71. Seslání Ducha svatého.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Lukáš 11,13:
Váš nebeský otec dá Ducha svatého těm, Kteří ho prosí.

Čtení:

Skutky 2,1-21. Skutky 2,1-13: Naplnění Duchem Svatým. Skutky 2,14-36. Petrovo kázání.
Skutky 2.
1
Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
2
Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
3
A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
4
Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
5
V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,
6
A když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
7
Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
8
Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
9
Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
10
Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,
11
židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!"
12
Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?"
13
Ale jiní říkali s posměchem: "Jsou opilí!"
14
Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: "Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně:
15
Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí - vždyť je teprve devět hodin ráno.
16
Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
17
'A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.
18
I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.
19
A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu.
20
Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný;
21
A každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.'

Postup:

1)
7 týdnů po velikonocích. Židovské svátky. První žně. Letnice. Do chrámu byly přinášeny jako oběť chleby upečené z první, nové mouky.
2)
SZ: Svátky týdnů. NZ: Letnice.
3)
Později. Vzpomínka na tento svátek. Vydání zákona. Mojžíš. Sinaj.
4)
Slavnost v Jeruzalemě. Židé z celého světa přicházeli jako poutníci.
5)
50tý den po velikonocích, po vzkříšení. Letnice. Učedníci jsou pospolu. Čekají na splnění božího slibu skrze JK. Bude dán duch svatý. Nový zákon.
6)
Učedníci po ukřižování.
a)
Jsou sevřeni strachem. Úzkost. Až dosud, i když se jim vzkříšený JK ukazoval. Zavírali se v domech. Téměř nevycházeli.
b)
Přesvědčivost. Jsou naplněni zvláštní silou. Odvaha od Boha. Nemohli už vydržet ve svém uzavření. Pocítili mocnou touhu zvěstovat všem lidem evangelium. Vystoupili z gheta.
7)
Duch svatý se projevil navenek. Dostali schopnost mluvit jinými jazyky.
8)
Učedníci jsou nadále nazýváni apoštolé. Poslaní.
9)
Sešlost lidí. Hluk. Zvědavost. Důvod, aby přišli. Učedníci. Kázali. Mluvili o PJ. Možnosti:
a)
Vyběhli ven na ulici. Káží mezi lidmi, ve shluku lidí.
b)
Na střeše. Rovná střecha. Balkon.
c)
Posluchači. Židé z různých národů. Mluvili různými jazyky. Apoštolé byli prostí Galilejci. Znali jen aramejsky. Všichni rozuměli. Aramejština byla tehdy celožidovská řeč.
d)
Obsah kázání: Veliké věci Boží. JK.
e)
Nepřehlédnout: Všichni Židé tehdy, ve všech národech, mluvili mezi sebou aramejsky.
f)
Přesvědčivá řeč. Zvláštní a mimořádná moc apoštolů.
10)
Údiv posluchačů. Co z toho bude. Dohady mezi sebou. Jiní: Zesměšňovali. Jsou opilí.
11)
Petr. Chopil se slova. Vlastní kázání.
a)
Důkaz, že nikdo není opilý: 9 hodin, brzo ráno. Tehdy to byl dostačující argument.
b)
Splnila se předpověď proroka Joele. Bůh sešle Ducha svatého.
c)
Izraelci, slyšte. Ježíš nazaretský činil divy. Vy jste ho vydali do rukou zlých lidí. Ti ho ukřižovali. Bůh ho ale vzkřísil z mrtvých. My o tom svědčíme. Ježíš je povýšen. Seslal Ducha svatého.
12)
Dílo Ducha svatého. Přivlastnit si dosvědčenou víru.
13)
Někteří posluchači byli Petrovým kázáním zasaženi. Byli zarmouceni v srdci. Lítost. Soucit s ukřižovaným JK. Lítost nad tím, co se stalo.
a)
Dnes ve světě. Katastrofy. Lhostejnost. Je toho příliš mnoho. Každý má spoustu vlastních starostí. Leckdy nás nevzruší ani poměrně velká katastrofa ve světě.
b)
Otázka na Petra. Co máme dělat? Co můžeme ještě teď dělat? Na ukřižování JK přece už nešlo nic změnit. Smrt nelze napravit. Jak to odčinit?
14)
Petr:
a)
Čiňte pokání. Obraťte se.
b)
Dejte se pokřtít ve jméno JK.
c)
Budete mít odpuštění hříchů.
d)
Přijmete, dostanete Ducha svatého.
15)
Mnozí tuto výzvu přijali, ochotně. V ten den bylo pokřtěno asi 3000 lidí.
16)
Duch svatý působí v člověku víru. Vede k radostnému plnění Božích přikázání.
17)
Bůh dává Ducha svatého těm, kdo o něj prosí. Kdo po něm touží. Kdo o to stojí.
18)
Neděle.
a)
Vzkříšení JK i seslání Ducha svatého. Křesťané od počátku v tom viděli vůli Boží slavit jako den odpočinutí neděli a nikoli sobotu, jako Židé. Přitom první křesťané byli většinou Židé. Někteří byli prozelyté.
b)
Památka těchto významných událostí. Neděle, den Páně. Den JK.
c)
Záměrná snaha. Odlišit se od Židů takto vnějšně.

