Jakub 1,2-18. Zkoušky a pokušení.

(Kázání Nový zákon -> 20 Jakub)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

1
Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.
2
Mějte z toho jen radost, moji bratři, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
3
Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
4
A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
5
Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
6
Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
7
Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
8
Je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
9
Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
10
A bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
11
Vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
12
Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
13
Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
14
Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
15
Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
16
Neklamte sami sebe, milovaní bratři!
17
'Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něhož není proměny ani střídání světla a stínu.
18
Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první zklizní jeho stvoření.

Čtení:

Židům 5,11-6,20. Varování před ochabnutím. Židům 12,1-13. Výzva k opravdové vytrvalosti.
1
Timoteovi 6,6-12.
6
Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství.
7
Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést.
8
Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím.
9
Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby.
10
Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.
11
Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.
12
Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.

Kralicky:

6.
Jestiť pak zisk veliký zbožnost, s takovou myslí, kteráž na tom, což má, přestati umí.
7.
Nic jsme zajisté nepřinesli na tento svět, bezpochyby že také nic odnésti nemůžeme.
8.
Ale majíce pokrm a oděv, na tom přestaneme.
9.
Kteříž pak chtí zbohatnouti, upadají v pokušení, a v osidlo, a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, kteréž pohřižují lidi v zahynutí a v zatracení.
10.
Kořen zajisté všeho zlého jestiť milování peněz, kterýchžto někteří žádostivi jsouce, pobloudili od víry a sami se naplnili bolestmi mnohými.
11.
Ale ty, ó člověče Boží, takových věcí utíkej, následuj pak spravedlnosti, zbožnosti, víry, lásky, trpělivosti, tichosti.
12.
Bojuj ten dobrý boj víry, dosáhni věčného života, k němuž i povolán jsi, a vyznals dobré vyznání před mnohými svědky.

Osnova.:

1)
Zkouška. Radost. Co s tím souvisí.
2)
Moudrost. Vyznat se ve zkouškách.
3)
Prosba s důvěrou. Nepochybovat.
4)
Bratr, nízko. Výhled naděje. Boháč: Pokora. Pomíjivost.
5)
Povzbuzení. Obstát ve zkouškách.
6)
Zkouška a povzbuzení. Vyznat se v tom.
7)
Neklamat sebe. Vše dobré je od Boha. Neosočovat Boha, že posílá zlé pokušení.

Postup:

