Jakub 1,5-8.

(Kázání Nový zákon -> 20 Jakub)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

5
Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
6
Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
7
Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
8
Je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.

Čtení:

Jakub 1,1-18.
1
Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.
2
Mějte z toho jen radost, moji bratři, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
3
Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
4
A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
5
Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
6
Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
7
Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
8
Je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
9
Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
10
A bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
11
Vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
12
Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
13
Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
14
Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
15
Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
16
Neklamte sami sebe, milovaní bratři!
17
\'Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování\' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něhož není proměny ani střídání světla a stínu.
18
Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první zklizní jeho stvoření.

Postup:

1)
Nadpis: Zkoušky a pokušení.
2)
Chudý a bohatý. Též mnohé zkoušky v této oblasti. Verš 9.
3)
Šalomoun. Moudrost. Začátek vlády. Gabaon. Moudrý, když si vybral moudrost. Narůstá kvalita.
Roboám. Zpočátku moudrý. Radí se. Nemoudrý:
a)
Špatně se rozhodl.
b)
Neradí se výhradně jen s moudrými rádci. Moudrost se pozná i podle toho, koho si člověk vybere za své rádce.
c)
Neradí se s Hospodinem. Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem.
4)
My.
a)
Životní rozhodnutí. Křest. Vstup do života. Konfirmace. Svatba. Zaměstnání. Co si člověk vybere. S vírou.
b)
Když se rozhodujeme. Kalkulujeme. Radíme se s lidmi. Hledáme známé. Uplácíme. Sliby. Mnohdy se neradíme s Bohem, na modlitbách. Nebo málo. Ani nás to dnes nenapadne.
c)
V popředí: naše zájmy, představy, přání, odhady situace. Jaksi nemáme zájem ptát se na Boží vůli. Ani nám to nepřijde na mysl.
5)
Prosba. Hledat Boží vůli.
a)
Bůh dá svou moudrost.
b)
Nemusí být shoda vždy s našimi kalkulacemi. Připustit si to. Otázka poslechnutí. Ač je poznání třeba dáno.
6)
Verš 6. Prosba s důvěrou. Bez pochybností.
a)
Pocit: Je to jednostranné.
b)
Teologická ekvilibristika. Tanec mezi vejci. Zdůvodňování. Obrušování a ubrušování ostří nároku SB.
c)
Neschopnost důvěřovat bohu.
7)
Věřím, Pane, pomoz mé nedověře.
a)
Pochybnosti patří k víře, ale máme je překonávat.
b)
Neustálý zápas.
c)
JK: Kdo by řekl této hoře: padni do moře a nepochyboval by o tom ve svém srdci, stane se tak.
d)
Teologové si pomohou např. Horou překážek v následování JK.
8)
Matouš 4. Pokušitel pokouší i pomocí SB.
a)
Přece nebudeš pochybovat o SB.
b)
Zneužití SB pro vlastní zájmy.
c)
Zdánlivě velká důvěra v PB: Modlit se, aby přede mne spadla s nebe zlatá cihla.
9)
Důvěra v Boha je spojena s prosbou o Boží věci. To má ovšem dobré důsledky i pro nás.
10)
Pochybující je jako mořská vlna zmítající se pod náporem větru či větrů.
a)
Příklad nepevnosti.