Poznámky.:

1)
Stará a nová smlouva.
a)
Vydání zákona. Sinaj. Vznik Izraele.
b)
Seslání Ducha svatého, vznik církve.
2)
Otázka na Petra: Co máme činit. Vážná otázka. Ne řečnická otázka. Odpověď Petra:
a)
Pokání čiňte. Červené světlo. Náprava. Stuj. Zastav se. Obrať se jiným směrem.
b)
Křest. Vyznat JK jako Pána.
c)
Odpuštění hříchů. Veliká věc. Radost. Novost života.
d)
I vy též přijmete Ducha svatého. Plnost života víry.
3)
Církev byla vytvořena Duchem svatým. Nikoli už jen ustrašení a zalezlí lidé sympatisující s Ježíšem.
4)
Společenství církve. Je to nemyslitelné bez Ducha svatého. Různí lidé. Různost zájmů. Spojení.
5)
Zvěst svatodušních svátků:
a)
Boží dílo. Duch svatý je přítomný JK. Forma, podoba přítomného JK. Náš lidský pokus vystihnout tuto skutečnost víry.
b)
Bůh Otec, Syn, Duch svatý. Nic jiného. Trojice. Dosvědčení toho, co je v bibli. Ne nové zjevení nad Písmo.
c)
Vznik církve. Svátek vzniku církve. Narozeniny církve. Dějiny církve. Trvání. Církev není založena na lidech. Přes lidskou stránku jde o Boží působení, dílo. Vnější potíže církve. Nápor zvenčí. Vnitřní zpronevěry, zlořády. Přesto církev stále trvá.
d)
My. Pokušení ulpívat na doprovodných znameních. Enthusiasmus. Nadšení. Ohnivé jazyky. Obrazy. Prostí lidé zvěstují veliké věci Boží a všichni rozumí.
e)
Církev. Lidé rozmanití, i protichůdní. Ne stejní. Jsou (mají být) překlenuty rozdíly. Není to nikdy bez problémů. Už v první církvi bylo nutno řešit mnohé problémy. Zmatky věroučné. Sociální problémy.
f)
Vděčnost, že nás Duch svatý všechny spojil. Bez Ducha svatého bychom zde nebyli. Důkaz přítomnosti Ducha svatého: jsme zde. O něco nám jde v životě víry. Působí to Duch svatý.
6)
Oblast Ducha svatého. Posun důrazu v moderní církvi.
a)
První církev. Misijní kázání. Zvěstování evangelia těm, kdo nebyli v církvi. Vedlejší doprovodné znaky. Přitáhlo to posluchače. Hrom. Hluk. Vzbudilo to pozornost.
b)
V moderní době převažuje často důraz na doprovodné znaky. Hlavně jsou zmiňovány jazyky v souvislosti s Duchem svatým. Ohnivé jazyky: nadšení. Obrazná mluva. Misie. Misie je žalostně opomenuta v moderní době.
1.
Nanejvýš se o ní mluví, že má být, že by měla být.
2.
Mluví se o Duchu svatém a o nových formách, ale využívá se tradičních forem práce církve. Výhody tradiční církve: Budovy. Organisace. Zaběhnutá práce. Už shromáždění lidé.
3.
Jazyky ano, ale chybí ten zvuk hromu, který shromáždí i lidi jiné (mimocírkevní, necírkevníky) a jinde než jen v tradičním chrámu.
4.
Nebuduje se nové. Důraz na doprovodné projevy Ducha svatého. Pomíjí se to hlavní. Obsah evangelia.
5.
Letniční. Poctivě jim přiznat: Misijnost je u nich větší než v tradiční církvi, ale menší než v první církvi. V relaci však není důraz na misii a doprovodné znaky, např. Jazyky a pod.