1)
Rady ve zkouškách. Paradox.
a)
Když se víra osvědčí, vede to k vytrvalosti.
b)
Vytrvalost ať je dovršena skutkem.
c)
Být dokonalí, neporušení. Prosti všech nedostatků.
d)
Ideál plnosti křesťanského postoje a života. Lze diskutovat, zda je to uskutečnitelné či nikoliv.
2)
Nedostatek moudrosti.
a)
Konkrétní nedostatek.
b)
Prosit Boha o moudrost.
c)
Bůh dává všem bez výhrad, bez výčitek, bez brblání.
d)
Prosícímu bude dáno. Vyslyšení.
3)
Prosba s důvěrou.
a)
Nepochybovat.
b)
Pochybující. Obraz: Mořská vlna. Je zmítána větrem. Nic pevného, i když nadělá hodně humbuku a třeba i škody.
c)
Takový člověk: nevyslyšená modlitba. Konkrétní pozadí: nedostane moudrost.
d)
Pochybující: rozpolcený, nestálý.
4)
Bratr v nízkém postavení.
a)
I takoví byli v církvi.
1.
Díky bohu za to.
2.
Nenechali se odradit, když vznikaly určité složitosti v důsledku rozdílné sociální situace v členské základně sboru.
3.
Dokladem, že už v první církvi (hned od počátku) existovaly sociální rozdíly, je skutečnost, že o tom Jakub píše.
b)
Nechyběli. Vytrvali. Vydrželi. Dobré svědectví pro sociálně lépe situované. Neodradili své sociálně slabé spolubratry.
c)
S chloubou myslet na vyvýšení v KB.
1.
Je doporučena kladná chlouba.
2.
Myslet na vylepšení životní situace v KB: Když už to nejde na zemi. Např. Sociálně, zdravotně, v oblasti mezilidských vztahů a pod.
d)
Bohatý ať myslí na své ponížení.
1.
Dobrovolné.
2.
Nikdo nikdy neví, co se může stát a jak lze dopadnout.
e)
Konkrétní rady.
1.
Není nutno se jich bát v církvi.
2.
Ani na kazatelně není třeba se jim vyhýbat.
3.
V pastoračních rozhovorech je konkrétnost na místě tuplovaně.
f)
Ani chudí a ani bohatí takto neuvažují.
1.
Doklad: Situace ve sboru.
2.
Chudí jsou v ústraní, opomíjeni.
3.
Bohatí: Pýcha. Různé formy pýchy.
g)
Jakub. Větší problémy jsou s bohatými, pyšnými. Víc si jich všímá, víc se jim věnuje, víc je varuje.
h)
Pomíjejícnost člověka. Jako květ trávy.
1.
Květ je krásný.
2.
Slunce. Žár. Polopoušť.
3.
Boháč: shon. Stejně vezme za své.
i)
Bratr.
a)
I chudý v nízkém postavení je bratr.
b)
O boháčovi neužito slova bratr.
Poznámka: Nevyvozovat z toho složité závěry a dalekosáhlé dedukce.
5)
Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce.
a)
Když se osvědčí. Dostane vavřín života. Vítězný věnec.
b)
Osvědčení: doklad, že miluje Pána.
c)
Náznak: Každý se nemusí osvědčit. Neosvědčí se ten, kdo nemiluje JK.
6)
Když někdo prochází zkouškou.
a)
Bůh nikoho nepokouší.
b)
Pokušení: Svádění, vábení svou vlastní žádostivostí.
c)
Žádostivost počne a porodí hřích.
d)
Dokonaný hřích plodí smrt.
e)
Řetěz. Vina, hřích.
f)
Rozdíl: Zkouška. Pokušení.
1.
Zkouška: osvědčit víru.
2.
Pokušení: Vlastní žádostivost. Nenapojenost na JK. Nemilovat ho.
3.
Ve zkoušce může být pokušení. Pokušení může být zkouškou.
g)
Oblasti: Celý život. Cokoliv.
1.
Příklad pokušení: Pýcha. Zároveň zkouška.
2.
Osvědčit víru v praktickém životě.
7)
Neklamat sami sebe.
a)
Dobrý dar je od Boha.
b)
Bůh dává všechno dobré. Bůh je světlo, ne střídání světla se stínem.
8)
Boží rozhodnutí.
a)
Zrodili jsme se slovem pravdy.
b)
Jsme první sklizeň jeho stvoření.
c)
Boží láska má tedy o nás zájem.
d)
Církev: JK je hlava. Čest pro nás.

Poznámky:

