závěr.
a)
Myslíme si, že jsme příliš posluchači a málo činitelé Slova.
b)
Omyl. Nejsme asi dobří posluchači, když jsme (pokud jsme) nevyposlechli důraz na to, že máme být i činitelé.
c)
Jsme málo vnímaví posluchači. Víra bez skutků je mrtvá.
8)
Být jen posluchači, třeba dobří, vnímaví.
a)
Člověk klame sám sebe, když naše zbožné vzněty citů a víry nepřejdou ve skutky. Píseň 480. Srdce k srdci.
b)
Konkretizace zkoušky a pokušení věřícího člověka. Jen poslouchá a mluví.
c)
Riziko pro věřícího člověka. Klame sám sebe. Dojem plnosti víry jen při krásných slovech.
d)
JK: Farizeové. Sebeklam. Dojem ospravedlnění z vlastní horlivosti. Nevyposlechli ze SB důraz na lásku a milost.
9)
Zrcadlo.
a)
Praxe mnoha mužů. Posluchači.
1.
Uvědomí si na chvilku hřích. Dál ale jdou bez důsledků pro život.
2.
Člověk nevyvodí závěry. Nenastane změna.
3.
Nepřehlédnout Jakubovy důrazy.
b)
Riziko i pro zvláště zbožného a věřícího posluchače.
1.
Praxe: Zamést si nejdříve před svým vlastním prahem.
2.
Smítka v oku bližního. Trám nepravostí ve vlastním oku.
10)
Rychlý k poslouchání. Pomalý k mluvení.
a)
Hráz sudičství.
b)
Posuzování druhého i ve víře.
1.
Náramná rychlost mnohých.
2.
Člověk se dělá lepším i ve víře a zbožnosti než je ten druhý.
3.
Pýcha. Sebespokojenost.
11)
Zahledět se do dokonalého zákona svobody.
a)
Vytrvat.
b)
Nebýt zapomětlivý posluchač.
c)
Jednat.
d)
Bude blahoslavený.
1.
Pro své skutky. Skutky demonstrují víru. Transparence. Zviditelnění.
2.
Lidé ve světě nás neposuzují především podle našich slov, krásných nebo pěkných.
e)
Ale i slova mohou být devalvovaná.
1.
Množství slov je mnohdy už samo o sobě devalvací slova i Slova. Tuny popsaného papíru.
2.
Miliony vytištěných písmen. Miliony slov, hesel, frází, i velmi pěkných a přitažlivých.
12)
Konkrétní důsledky slyšení.
a)
Jednat podle slov.
b)
Pokora. Neviděná služba.
13)
Slova a skutky.
a)
Pohled do zrcadla. Obraz. Vytěžit z něj. Muž vidí, jaký je a jak by se měl změnit. Otočí se a rázem zapomene. Zůstane stejný.
b)
Naše řeči. Mělo by se. Měli bychom. Bylo by dobré. Snaha podnítit jiné, aby oni dělali. Tam a tam se dělá nebo dělalo to a to.
c)
Víme, co by se mělo a mohlo dělat. Nic se ale nezmění, ani v církvi, ani při nás.
d)
Pavel: Mám dokonce i chtění. Chybí síly, vůle k dokončení.
e)
Poznání SB. Co se má dělat. Ať dělají druzí. Farizeové říkali, co se má dělat. Mnohé samozřejmě také dělali. Ale vkládali břemena neunesitelná na lidi. Sami se mnohých břemen ani netkli.
f)
Zákon svobody. V JK člověk pozná, jaký je a jaký by měl být. Co má dělat. Vděčnost. Dobrovolnost. Rozhodnutí. Rozvíjet se.
g)
Samozřejmost: Být činitelem, plnitelem SB, ne jen pouhým posluchačem. Pokud bude člověk vnímavým, citlivým a pozorným posluchačem, povede ho to ke skutkům víry. Přestane být upoután v otroctví hříchu. Skončí vázanost na hřích. Uvolní se síly pro Boží věci. Poznámka: Faráři to dovedou pěkně poříkat. I přežvýkat. Ale skutek utek obvykle i u nich.
14)
Rozlišovat duchy.
a)
Mnozí v církvi to mají za záminku kritizovat druhé.
1.
Usurpují si toto právo mnohdy velmi divoce a vehementně.
2.
Zapomínají na to, že rozpoznání jejich daru by mělo být provedeno ve společenství církve
3.
Nebo nemají na co zapomínat?
b)
Mnozí vědí z bible jen to, co se jim hodí a co jim vyhovuje.
c)
Samozvanci tvrdí něco, na co nepřišla církev. Ale tlučou tím jiné po hlavě.
15)
Láska Kristova.
a)
Mnozí jí mají plná ústa. Proklamují to. Skoro v každé větě mluví o lásce PJK.
b)
Láska ve skutcích víry.
1.
Je prověřena skutkem víry.
2.
Skutkem víry je i trpělivá a pokorná neviděná práce v konkrétním sboru, služba v rodině.
3.
Matka pečuje o postižené dítě. Den po dni, 24 hodin denně. Všední chod života. Každodenní trpělivost. Samozřejmost.
16)
Aktuálnost Jakuba.
a)
Tržní svět. Vše se točí jen kolem peněz.
b)
Křesťanská láska a skutky víry jsou osvěžujícím prvkem do plytkosti a povrchnosti post-moderního života.
c)
Křesťanská láska je vždy překvapujícím svědectvím.
1.
S takovým svědectvím se nesetkáme běžně každý den.
2.
Působivost tohoto svědectví není pochopitelně v jeho řídkosti, ale v jeho obsahu.
3.
Takové překvapující svědectví si může a má právo činit nárok na účinnost.
4.
Nesmí však přeceňovat citlivost lidí pro čestnost a vděčnost, ale ovšem ani ne jejich zájem o věci víry.
17)
Poslední soud.
a)
Matouš 25. Cokoli jste neučinili.
b)
Hřích není jen to, co děláme špatně a jako špatné, ale i to, co nekonáme, nečiníme jako dobré svým potřebným spolubližním.
18)
Úvod.
a)
Minule: Rychlý k naslouchání. Pomalý k mluvení. Pomluvy. Odsudky druhých. Horlivost na nepravém místě.
b)
Podobenství: Pšenice a koukol. Služebníci horlivě navrhovali, že vytrhají koukol. Ale poničili by mnoho pšenice. Víc škody než užitku.
c)
Necitlivost pro Boží věci. Více se učit než hned rychle mistrovat. Pochopitelně, ne učení pro učení. Učit se ze SB. Končí to u ovoce víry, u skutků z víry.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.