b)
Opak: Skála. Hrad. Hora.
c)
Mořská vlna má ovšem velkou sílu, nadělá hluk, humbuk a může způsobit i mnohé velké škody.
d)
Je však obrazem konečné neúčinnosti, bezcílnosti, zmaru. Mořská vlna tu na chvilku je. Pak pomine. Přijde zase jiná mořská vlna.
11)
Pochybující nemůže počítat s tím, že od Boha něco dostane.
a)
Nelze to vyčítat Bohu.
b)
Vina pochybujícího.
c)
Pravidla stanovil Bůh.
12)
Pochybnosti. Současně chceme i nechceme.
13)
Krux Víry. Napětí mezi póly.
a)
Důvěřujeme bohu. Všemocný.
b)
Obavy. Nechceme přece žádat nemožné. Tedy: Nežádat nemožné.
c)
Mísí se do toho i naše zájmy, zlatá cihla v nějaké podobě.
d)
Pochybnosti, co je a co není v souladu s Boží vůlí.
1.
Nejistota v našem poznání i pochopení.
2.
V horším případě je nám jasné, že Boží vůle je to, co je nám ku prospěchu podle našeho okamžitého odhadu a podle našich představ a tužeb.
3.
E) Nezahanbit sebe nebo boha. Proto jsme ve svých modlitebních prosbách velmi obezřetní.
14)
Velká, až velkohubá, slova sebejistých rádo by věřících o důvěře v Boha celým srdcem svým.
a)
Samozřejmě bez nejmenšího byť i jen náznačku či stínečku pochybností.
b)
Zde jsme ale v srdci velmi a nesmírně zranitelní. Ale nejen v srdci.
15)
Prosba o uzdravení.
a)
Lhostejno, zda o své či blízkého člověka či bližního.
b)
Rozlišujeme velmi obezřetně, zda jde o rakovinu nebo o lehké nachlazení.
1.
Podle toho se mnohdy u mnohých odvíjí stupeň plné či neplné důvěry.
2.
Přesto výsledek, jak to nakonec dopadne, může být pro někoho šok víry.
16)
Jiný typ prosby s důvěrou: Aby i bez nohy nebo bez očí mohl člověk žít plným životem. Jako Boží člověk, ve víře, ve společenství církve, aby se necítil být sám a nemusel prožívat pocity a dokonce i realitu osamocenosti.
a)
Prosba za takové věci a hodnoty života vyžaduje velkou důvěru v lidském společenství i ve společenství víry.
b)
Těžkost údělu života odvádí od víry, od Boha.
c)
V postižení a s postižením má člověk těžší život v běžném slova smyslu.
1.
V církvi navíc i vnitřně, ve víře.
2.
Tato vystupňovaná těžkost v církvi je někdy velmi těžko nesitelná a unesitelná.
3.
Nepřemýšlející zdraví si obvykle ani neuvědomují, že postižený to nemá s vírou a ve víře tak snadné jako oni.
17)
Pochybující člověk je rozpolcený, nestálý.
a)
Navenek ovšem může dlouho nebo dočasně působit na své okolí dojmem pevnosti a suverenity.
b)
Vnější zdání i pevnosti víry může být mnohdy velmi věrohodné i po řadu let.
18)
Teologické faktory ve vzbuzování dojmu pevnosti víry a důvěry v PB.
a)
Jsou ale i neteologické faktory, které tuto důvěru v Boha a bezpochybovačnost povzbuzují a utvrzují.
b)
Pokud někdo má materielní zisk v souvislosti s vírou, pak mnohdy má pocit, že se jedná o teologické faktory, které ho ve víře drží a povzbuzují.
19)
Zdání pevnosti víry navenek.
a)
Přesto může být vnitřní neviděná, nepředkládaná, neproklamovaná, zakrývaná, zkrývaná či ukrývaná rozpolcenost, rozkolísanost, rozklíženost.
b)
Mnohé se velmi rychle pozná po ovoci víry.
20)
Pevnost, jistota, důvěra v PB, nepochybovačnost.
a)
To není vždy dáno (jen) vírou.
b)
Zdraví. Bohatství. Zabezpečenost v životě. Pohoda života. Vše se daří a vyjde v rodině.
c)
To se to pak mluví a radí jiným, zvláště když se některé věci prostě neřeknou, nezmíní.
d)
Doporučuje se, jak ti druzí mají věřit, důvěřovat, jak mají být radostní a nepochybovat.
e)
Hádej nebo uvažuj: Co je to povrchnost víry? Co je to plytkost víry? Patří k víře i myšlení a přemýšlení?