1)
Otázky a odpověď.
a)
Otázky. Proč vlastně věřit? Proč to stojí za to? Co má člověk za to, že něco osvědčuje? Co má člověk z toho, že něco správného drží? Proč věřit a osvědčovat?
b)
Odpověď. Milovat JK. Když mám někoho rád, tak pro něj něco udělám.
2)
Chudý a bohatý.
a)
Chudý: Pokušení skleslosti.
B bohatý.
1.
Pokušení mluvit o slávě.
2.
Nevděčnos. Vůči Bohu a i lidem.
3.
Povýšenost.
4.
Zapomínání na pomíjejícnost.
5.
Nevidí chudého. Chudý má pro něj nízké postavení.
6.
Konkrétní situace ve sboru. Počáteční problémy.
b)
Jak je vidět, ten bohatý má víc vnitřních problémů, pokud by chtěl být věrným vyznavačem JK.
3)
Nedostatek moudrosti.
a)
Pochopení zkoušek: Chybí nám k tomu moudrost. Bezradnost.
b)
Musíme často říci: Nevím.
4)
Květ trávy.
a)
Krása. Vůně. Nádhera.
b)
Jakub: Důraz na skutky.
c)
Květ a plody. Skutky. Mají svou vůni a nádheru.
5)
Vlastní žádosti. Sklony. Touhy (tužby a přání). Koncentrace jen k sobě a k vlastním zájmům.
6)
Peirasmos. Zkouška. Pokušení. Příklady:
a)
Totalita. Nápory.
1.
Zkouška. Přišla zvenčí.
2.
Mnohá pokušení uprostřed zkoušky. Proklouznout. Odpadnout od víry. Nevyznávat. Stáhnout se.
3.
Zkouška na nás může dopadnout, aniž jsme co zavinili. Zvenčí.
4.
Co bylo zkouškou (nebo i následným pokušením) tehdy, to se dnes (08) může zvláště mladým jevit jako nepochopitelné a nezajímavé malichernosti. Dokonce i k smíchu.
5.
Dopad (důsledky) na mladší, kteří se narodili do dané situace, do historické doby. Svou vyznavačskostí (tím, že obstáli ve zkouškách vyznavačskosti a v náporech na víru) připravili vyznavači mnohdy a v lecčems ztíženou situaci pro své děti, někdy i vnuky.
b)
Po VLR.
1.
Též zkouška (zkoušky) pro víru. Jiného druhu.
2.
Otevřené možnosti. Nápor na čas. Stojí nám církev za to?
3.
Zvenčí: sekty. Uvnitř církve: směry. Vůdčí typy se chtějí uplatnit.
4.
Peníze ze západu. Tržnost.
5.
Podvodníci na náboženském trhu. Vzbuzují falešné naděje. Lidské city vydávané např. Za Ducha svatého.
6.
Svatokrádeže. Někdy i svatokupectví.
c)
První církev.
1.
Zkouška: Pronásledování.
2.
Pokušení: Nevytrvat. Zradit. Zapřít.
3.
Mnozí (spíše jen někteří zbytečně přehorliví jednotlivci či jedinci) naopak záměrně v nadměrné horlivosti vyhledávali střety a pak nevytrvali.
4.
Rada: Nevyhledávat vyznavačské situace, nevyprovokovávat je. Stačí to, co přijde samo.
5.
Když to přijde, pak nezapřít.
d)
Budovat církev jako společenství kolem JK.
1.
Pokušení v první církvi: Sociální otázky.
2.
Bohatí. Pokušení vládnout. Zmocnit se církve. Dostat se na vedoucí místa, do vedoucích pozic.
3.
Sledování vlastních zájmů. Minimálně sebeprosazení.
4.
Nebo vytvářet církev (církvičku, skupinu lepších) v církvi.
5.
Ani možné materielní zisky nelze přehlédnout.
6.
Odstrčit ostatní.
7.
Kdo je bohatší finančně nebo se cítí být bohatší duchem.
8.
Pýcha předchází pád.
9.
Pomíjejícnost. Stín pomíjejícnosti. Jakub tím umí výrazně zamávat před očima.
e)
Izrael. Babylon. Zajetí. Deportace. Zkáza Jeruzalema, i s chrámem.
1.
Boží trest. Jedna z výkladových variant pochopení dané situace v bibli.
2.
Důsledek jednání Izraele. Neposlušnost Boží vůle. Následky: Vnitřní rozklad. Včetně sociální krize. Oslabenost země bránit se náporu Babyloňanů.
3.
Zkouška v každém případě, ať už vzniklá situace nastala z jakéhokoliv důvodu.
4.
Nejde především o řešení otázky po původu. Chápání daných okolností života jako trestu nebo zkoušky či důsledků neposlušnosti Boží vůle. Obrácená pozornost: Osvědčit se na tom místě, kde člověk žije a kam se dostal buď svou vinou nebo osobně nezaviněně.