7)
Zázrak. Uvěřilo 3000 lidí. Zážitek.
8)
Vytržení mysli. Pobíhání apoštolů venku. Petr se ujal slova. Naprostá střízlivost. Klasické kázání.
9)
Zázrak. Div. Ustrašení učedníci se přestali bát. Kázání o ukřižovaném Mesiáši muselo posluchače nadzvednout. Obvinění: Vy na tom máte podíl, vinu.
10)
Posuzování stejné věci:
a)
Nechali se pokřtít.
b)
Pouze vnější dojem.
1.
Výsměch: jsou opilí. Opojení. Nemusí ovšem jít jen či nutně o víno.
2.
Lze se opít nejen rohlíkem, ale třeba i nekritickým romantickým nebo idealistickým nadšením nebo nadšenectvím.
11)
Nadšení z Ducha svatého. Ne lidské nadšenectví. Možné projevy Ducha svatého dnes: trpělivost. Pravidelnost v práci církve. Vytrvalost.
12)
Doklad působení Ducha svatého: Věříme. Jsme v kostele, v církvi.
13)
Duch svatý a Genesis 11.
a)
Sjednocení národů. Genesis 11. Rozdělení národů, jazyků. Lidé si nerozumí. Skutky 2. Navzájem si rozumí. Skrze Ducha svatého. Sjednocení Božím Duchem. Vyjmenované národy. Učedníci mluvili aramejsky.
b)
V tom se všichni Židé zrodili. Údiv. Galilejci. Velké věci boží. Společný jazyk. Duch svatý. Porozumění. Kde není porozumění mezi lidmi, třeba i v církvi, tam není Duch svatý, i kdyby to lidé sebevíc tvrdili.
c)
Učedníci nezačali mluvit persky a pod. Nikde v bibli a v dějinách není zpráva o tom, že by někdo začal mluvit najednou srozumitelně konkrétním cizím jazykem. Např. Anglicky. Aniž by se předtím takový jazyk učil.
d)
Nesrozumitelný jazyk. Někdy je vydáván za jazyk nebeský. Je ovšem nutný výklad. To pochopitelně není překlad.
e)
Glosolálie. Jazyk obsahuje samohlásky a souhlásky. Vytržení mysli. Extase. Výkřiky. Vyrážet zvuky. Extatické blábolení.
f)
Metoda. Nadechovat se. Vydechování. Neustále opakovat: Pavlata, karlata. Trening. Pořád opakovat: Krev Kristova. Po několika minutách se dostaví výsledek.
g)
Po určitém treningu se lze dostat do určitého stupně transu, kdy člověk něco povídá jako by byl mimo sebe.
14)
Po ukřižování byli učedníci jako mátohy. I když se jim JK několikrát zjevil, ukázal. Teprve Duch svatý je postavil pořádně na nohy.
15)
Pokřtění 3000 lidí.
a)
Jak se to mohlo provádět technicky.
1.
Nebyly hasičské stříkačky.
2.
Nebyly ani vodovody v dnešním slova smyslu. Voda se musela nabírat (vytahovat) ze studny.
3.
Jak dlouho mohlo trvat křtění tří tisícovek lidí?
4.
Pokud by křtilo všech 12 učedníků, pak na jednoho připadá přes 330 pokřtěných.
b)
V žádném případě se nemohlo jednat o křest ponořením celého člověka do vody. Jordán je asi 30 kilometrů daleko.
c)
Někteří vykladači se domnívají, že oněch 3000 křtů není záležitost jediného dne, ale minimálně několika dnů následujících po svatodušním kázání učedníků.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.