Poznámky:

1)
Kontext. Verš 2-4. Radost ze zkoušek.
a)
Ale člověk má prosit o Boží moudrost.
b)
Osvědčí-li se víra ve zkoušce, vede to k vytrvalosti.
c)
Zkouška. Co to vlastně je. Nápor na víru. Rozmanitá podoba takového náporu na víru.
d)
Co když se člověk ve zkoušce neosvědčí? Zlomení lidé, zklamaní.
e)
Co když přijde absurdní zlo, zničující utrpení?
1.
Nelze vést vítězný zápas.
2.
Jedině se s tím vyrovnat.
3.
Tváři v tvář smrti, zhoubné nemoci.
4.
Pavel: Zachovat víru. Dosáhnout věčného života. Tím se vydá svědectví mnohým.
f)
Vítězně překonaná zkouška způsobuje odolnost a vytrvalost pro další případy.
1.
Vytvoří se jakési protilátky. Imunita.
2.
Ale každý další zápas je vždy zápasem. Nepodceňovat realitu každého konkrétního zápasu víry.
g)
Cesta k dokonalosti víry.
1.
Máme o to usilovat. Ne z pýchy.
2.
Pavel: Snažně běžím. Ne že bych již dosáhl.
2)
Peirasmos. Zkouška. Pokušení. V praxi to vyjde přečasto nastejno. Představy:
a)
Pokušení. Přichází od Zlého. Nikoli od Boha. Naše nitro. Hřích. Zlo vyvěrající zvnitřku člověka nebo dotírající, přicházející zvenčí.
b)
Zkouška. K osvědčení víry. Možno připustit: Může to přijít i od Boha. Nebo se v církvi aspoň mnohdy hauzíruje Božím dopuštěním.
c)
Jakub 1. Když jsi pokoušen, neříkej, že tě pokouší Bůh. Jsi pokoušen svými vlastními žádostmi.
3)
Formy zkoušek a pochybností.
a)
Celá široká oblast života.
1.
Od etiky až po utrpení.
2.
Sociální oblast života.
b)
Zachovat víru.
4)
Modlitba Otče náš: Neuvoď nás v pokušení.
a)
Nedostat se do situací náporů na víru.
b)
Vnější okolnosti vždy poznamenají víru, vnějšně i vnitřně.
c)
Kvalita (většinou i kvantita) víry je vnějšími okolnostmi určena, poznamenána.
d)
Vždy zůstává a nepřestává zápas o pravost víry v dané konkrétní situaci.
5)
Obecně platí: Každý světový názor, každá filozofie, každé náboženství má specifický nátěr prostředí, v němž se projevuje.
a)
Platí to pochopitelně i o tak pevném světovém názoru, jako byl marxismus.
1.
Jiný marxismus byl před Leninem, jiný po něm.
2.
Jiný marxismus byl v SSSR, jiný v Číně nebo v Indii.
b)
Ještě pevnější tomismus rovněž nese znaky konkrétní historické doby a prostředí v různých koutech církve.
c)
I obecně lidské názory musí vést zápas o své sebepochopení a o svou identitu.
6)
Zabarvení víry podle situace života.
a)
Zdůraznění, podtržení jiných akcentů ve změněné situaci.
1.
Je třeba to vidět kladně: Bohatství zvěsti pro každého člověka.
2.
Víra není záležitost doby kamenné.
b)
To však neznamená, že by se něco mělo říkat trpícímu hladovějícímu chudákovi a něco jiného hýřícímu boháči?
1.
Evangelium je jen jedno, i když má různé formy a akcenty.
2.
Boháč by měl slyšet od svého faráře více napomenutí a připomenutí, že člověk je pomíjející tráva.
3.
Chudák by měl víc slyšet o potěšení a naději KB.
4.
Farář by měl boháčovi víc připomínat povinnost pomoci Lazarovi.
5.
Za Lazarem by měl farář přijít a přicházet i s pomocí sociálního rázu. Nejen s pomocí duchovní, slovní.
7)
Moudrost.
a)
Snažit se změnit to, co je v naší moci měnit.
b)
Přijmout to, co nemůžeme změnit.
c)
Moudrost: Rozpoznat to obé a odlišit to od sebe.
8)
Matouš 11,1-19. Jan Křtitel ve vězení pochybuje. Pod tlakem. Mají ho přesvědčit a povzbudit skutky JK.
a)
Tyto tzv. Obyčejné skutky vedou Jana Křtitele k pochybnostem.
b)
JK: Mají upevnit víru. Naplnění slibů proroků z minulosti.
c)
Přijmout JK takového, jaký je a jaký chce být.
d)
Kdo chce, bude vždy pochybovat.
1.
Jan Křtitel byl pro mnohé obyčejný asketa, odmítli ho.
2.
JK byl pro tytéž žráč a pijan vína a rovněž ho neposlechli.
e)
Moudrost od boha: Nevkládat do JK to, co nechce být.
9)
Situace zkoušek či pokušení. Jde to ruku v ruce.
a)
Když je člověku dobře, nastupuje zvýšené riziko duchovní pýchy.
1.
Petr při poslední večeři k JK: I kdyby všichni utekli, já s tebou půjdu i umřít.
2.
Názor sebejistého bratra ve víře: Kdo skutečně věří, ten nikdy ani na okamžik nezapochybuje.
b)
Tíseň.
1.
Petr zapírá před služkami.
2.
Lze zapřít i hodně dopředu, bez nátlaku. Preventivní zapření. Předjímka možných potíží. Vstřícná předstrachová situace.
10)
Lukáš 24,15. Krok za krokem. Cesta víry.
a)
Za (na) pochodu. Poznáváme jen kousek, o krůček víc. Ne najednou.
b)
Pavel: Poznáváme z části. Jako v zrcadle. Nepřímo. Někdy i trochu zkresleně.
11)
1 Korintským 1. Moudrost Boží a lidská.
a)
Co svět pokládá za moudré, silné.
b)
Jiný Boží pohled na věci.
c)
Slabost Boží je silnější než síla lidská.
d)
Poznat JK jako vítěze, spasitele.
1.
Velká slova.
2.
Prožít je.
3.
Přijmout je za vlastní.
12)
V čem vidíme smysl života.
a)
Stupnice hodnot.
b)
Napětí mezi našimi zájmy a představami a Božím pohledem na nás a vůbec na vše.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.