5.
Konkrétní zacílenost: Vyznání vlastní viny, hříchu. Osvědčit se jako věřící.
6.
Se zkouškou i pokušením souvisí vyznání. Zesílená formulace: Vyznání souvisí se zkouškou i s pokušením.
f)
Abraham. Má obětovat svého syna Izáka.
1.
Výkladově velmi náročný biblický oddíl.
2.
Pro Abrahama jde (se jedná) o zkoušku jeho víry. Dát Bohu všecko, co mu Bůh dal v souvislosti s předchozími zaslíbeními a co bylo pro Abrahama smyslem jeho života.
3.
Totální oběť všeho pro Hospodina.
g)
Abraham. Čeká syna.
1.
Pokušení pomoci PB v naplnění zaslíbení.
2.
Agar. Otrokyně měla rodit syna na kolena své paní.
3.
Kruté zacházení Abrahama s Agar a jejím (i jeho) synem Izmaelem.
h)
Abraham v Egyptě.
1.
Málo spoléhá na PB. Kličkuje. Vydává Sáru za svou sestru.
2.
Ani otec víry (otec věřících) Abraham vždycky neobstál ve zkouškách a v pokušeních.
3.
V důsledku selhání ve zkoušce (současně i v pokušení) v Egyptě Abraham notně zbohatl. Toto ne zbožně získané bohatství si Abraham bere s sebou do kanánu.
i)
Jákob.
1.
Podvody. Neadekvátní metody pro Božího vyvoleného. Lstivý.
2.
Obral bratra Ezaua o jeho právoplatné prvorozenství i dědictví.
3.
Šidil svého strýce Lábana. Lában byl na jedné straně pro Jákoba dobrodinec, na druhé straně to byl vydřiduch.
j)
Doba soudců.
1.
Zkoušky víry. Období dlouhé minimálně čtvrt tisíciletí.
2.
Pokušení: přizpůsobit se pohanům. Obstát v pohanském prostředí. Víc získávat majetkově.
k)
David.
1.
Situace zkoušek a pokušení.
2.
Jednou byl nahoře, skvěle obstál. Jindy se octl v bahně hříchu hodně dole.
3.
Výčet Davidových zkoušek, pokušení a hříchů je velmi rozsáhlý. Uvedeno na jiném místě.
l)
Šalomoun.
1.
Zkouška. Jak začít vládnout. Prosí o moudrost. Myslí na celý Izrael.
2.
Obstál ve zkoušce, nepodlehl pokušení despotického orientálního vládce. Později ano.
m)
Roboám.
1.
Zkouška. Neobstál. Pokušení despotické moci.
2.
Důsledky pro Roboáma: Tím, že neobstál ve zkoušce a současně v pokušení, poškodil sebe i Izraele jako celek.
n)
Jonáš.
1.
Zkouška: Jít kázat do Ninive.
2.
Pokušení: Utéci.
o)
Nikodem a Josef z Arimatie. Zkouška po ukřižování JK. Tajní učedníci. Přiznali se k JK v nejtěžší chvíli.
p)
Ukřižování JK. Učedníci: Zkouška. Pokušení. Ulehčit si situaci. Zrada. Zapření. Výhody. Útěk.
q)
Pokušení dnes.
1.
Lhostejnost.
2.
Nechtít vidět zlo ve světě, ani problémy v církvi.
3.
Dělat si církev (církvičku) v církvi. Skupiny a skupinky. Klany. Seskupení příbuzných, známých, spřízněných duší a těl.
4.
Opovrhovat tzv. Slabými ve víře.
5.
Opovrhovat (nebo se dívat s despektem) sociálně slabými. Nemohou tolik přispívat na církev, musí tíž hájit své živobytí, neznamenají tolik jako ti, kdo mohou projevit víc svou štědrost vůči církvi.
6.
Nevyznávat své hříchy. Nechtít je vidět.
7.
Sobectví vůči církvi: Více od církve brát než jí dávat. Pokušení parazitování a vyžírkovství.
8.
Poznámka: Není pak ale církev sobecká vůči lidem? Je třeba realisticky posuzovat nutné režijní náklady na existenci církve jako instituce a různé megalomanské aktivity a manýry.
r)
Král Saul.
1.
Dobré předpoklady osvědčit se. Ty nejlepší předpoklady. Proto byl vyvolen PB a vybrán i Samuelem.
2.
Pokušení moci, peněz, pohanství.
s)
První církev.
1.
Pavel. Píše Timoteovi. Biskup má dobře vést církev i svou rodinu.
2.
Příklad víry a života. I soukromého života mimo instituci církve.
3.
Pokušení. Hledat své věci, pohodlí. Nedělat si zlou krev pro zájmy církve.
7)
Zkoušky. Původ.
a)
Zvnitřku člověka.
1.
Osvědčit víru.
2.
Přijmout určitou situaci jako zkoušku.
3.
Udělat iniciativně něco dobrého.
b)
Od Boha. Zvenčí. Mimo člověka.
1.
Doporučení: Nedělat zde zkratkovité závěry. Neházet na PB to, co s ním nesouvisí. Odvaha a schopnost rozlišovat a posuzovat. Člověk se zde může často mýlit, když lehce či lehkomyslně háže určité věci na PB.
2.
Abraham. Oběť syna Izáka.
3.
Jonáš. Výzva od PB: Konat misii v Ninive, hlavním městě Asyrie, v zemi úhlavních nepřátel Izraele. Misie měla mít formu zvěstování Božího soudu.
4.
Jsme postaveni ve světě od PB jako věřící. Přijmout to tak. Interpretovat to tak pro sebe.
c)
Boží dopuštění.
1.
Obezlička některých farářů. Jenom Boží dopuštění. Jak a odkud to ti posuzovatelé vědí?
2.
Job. Satan svou rafinovaností přiměl Boha, že dovolil, aby si Satan s Jobem velmi nešetrně pohrával a zahrál s ním tvrdou hru.
d)
Vnější okolnosti života.
1.
Padne to na nás.
2.
Historická situace. Tzv. Osud.
3.
Přírodní a společenské zákonitosti.
e)
Satan. Ďábel. Objektivní koncentrovaná moc zla.
1.
Převleče se i za anděla světla. I za Ducha svatého.
2.
Ne vždy přichází jako řvoucí lev nebo jako smrdící rohatý. V každém případě se však jedná o smrtící důsledky pro člověka.
3.
Ďábel může vstoupit i do lidského nitra. Může mluvit ke člověku. Velmi potichu. Tak, že člověka napadne něco zlého, nepěkného, nesprávného.
8)
Radost ve zkouškách.
a)
Paradox.
b)
Škola. Zkoušky života. Když se udělá zkouška ve škole, je z toho potom radost.
c)
V životě jsme většinu zkoušek nějak zvládli. Stále žijeme.
d)
Ne laciný optimismus. Zvládali jsme nemoci. Zvládání stáří. Nelehké. Nápory. Vyznavačské situace. Věrnost sboru, církvi, podpora práce církve. Zachování víry v náporech života.
e)
Umět se radovat. Díky bohu. Vděčnost.
f)
My vidíme často jen prohrané zkoušky. Přece jsme s Boží pomocí také snad někdy vyhráli. Obstáli jsme.
9)
Moudrost.
a)
Málo o ni prosíme, prosíváme.
b)
Znak moudrosti: Pokora. Skutek. Práce pro JK. V konkrétním sboru.
c)
Potřebujeme moudrost v oblasti zkoušek. Bezradnost. Jak se dívat na zkoušky.
10)
Chudý, bohatý. Izaiáš 40: Všeliké tělo je tráva. I bohatí pominou.
11)
Totalita. Škola. Řeči učitelů. Tlaky na děti a na rodiče. Kvůli náboženství. Přihlášky do náboženství. Co vše si rodiče užili. Děti se vracely ze školy domů. Co nám paní učitelka říkala. Že věří jen hloupí a zaostalí.
12)
Pokušení zaprodat se. Konkrétních možností něčemu se zaprodat je povíc.
13)
Radost ze zkoušek.
a)
Zkoušky ve škole.
b)
Z třídy do třídy. Osvědčit se. Postupně. Lehčí zkoušky. Pak i těžší.
c)
Radost z udělání zkoušek. Člověk postoupí výš.
d)
Zkoušky života. Materielní. Rodina. Děti. Nemoci. Úmrtí.
e)
1 Timoteovi 6. Bilance života. Směr. Život věčný.
f)
Radost ze zkoušky. Skutek. Dokonalost. Směr.
g)
Víra. Zachovat víru. Práce ve sboru. Pavel: Boj výborný bojoval jsem. Víru jsem zachoval.
14)
Moudrost je potřebná v oblasti zkoušek. Jak to chápat.
15)
Dar s výčitkami.
16)
Prosba o moudrost. Rozumná. Potřebná.
17)
Radost ze zkoušek.
a)
V církvi se o tom mnohdy mluví povrchně. Lehce. Hlavně mluvívají ti, koho se vážné zkoušky nedotkly nebo kteří se tváří, že vždycky obstáli. Háže se to na hlavy citlivých lidí.
b)
Tuny potištěného papíru na toto téma. Miliony slov. Ještě víc písmen. Nevnímáme to. Přejdeme. Nemyslíme na to.
c)
Radost ze zkoušek: musí nás to zarazit, iritovat. Pokud jen trochu přemýšlíme.
d)
Indiánské přísloví: Druhému nemůžeš rozumět, pokud nechodíš aspoň 3 dny v jeho mokasínách.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.